Rozpočtový výbor ústavodárného
Národního shromáždění
předkládá zprávu o vládním
návrhu finančního zákona republiky
Československé, kterým se stanoví
státní rozpočet na rok 1948 a navrhuje:
Ústavodárné Národní shromáždění
račiž schváliti:
1. Finanční zákon republiky Československé,
kterým se stanoví státní rozpočet
na rok 1948 podle návrhu rozpočtového výboru
(str. XXVII této zprávy).
2. Státní rozpočet republiky Československé
na rok 1948 ve znění vládou předloženém.
3. Připojené resoluce.
Rozpočtový výbor ústavodárného
Národního shromáždění
podává o svém jednání o vládním
návrhu finančního zákona, kterým
se stanoví státní rozpočet republiky
Československé na rok 1948, tuto zprávu.
Zpráva obsahuje přehled jednání v
rozpočtovém výboru počínajíc
volbou generálního zpravodaje a zpravodajů
o jednotlivých kapitolách a státních
podnicích, pak stručný výtah z rozpravy
povšechné i zvláštní, z nichž
jest v hrubých rysech patrno, o čem bylo jednáno
a k jakému závěru rozpočtový
výbor dospěl, dále přijaté
resoluce a konečně přehled schůzí
výboru s dobou jejich trvání a přehled
jednání, z něhož jest patrný
počet řečníků.
Budiž i zde konstatováno, a jest to také jedním
ze symptomů postupující konsolidace našich
poměrů, že vládní návrh
finančního zákona na rok 1948, ačkoli
jde o nejobsáhlejší osnovu v tomto roce, byl
předložen k ústavnímu projednání
včas.
Návrh státního rozpočtu na rok 1948
nevykazuje, pokud jde o konstrukci, proti rozpočtu na rok
1947 podstatných změn. Jest jednotný pro
výdaje a příjmy běžné
i pro výdaje a příjmy vyplývající
z přechodných poměrů mimořádných;
jest členěn na dosavadní 3 skupiny, a to
na skup. I. Vlastní státní správa,
skup. II. Správa státních podniků
a skup. III. Správa státního dluhu, při
čemž rozpočet skupiny I. jest rozpočtem
hlavním, neboť (v kap. 25 Všeobecná pokladní
správa) obsahuje též výsledek skup.
II. a III. (saldo státních podniků a potřebu
na službu státního dluhu); vykazuje odděleně
výdaje a příjmy ústřední,
zemí českých a Slovenska, avšak i úhrn
jich, a to s rozčleněním jich na výdaje
správní, funkční a investiční;
úvěry zařazené v něm na provádění
dvouletého hospodářského plánu
jsou vyznačeny zvlášť. Jest tudíž
návrh státního rozpočtu na rok 1948
konstruktivně spolehlivým obrazem státního
hospodaření.
S hlediska materiálního byla věnována
rozpočtovým výborem plná pozornost
navrženým výdajům i příjmům
vůbec, zvlášť však výši
navržených preliminářů. Je to
patrno z délky doby, po kterou bylo zejména v podrobné
rozpravě o návrhu státního rozpočtu
jednáno, z počtu řečníků
a z plné účasti, kterou výbor věci
věnoval.
Na podkladě všestranné a zevrubné rozpravy
a po výkladech jednotlivých členů
vlády a sboru pověřenců, jakož
i předsedy nejvyššího účetního
kontrolního úřadu a nejvyššího
kontrolního dvora rozpočtový výbor
vládní návrh státního rozpočtu
na rok 1948 schválil, pozměnil však některá
ustanovení finančního zákona, a to
ve znění patrném z připojeného
návrhu a usnesl se na připojených resolucích.
Předkládaje v zastoupení rozpočtového
výboru tuto zprávu, žádám, aby
ji ústavodárné Národní shromáždění
přijalo za podklad svého jednání.
Rozpočtový výbor zvolil ve své schůzi dne 31. října 1947 generálním zpravodajem o vládním návrhu finančního zákona republiky Československé, kterým se stanoví státní rozpočet na r. 1948,
a zpravodaji ve schůzi dne 5. listopadu 1947 o jednotlivých
kapitolách tyto poslance:
Oddíl | |||
A. střední orgány státu: | President republiky a kancelář presidenta republiky | Dr. Chytil | |
Národní shromáždění | Dr. Neuman | ||
Slovenská národná rada | Dr. Šabo | ||
Předsednictvo vlády | Štětka | ||
Predsedníctvo Sboru povereníkov a zo skupiny II. § 24 Štátna tlačiareň a Úradný vestník | Komzala | ||
B. Správa zahraniční a vojenská | Ministerstvo zahraničních věcí | Dr. Neuman | |
Ministerstvo národní obrany | Dr. Erban | ||
C. Správa vnitřní: | |||
a) politická: | Ministerstvo vnitra | Janouš | |
(Povereníctvo vnútra) | Ziak | ||
b) justiční a unifikační: | Ministerstvo spravedlnosti s nejvyšším soudem | Torn | |
(Povereníctvo spravodlivosti s Najvyšším súdom) | Dr. Vagašský | ||
Ministerstvo pro sjednocení zákonů | Levkanič | ||
Nejvyšší správní soud | Torn | ||
(Najvyšší správny súd) | Torn | ||
c) kulturní: | Ministerstvo školství a osvěty a ze skupiny II. | ||
§ 10 Státní statky zemědělských škol, § 11 | |||
Uhříněveský školní závod zemědělský, § 12 | |||
Žabčický školní závod zemědělský, § 13 | |||
Školní závod zemědělský vysoké školy veterinární v Brně-Nový Dvůr | Uhlířová | ||
(Povereníctvo školstva a osvety a zo skupiny II. § 23 Ústav pre školský a osvetový film, § 26 Štátne nakladateľstvo | Jeleň | ||
Ministerstvo informací a ze skupiny II. § 16 Státní tiskárny a Úřední list, § 17 Československá tisková kancelář | Souček | ||
(Povereníctvo informácií a zo skupiny II. § 25 Zpravodajská agentúra Slovenska) | Hušek | ||
d) hospodářská a dopravní: | Ministerstvo zemědělství a ze skupiny II. § 8 Státní lesy a statky, § 9 Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských | Dr. Falťan | |
(Povereníctvo pôdohospodárstva a pozemkovej reformy a zo skupiny II. § 18 Štátne lesy, § 19 Štátne majetky, § 20 Štátne majetky hospodárskych škôl a výskumných ústavov poľnohospodárskych) | Ziak | ||
Ministerstvo výživy | Lindauer | ||
(Povereníctvo výživy a zásobovania) | Levkanič | ||
Ministerstvo průmyslu | Sajal | ||
(Povereníctvo priemyslu a obchodu a zo skupiny II. § 22 Riaditeľstvo pre cestovný ruch) | Valo | ||
Ministerstvo vnitřního obchodu | Krajčír | ||
Ministerstvo zahraničního obchodu | Ing. Dr. Ješ | ||
Nejvyšší úřad cenový | Dr. Novák | ||
Ministerstvo techniky | Fusek | ||
(Povereníctvo techniky) | Rožnay | ||
Ministerstvo dopravy a ze skupiny II. § 5 Československé státní dráhy, § 6 Československé aerolinie | Vido | ||
(Povereníctvo dopravy) | Gottier | ||
Ministerstvo pošt a ze skupiny II. § 4 Československá pošta, § 7 Poštovní spořitelna | Vičánek | ||
(Povereníctvo pôšt) | Vyškovský | ||
e) sociální: | Ministerstvo sociální péče | Vítek | |
(Povereníctvo sociálnej starostlivosti) | Valo | ||
Ministerstvo zdravotnictví a ze skupiny II. § 14 Státní veterinární ústav v Ivanovicích na Hané, § 15 Státní lázně | Klimek | ||
(Povereníctvo zdravotníctva a zo skupiny II. § 21 štátne kúpele) | Kulichová-Sutórisová | ||
Odpočivné a zaopatřovací platy | Šulík | ||
D. Správa finanční: | Ministerstvo financí a ze skupiny II. § 1 Tabáková režie, § 2 Státní mincovna v Kremnici, § 3 Státní loterie | Stopka | |
(Povereníctvo financií) | Levkanič | ||
Všeobecná pokladní správa a skupina III. Správa státního dluhu | Šulík | ||
E. Statistika: | Státní úřad statistický | Dr. Bělehrádek | |
F. Kontrola státní správy: | Nejvyšší účetní kontrolní úřad | Horn | |
(Najvyšší kontrolný dvor) | Zavacký |
Po zahájení rozpočtového výboru
posl. dr. Zibrínem ujal se slova generální
zpravodaj posl. Julius Firt. Předem zdůraznil,
že zákonodárnému sboru připadá
nyní dvojí úkol, t. j. jednak úkol
stran vládních, tedy postarati se o včasné
a řádné projednání a schválení
návrhu státního rozpočtu, jednak úkol
dnes u nás neexistující oposice - ovšem
státotvorné konstruktivní oposice a kritiky,
tedy ukázati na vady a nedostatky vládní
předlohy. Konečně je na zákonodárném
sboru samém zpytovati svoje svědomí a zamysliti
se nad svými vlastními chybami a omyly. Kdyby tak
neučinil, zbavil by se pro budoucnost práva kritiky.
Pro kritiku státního hospodářství
a jeho plnění musí býti jednak zkoumán
poměr státního hospodářství
k ostatnímu hospodářství státnímu
jako jeho podkladu, klade se tedy otázka únosnosti
státního hospodářství pro ostatní
hospodářství národní, jednak
přichází v úvahu skladba výdajů
a příjmů i jejich hodnocení podle
sociálních užitků a sociálních
škod.
Generální zpravodaj lituje, že v rozpočtu
nejsou přímo u každé položky data
z rozpočtu minulého, což bylo znemožněno
tím, že nebyly jednotlivé položky upraveny
přímo a definitivně, nýbrž tak,
že po hotovém rozpočtu byl do finančního
zákona vložen § 26 s paušálním
nebo lineárním snížením určitých
druhů výdajů, jež provede dodatečně
vláda. Výdaje státní správy
činí po paušálním snížení
67 miliard Kčs. Pro rok 1947 byly výdaje rozpočteny
na 76 resp. 73 miliard Kčs. Tato obě čísla
nejsou však srovnatelná, protože roku 1947 byla
v rozpočtu velká průběžná
položka UNRRA a výdaje na sociální pojištění,
rodinné přídavky a starobní podpory
ve výši 3.22 miliardy Kčs, které se
nyní snižují o 2 miliardy Kčs.
Upozorniv na samostatně účtující
fondy, jejichž hospodářství uniká
parlamentní kontrole, doporučil toto fondové
hospodářství zvláštní
pozornosti parlamentní kontrolní a úsporné
komise.
Při uvážení všeho dospěl
k závěru, že rozsah státních
výdajů, které jsou břemenem národního
hospodářství, se vlastně zvýšil
a přijímá-li se i optimistický odhad
národního důchodu, pak nelze zatím
říci, že státní výdaje
činí sníženou kvotu národního
důchodu. Obrat k lepšímu vidí ve zvýšeném
úsilí vlády k dosažení dalších
úspor, jak to vyjadřuje § 26 finančního
zákona, jakož i v pilné a záslužné
činnosti parlamentní kontrolní a úsporné
komise. Dalším pak obratem k lepšímu bude,
dospějeme-li aspoň k pravé stabilisaci výdajů,
protože růst populace, výroby a spotřeby
produktů a národního důchodu, v nějž
všichni doufáme, způsobí při
stabilitě státních výdajů,
že bude státní rozpočet relativně
méně tíživý.
Nelze také přehlédnouti, že všechny
výdaje nejsou výdaji vlastního státního
hospodářství, protože úděly
a příděly samosprávné zůstaly
ve státním rozpočtu správním,
čímž své státní rozpočty
od počátku nadouváme.
V poměru výdajů a příjmů
jest rozpočet příznivější.
Ve státní správě klesl schodek skoro
na 10 miliard Kčs, který by ovšem vzrostl,
kdyby se nesplnila předpokládaná snížení
podle § 26 finančního zákona nebo neuzákoní-li
se novelisace příslušných zákonů
sociálního pojištění ještě
letos, anebo jakmile bude nutno povoliti nové výdaje
nepojaté do rozpočtu (na př. úprava
platů veřejných zaměstnanců
a pensistů). Konečně poukázal na to,
že daňový výnos se ukázal lepším
nežli se předpokládalo v r. 1947 a možno
doufati, že příznivě se budou vyvíjeti
i v r. 1948 daně přímé i při
tak vysokých částkách ve prospěch
vyrovnávacího fondu a daně nepřímé
i při tak značném zvýšení
daní spotřebních a při neúrodě
letošního roku. Snížení schodku
zažehnává nebezpečí inflačních
úhrad, což jest také obrat k lepšímu.
Promluviv o nutnosti zhospodárnění státní
správy vyzvedl v závěru potřebu spolupráce
všech, aby mohlo býti dáno státu vše,
co k plnění úkolů potřebuje.
Všeobecné rozpravy se zúčastnilo celkem
7 řečníků.
Posl. dr. Chytil podrobil předložený
rozpočet hodnocení s hlediska jeho úplnosti,
vyrovnanosti a únosnosti.
O úplném rozpočtu možno v jednom smyslu
mluviti, jestliže obsahuje ve svých výdajových
položkách všechny výdaje, které
pro stát plynou z platných zákonů
pro ten který rok. Ve druhém smyslu jest rozpočet
úplný tehdy, jestliže pamatuje na ony výdaje,
které s největší pravděpodobností
na základě okolností dnes již známých
nastoupí nově jako výdaje další.
K této problematické úplnosti rozpočtů
se přirozeným způsobem těsně
připojuje problematika pravděpodobného růstu
státních výdajů v dohledné
budoucnosti vůbec, i když nejde o výdaje roku
bezprostředně následujícího.
Zčásti hned v příštím
roce, zčásti v nejbližší budoucnosti
budeme stát před několika rozměrnými
výdajovými úkoly, především
pak před zvýšením platů veřejných
zaměstnanců a pensí těchto zaměstnanců,
před otázkou urychlené likvidace vázaných
vkladů, před otázkou transformace nepružného
oběživa v oběživo pružné,
před otázkou likvidace náhradové otázky
za znárodněný majetek a před otázkou
úhradového problému sociálního
pojištění. Jako veliký a záslužný
krok vpřed uvedl řečník zřízení
likvidačního měnového fondu. Přitom
upozornil, že i když celková a definitivní
bilance tohoto fondu není dosud hotova, jest jasné,
že likvidace vázaných vkladů se neobejde
bez důkladného ročního příspěvku
ze strany státu. Nutno si též uvědomiti,
že jest zastaveno umořování státního
dluhu, které bude v příštích
letech zatěžovati rozpočty.
Při posouzení vývojové linie našich
rozpočtů porovnal kriticky návrh státního
rozpočtu na rok 1948 s rozpočtem na rok 1947.
Pokud jde o únosnost rozpočtu, připomněl
řečník slova ministra financí, že
jsme na nejzazší hranici únosnosti s rozpočtem
a že situace jest krajně napjatá, i když
se rozpočet jeví ještě únosným.
Zmíniv se pak o obtížích, které
nás čekají na poli mezinárodního
obchodu, řečník zdůraznil, že
životní úroveň národa se zvyšuje
zvýšením a tím zlevňováním
produkce. V závěru ocenil úsilí ministra
financí dostati rozpočtování co nejblíže
ideálu přesnosti, jeho úsilí o normální
a bezvadnou cedulovou politiku a jeho zásady o spořivosti.
Posl. dr Josko uvedl k problému členění
státního rozpočtu, že při hodnocení
příznivějších výsledků
rozpočtového hospodaření v zemích
českých nutno vzíti v úvahu, že
v zemích českých odpadá náklad
na ústřední úřady, naproti
tomu mezi slovenské výdaje jsou zařazeny
i výdaje na pověřenectva, která vedle
agendy druhé instance vyřizují též
velkou část agendy povahy ústřední.
Jako klad rozpočtového objemu uznal skutečnost,
že rozpočtový návrh jako celek jest
učiněn podle skutečné potřeby,
která se ukazuje v jednotlivých úsecích
státního hospodaření. Řečník
dále dovozoval, že státní správa
na Slovensku není příliš nákladná.
Na ministerstva připadá 70 % a na pověřenectva
30 %, při čemž pověřenectva vykonávají
převážně též agendu druhé
instance, kterou v zemích českých vykonávají
zemské úřady politické, finanční,
školské a jiné.
Zmíniv se o uvolňování vázaných
vkladů se zřetelem na poměry na Slovensku,
konstatoval, že na Slovensku bylo uvolňováno
ze starých vkladů poměrně méně
než v zemích českých.
Posl. Souček poukázal na obsáhlý
rozbor ministra financí, který vyvrací všechna
tvrzení o tom, že vedoucí činitelé
ve státě přehlíželi nebo podceňovali
nedostatky a obtíže doby. Správné ocenění
hospodářského vývoje nejen s hlediska
omezeného časového úseku, ale i s
hlediska vývojového procesu, je jedním z
důležitých činitelů jak dojíti
k reálným závěrům. Řečník
ocenil snahu ministra financí dáti rozpočtu
novou vyšší funkci, aby totiž rozpočet
nebyl jen výpočtem potřeb a úhrad
s úzkého hlediska státní pokladny,
ale aby byl hospodářským plánem, který
vychází z celkového národního
důchodu a produktu. Nad jiné významným
počinem jest to, že ministr financí při
předložení státního rozpočtu
připojil ke svému výkladu odhad národního
důchodu na rok 1946 a 1947, i když předložená
sestava není zcela vyčerpávající.
Řečník pak vyzvedl dosah a význam
přesunů národního důchodu.
Ze srovnání vydání ve správě
sociální, ve zdravotnictví a ve správě
kulturní v letech 1930, 1932, 1937 a 1948 vysvítá,
že ze státních prostředků vrací
se daleko více než dříve, i když
přihlížíme k valorisaci, při
čemž hlavním účelem jest dosáhnouti
spravedlivějšího rozdělení národního
důchodu.
Řečník dále uvedl, že bylo učiněno
vše, aby rozpočet byl úsporný, ale bez
řady organisačních opatření
nebylo by možné v rozpočtu na r. 1948 a nebude
možné ani v budoucnosti docíliti pronikavějších
úspor. Ze srovnání našeho hospodářství
s jinými státy vyplývá, že podíl
státních vydání na národním
důchodu je únosný. Hospodaření
státu nelze posuzovati jenom podle výsledku závěrečného
účtu, neboť stát má řadu
povinností, úkolů a služeb, které
nemohou býti vyčísleny závěrečným
účtem. Předložený rozpočet
na rok 1948 vedle splnění běžných
úkolů státní správy vyjadřuje,
do jaké míry v rámci hospodářského
roku bude rozmnožen národní majetek.
Mluvě o vývoji státního dluhu řečník
pravil, že se počítá se zvýšením
státního dluhu o 12.8% miliardy, takže státní
dluh stoupne na 121.5 miliard Kčs.
Do celkového příznivého vývoje
zasáhnou sice rušivě důsledky letošního
sucha. Plánovité hospodářství
nám však umožní, abychom překonali
i tyto těžkosti.
Posl. Šulík uvedl, že obraz hospodaření
lidové správy bude úplný, až
bude přehled rozpočtu samosprávných
svazků doplněn účetní rozvahou
jejich podniků jako pendant k rozpočtům podniků
státních. K tomu musí býti ještě
připojena účetní rozvaha podniků
znárodněných, sestavená tak, aby z
ní bylo možno přesně zjistiti nejen
zisk a ztrátu, nýbrž i ostatní bilanční
složky, zejména náklady na investice a pod.
Uvítal snahu ministra financí o zdůvodnění
únosnosti státního rozpočtu novými
metodami, totiž z konstrukce národního důchodu
a z jeho rozložení. Nutno však uvědomiti
si obtíže této metody a společnými
silami se dohodnouti na metodě a postupu, jehož bude
nutno použíti pro konfrontaci rozpočtových
čísel toho kterého roku s čísly
národního důchodu.
Mluvě o investiční činnosti řečník
zdůraznil důležitost přísného
a důsledného rozeznávání investic
výrobních, produktivních v bezprostředním
slova smyslu, od investic spotřebních, konsumních.
Neboť jen výrobní investice zajišťují
lidu zvýšenou výrobu spotřebních
statků a nutno je tedy forsírovat ihned a bez výhrad,
kdežto investice spotřební musí udržovat
krok pomalejší. Ministerstvo financí by mělo
zříditi vědeckou komisi, která by
vypracovala přesnou metodu, jíž by byla rozpočtová
čísla uvedena v soulad s odhadem národního
důchodu. Pro posouzení únosnosti rozpočtu
provedl pak řečník srovnání
velikosti vydání, příjmů a
schodků s rozpočtovými čísly
let předválečných. Zmíniv se
o problému zahraničního obchodu uvedl, že
je to ztráta schopnosti soutěže, která
způsobuje v některém odvětví
ztrátu odbytiště. V souvislosti s likvidačním
fondem měnovým vyslovil domněnku, že
postup při likvidování konfiskátů
by měl býti rychlejší a snaha získat
z prodeje těchto hodnot co nejvíce, měla
by býti průraznější. Při
kritice některých paragrafů osnovy finančního
zákona řečník konstatoval, že
parlamentu nebyla dosud předložena účetní
uzávěrka za léta 1945 a 1946, což podle
jeho informací jest zaviněno nejasným ústavním
poměrem zemí českých ke Slovensku.
Pozastavil se nad otázkou subvenčního hospodaření
a vyslovil se pro soustředění všech
kontrol, vykonávaných správními úřady
v jednom samostatném ústředním úřadě
a zároveň pro kontrolu vykonávanou lidem
demokraticky složeným sborem. V závěru
pak pravil, že v ústavním výboru není
věnována dostatečná pozornost při
řešení poměru Čechů a
Slováků věcem rozpočtovým,
hrazení společných výdajů a
že se strany české nebyli dosud přibráni
k projednávání tohoto problému znalci
z oboru rozpočtového a státního dluhu.
Posl. Lindauer konstatoval, že státní
rozpočet na rok 1948 se opět odchýlil ve
své skladbě od všech rozpočtů
předešlých - i když tomu tak není
v podstatných rysech - takže opět jej nelze
srovnávati ani s rozpočty předválečnými
ani s rozpočty na léta 1946 a 1947, což jest
vážná překážka kontroly
státního hospodaření. Mimo to rozpočet
jest schvalován vlastně jen v prozatímních
částkách. Způsob, jak má býti
prováděna úspora podle § 26 finančního
zákona znamená, že parlamentu se dává
právo rozhodnouti jen o konečné číslici
státního rozpočtu. Náklady na veřejnou
správu zatěžují náš národní
důchod v tak značné míře, že
je nutno je snížiti co nejdříve a sice
účelnou a velikou reorganisací veřejné
správy, zjednodušením jejich úkolů,
obmezením počtu úřadů i vyhraničením
jejich kompetence.
Je nutno provésti decentralisaci veřejné
správy. Podobné požadavky vyslovilo již
Národní shromáždění ve
svých resolucích, rovněž je uplatňovala
parlamentní kontrolní a úsporná komise
a jest trvati na tom, aby tyto požadavky byly plněny.
Při odhadování výdajové i příjmové
stránky rozpočtu je nutno vycházeti ze skutečných
předpokladů. Jenom realistický rozpočet
může míti smysl. Zdá se, že rozpočet
na rok 1948 je již zpracován skutečně
na reálných předpokladech. Daňové
zatížení se přiblížilo nebezpečně
k hranici únosnosti. V nákladech na veřejnou
správu nutno rozlišovati výdaje na plnění,
která jsou pro jednotlivce přímo službou
a přínosem ke zvýšení životní
míry a na výdaje, které této povahy
nemají. V budoucnosti musí nám pak jíti
o to, aby výdaje, které zvyšují životní
míru lidu, měly vzestupnou tendenci na rozdíl
od vydání ostatních, u kterých se
musíme snažiti o tendenci sestupnou. Je nesporné,
že ke krytí potřeb státu a jiných
orgánů veřejné správy může
býti spotřebována jen určitá
část národního důchodu, nemá-li
dojíti ke snížení životní
úrovně lidu. Jestliže jsme v situaci, že
potřeba veřejné správy se přiblížila
ke hranici únosnosti, může býti dále
zvyšována jen tehdy, zvyšuje-li se zároveň
hodnota národního důchodu.
Za účelem vytvoření předpokladu
pro správnou kalkulaci a zjišťování
správních výsledků našich národních
podniků, jest třeba pokud možno s urychlením
vytvořiti předpoklady pro sestavení východiskových
bilancí. Je také naléhavým úkolem,
aby co nejrychleji byla vyřešena otázka organisace
našeho peněžnictví.
Nanejvýš nutna jest úprava finančního
hospodářství svazků územní
samosprávy, kterážto úprava vyžaduje
ovšem, aby byly jasně a přesně vymezeny
úkoly samosprávy.
Posl. Valo konstatoval snahu rozpočtu o spravedlivé
rozdělení národního důchodu,
neboť nerozděluje břemena slepě, ale
odstupňuje je podle hospodářské síly
jednotlivce. Náš rozpočet jest vysoký,
ježto jsme si vzali za úkol odstraniti během
dvouletého plány škody způsobené
válkou. Mimo to se v rozpočtu odráží
i letošní neúroda. Státní pokladna
nemůže počítati s vývozem hospodářských
plodin jako v normálních letech, což znamená,
že stát bude zkrácen o drahé a cenné
devisy. Nutno si též uvědomiti, že vyrovnaný
rozpočet na úkor investic nebo na úkor řádného
chodu státní administrativy je rozpočtem
nehospodárným. Jest třeba též
přistoupiti ke konečnému řešení
nadbytku státních zaměstnanců. Tato
otázka je důležitá nejen s hlediska
státního rozpočtu, ale i z důvodu
nedostatku pracovních sil v průmyslu.
Posl. Ing. dr. Ješ uvedl, že první otázkou,
kterou si klademe při posuzování rozpočtu
je, zdali chceme tento rozpočet opravdu považovat
za závažný program státního hospodářství.
Důležité je, abychom nejen podle rozpočtu
na konkretní, určitý rok hospodařili,
ale abychom měli dlouhodobý hospodářsko-politický
program. Měli bychom si zvyknouti, aby zákony zvláště
hospodářské, byly projednávány
především po náležité úvaze
a aby mezi jejich usnášením a jejich platností
byla ponechána náležitá lhůta.
Při srovnání s rozpočtem minulým
upozornil řečník, že právě
administrativní a jen zčásti a nepřímo
produktivní výdaje vzrůstají rok od
roku. Souvisí to se stále ještě nezadrženým
vzrůstem počtu státních zaměstnanců.
Problémy týkající se reformy veřejné
správy, restrikce zaměstnanců a jejich platové
úpravy nemůžeme od sebe oddělit, poněvadž
částečné řešení
by nebylo řešením, pokud bychom celý
problém nevzali v úvahu v celé jeho šíři.
Řečník pak probral jednotlivé složky
rozpočtových výdajů. Pokud se týče
věcných výdajů správních,
vyslovil obavu, zda 10 % lineární snížení
bude možno důsledně provésti, aniž
by tím někde byla vážně ohrožena
agenda úřadu. Části rozpočtu,
týkající se ostatních správních
výdajů, doporučil věnovati pozornost
v tom směru, aby byla jejich struktura ustálena.
Stránku příjmovou lze rozčleniti na
tři podstatné složky: vlastní příjmy
administrativní, které proti roku 1947 vykazují
malé snížení o 270 mil. Kčs,
veřejné dávky zvýšené
téměř o 12 miliard Kčs a výnos
státních podniků zvýšený
o 673 mil. Kčs. Daňový preliminář
v návrhu rozpočtu považuje řečník
za optimistický. Nakonec probral problémy vyplývající
z velkého daňového zatížení
a zmínil se o některých otázkách
navrhovaných ve finančním zákoně.
Generální zpravodaj o rozpočtu posl. Firt
shrnul výsledek generální rozpravy v závěr,
že rozpočet na rok 1948 nedává důvodu
k žádnému upřílišněnému
optimismu, ale také ne k nějakému zvlášť
nemístnému pesimismu. S uspokojením konstatoval,
že převládající myšlenky
a tendence směřují k hledání
úspor a k nutné stabilisaci rozpočtových
čísel.
K rozpočtu této kapitoly promluvil zpravodaj dr.
Chytil, který zdůraznil ve své zprávě,
že jde o kapitolu týkající se nejen
úřední agendy hlavy státu a jeho kanceláře,
nýbrž i z velké části také
funkcí, které mají významnou historickou
a národní úlohu, t. j. opatrování
staveb na pražském hradě.
Zpravodaj podrobně pojednal o stavebních pracích
na pražském hradě. Poznamenal, že od r.
1918 bylo zde podniknuto mnoho umělecky cenných
úprav, jež byly přerušeny okupací
a uvedl, které úpravy zde byly provedeny v posledních
dvou letech a které se plánují do budoucna.
Zmínil se též o zámku a o lesním
zemědělském hospodářství
v Lánech a pravil, že president republiky je výsostným
subjektem tohoto hospodářství, které
proto musí býti vedeno jako vzorné.
Zpravodaj dále vyčíslil výdajové
i příjmové položky kapitoly 1, při
čemž konstatoval, že její rozpočet
na rok 1948 jest sestaven opravdu úsporně. V závěru
doporučil, aby návrh rozpočtu této
kapitoly na rok 1948 byl schválen.
O rozpočtu kapitoly 2. Národní shromáždění,
referoval jako zpravodaj dr. Neuman, který, vzpomínaje
nového jednacího řádu, vyslovil požadavek,
aby autonomního zákonodárství bylo
používáno intensivněji, stejně
jako nově zavedené instituce interpelačních
dnů. Kladně ocenil postup prací na nové
ústavě i význam parlamentní kontrolní
a úsporné komise. Výdaje kapitoly 2 snížené
proti r. 1947 o 4,3 % činí pouze 0,13 % celkového
rozpočtu. Je třeba, aby parlament více propagoval
svou práci a upozorňoval na její rozsah a
význam pro celý státní život.
V rozpravě posl. V. Beneš vyslovil přání,
aby snížení věcných nákladů
o 10% v kapitole 2 neprováděla vláda, ale
předsednictvo ÚNS, a aby ve sněmovně
byla zřízena intervenční kancelář.
- Posl. Polák žádal. zvýšení
počtu Slováků v NS a zdůraznil, že
náklad na výkonnou moc nesmí býti
v neúměrném poměru k nákladům
moci zákonodárné.
V doslovu zpravodaj dr Neuman se přiklonil k názoru,
aby o snížení rozpočtu parlamentu nerozhodovala
vláda, nýbrž odpovědní činitelé
ÚNS. Místopředseda ÚNS posl. Petr
slíbil, že předsednictvo ÚNS vyjde vstříc
iniciativě parlamentu a vynasnaží se uskutečnit
všechna vyslovená přání. Rozpočet
Národního shromáždění
je deflační a může býti příkladem
pro všechny centrální úřady.