(1) Je-li plnění daňové povinnosti
ohroženo, může okresní finanční
ředitelství uložiti poplatníku písemným
příkazem, v němž uvede také důvody
ohrožení, aby poplatník buď složil
dostatečnou jistotu ve lhůtě zároveň
ustanovené, nebo aby platil daň z každé
zásilky přepychových předmětů
před vyskladněním do volného oběhu.
Nesloží-li uloženou jistotu ve stanovené
lhůtě, může okresní finanční
ředitelství zakázati další vyskladňování
přepychových předmětů, a to
až do doby, kdy jistotu složí. O druhu a rozsahu
jistoty rozhoduje okresní finanční ředitelství.
(2) Nebyla-li splatná daň zaplacena v plné
výši v platební lhůtě (§
6), jest zaplatiti z úhrnného daňového
dluhu bez újmy případného zavedení
důchodkového trestního řízení
5% zvýšení splatné daně, po případě
i poplatek z prodlení obdobně podle ustanovení
o dani z obratu.
(3) Nezaplacená přepychová daň a její
příslušenství se vymáhají
podle ustanovení o vymáhání přímých
daní, při čemž je vymáhajícím
úřadem okresní finanční ředitelství
a úřadem exekučním berní úřad.
(4) Právo státu vymáhati přepychovou
daň a její příslušenství
se promlčuje obdobně podle ustanovení o promlčení
práva státu vymáhati přímé
daně.
(5) O zajištění a vymáhání
daně a o promlčení práva státu
na daň při dovozu platí příslušná
ustanovení o cle.
(1) Kdo jakýmkoli způsobem zkrátí
nebo zatají přepychovou daň nebo se o to
pokusí, dopouští se těžkého
důchodkového přestupku a trestá se
pokutou ve výši dvoj- až osminásobku daně
připadající na předmět trestného
činu.
(2) Nelze-li částku daně, podle níž
jest pokutu vyměřiti, ani zjistiti ani odhadnouti,
uloží se podle okolností případu
pokuta od 100 Kčs do 10,000.000 Kčs.
(3) Kdo neoprávněně od odběratele
přepychového předmětu vybere přepychovou
daň vyšší částkou, než
jakou sám zaplatil, nebo kdo od odběratele nepřepychového
předmětu vybere přepychovou daň, trestá
se pokutou ve výši od 1.000 Kčs do 1,000.000
Kčs.
(4) Kdo jedná jinak, než jest uvedeno v odstavci 1,
proti ustanovením tohoto zákona a prováděcím
nařízením podle něho vydaným,
trestá se pokutou od 100 Kčs do 100.000 Kčs.
(5) Ustanovení trestního zákona důchodkového
o nejvyšší výměře peněžitých
trestů platí jen tehdy, uloží-li se
místo pokuty převyšující tuto
nejvyšší výměru trest na svobodě.
(6) Je-li pokuta nedobytná, nastoupí místo
ní náhradní trest vězení (uzamčení)
od jednoho dne až do jednoho roku; náhradní
trest vězení (uzamčení) se stanoví
tak, že se uloží za každých 100 až
1.000 Kčs pokuty podle míry provinění
a podle výdělečných, majetkových
a jinakých osobních poměrů viníkových
jeden den vězení.
(7) Trestnost činů důchodkových se
promlčuje ve třech letech a, nebyla-li daň
zkrácena nebo ohrožena, v jednom roce; promlčení
počíná dnem, kdy byl trestný čin
spáchán.
(8) Úřady a soudy rozhodující o trestných
činech důchodkových hodnotí provedené
důkazy podle volného uvážení.
(9) Na upuštění od trestního řízení
nemá obviněný právního nároku.
(10) Pro zjištění skutkové podstaty
činů trestných podle tohoto zákona
platí obdobně ustanovení §§ 13
až 20 celního zákona s omezením, že
oprávnění § 15 celního zákona
lze použíti jen při podezření
z těžkých důchodkových přestupků.
(11) Jinak platí o stíhání a trestání
trestných činů podle tohoto zákona
a nařízení podle něho vydaných
ustanovení trestního práva důchodkového.
(12) Soud, rozhodující o trestném činu
podle tohoto zákona, může v trestním
rozsudku u osoby, která byla opětovně odsouzena
pro porušení ustanovení tohoto zákona,
vysloviti odnětí živnostenského oprávnění.
(13) O trestných činech spáchaných
při dovozu platí předpisy o cle.
(1) Přepychové předměty, které
jsou uloženy jinde než v místnostech uvedených
poplatníkem v ohlášení podle §
11 a které nejsou zapsány v záznamu o výdeji
zboží, může prohlásiti okresní
finanční ředitelství za propadlé
ve prospěch státu bez ohledu na to, komu patří
a zda se zavede proti určité osobě trestní
řízení důchodkové. Ustanovení
§ 9, odst. 1 zůstává nedotčeno.
(2) Úřední orgány pověřené
dozorem nebo daňovou kontrolou jsou oprávněny
v případech uvedených v předcházejícím
odstavci postarati se na útraty dotčených
osob o bezpečné uschování takových
předmětů do rozhodnutí příslušného
finančního úřadu; hrozí-li
nebezpečí v prodlení, zařídí
samy prodej.
(1) Věcně příslušné pro
řízení ve věci přepychové
daně jsou:
1. v I. stolici okresní finanční ředitelství,
2. v II. stolici v zemích České a Moravskoslezské
zemská finanční ředitelství,
na Slovensku pověřenectvo financí.
(2) Při dovozu jsou věcně příslušné
úřady celní správy podle předpisů
o cle.
(3) Místní příslušnost okresního
finančního ředitelství se řídí
zpravidla místem výroby. Při dovozu jest
místně příslušným ten
celní úřad, který předměty
podrobené dani projednává.
(4) Ministerstvo financí nebo úřady jím
zmocněné mohou upraviti místní příslušnost
podle odstavce 3, věty první, na žádost
nebo z moci úřední jiným způsobem.
(1) Proti rozhodnutím a opatřením ve věcech
přepychové daně přísluší
poplatníku odvolání, které jest podati
do 30 dnů písemně u úřadů,
který je vydal.
(2) Rozhodnutí a opatření musí obsahovati
označení úřadu, u kterého,
a lhůtu, ve které může býti podáno
odvolání.
(3) Odvolací lhůta počíná dnem
po doručení rozhodnutí nebo opatření;
je zachována, bylo-li odvolání v odvolací
lhůtě odevzdáno na potvrzení u poštovního
úřadu k dopravě. Počátek a
běh lhůty se nestaví nedělemi nebo
státem uznanými svátky a památnými
dny. Připadne-li však poslední den lhůty
na neděli, státem uznaný svátek nebo
památný den, končí lhůta teprve
příštím všedním dnem.
(4) Odvolání podané na místě
nepříslušném se postoupí neprodleně
úřadu příslušnému. Bylo-li
podáno u nepříslušného úřadu
ve lhůtě odvolací, považuje se za včas
podané. Odvolání podané opožděně
odmítne úřad, proti jehož rozhodnutím
nebo opatřením jest odvolání podáno.
Proti tomuto rozhodnutí lze se odvolati k finančnímu
úřadu II. stolice.
(5) Odvolání nemá odkladného účinku
ani co do placení ani co do vymáhání
daně.
(6) O odvolání rozhoduje s konečnou platností
finanční úřad II. stolice. Odvolací
úřad může, dokud nenastalo promlčení,
rozhodovati také o daňové povinnosti a naříkanou
daň zvýšiti.
(7) Proti opatření důchodkového kontrolního
úřadu příslušejí postiženému
námitky, které jest podati do tří
dnů písemně nebo ústně do protokolu
u důchodkového kontrolního úřadu,
který opatření učinil. Rozhoduje o
nich okresní finanční ředitelství
s konečnou platností. Jinak zde platí obdobně
ustanovení odstavců 2 až 5.
(8) O odvolání ve věci přepychové
daně při dovozu platí předpisy o cle.
(9) Pro opravné prostředky ve věci vymáhání
přepychové daně platí obdobně
ustanovení o přímých daních.
(1) Všechny veřejné úřady a ústavy,
dále sdružení podnikatelů a závodní
zastupitelstva, jakož i jejich orgány, stejně
jako orgány řízeného hospodářství,
jsou povinny poskytovati v mezích své působnosti
pomoc při provádění tohoto zákona,
zvláště při zjišťování
daňové povinnosti, při vymáhaní
daně a při provádění daňové
kontroly a úředního dozoru.
(2) Finanční orgány jsou oprávněny
žádati od osob zúčastněných
na výrobě nebo odbytu přepychových
předmětů, aby podaly vysvětlení
potřebná ke zjištění daňové
povinnosti.
(3) Konečně jest každý povinen vypovídati
ve věcech přepychové daně jako svědek,
znalec, osoba přezvědná nebo jako odhadce.
Výpověď však smějí odepříti
osoby, které jsou příbuznými poplatníkovými
v přímé linii, manžel nebo manželka
a její sourozenci, dále sourozenci poplatníkovi.
Jiné osoby mohou odepříti takové výpovědi,
jimiž by byla jim nebo osobě, ke které jsou
v některém z uvedených poměrů,
způsobena přímá a poměrně
značná škoda majetková nebo hanba, nebo
by vzniklo nebezpečí trestního stíhání
nebo by byla porušena jejich povinnost mlčenlivosti,
státem uznaná nebo by bylo prozrazeno podnikatelské
tajemství.
(4) Na osoby exteritoriální, na konsuly z povolání
a osoby jim na roveň postavené, nejsou-li tyto osoby
československými státními občany
a neprovozují-li na území Československé
republiky výdělečnou činnost s předměty
podléhajícími této dani, se ustanovení
odstavce 2 a 3 nevztahují.
(5) Přepravní podniky jsou povinny dovoliti orgánům
pověřeným prováděním
tohoto zákona, aby v úředních hodinách
nahlížely do přepravních záznamů
a činily z nich potřebné výpisy.
(1) Přepychový předmět, který
poplatník vyskladnil nebo vzal pro vlastní spotřebu
již za účinnosti tohoto zákona, podléhá
přepychové dani, i když jej vyrobil nebo si
jej dal vyrobiti (ve mzdě, po domácku a pod.) ještě
před účinností tohoto zákona.
(2) Kdo v den vyhlášení tohoto zákona
vyrábí nebo si dává vyráběti
(ve mzdě, po domácku a pod,) přepychové
předměty (§ 3), je povinen podati do 15 dnů
po jeho vyhlášení místně příslušnému
důchodkovému kontrolnímu úřadu
trojmo písemné oznámení, z něhož
zůstane jeden stejnopis u důchodkového kontrolního
úřadu, jeden bude zaslán okresnímu
finančnímu ředitelství a jeden se
vrátí potvrzený podateli. Oznámení
musí obsahovati tyto údaje podle stavu ke dni účinnosti
zákona:
1. jméno (firmu) a bydliště (sídlo),
2. výrobní, skladní a obchodní místnosti,
ve kterých jsou přepychové předměty
uloženy,
3. druh vyráběných přepychových
předmětů,
4. zásoby přepychových předmětů,
5. jméno a bydliště odpovědného
zástupce,
(3) Kdo má v den vyhlášení tohoto zákona
přepychové předměty, jichž nabyl
od jiné osoby, nebo které dovezl z celní
ciziny, a které jsou určeny k dalšímu
zcizení, je povinen je zdaniti a zaplatiti z nich přepychovou
daň. Za tím účelem je povinen podati
do 15 dnů po vyhlášení tohoto zákona
místně příslušnému důchodkovému
kontrolnímu úřadu trojmo písemné
oznámení, z něhož zůstane jeden
stejnopis u důchodkového kontrolního úřadu,
jeden bude zaslán okresnímu finančnímu
ředitelství a jeden se vrátí potvrzený
podateli. Oznámení musí obsahovati tyto údaje
podle stavu ke dni účinnosti tohoto zákona:
1. jméno (firmu) a bydliště (sídlo),
2. druh a množství přepychových předmětů,
3. obecnou cenu jednotlivých předmětů,
4. vypadající přepychovou daň vypočítanou
z obecných cen podle sazeb stanovených v seznamu
přepychových předmětů. Přepychovou
daň je povinen zaplatiti do 31. prosince 1947 šekovým
vplatním lístkem poštovní spořitelny
na účet příslušného zemského
finančního ředitelství, po případě
na účet pověřenectva financí.
Pro toto dodatečné zdanění zásob
platí přiměřeně ustanovení
tohoto zákona.
(4) Dodatečnému zdanění podléhají
také přepychové předměty, které
jsou v den vyhlášení tohoto zákona v
dopravě a které byly vypraveny z výrobního
podniku nebo celně projednány před tímto
dnem; daň je povinen platiti příjemce přepychových
předmětů stejným způsobem,
jako jest uvedeno v odstavci 3.
(5) Přepychovou daň zaplacenou ze zásob přesunou
osoby uvedené v odstavci 3 na své odběratele;
při tom jsou povinny vydati jim účet.
(6) Dodal-li poplatník přepychový předmět
již za účinnosti tohoto zákona podle
smlouvy, kterou uzavřel s odběratelem před
jeho účinností, jest oprávněn
zvýšiti smluvní cenu o přepychovou daň,
kterou je povinen odběrateli zvlášť účtovati.
(1) Ministr financí se zmocňuje, aby v dohodě
s příslušným ministrem stanovil odchylný
způsob zdanění, kde by vybírání
přepychové daně podle ustanovení tohoto
zákona bylo spojeno se zvláštními obtížemi
nebo kde by toho vyžadoval hospodárnější
a snadnější způsob provádění
tohoto zákona. Tato úprava se může vztahovati
buď na jednotlivé případy nebo celé
skupiny poplatníků, po případě
na jednotlivé druhy přepychových předmětů
nebo na celé jejich skupiny. Pro daňové povinnosti,
vyplývající z tohoto odchylného způsobu
zdanění, platí přiměřeně
ustanovení tohoto zákona. Ustanovení o tomto
odchylném způsobu zdanění jsou postavena
na roveň ustanovením tohoto zákona.
(2) Určení daňové povinnosti a daňového
řízení, pokud jde o některé
přepychové předměty (na př.
známky a cenniny a pod.) upraví vláda nařízením.
Ministr financí se zmocňuje, aby učinil správní
opatření k zamezení nesrovnalostí
a tvrdostí, které by mohly vzniknouti prováděním
tohoto zákona.
V případech tímto zákonem zvlášť
neupravených platí obdobně:
1. jde-li o přepychovou daň vybíranou při
dovozu, předpisy o cle;
2. jde-li o přepychovou daň vybíranou u přepychových
předmětů podléhajících
některé nepřímé dani nebo jiné
veřejné dani nebo dávce, platí předpisy
o příslušné nepřímé
dani nebo o jiné dotyčné dani nebo dávce.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr financí
v dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
Následky letošního sucha a škody způsobené
tím zemědělcům budou, alespoň
částečně, hrazeny formou příplatků
k výkupním cenám zemědělských
výrobků. Ve snaze zabrániti zvýšení
cen těchto výrobků pro spotřebitele,
musí státní správa sama peněžitě
přispívati na úhradu tohoto cenového
zvýšení. Aby náklad s tím spojený
mohl býti alespoň částečně
uhrazen z jiných než běžných rozpočtových
prostředků, navrhuje se zavedení daně
z předmětů zbytné potřeby.
Tímto zdaněním přenese se tíže
břemene na vrstvy, které kupují předměty
zbytné potřeby, čímž se zároveň
částečně odčerpá jejich
přebytečná kupní síla. Vybírání
daně se provádí formou nepřímého
zdanění (při výrobě přepychových
předmětů a při dovozu) z ceny předmětů,
účtované odběrateli, sazbou, odstupňovanou
podle jeho větší nebo menší zbytnosti.
Z obdobných důvodů byla již zavedena
podobná daň i v jiných státech. Navrhovaná
přepychová daň jest ve vývoji nepřímého
zdanění dalším stupněm ke generální
dani nepřímé. Její výnos se
odhaduje částkou asi 700 mil. Kčs.
Pro určení předmětů zbytné
potřeby bylo vzato za základ rozdělení
a názvosloví celního sazebníku (vládní
nařízení č. 32/1947 Sb.) a vysvětlivek
k němu, aby tím byl zajištěn soulad
mezi daní, vybíranou z předmětu v
tuzemsku vyrobených a mezi daní z předmětů
dovážených a aby byla dána dostatečná
právní jistota v určení daňového
předmětu.
Byla zvolena forma zmocnění vlády, obdobně,
jako je tomu u celního sazebníku (zák. č.
117/1946 Sb.), ježto poměry výrobní
a cenové, jakož i výměna zboží
s cizinou, podléhají nyní častým
změnám.
Tato ustanovení jsou doplňkem odstavce 1, aby některé
přepychové předměty, zásadně
dani podrobené, této dani neunikly.
Tímto ustanovením má se předejíti
tomu, aby prodej přepychových předmětů,
prováděný výrobcem přímo
spotřebiteli, nebyl daní více zatížen
než jiný prodej.
Tímto ustanovením má býti odstraněno
dvojí zdanění, ježto jde o jednorázovou
výrobní daň.
Zde je pamatováno na takové případy,
kdy byly přepychové předměty vyrobeny
ještě před účinností tohoto
zákona, avšak vyskladněny až za jeho účinnosti.
Účelem tohoto ustanovení jest zjednodušiti
zdanění tam, kde malý poplatníkův
obrat by neúměrně zdražoval finanční
administrativu, nebo kde hospodářské nebo
organisační poměry umožňují,
aby daň byla vybírána u jiného místa
než přímo u výrobce.
Předpisy o cle vztahují se zejména také
na případy, kdy je přepychový předmět
provážen celním územím neb přepravován
z jedné části celního území
přes celní cizinu do jiné části
celního území. V těchto případech
nevzniká daňová povinnost, ježto nevzniká
ani povinnost platiti clo.
1. Drahými kovy se rozumějí zlato, stříbro
a kovy skupiny platiny.
2. Za předměty vystrojené drahými
kovy se pokládají předměty, jejichž
součástky z těchto kovů jsou - přihlíží-li
se k velikosti předmětu - svou vahou i svou rozlohou
poměrně nepatrné. Za výstroj se tudíž
pokládají na př. malé spony, ozdoby
na rozích, závěrky u tobolek a pouzder, vykládané
výzdoby na vějířích, zbraních
atd. orámování nebo jednotlivé výzdobky
na kartáčích nebo toiletních předmětech,
monogramy nebo prstence na holích, klíčové
štítky nebo malá držátka a kování
na skříňkách, kování
nebo vykládání střenek u nožů
a vidliček, úzké obruby u skleněného
zboží, malá víčka u lahviček
atd. Nezáleží na tom, dá-li se součástka
z drahého kovu od předmětu odděliti
čili nic.
3. Hedvábím se podle seznamu rozumí jen hedvábí
přírodní, nikoliv hedvábí umělé,
pokud není v seznamu výslovně stanoveno jinak.
4. Textilní zboží, uvedené v seznamu,
podléhá přepychové dani sazbami u
jednotlivých položek seznamu uvedenými i tehdy,
je-li jednoduše obroubeno nebo stehováno.
5. Skládá-li se předmět z různých
hmot, rozhoduje pro posouzení jeho povahy vždy hmota,
která převládá, nestanoví-li
seznam úchylku.
6. Kde je pro přepychovou povahu předmětu
směrodatnou cena, rozumí se touto cenou cena předmětu
samotného bez daně přepychové.
7. Nestanoví-li seznam nic jiného, jsou pro posouzení
povahy předmětu směrodatná ustanovení
vysvětlivek k celnímu sazebníku.
8. Dani přepychové jsou podrobeny vždy jen
ty druhy zboží jednotlivých položek celního
sazebníku, které jsou v příslušné
položce seznamu uvedeny.

