V tejto kapitole okrem potreby na platy členov predsedníctva a platy členov Slovenskej národnej rady sú zaradené tiež potreby na Úrad Predsedníctva SNR, potreba na likvidovanie Národného súdu a ľudového súdnictva na Slovensku. Okrem toho sú tu vyčíslené tiež potreby pre Umeleckú a vedeckú radu, ďalej potreby pre Ústav Slovenského národného povstania a konečne potreby na úpravu a zariadenie zámku Smolenice, ktorý bude slúžiť pre ubytovanie význačných hosťov domácich a zahraničných.

Zpravodajca tejto kapitoly dr. Šabo vo svojom referáte shodnotil poslanie a význam Slovenskej národnej rady, vyzdvihnúc najmä jej činnosť zákonodárnú a vládnú v časoch nejťažších a najkritickejších, či už na poli sociálnej, hospodárskej, kultúrnej alebo politickej konsolidácie na Slovensku a zdôraznil, že SNR je od svojho počiatku, od Slovenského národného povstania a obnovenia. ČSR nielen nositeľkou štátnej moci zákonodárnej a výkonnej na Slovensku vo veciach, ktoré nie sú celoštátneho významu, ale aj predstaviteľkou Slovenského národa v obnovenej Československej republike.

V závere doporučil zpravodajca návrh rozpočtu kap 2a ku schváleniu.

O návrhu rozpočtu kapitoly 3. Předsednictvo vlády promluvil jako zpravodaj posl. Štětka, který upozornil na členitost této rozpočtové kapitoly a zdůraznil, že návrh rozpočtu byl pečlivě vypracován se zjevnou snahou, aby se v zájmu úspornosti počítalo v jednotlivých položkách jen s výdaji skutečně potřebnými a účelnými. Výsledkem toho jest snížení rozpočtu této kapitoly o 6,150.000 Kčs proti roku 1947, kterého bylo docíleno přesto, že jsou úřadu předsednictva vlády, resp. jeho národohospodářské sekci uloženy pro r. 1948 nové a zvýšené úkoly. Také v příjmech, které pro rok 1947 nebyly vůbec vykázány, počítá se v roce 1948 s částkou 452.000 Kčs. Po podrobném rozboru všech výdajových položek prohlásil zpravodaj v závěru své řeči, že může návrh doporučiti s klidným svědomím ke schválení tak, jak byl předložen.

V rozpravě poukázal posl. Polák na duplicitu v plánovací službě, kterou by bylo možno odstraniti zrušením generálního sekretariátu Hospodářské rady a tím snížiti náklady této služby. Posl. Skaunic pak upozornil na to, že vláda dosud neprovedla úkoly, uložené jí resolucemi ÚNS při projednávání státního rozpočtu na r. 1947, zejména nepředložila návrh zákona, kterým by bylo vyřešeno sjednocení ústředních úřadů plánovací služby.

Na tyto podněty reagoval vedoucí úřadu předsednictva vlády ing. Reiman, který ve své odpovědi vysvětlil, proč dosud nedošlo a nemohlo dojíti ke sjednocení plánovací služby a vyslovil přesvědčení, že v budoucnu jistě dojde k definitivnímu řešení této otázky, třebaže se přechodné organisování plánovací služby osvědčilo a že se všechny složky této služby čestně zhostily svých úkolů. Zdůraznil dále, že úřad předsednictva vlády sám, z vlastní iniciativy šel při zpracování rozpočtového návrhu a zejména jeho snížení proti r. 1947 příkladem vstříc.

Ve svém závěrečném slovu prohlásil pak zpravodaj Štětka, že pokládá dotazy, vznesené poslanci Polákem a Skaunicem, za zodpovědné a doporučil znovu rozpočtový návrh ke schválení.

Rozpočet kapitoly 3a na rok 1948 sa podstatne liší od rozpočtov za roky minulé, lebo behom roku 1947 boly k Predsedníctvu Sboru povereníkov pričlenené dva úrady, a to Úrad hospodárskej kontrolnej služby - zriadený nar. SNR č. 45/1947 Sb. n. SNR - a Štátny plánovací a štatistický úrad, ktorý bol predtým začlenený v rozpočte kap. 2a Slovenská národná rada.

V prvom titule tejto kapitoly, ako to aj uviedol vo svojom podrobnom referáte zpravodajca Komzala, sú zaradené úvery na vykonávanie funkcií predsedu, podpredsedu Sboru povereníkov, na ich sekretariáty a na Úrad predsedníctva Sboru povereníkov.

V titule druhom je zaradená potreba na Úrad hospodárskej kontrolnej služby a to v miere nevyhnutne potrebnej pre chod tohto úradu ako aj vzhľadom na úlohy, ktoré sú na tento kladené.

V poslednom titule sú preliminované výdavky na Štátny plánovací a štatistický úrad, ktorý sústreďuje na seba všetky úlohy, ktoré v zemiach českých v celoštátnej relácii majú Hospodárska rada, Štátny plánovací úrad, Štátny štatistický úrad, Plánovací odbor zemského národného výboru v Prahe a v Brne a Zemský plánovací úrad v Brne.

Potreby tohto titulu sú sostavené podľa zásad úspornosti avšak v nezbytnom merítku pre menovaný úrad, ktorý v dvojročnom pláne je technickým orgánom Predsedníctva Sboru povereníkov ako aj najvyšším plánovacím a štatistickým orgánom na Slovensku.

Vzhľadom na tieto dôležité úlohy Predsedníctva Sboru povereníkov rozpočet kapitoly 3a bol rozpočtovým výborom schválen.

Podobne schválený bol aj rozpočet štátneho podniku, patriaci do rámca tejto kapitoly "Štátna tlačiareň a Úradný vestník".

O rozpočtu ministerstva zahraničních věcí na rok 1948 promluvil zpravodaj dr. Neuman, který konstatoval, že rozpočet ministerstva zahraničních věcí vykazuje celkovou spotřebu Kčs 402,690.000. Od této částky je zapotřebí však odečísti 10% snížení úvěru u věcných a ostatních správních výdajů podle vládního usnesení, což znamená částku Kčs 14,845.000. Ve sníženém rozpočtu má se nalézti ještě úhrada na zřízení nově proponovaných 13 diplomatických zastoupení, z nichž vyslanectví v New Delhi bylo již vládou schváleno, úřad delegáta Československé republiky v Budapešti přeměněn podpisem mírové smlouvy s Maďarskem na vyslanectví a převzaty tak náklady, které až dosud byly hraženy z reparací a na zřízení 28 konsulárních úřadů, z nichž byly vládou schváleny a zřizují se konsuláty v Katovicích, v Leopoldswille a generální konsulát v Budapešti.

V rozpočtu ministerstva zahraničních věcí jsou výdaje povahy celostátní, nikoliv resortní, ob.sažené v titulu 3 "Účastenství na. mezinárodních institucích a jednáních", na jejichž zvýšení nemá ministerstvo zahraničních věcí vlivu. Jsou to na př. "Příspěvky československé organisaci Spojených národů", na které bylo nutno zvýšiti v roce 1948 úvěr o Kčs 8,403.000 proti roku 1947. Československý příspěvek pro Spojené národy byl určen na rok 1947 ve výši 0.9% celkových nákladů Spojených národů. Poněvadž činnost organisace se stále rozrůstá a v jejím rámci vznikají stále nové orgány, bylo třeba v československém rozpočtovém odhadu na rok 1948 vyrovnati se s předpokládanými zvýšeními rozpočtu Spojených národů. Rozpočet Spojených národů na rok 1947 byl totiž stanoven sumou 27,750.000 dolarů, nyní je pak preliminován sumou 39,403.072, z kteréhožto rozdílu plyne též zvýšení odhadu československého příspěvku na rok 1948 z částky 250.000 na 350.000 dolarů. Nutno poznamenati, že Československá republika bude muset zaplatit ještě další příspěvek na reservní fond Spojených národů. Československá delegace na valném shromáždění Spojených národů vynasnažila se uplatňovati snahu o snížení příspěvku a použila k tomu dokumentu, vypracovaného studijním oddělením Národní banky československé.

Rozpočet ministerstva zahraničních věcí byl proto sestaven velmi úsporně.

Po zpravodaji dr. Neumanovi konstatoval státní tajemník dr. Clementis, že ministerstvo zahraničních věcí není předimensované personálem, ba naopak, že nestačí svým zaměstnaneckým aparátem na zdolání úkolů. Dotaz, zda snad by bylo lze snížiti počet zaměstnanců u některých zastupitelských úřadů, zodpověděl státní tajemník tím, že porovnal rozsah dnešní agendy s agendou před válkou a ukázal na nepoměrný její vzestup v nynější době, a dále srovnal počet zaměstnanců u československých zastupitelských úřadů v cizině s počtem zaměstnanců zastupitelských úřadů v Praze, států přibližně stejné velikosti jako je Československá republika.

Debaty se zúčastnili dále poslanci: dr. Horáková, dr. Špánik, dr. Ducháček, dr. Bernard, Šling, Valo a Evžen Erban. Zabývali se mezinárodní politickou situací. Upozorňovali na některé nedostatky zahraniční služby, která je prováděna často na několika kolejích. Zdůrazňovali nutnost úspornosti a koordinace služby přidělenců vysílaných jinými resorty k zastupitelským úřadům. Doporučovali zvýšenou pozornost zastupitelských úřadů pokud jde o činnost krajanů a různých jiných institucí, pěstujících v příslušných zemích přátelské, kulturní a hospodářské styky s ČSR. Po řečech poslanců odpověděl na jejich náměty a dotazy státní tajemník dr. Clementis, po jehož řeči ujal se závěrečného slova zpravodaj dr. Neuman, který doporučil přijetí resoluce ve věci zahraničně politické propagační služby ministerstva, jakož i schválení rozpočtu této kapitoly.

Rozpočet této kapitoly - o níž přednesl referát zpravodaj dr. Erban - je na rok 1948 o Kčs 1.310,000.000 nižší oproti roku 1947. K tomuto podstatnému snížení přistupuje další snížení v § 26 finančního zákona v částce Kčs 474,158.000. Resultuje tudíž celkové snížení návrhu rozpočtu kapitoly 5 na rok 1948 částkou Kčs 1.784,158.000, t. j. 19.7% méně než bylo schváleno finančním zákonem na rok 1947. Rozpočtový výbor projednal v debatě zevrubně veškeré potřeby a uznal snahu ministerstva národní obrany přispět značným podílem k celkovému snížení státního rozpočtu na rok 1948. Celkové výdaje jsou preliminovány částkou Kčs 7.741,000.000, nepřihlížeje ke snížení navrženému § 26 fin. zákona. Po uvedeném snížení činí výdaj kapitoly 5 Kčs 7.266,842.000.

Ke kapitole 5 promluvili posl. Hložek, Vičánek, Viboch a Skaunic. Na četné připomínky a dotazy po stránce všeobecně vojenské odpověděl ministr národní obrany arm. gen. Svoboda.

Zpravodaj dr. Erban v doslovu pak navrhl, aby rozpočtový výbor návrh rozpočtu této kapitoly schválil.

V rozpočtu této kapitoly je zajištěna úhrada na potřeby ministerstva vnitra spolu s pověřenectvem vnitra, Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy, na reemigraci československých krajanů u Maďarska, Zeměměřičského úřadu, všeobecné vnitřní správy, Sboru národní bezpečnosti, požárně bezpečnostní služby, na pracovní a sběrná střediska, vyživovací příspěvky, likvidaci protiletecké ochrany, odsun Němců a na obnovu Lidic a Ležáků. Obdobně jsou preliminovány i příjmy.

Z činnosti ministerstva vnitra se zdůrazňují především úkoly národní bezpečnosti tak, jak se jeví po vydání zákona o národní bezpečnosti č. 149/1947 Sb. V rámci této agendy zasluhují zvláštní pozornosti úspěšné zásahy orgánů národní bezpečnosti v boji proti černému obchodu, při odhalení protistátního spiknutí na Slovensku a v akci proti banderovcům. Úvěr na Sbor národní bezpečnosti je preliminován jako úvěr ústřední, protože slouží k účelům agendy celostátní.

Dějinného významu je osídlení pohraničí a reemigrace našich krajanů z Maďarska. Zasluhuje zvláštní zmínky, že do pohraničí v zemích českých bylo přemístěno více než 1,700.000 osob z vnitrozemí. Úkolem osidlovací politiky v r. 1948 je dosídlení pohraničí a zavedení definitivního majetkoprávního pořádku. Osidlovací úřad na Slovensku vyvíjí veškeré úsilí, aby přesídlencům bylo umožněno rychlé zapojení do hospodářského života.

Legislativní činnost ministerstva vnitra je určována především budovatelským plánem vlády a se zřetelem na upevnění a ochranu nového řádu. Řada osnov je ve stadiu příprav, hlavně pak osnovy, které budou míti vztah k nové ústavě.

Pokud jde o odsun zbytku Němců, jsou učiněna opatření, aby jeho provedení mohlo býti kdykoliv bezodkladně zahájeno.

Výstavba nových Lidic byla započata. Staví se komunikace; byl postaven tábor pro dělníky, prozatímní vodovod, a očekává se, že ke stavbě obytných domů se přikročí na jaře roku 1948.

Po zprávě zpravodajů Janouše a Žiaka rozvinula se podrobná debata, které se zúčastnili poslanci Hora, Doležel, Vodička, Weiland, Šulík a Hušek, a která se týkala hlavně Sboru národní bezpečnosti (zejména personální politiky ve sboru a jeho motorových vozidel) a záležitostí souvisejících s činností Osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy. Také byla podrobena diskusi otázka, zda úvěr na Sbor národní bezpečnosti má býti po vydání zákona o národní bezpečnosti zařazen jako úvěr ústřední, jak je pro rok 1948 v rozpočtu ministerstva vnitra navrženo. Po projevu ministra vnitra a pověřence vnitra byla rozprava o rozpočtovém návrhu této kapitoly rozpočtovým výborem ukončena a rozpočet této kapitoly doporučen ke schválení.

Rozpočet kap. 7 obsahuje potřebu na ministerstvo spravedlnosti a pověřenectvo spravedlnosti, na nejvyšší soud, na zemské (hlavní), krajské a okresní soudy, jakož i na úřady veřejné žaloby a na soudní věznice a trestní a polepšovací ústavy. Počítáno je také s výdaji na zemědělské objekty, na nichž hospodaří justiční správa.

Výdaje kap. 7 jsou v rozpočtu na rok 1948 proti rozpočtu na rok 1947 vyšší o 148,595.000 Kčs - resp. po úsporném opatření podle § 26 fin. zák. na rok 1948, o 115,093.000 Kčs. Avšak též příjmy kap. 7 jsou v rozpočtu na rok 1948 oproti příjmům v rozpočtu na rok 1947 vyšší, a to o 123,233.000 Kčs, takže rozpočtový schodek kapitoly jest ve srovnání s rokem 1947 pak vyšší o 25,362.000 Kčs, a vezme-li se v úvahu opatření podle § 26 fin. zákona na rok 1948, tedy je nižší o 8,140.000 Kčs.

Po projevu zpravodaje Torna, jakož i po projevu zpravodaje o slovenské části rozpočtu dr. Vagašského, zúčastnili se rozpravy poslanci: dr. Gregor, dr. Belluš, dr. Bunža, dr. Neuman a Stekl. Zabývali se zejména významem soudnictví, otázkou doplňování osobních stavů a problémy týkajícími se vězeňství. Pokud se týká rozpočtu samého, bylo řečníky konstatováno, že rozpočet kapitoly 7 je reální a střízlivý.

Po exposé ministra spravedlnosti a pověřence spravedlnosti, v němž byly zodpověděny a objasněny podněty a dotazy vznesené průběhem debaty, doporučili v závěrečných proslovech oba zpravodajové návrh rozpočtu kapitoly ke schválení.

K rozpočtu kapitoly 8 promluvil zpravodaj Levkanič, který podal zprávu o struktuře ministerstva pro sjednocení zákonů a jeho úkolech. Uvedl také osnovy zákonů, které ministerstvo pro sjednocení zákonů buď samo vypracovalo a které se projednávají s příslušnými resorty (na př. osnova zákona o jméně, zákona o archivech a písemných památkách, o hřbitovech a pohřbívání, zákona směnečného a šekového, zákona o praktické zkoušce judiciální), na nichž pracuje (na př. osnova zákona o pořadí zákonných zástavních práv, zákona o dani - z minerálních olejů, zákona o úpravě pozemkové držby, zákona o vodním právu) a kde je účastno v rámci spolupráce s jinými resorty (na př. osnova zákona o exekučním řízení, zákona o civilním soudním řízení, zákona o ochraně známek, zákona o cestovním ruchu). V rámci své činnosti provádí ministerstvo pro sjednocení zákonů dokumentaci právních předpisů. Zpravodaj srovnal prelimináře jednotlivých položek návrhu rozpočtu na rok 1948 s rozpočtem na rok 1947 a odůvodnil zvýšení, k němuž ve srovnání s rozpočtem na běžný rok došlo.

Po projevu zpravodaje podal ministr pro sjednocení zákonů rozpočtovému výboru obsáhlé exposé o činnosti a programu ministerstva pro sjednocení zákonů. V úvodu zmínil se o důležitosti právního pořádku pro vývoj státu a lidské společnosti. Porovnal předpoklady unifikační činnosti před r. 1938 a nyní a zdůraznil zejména, že činnost unifikační je nyní ovlivněna požadavkem přizpůsobit právní předpisy strukturálním změnám, k nimž došlo v hospodářství, v politickém a sociálním životě. Upozornil na určité nedostatky, které má vládní usnesení ze dne 1. dubna 1947 o působnosti ministerstva pro sjednocení zákonů, pokud jde o unifikační činnost, která přináší s sebou reformu platného právního řádu. Zmínil se o nutnosti formální unifikace (republikace), kterou v zájmu prestyže státu odstraníme z našeho právního řádu německé a maďarské texty starších norem a nahradíme je autentickými texty českými nebo slovenskými.

V zájmu řádné přípravy pro unifikaci založilo ministerstvo pro sjednocení zákonů dokumentaci právních předpisů.

Ministr pro sjednocení zákonů pak zevrubně pojednal o osnovách, které jsou vypracovány, po příp. na nichž se pracuje či spolupracuje. Rozpočet kap. 8 doporučil pak ke schválení.

Rozpočet kap. 9 Nejvyšší správní soud (Najvyšší správny súd) vykazuje potřebu na nejvyšší správní soud v Praze a na Najvyšší správny súd v Bratislavě.

Výdaje kap. 9 jsou určeny k hrazení osobních a věcných výdajů, které jsou nezbytně nutné k udržení chodu a zdolání stále stoupající agendy obou soudů.

Zpravodaj Torn poukázal především na odchylnost právní úpravy působnosti a organisace obou nejvyšších správních soudů jakožto na zjev nežádoucí, který bude lze překonati až na podkladě zásad, podle nichž bude v nové ústavní listině upraveno správní soudnictví.

V dalším pojednal zpravodaj této rozpočtové kapitoly o poslání nejvyššího správního soudu a podal referát o návrhu rozpočtu této kapitoly na rok 1948, jakož i o vzrůstu agendy nejvyššího správního soudu.

Druhý president nejvyššího správního soudu v Praze dr. Zeis navázal pak na referát podaný rozpočtovým zpravodajem, pojednal o odůvodněnosti správního soudnictví u nás a dotkl se i otázky organisace tohoto soudnictví. Závěrem žádal, aby rozpočet kap. 9 byl schválen.

Po exposé druhého presidenta dr. Zeise bylo jednání prohlášeno za skončené.

Zpravodaj pro rozpočet ministerstva školství a osvěty Uhlířová a zpravodaj povereníctva školstva a osvety Jeleň podali všeobecný přehled o výdajových částkách ve srovnání s rozpočtem na rok 1947. Odůvodnili zvýšení rozpočtu poukazem na nové úkoly školské správy a na prohloubení dosavadní školské péče a podrobili kritice některé problémy školské politiky. V českých zemích je nutno zejména upraviti na přiměřenou míru počet dohlédacích školních orgánů, zabývati se otázkou existenčního zajištění abiturientů středních škol, připraviti revisi nadačního hospodaření v souvislosti se sociální péčí o studenty a upustiti od vybírání poplatku na školní film, na Slovensku pak jest nejakutnější otázka vybudování škol.

Rozpravy zúčastnili se posl. Pažoutová, Kleinerová, Koubek, ing. dr. Benda, Žiak, dr. Bělehrádek, Vítovec, dr. Chudoba, Weiland, Blaško, kteří zdůraznili naléhavost zvýšené péče o některé úseky školské a osvětové správy. V oboru mateřského školství jest třeba odstraniti nejednotnost v příčině jeho vydržování a směřovati k tomu, aby v celém státním území převzal úhrad u veškerého osobního nákladu stát. V pohraničí jest třeba zřizovati oblastní měšťanské školy s internáty, aby byla umožněna všem dětem návštěva školy v těchto řídce obydlených krajích. Snahu ministerstva školství a osvěty o reorganisaci učňovských škol jest vítati a bylo by ji doplniti vybudováním vzorné základní školy s internátem. Jest třeba pamatovati na přiměřenou dotaci na lidové knihovnictví a zajistiti finančně ze státních prostředků studijní knihovnu v Liberci. V oboru péče o umění bylo by žádoucí vytvořiti nějakou formu starobního pojištění výtvarných umělců a zvýšiti úvěry na zakupování uměleckých děl, jež ve své podstatě jsou sociální podporou těchto umělců.

V zájmu výchovy vědeckých pracovníků jest třeba věnovati patřičnou péči rozvoji vysokých škol, aby byly s to obrátiti svůj zájem o náležité pěstování vědy a začleniti se tak do státního plánování hospodářského a kulturního. Jest vítati kulturní dohody, které sjednáváme s jinými státy, je však také třeba starati se o to, aby vědeckým pracovníkům bylo umožněno cestovati z důvodů učebních a aby byli zbaveni starostí svého povolání. Sociální zabezpečení vysokoškoláků vyžaduje regulaci přílivu posluchačů na vysoké školy, s kteroužto otázkou souvisí též uspořádání studia na pedagogických fakultách, tak aby byl zvednut čilejší zájem o toto studium. V oboru zemědělského školství je třeba odstraniti dosavadní administrativní roztříštěnost.

Na vznesené námitky a připomínky odpověděli ministr a pověřenec, ujistivše, že budou předmětem úředního jednání, a naznačili některá opatření, k nimž bude nutno přikročiti. V popředí zájmu stojí hlavně vydání základního školského zákona, odstranění nynějšího nedostatku učitelstva u některých druhů škol, reforma jednotlivých druhů vysokoškolského studia a řádné umístění škol.

V doslovu zpravodajů bylo navrženo, aby dílčí rozpočet kap. 10 a rozpočty shora jmenovaných podniků byly schváleny.

Zpravodaj kapitoly 11 Souček uvedl, že rozpočet na rok 1948 činí 292,720.000 Kčs a je tedy nižší o 10 % proti roku 1947. Z toho výdaje ústřední činí 129,345.000 Kčs, zemí českých 105,962.000 Kčs a Slovenska 57,402.000 Kčs. Počet zaměstnanců ministerstva informací byl opět snížen a osobní výdaje činí 27 % rozpočtu. Potom přikročil k rozboru jednotlivých titulů rozpočtu tohoto ministerstva a podal zprávu o rozpočtech státních podniků spadajících do působnosti ministerstva informací. Srovnával zejména rozpočet státní tiskárny s rozpočtem na rok 1947, proti kterému se jeví při vyšších nákladech i značně zvýšené těžby, takže očekávaný zisk v roce 1948 jest mnohem vyšší než v roce předchozím.

Zpravodaj rozpočtu pověřenectva informací Karol Hušek konstatoval, že návrh rozpočtu pověřenectva byl již předložen nižší než rozpočet na rok 1947 o 13 %. Uvedl při odůvodnění příspěvku na rozhlas, že počet koncesí rozhlasových se na Slovensku snížil pro nedostatek přijimačů.

K rozpravě o rozpočtu přihlásilo se 11 řečníků, a to posl. Hatina, Uhlířová, dr. Špánik, Jeleň, Vičánek, Koubek, Kleinerová, Sedlák, Charvát, Lesák, Sosnar. Promluveno o vydržování oblastních ústředen a rozebírána účelnost a práce jednotlivých odborů ministerstva informací. Dále bylo v rozpravě šířeji zmíněno o sokolských kinech, o významu informační služby, o československé vzájemnosti. V dalším promluveno o československém rozhlasu, krátkovlnném zpravodajství a o propagaci dvouletky. Rozebrány znovu jednotlivé tituly rozpočtu a uvedeny výdaje, které se zdály vysoké a učiněna zmínka o některých opatřeních, o nichž by bylo třeba uvažovati po stránce účelnosti. Kritice podrobena též výroba domácího filmu, zejména byly postrádány v rozpočtu náklady na náhrady za zabrané filmové podniky, půjčovny, kina a pod. Pokud se týče československého rozhlasu, žádáno, aby bylo umožněno též studentským organisacím říci svá stanoviska ve věcech studentských i jiných prostřednictvím rozhlasu.

Ministr informací objasnil pak obor působnosti svého resortu ve všech jeho správních odvětvích a podrobně odpověděl na jednotlivé náměty, stížnosti a otázky řečníků.

Zpravodaj pak v doslovu doporučil kap. 11 ke schválení.

Rovněž zpravodaj pro pověřenectvo informací doporučil schválení rozpočtu pověřenectva.

Zpravodaj dr. Falťan přednesl podrobnou zprávu o věcné a číselné náplni rozpočtu ministerstva zemědělství a podniků spadajících do jeho působnosti. Uvedl zejména, že ministerstvo zemědělství mělo ještě v roce 1947 velké možnosti podpořiti zemědělství z výnosu prodeje zboží UNRRA. V roce 1948 bude míti k disposici pouze prostředky rozpočtové, které jsou nižší než úhrn prostředků, které mělo v roce 1947. K tomu přistupuje celá řada nových naléhavých úkolů, zejména zrychlení provádění scelování pozemků, celostátní hospodářská výstava, nutnost zvýšiti dotace na zvelebení rostlinné a živočišné produkce poškozené suchem a ohrožené škůdci, zejména mandelinkou bramborovou, potřeba dokončiti v zájmu zemědělství vodohospodářské stavby na Slovensku, nutnost zvýšiti kulturní úroveň venkovského lidu a nahraditi pomocí mechanisace, lidskou práci prací strojů a zmenšiti tak nedostatek pracovních sil.

Zpravodajem rozpočtu pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy Žiakem byl podán obsáhlý přehled rozpočtu pověřenectva a slovenských podniků a zdůrazněna nutnost zvýšiti úroveň slovenského zemědělství na úroveň zemědělství v zemích českých. Toto úsilí je vyjádřeno i v rozpočtu pověřenectva; zpravodaj zabýval se dále speciálními otázkami Slovenska, zejména otázkami zemědělského školství, veterinární správy i vodohospodářskými stavbami, které v zemích českých nespadají do působnosti ministerstva zemědělství, a otázkami týkajícími se osidlenců na Slovensku. Rozpočet pověřenectva považuje rovněž za přiměřený.

Skutečný zájem ústavodárného Národního shromáždění a jeho rozpočtového výboru o československé zemědělství byl ještě zvýšen letošními mimořádnými klimatickými poměry a jejich katastrofálními následky. Otázkami, jak překonati následky sucha, jak pomoci zemědělcům, zajistiti obdělání polí a udržeti alespoň nejnutnější stavy dobytka a zajistiti tak i pro příští rok výživu obyvatelstva, zabývali se všichni další řečníci, kteří se zúčastnili debaty, a to posl. Torn, Tomášek, Gottvald A., Brieška, Navračič, Nermuť, Sutr, Novák St., Bezděk, Haško, Štambachr, Sluka, Borůvka.

Předmětem námětů bylo zejména vydávání jednotných směrnic pro poskytování subvencí a otázka vyrovnání disparity cen mezi zemědělskými a průmyslovými produkty tak, aby zemědělci byla zaručena prosperita jeho hospodářství a sníženy rozdíly mezi životem v městě a na vesnici. Bylo konstatováno, že zemědělská strojní družstva i zemědělské strojní stanice překonaly časovou tíseň při letošních podzimních pracích a do značné míry snížily potřebu pracovních sil na venkově při ostatních nárazových pracích. Mechanisaci venkova nutno i nadále věnovati zvýšenou pozornost, a to jak mechanisaci vlastních zemědělských prací, tak i mechanisaci prací v zemědělcově domácnosti. Značná pozornost byla věnována otázkám souvisejícím s držbou zemědělské i lesní půdy, scelování pozemků a osidlování. Bylo žádáno zvýšení dotací na podporu rostlinné i živočišné produkce, kde bylo též poukázáno na nebezpečí nedostatečného vyživování dobytka, podporujícího rozšíření chorob a na nebezpečí snížení jakosti chovů. V tom směru byla oceněna činnost horských pastevních družstev, jejichž pomocí bude možno jakost mladého dobytka zlepšiti. Rovněž zemědělské výzkumnictví může jak v oboru rostlinné, tak i živočišné produkce a v oboru mechanisace značně přispěti k dalšímu rozvoji československého zemědělství, jak tomu nasvědčuje dosavadní činnost zemědělských výzkumných ústavů a stanic a podniků Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských a Štátne majetky hospodárskych škôl a výskumných ústavov poľnohospodárskych.

Rovněž podniku Státní lesy a statky v zemích českých a obdobným podnikům na Slovensku byla věnována značná část debaty, v níž byla projednána i otázka jejich organisace a výnosu.

U Národního pozemkového fondu bylo žádáno přesnější rozčlenění jeho rozpočtu.

Ministr zemědělství odpověděl na většinu dotazů a vytýčil hlavní linie svého ministerstva. Je třeba učiniti vše k zajištění setby, plánovitě zvýšiti živočišnou produkci a položiti základ k zlepšení životní úrovně obyvatelstva; nutno vyrovnati rozdíly mezi kulturní úrovní obyvatelstva v městech i na vesnici a postarati se o trvalé šíření zemědělského pokroku. Velký úkol připadá tu i celostátní zemědělské výstavě, která bude pořádána v r. 1948 v Praze, i československému výzkumnictví, státním lesům a statkům, horským pastevním družstvům i ostatním složkám zemědělského družstevnictví. Přislíbil pak, že na dotazy týkající se konkretních věcí odpoví písemně. Rovněž tak pověřenec zemědělství podal obsáhlý referát o svém resortu.

Zpravodajové požádali pak ve svém doslovu o schválení rozpočtu kapitoly 12. Ministerstvo zemědělství a podniků spadajících do jeho působnosti.