(1) Vlastníci honiteb, kteří chtějí vykonávati právo myslivosti sami (§ 20), pachtýři honiteb, jakož i osoby, které byly vlastníky nebo pachtýři honiteb (společenstevních i vlastních) pověřeny výkonem práva myslivosti, v dalším myslivečtí hospodáři, musí míti platný roční lovecký lístek a prokázati, že již nejméně ve třech létech, třebas ne po sobě jdoucích, měli roční lovecké lístky a jsou československými státními občany.

(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1 může povoliti ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(3) Pachtýřem společenstevní honitby nebo společenstevní honitby sloučené může býti myslivecká společnost, jejíž stanovy, vypracované podle vzoru vydaného ministerstvem zemědělství v dohodě s ministerstvem vnitra, musí býti předem schváleny příslušným zemským národním výborem, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, osoba fysická nebo stát (pro krycí honitby). Do rozhodnutí o neschválení stanov lze podati odvolání k ministerstvu zemědělství do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Při propachtování společenstevní honitby budiž především přihlíženo k nabídce místní myslivecké,společnosti. Členy myslivecké společnosti mohou býti jen držitelé loveckých lístků a většinu členů společnosti musí tvořiti rolníci, dělníci, zemědělští a lesní zaměstnanci a příslušníci ostatních pracujících vrstev obyvatelstva měst a venkova. Společnost musí jednoho z členů jakožto mysliveckého hospodáře oznámiti okresnímu národnímu výboru, jemuž musí rovněž hlásiti změnu v osobě mysliveckého hospodáře. Osoba, která nemá dosud lovecký lístek, může se sice státi členem myslivecké společnosti, jest však povinna do 6 měsíců ode dne, kdy se stala členem, lístek ten si opatřiti. Neučiní-li tak, ztrácí členství. Počet členů musí býti úměrný rozloze a jakosti honitby a rozhodne o něm zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, při schvalování stanov.

(1) Honitbu jest propachtovati písemnou smlouvou v celku, a to nejméně na dobu 6 let, v honitbách se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé stanoví se doba pachtovní nejméně na dobu devíti let tak, aby pachtovní poměr končil 31. prosince. Podpacht honitby jest zakázán; podpacht části honitby jest však přípustný, je-li podpachtýřem vlastník nebo pachtýř sousední honitby a zlepší-li se podpachtem části honitby podmínky pro řádný provoz myslivosti. Má-li honitba větší rozlohu, může býti rozdělena na dvě či více honiteb, při čemž každá z nich musí míti nejméně 500 ha honební plochy. Rozdělení povoluje okresní národní výbor po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty. Členové myslivecké společnosti (§ 21, odst. 3) odpovídají propachtovateli z pachtovní smlouvy jako spoludlužníci rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Pachtovní honební smlouva zaniká:

a) uplynutím pachtovní doby,

b) smrtí pachtýře, a je-li pachtýřem myslivecká společnost (§ 21, odst. 3), jejím zánikem,

c) pravoplatným odepřením nebo pravoplatným odnětím loveckého lístku mysliveckému hospodáři, je-li v takovém případě pachtýřem honitby myslivecká společnost, nebo byl-li myslivecký hospodář pověřen výkonem práva myslivosti pachtýřem (§ 21, odst. 1), zanikne smlouva, neustanoví-li společnost nebo jiný pachtýř do 30 dnů nového mysliveckého hospodáře,

d) zánikem propachtované honitby,

e) dobrovolnou dohodou,

f) výpovědí podle ustanovení pachtovní smlouvy.

(3) Může-li v případě zániku pachtovní smlouvy podle odstavce 2, písm. c) býti honitba propachtována jen za nižší než dosavadní pachtovné, jest dřívější pachtýř povinen nahraditi rozdíl v pachtovném až do uplynutí doby s ním smluvené, jakož i náklady spojené s novým propachtováním.

(1) Přejde-li propachtovaná vlastní honitba (§ 5, odst. 2) do vlastnictví, po případě spoluvlastnictví jiné osoby, vstupuje nabyvatel do pachtovní honební smlouvy na místo dosavadního propachtovatele, po případě přistoupí k dosavadnímu propachtovateli jako spolupropachtovatel.

(2) Přejdou-li pozemky společenstevní nebo sloučené společenstevní honitby do vlastnictví jiné osoby, vstoupí nabyvatel do práv a povinností dosavadního vlastníka, jakožto člena honebního společenstva, leč by u těchto pozemků, po případě ve spojení s ostatními pozemky nabyvatelovými, byly dány podmínky vzniku vlastní honitby a nabyvatel uplatnil nárok na vlastní honitbu.

(3) Sníží-li se výměra honitby, pokud neklesne pod předepsanou nejmenší výměru, má snížení výměry za následek poměrné snížení a zvýšení výměry za následek poměrné zvýšení pachtovného.

(1) Pro následující druhy zvěře se stanoví doba lovu takto:

(2) Po celý rok jsou hájeny tyto druhy zvěre: medvěd, rys a divoká kočka v zemích České a Moravskoslezské, norek, kamzík, kozorožec, svišť, vydra, tetřeví a tetřívčí slepice, divoká krůta, jeřábek, křepelka, holub doupňák, hrdlička, čejka, slípka vodní, kachna zrzohlavá, racek, krkavec, ořešník, sovy, luňáci, ostříž, dřemlík, poštolky, vodouši, jespáci, břehouši, kulíci, bukači, potáplice, labutě, jeřábi, chřástalové, orlové, supi, sokol stěhovavý raroh a ostatní zde nejmenované druhy zvěře.

(3) Hájeny nejsou tyto druhy zvěře: zvěř černá kromě bachyně, která je chráněna od 1. března do 30. září, divoký králík, liška, tchoř, veverka, hranostaj, lasice, jestřáb, krahujec, pochop, pilich, moták, vrány (černá a šedivka), straka, sojka, kavka a kormorán. Volavka není hájena na rybnících plůdkových a třecích. Lov jezevců, kání lesních a rousných, jakož i sov a ježků jest výjimečně v udržovaných bažantnicích volný po celý rok; obvod takových bažantnic stanoví okresní národní výbor.

(4) Mláďata zvěře jelení, daňčí, mufloní, srnčí, kamzičí a kozorohé se považují za kolouchy, po případě daňčata, mufloňata, srnčata, kamzičata a kozorožčata do 31. března následujícího roku po jejich kladení.

(5) Ustanovení zákonů o ochraně ptáků užitečných pro zemědělství a jiných obecně užitečných zvířat neplatí pro ptáky a zvířata prohlášená podle tohoto zákona za zvěř.

(6) Doby lovu ustanovené v tomto paragrafu neplatí pro obory a o zvěři, která se v ní chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(7) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, muže měniti dobu hájení určitých druhů zvěře, je-li to odůvodněno místními klimatickými nebo jinými poměry, zejména aby byl zachován zdravý stav zvěre a aby bylo zabráněno jejímu degenerování, aby nepoměrným rozmnožením některých druhů zvěře nebylo ohroženo provozování polního, lesního a rybničního hospodářství, dále vyžadují-li toho účely vědecké nebo péče o myslivost, při čemž jest však dbáti toho, aby všechny druhy zvěře zůstaly zachovány; jde-li o druhy zvěře, které jsou nebo budou chráněny jako přírodní památka, stane se tak v dohodě s ministerstvem školství a osvěty, které, pokud jde o Slovensko, si vyžádá vyjádření pověřenectva školství a osvěty.

(8) Hrozí-li některému druhu zvěře, který není podle tohoto zákona hájen, vyhubení, nebo vyžaduje-li toho ochrana přírody, může ministerstvo zemědělství po slyšení ministerstva školství a osvěty, na Slovensku také po vyjádření příslušných pověřenectev, stanoviti částečnou nebo celoroční dobu hájení takového druhu zvěře. Totéž platí o zvěři ostatní, jmenovitě v mimořádných případech, jako při živelních pohromách, zhoubných nemocích a pod., kterými byl stav některého druhu zvěře povážlivě ztenčen, nebo zjistí-li se, že stav některé zvěře utrpěl nešetřením ustanovení § 27, odst. 1 nebo špatným hospodařením a neučinil-li okresní národní výbor již příslušné opatření (§ 27, odst. 2 a 3); pro takové opatření nemá oprávněný k výkonu práva myslivosti, po případě honební výbor, nárok na slevu pachtovného nebo náhradu škody.

(9) Opatření podle předchozích odstavců lze učiniti zpravidla jen na rok a jen z důležitých důvodů na více let nebo do odvolání, a to po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(10) Okresní národní výbor může mysliveckému hospodáři povoliti výjimky z ustanovení odstavců 1 až 3, jde-li o usmrcení poraněné zvěře nebo o to, aby zvěř byla chycena k účelům chovu.

(11) Odstřel zvěře spárkaté, vyjma odstřel zvěře černé mimo obory, jakož i odstřel dropů, divokých krocanů, tetřevů a tetřívků smí se prováděti jen podle plánu odstřelu, schváleného okresním národním výborem. Plán odstřelu jest předložiti ve dvou stejnopisech nejpozději jeden měsíc před počátkem doby odstřelu ke schválení okresnímu národnímu výboru; nedojde-li ke schválení v této lhůtě, považuje se plán za schválený.

(12) Myslivecký hospodář jest povinen vésti podle směrnic, které vydá vyhláškou v Úředním listě ministerstvo zemědělství po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, záznamy o odstřelu veškeré zvěře a podávati o něm hlášení pro statistické účely.

Myslivecký hospodář jest povinen používati při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší předpisy může vydati ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(1) Objeví-li se v honitbě potřeba, aby počet některého druhu zvěře byl zmenšen v zájmu polního, ovocnářského nebo lesního hospodářství, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po vyšetření věci naříditi po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty mysliveckému hospodáři, aby dal určitý počet kusů této zvěře odstřeliti nebo odchytati ve stanovené lhůtě, a to třeba i v době hájení, nebo mu na jeho žádost povoliti, aby odstřelil určitý počet kusů této zvěře v době hájení. Pro zmíněné nařízení nemá pachtýř nárok na slevu pachtovného ani na náhradu škody.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář nařízení podle odstavce 1, může zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, po případě z jejich zmocnění okresní národní výbor, dáti provésti nařízený odstřel nebo odchytání zvěře na jeho útraty. Zvěř se ponechá mysliveckému hospodáři za náhradu přiměřených výloh spojených s nuceným odstřelem nebo odchytáním zvěře, které určí okresní národní výbor, který dal odstřel nebo odchytání provésti.

(3) Ustanovení předchozích odstavců neplatí pro obory (§ 5, odst, 3) o zvěři, která se tam chová a nemůže přebíhati přes oplocení obory.

(1) Myslivecký hospodář jest povinen v době nouze, zejména v zimě, pečovati o přiměřené krmení zvěře a v době zimní zříditi ve volném poli vhodné úkryty pro zvěř.

(2) Nevyhoví-li myslivecký hospodář přes výzvu okresního národního výboru ustanovení předchozího -odstavce, může okresní národní výbor zaříditi krmení zvěře na-jeho náklad.

(3) Zjistí-li se, že následkem zavinění mysliveckého hospodáře zvěř trpí hladem, může okresní národní výbor omeziti v běžném i příštím roce odstřel zvěře, nebo jej i úplně zakázati. Ustanovení § 24, odst. 8 poslední věty platí obdobně.

(1) Vyskytne-li se v honitbě nakažlivá nemoc zvěře, nebo je-li podezření z takové nemoci, nebo vyskytne-li se hromadné hynutí zvěře, jest myslivecký hospodář, po případě honební výbor, povinen hlásiti to neprodleně okresnímu národnímu výboru. V ohlášení nutno uvésti druh zvěře a označiti blíže místo, kde se zvěř nachází. Opatřením, která učiní okresní národní výbor z důvodů veterinárně zdravotních, musí se myslivecký hospodář, po případě honební výbor, v postižené honitbě i v honitbách sousedních podrobiti.

(2) Opatření podle odstavce 1 může okresní národní výbor učiniti i bez ohlášení podle odstavce 1.

(3) Taková nutná opatření musí okresní národní výbor neprodleně hlásiti zemskému národnímu výboru, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(4) Je-li toho třeba, aby se zjistila nemoc zvěře nebo aby se zamezilo její rozšíření, může okresní národní výbor naříditi povinný odstřel nemocné nebo z nemoci podezřelé zvěře. Nesplní-li myslivecký hospodář toto nařízení ve stanovené lhůtě, může okresní národní výbor provésti odstřel na jeho účet, v případě § 14, odst. 1 na účet honebního společenstva. Zvěřina musí býti bez náhrady na vyzvání předložena okresnímu národnímu výboru k vyšetření.

(1) V honitbě obstarává ochranu myslivosti buď k tomu ustanovený a úředně potvrzený přísežný myslivecký personál ochranný, v dalším myslivecký hajný, nebo myslivecký hospodář, vyhovuje-li podmínkám stanoveným pro vzetí do přísahy pro ochrannou službu mysliveckou. Vlastník honitby, je-li mysliveckým hospodářem, budiž vzat okresním národním výborem do přísahy na svou žádost a osoba pověřená výkonem práva myslivosti na žádost toho, kdo ji jako mysliveckého hospodáře oznámil (§ 14, odst. 1, § 20 a § 21, odst. 3). Do přísahy vzatý myslivecký hospodář budiž považován za mysliveckého hajného. Kromě toho přísluší všeobecný dohled na plnění předpisů tohoto zákona orgánům bezpečnosti.

(2) Zda a v jakém počtu vzhledem k rozloze a povaze honitby mají býti myslivečtí hajní ustanoveni, rozhoduje okresní národní výbor; při tom platí zásada, že jeden myslivecký hajný se musí ustanoviti při výměře od 500 ha honební plochy. Několik sousedních honiteb může míti společného mysliveckého hajného, je-li tím ochranná myslivecká služba zajištěna.

(3) Není-li společenstevní nebo sloučená společenstevní honitba propachtována, jest honební výbor povinen ustanoviti do propachtování honitby potřebný počet mysliveckých hajných na náklad honebního společenstva.

(4) Myslivecký hajný, pokud koná službu, požívá stejné ochrany jako orgány veřejné. O vzetí do přísahy mysliveckého hajného a o jeho právech a povinnostech platí dosavadní předpisy.

(5) Myslivecký hajný musí při výkonu služ-by míti předepsaný viditelný služební odznak a míti s sebou písemné osvědčení o složení přísahy, vydané okresním národním výborem, a tímto se při zákroku na požádání prokázati. Ve službě jest oprávněn nositi lovecké zbraně, uvedené v osvědčení o složení přísahy, Osvědčení opravňuje mysliveckého hajného k výkonu práva myslivosti v obvodu, pro který byl ustanoven, a to v rozsahu povolení daného mu tím, kdo ho ustanovil, při čemž musí býti pojištěn proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti. Ode dne počátku účinnosti tohoto zákona musí nově ustanovený myslivecký hajný splniti vedle náležitostí odstavce 1 i podmínky pro získání loveckého lístku.

(6) Myslivecký hajný smí vykonávati ochranu myslivosti jen v honitbě, po případě v honitbách, pro které byl ustanoven.

(1) Ochrana myslivosti zahrnuje ochranu zvěře před pytláky, škodlivou (škodnou) zvěří a dravými zvířaty, jakož i péči o dodržování předpisů vydaných k ochraně zvěře a myslivosti.

(2) Osoby, jimž přísluší ochrana myslivosti, jsou oprávněny zejména:

a) zadržeti osoby, které přistihnou se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí v honitbě mimo veřejné silnice a cesty nebo takové cesty, kterých se všeobecně užívá jako spojení mezi obcemi, zemědělskými usedlostmi, budovami atd., nebo při neoprávněném výkonu práva myslivosti nebo při činu tímto zákonem zakázaném, a zjistiti jejich totožnost. V takových případech jsou zejména oprávněni odebrati přistiženým osobám zbraně, lovecké a chytací nástroje, chycenou nebo ulovenou zvěř a po případě i loveckého psa a fretku, vykázati je z honitby, a jsou-li neznámy, odevzdati je bezpečnostním orgánům. Přistižení jsou povinni bez váhání uposlechnouti;

b) usmrcovati v honitbě psy hledající nebo pronásledující zvěř nebo k ní se plížící mimo vliv svého pána ve vzdálenosti větší než 200 m od obydleného domu. Toto oprávnění se nevztahuje na psy ovčácké, nevzdálí-li se od stáda více než 200 m, a též na psy lovecké, slepecké, zdravotnické, zpravodajské psy vojenské a policejní psy, pokud jsou jako takoví k rozeznání a pokud jich oprávněný k jejich službě používá, nebo pokud se při výkonu služby přechodně vzdálí z vlivu svého pána nebo vodiče;

c) usmrcovati kočky potulující se v honitbě ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližšího obydleného domu nebo v honitbě pytlačící;

d) hubiti v honitbě škodlivou (škodnou) zvěř a ostatní dravá zvířata, při čemž se rozumí zvěří škodlivou (škodnou) všechna zvěř myslivosti škodlivá a dravými zvířaty všechna nelovná zvířata myslivosti škodlivá, na př. pytlačící psi, kočky a v bažantnici ježci.

(3) Oprávnění podle odstavce 2, písm. b) až d) přísluší též mysliveckému hospodáři, který je může přenésti na loveckého hosta.

(4) Vlastník psů a koček usmrcených v honitbách může požadovati náhradu utrpěné škody jen tehdy, dokáže-li, že nebylo zákonných podmínek pro přípustnost usmrcení shora uvedených zvířat.

(5) Odebrané zbraně, lovecké a chytací nástroje, po případě i lovecké psy nebo fretky podle odstavce 2, písm. a) jest neprodleně odevzdati místnímu národnímu výboru, v jehož obvodě byly odebrány, a věc oznámiti okresnímu národnímu výboru nebo nejbližšímu orgánu bezpečnosti.

(6) Vysazovati divoké králíky ve volné přírodě a zvěř černou mimo obory je zakázáno.

(7) Vlastníkům psů je zakázáno nechati psy volně pobíhati v honitbě.

(8) Neoprávněným osobám je zakázáno odstraňovati z ok a jiných chytacích zařízení zhaslou zvěř.

(1) Zvěř postřelená nebo jinakým způsobem zraněná, která přeběhne do cizí honitby, nesmí tam býti stíhána bez svolení mysliveckého hospodáře; nedá-li však svolení, jest povinen sám takovou zvěř dále stíhati.

(2) Přeběhne-li postřelená zvěř spárkatá do sousední cizí honitby a zhasne v dohledu, jest ten, kdo ji postřelil, a při společném výkonu práva myslivosti více osobami ten, kdo výkon řídí, povinen zhaslou zvěř na místě vyvrhnouti a ukrýti, není však oprávněn při překročení hranice honitby vzíti s sebou ručnici a zvěř dopraviti do honitby, v níž byla postřelena, je však povinen co nejdříve oznámiti případ mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě postřelená zvěř zhasla. Přešla-li zvěř uvedená v tomto odstavci do sousední honitby, aniž v dohledu zhasla, jsou osoby shora uvedené povinny oznámiti to mysliveckému hospodáři honitby, do níž zvěř přešla, označiti nástřel a místo přechodu. Není-li jiná dohoda, patří trofej tomu, kdo zvěř složil, zvěřina pak mysliveckému hospodáři honitby, v níž zvěř zhasla. Takový kus zvěře se započítá do plánu odstřelu toho, komu patří trofej, u zvěře bez trofeje tomu, komu patří zvěřina.

(3) Na pozemcích nehonebních lze postřelenou zvěř volně sledovati a dohledati, zpraví-li se předem o tom vlastník pozemku; zvěř zhaslá nebo padlá na takových pozemcích náleží mysliveckému hospodáři, v jehož honitbě takový pozemek leží.

Ministerstvo zemědělství jest oprávněno po vyjádření Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty omeziti právo myslivosti nebo zakázati jeho výkon z důvodů státních zájmů, zejména pro účely vědecké, ochranu přírody, nebo zřízení reservací pro zvěř, a na návrh ministra vnitřního obchodu pro podporu a zvýšení cizineckého ruchu. V tom případě platí přiměřeně předpisy o pachtovném a o náhradě škod podle tohoto zákona.

(1) Vykonávati právo myslivosti může vedle mysliveckých hospodářů (§ 21, odst. 1) každý, kdo má platný lovecký lístek a byla-li mu mysliveckým hospodářem vystavena povolenka k lovu (lovecký host) podle vzoru, který vydá ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy; povolenky není třeba, je-li lovu přítomen myslivecký hospodář. Při společných honech stačí jedna povolenka pro všechny účastníky honu. Je-li v téže honitbě více oprávněných k výkonu práva myslivosti (spoluvlastníci vlastní honitby), musí býti povolenka k lovu podepsána všemi mysliveckými hospodáři. Pachtýři jest zakázáno vydávati tuzemcům povolenku k lovu za úplatu. Pro sbírání vajec pernaté zvěře a shozů paroží se nevyžaduje lovecký lístek, postačí pouze povolenka k lovu.

(2) Kdo vykonává právo myslivosti, musí s sebou nositi lovecký lístek, po případě i povolenku k lovu, a jest povinen předložiti tyto průkazy na požádání veřejným bezpečnostním orgánům, mysliveckému hospodáři a mysliveckým hajným.

(3) Lovecké lístky vydává okresní národní výbor, v jehož obvodu má žadatel své řádné bydliště. Osobám, které nemají řádného bydliště, vydá lovecké lístky okresní národní výbor, v jehož obvodě se právě zdržují. Lovecký lístek nahrazuje zbrojní pas pro lovecké zbraně v něm uvedené podle druhu zbraně, výrobní firmy nebo značky a ráže.

(4) Lovecké lístky jsou:

a) roční lovecký lístek pro tuzemce,

b) tříroční lovecký lístek pro tuzemce,

c) roční lovecký lístek pro cizozemce,

d) měsíční lovecký lístek pro cizozemce,

e) roční bezplatný lovecký lístek pro žáky a posluchače lesnických a hájenských škol a pro lesní praktikanty,

f) tříroční bezplatný lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání.

(5) Žádost o vydání loveckého lístku se podává na vzoru, který určí ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. K žádosti jest připojiti:

a) potvrzení zachovalosti, že není důvodů pro odepření vydání loveckého lístku podle § 35, odst. 1 a 2,

b) průkaz, že žadatel jest členem Československé myslivecké jednoty,

c) podobenku z poslední doby,

d) průkaz, že žadatel měl již nejméně jeden roční lovecký lístek, platný v kterémkoliv roce v Československé republice nebo složil zkoušku z myslivosti, mysliveckou nebo lesnickou zkoušku nebo absolvoval některou lesnickou nebo hájenskou školu nebo jest žákem lesnické nebo hájenské školy, po případě lesním praktikantem,

e) průkaz, že žadatel uzavřel na dobu platnosti loveckého lístku pojištění proti následkům odpovědnosti z výkonu práva myslivosti (§ 36, odst. 1),

f) písemný souhlas zákonného zástupce, je-li žadatel osoba nezletilá, po případě písemný souhlas manžela nebo jiného zákonného zástupce, je-li žadatelkou nezletilá manželka.

(6) Průkazy podle odstavce 5, písm. a), b) a d) není třeba připojovati k žádostem o udělení loveckých lístků pro cizince.

(7) Jde-li o vydání tříročního loveckého lístku, musí žadatel předložiti průkazy podle odstavce 5, písm. b) a e) platné pro dobu, na kterou má býti lovecký lístek vydán.

(8) Roční bezplatný lovecký lístek [odstavec 4, písm. e)] opravňuje osoby mladší 18 let k výkonu práva myslivosti jen za doprovodu myslivce z povolání.

Za vydání loveckého lístku vybírá okresní národní výbor dávku za úřední úkony ve věcech správních, jejíž výši a způsob vybírání stanoví ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a vyhlásí v Úředním listě. Výtěžek dávek přísluší ministerstvu zemědělství, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, pro zvelebování myslivosti. Za vydání bezplatných loveckých lístků se dávka nevybírá.