(1) Lovecký lístek musí býti odepřen
osobám:
a) kterým není ještě 18 let, kromě
osob uvedených v § 33, odst. 4, písm. e),
b) zbaveným zcela nebo částečně
svéprávnosti,
c) které pro tělesné nebo duševní
vady nejsou způsobilé bezpečně ovládati
ručnici,
d) které nepředloží průkaz stanovený
v § 33, odst. 5, písm. d) a neprokáží
členství v Československé myslivecké
jednotě a pojištění proti následkům
odpovědnosti z výkonu práva myslivosti, s
výjimkou osob uvedených v § 33, odst. 6,
e) kterým byl odňat lovecký lístek
okresním národním výborem, po dobu
odnětí, nebyla-li doba odnětí stanovena,
po dobu, po kterou důvod k odnětí trvá,
f) které byly pravoplatně nepodmíněně
odsouzeny pro zločin vůbec, nebo pro přečin
nebo pro přestupek ke ztrátě volebního
práva, pokud nenabyly soudní bezúhonnosti,
jde-li však o pytláctví, pokud neuplynulo alespoň
10 let ode dne, kdy trest byl vykonán, pravoplatně
prominut nebo kdy byl výkon trestu promlčen,
g) odsouzeným pro přečin nebo přestupek
proti bezpečnosti života spáchaný neopatrným
zacházením se střelnou zbraní, a to
po dobu 3 let od odpykání trestu, nebo, zněl-li
rozsudek na pokutu, po dobu 3 let ode dne, kdy byla zaplacena,
h) které zneužily loveckého lístku buď
tím, že použily cizího loveckého
lístku, nebo že svůj vlastní lovecký
lístek ponechaly jiné osobě, dále
těm osobám, které byly potrestány
pro přestupek předpisů o šetření
zvěře nebo předpisů o loveckých
lístcích, a to na dobu 5 let ode dne potrestání.
(2) Lovecký lístek může býti
odepřen zejména osobám:
a) které byly v posledních 5 letech odsouzeny pro
trestný čin spáchaný z nedbalosti
střelnou zbraní nebo pro jednání z
nedbalosti proti předpisům o zbrani, střelivu
a třaskavinách,
b) které zneužily povolenky k lovu,
c) které byly v posledních 3 letech pravoplatně
odsouzeny soudem nebo správním úřadem
pro lesní nebo polní krádež nebo pych,
pro jednání proti předpisům na ochranu
myslivosti nebo pro týrání zvířat,
d) které nemají řádné bydliště
na území Československé republiky,
e) které nejsou československými státními
občany,
f) proti kterým podala Československá myslivecká
jednota nebo příslušný Jednotný
svaz zemědělců odůvodněné
námitky rázu mysliveckého, o nichž žadatel
musí býti slyšen.
g) proti kterým jest zahájeno soudní trestní
řízení pro čin, při němž
odsouzení má za následek, že vydání
loveckého lístku musí býti odepřeno.
(3) Okresní národní výbor (§
33, odst. 3) odebere lovecký lístek, aniž vrátí
vybranou dávku, zjistí-li se dodatečně
nebo vznikne-li po jeho vydání taková okolnost,
pro kterou by lovecký lístek nemohl býti
vydán podle odstavce 1. Mysliveckému hospodáři
budiž odebrán lovecký lístek na dobu
6 let, obchází-li zákaz podpachtu nebo porušuje-li
opětovně nebo hrubě ustanovení tohoto
zákona.
(1) Dostatečné pojištění proti
následkům odpovědnosti z výkonu práva
myslivosti [§ 33, odst. 5, písm. e)] je, když
krycí částka činí pro každý
případ škody:
a) je-li zraněna nebo usmrcena jedna osoba, nejméně
- 100.000 Kčs,
b) je-li raněno nebo usmrceno několik osob, nejméně
- 400.000 Kčs,
c) při věcných škodách nejméně
- 20.000 Kčs.
Pojišťovací podmínky pro pojištění
proti následkům odpovědnosti z výkonu
práva myslivosti nesmí obsahovati výhradu
v tom směru, že pojistná ochrana odpadá
v případě neopatrného chování
pojištěncova.
(2) Ministerstvo zemědělství může,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy, stanoviti
a vyhlásiti nejmenší pojistné částky
jinak než v odstavci 1 uvedeno, rozšířiti
rozsah pojištění u mysliveckých hospodářů
(§ 21, odst. 1) a naříditi pojištění
loveckých psů.
Ustanovení §§ 33 až 36 se netýkají
členů diplomatického sboru ani jiných
osob, které požívají v Československé
republice výsad členů diplomatických
missí, ani cizích konsulů v Československé
republice z povolání, pokud vzájemnost jest
zaručena. Legitimace vydávané těmto
osobám ministerstvem zahraničních věcí
vždy na jeden kalendářní rok a opatřené
podobenkou nahrazují u těchto osob lovecký
lístek.
(1) Jest zakázáno:
a) stříleti na spárkatou zvěř
broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používati
při střelbě na ni dutinek s okrajovým
zápalem nebo dutinek kratších 40 mm, i když
jde o ránu dostřelnou,
b) používati zradidel za účelem lovu,
vyjímajíc lov lišek,
c) používati při nahánění
a lovu zvěře umělých zdrojů
světelných,
d) vyháněti spárkatou zvěř
s polí za účelem lovu pomocí zvonků,
chřestidel a pod.,
e) naháněti zvěř při měsíčním
světle za účelem lovu a loviti zvěř
(kromě zvěře černé, tetřevů,
tetřívků a sluk) za noci, t. j. hodinu po
západu slunce až do hodiny před východem
slunce,
f) loviti zvěř z letadel nebo z motorových
vozidel,
g) stříleti spárkatou zvěř
v době nouze ve vzdálenosti 200 m od krmelců
a solisk a dropy v době náledí,
h) lákati zvěř užitkovou v době
zimní krmivem do budov, dvorů nebo zahrad, aby tam
byla lovena, kromě případu uvedeného
v odstavci 3,
ch) vykonávati myslivost způsobem, jímž
se zvěř zbytečně trýzní,
i) klásti samostříly,
j) chytati zvěř do ok nebo na lep,
k) používati lapacích zařízení,
jimiž se zvěř nechytí živá
a nezraněná, jakož i lapacích zařízení
umístěných na kůlech, stromech nebo
jiných vyvýšených předmětech
a vyvýšeninách půdy s výjimkou
košů, do kterých se jestřáb a
jiní dravci chytají živí, a s výjimkou
používání talířových
želez k lapání lišek, dal-li k tomu výjimečně
povolení okresní národní výbor,
l) usmrcovati zvěř plynem a tráviti zvěř
jedem. Myslivecký hospodář a myslivecký
hajný mohou však, dodrží-li předpisy
o použití jedů, tráviti vrány
nebo straky fosforovým těstem v uzavřených
vejcích nebo v jiných návnadách a
s povolením okresního národního výboru
lišky jedem,
m) od začátku května až do skončení
sklizně bez zvláštního svolení
majitele plodin na obdělaných a zejména na
osetých polích a ve vinicích loviti nebo
honiti. Tento zákaz nevztahuje se na louky, pole, na nichž
se pěstují pícniny, kromě jetelin
na semeno, nebo řepa, kukuřice, zelí nebo
brambory, a vůbec na řádkové osetí
s menšími mezerami,
n) loviti na místech, na kterých by výkon
práva myslivosti rušil veřejný klid,
pořádek nebo bezpečnost, nebo ohrožoval
život lidí,
o) vystříleti užitkovou zvěř,
zejména v posledním roce pachtu,
p) používati psů, kromě psů nízkonohých,
ke štvaní zvěře,
q) stříleti zvěř užitkovou na
čekané v obvodu 100 m od hranic honitby,
r) odstřelovati bažanty ve vzdálenosti 100
m od obvodu (§ 24, odst. 3) cizí, okresním
národním výborem po slyšení Jednotného
svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty uznané bažantnice.
(2) Výkon práva myslivosti na pozemcích sloužících
vojenským účelům nebo důležitých
pro obranu státu a v okolí těchto pozemků
bude omezen nebo vyloučen ministerstvem zemědělství
v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(3) Chytati zvěř, kromě králíků
a škodné zvěře, lze jen s povolením
okresního národního výboru, a to k
účelům chovným.
(1) Zvěř, zvěřinu nebo vejce pernaté
zvěře získané v honitbě smí
uvésti do oběhu jen myslivecký hospodář
a osoby, které podle živnostenského oprávnění
s tímto zbožím obchodují. Při
tom zůstávají předpisy veterinárně-zdravotní
a o potravinách nedotčeny. Myslivecký hospodář
musí vésti časově správné
záznamy o tom, kdy, komu a jaké množství
a které zvěře (zvěřiny) nebo
vajec pernaté zvěře přenechal.
(2) Jde-li však o zvěř spárkatou nebo
zvěřinu nebo o její části (kromě
hlavy, krku, běhů, žeber, břišních
částí a vnitřností), nebo o
vejce pernaté zvěře, možno toto zboží
dopravovati mimo honitbu, kde byla ulovena, jen s dodacím
lístkem pro zvěř (zvěřinu).
(3) Dodací lístek vydá myslivecký
hospodář nebo jeho zmocněnec. V dodacím
lístku jest uvésti honitbu, obec, sídlo příslušného
okresního národního výboru, počet
(množství), druh, pohlaví zvěře,
běžné číslo dodacího lístku
a datum jeho vydání; dodací lístek
budiž čitelně podepsán tím, kdo
jej vydal.
(4) Myslivecký hospodář nepotřebuje
pro zvěřinu ze své honitby dodací
lístek, musí se však vykázati potvrzením
okresního národního výboru o tom,
že jest mysliveckým hospodářem.
(5) Od 16. dne doby hájení až do jejího
skončení nesmí se, kromě výjimek
uvedených v odstavcích 7 a 10, zvěř
užitková, pro kterou je stanovena doba hájení
v § 24, ani živá, ani mrtvá, ani v celku,
ani v částech, v obchodech, na trzích, v
hostincích nebo jakkoliv jinak k prodeji nabízeti,
prodávati nebo vůbec uváděti do oběhu
a dopravovati.
(6) Pokud je u některého druhu zvěře
rozdílná doba hájení pro různá
pohlaví, smí býti zvěřina k
prodeji nabízena nebo vůbec do oběhu uváděna
jen tehdy, lze-li bezpečně určiti pohlaví
kusu.
(7) Byla-li jakákoliv zvěř ulovena v oborách
nebo povolil-li příslušný úřad
mimořádně podle platných předpisů
nebo nařídil-li lov určitého druhu
zvěře užitkové v době hájení,
lze takovou zvěř nebo zvěřinu mimo
honitbu, kde byla ulovena, nabízeti k prodeji, prodávati
nebo dopravovati jen s dodacím lístkem pro zvěr
(zvěřinu), který potvrdí okresní
národní výbor.
(8) Ustanovení odstavců 2 a 7 platí též
o užitkové zvěři a zvěřině
dovezené z ciziny, při čemž je rozhodující
doba hájení, platná v místě,
kam jest zásilka určena, a potvrzení celního
úřadu nahrazuje dodací lístek.
(9) Osoby, které zvěř (zvěřinu)
při provozu živnosti spotřebují nebo
ji prodávají (obchody se zvěří,
řeznictví, hostince a jídelny a pod.), mohou
jakoukoliv zvěř, zvěřinu a její
části převzíti nebo dopravovati jen
s dodacím lístkem a musí vésti časově
správné obchodní knihy o zvěři,
do nichž zapíší každé získání
a upotřebení zvěřiny (po případě
části zvěřiny) nejpozději do
24 hodin po jejím obdržení, upotřebení
nebo prodeji.
(10) Zvěřinu, po případě i
části zvěřiny zvěře
spárkaté, která byla ulovena v zákonné
době lovu nebo podle zvláštního úředního
povolení nebo nařízení v době
hájení a má býti v době hájení
uložena v obchodech, chladírnách nebo mrazírnách,
jest majitel povinen ohlásiti příslušnému
místnímu národnímu výboru,
a to tak, aby nejdéle do 15 dnů po uplynutí
zákonné doby lovu nebo, jde-li o zvěř
ulovenou v době hájení, ode dne jejího
ulovení mohl místní národní
výbor úředně zjistiti její
druh a počet, po případě i váhu,
a zvěřinu úředně označiti.
(11) Ministerstvo zemědělství, na Slovensku
po vyjádření pověřenectva zemědělství
a pozemkové reformy, vydá vzory dodacích
lístků a knih o zvěři a může
zavésti i listy o původu zvěře a plomby
pro zvěř.
(12) Dodací lístek pro zvěř (zvěřinu)
a knihu o zvěři jest kdykoliv na vyzvání
příslušných úředních
orgánů předložiti.
(13) Pokud jest dopravována zvěř (zvěřina)
bez dodacího lístku, ač podle ustanovení
tohoto paragrafu jest to předepsáno, bude zvěř
(zvěřina) prohlášena za propadlou ve
prospěch státu.
(1) Myslivecký hospodář (§ 21, odst.
1) jest povinen hraditi:
a) škodu, kterou v honitbě na zemědělských
pozemcích nebo na polních plodinách dosud
nesklizených, vinné révě nebo na lesních
porostech způsobí sám, jeho personál
nebo jeho lovečtí hosté nebo lovečtí
psi jeho nebo jmenovaných osob (škoda způsobená
výkonem práva myslivosti),
b) škodu, kterou v honitbě na zemědělských
pozemcích nebo na polních plodinách dosud
nesklizených, vinné révě nebo na lesních
porostech způsobí užitková zvěř
a zvěř černá (škoda způsobená
zvěří).
(2) Je-li více osob povinných podle odstavce 1,
ručí všechny, je-li pachtýřem
honitby myslivecká společnost, všichni její
členové, a využívá-li honitbu
honební společenstvo na vlastní účet,
všichni jeho členové rukou společnou
a nerozdílnou za náhradu škod způsobených
výkonem práva myslivosti a zvěří.
(3) Škody způsobené na zemědělských
pozemcích nebo na polních plodinách dosud
nesklizených, vinné révě nebo lesních
porostech zvěří, která není
užitkovou zvěří a unikla z obor, jest
povinen hraditi myslivecký hospodář obory,
ledaže by prokázal, že vyběhnutí
zvěře z obory bylo umožněno poškozením
oplocení obory vyšší mocí nebo
osobou, za niž podle všeobecných předpisů
neručí.
(4) Kdo jest povinen hraditi škody způsobené
výkonem práva myslivosti, jest oprávněn
domáhati se pořadem práva náhrady
na tom, kdo škodu přímo zavinil.
(1) Držitel pozemku jest oprávněn zabezpečiti
jej proti vnikání zvěře, avšak
učiněná opatření nesmějí
býti zařízena na chytání zvěře
a musí býti upravena tak, aby se zvěř
nemohla jimi poraniti. Při tom jest tam, kde je nebezpečí
záplavy, učiniti vhodná opatření,
aby se zvěř mohla zachrániti, kdyby voda
vystoupila.
(2) Držitel pozemku je též oprávněn
zvěř od svých pozemků dáti
odháněti hlídači k tomu ustanovenými,
postavením plašidel, nočními ohni, hlukem
a pod. Zvěř však nesmí plašiti
v době, kdy mu je známo, že myslivecký
hospodář jest přítomen v honitbě,
aby zvěř lovil.
(3) Myslivecký hospodář jest oprávněn
chrániti polní a lesní plodiny též
ohradami nebo jinými opatřeními proti poškozování
zvěří, pokud se tímto neomezuje užívání
pozemků. Myslivecký hospodář jest
však i v tomto případě povinen hraditi
škodu zvěří způsobenou, nedokáže-li,
že účel oněch opatření
byl zmařen vinou poškozeného.
(4) Držitel vinné révy jest povinen opatřiti
ji na zimu proti škodám působeným zvěří
obvyklým ochranným opatřením, jako
přihrnutím hlíny k hlavám, ochranným
nátěrem a pod.
(5) Škody způsobené zvěří
na pozemcích nehonebních, na vinné révě
neošetřené podle odstavce 4, dále v
neoplocených zahradách ovocných, zelinářských
nebo květinových, školkách, stromořadích
nebo na stromcích porůznu rostoucích nebo
na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují
a jejich majitel je má sám zabezpečiti proti
škodám zvěře. O tom, která plodina
je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech
okresní národní výbor, po slyšení
Jednotného svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty.
(6) Škody zvěří způsobené
na plodinách dozrálých ke sklizni nebo již
sklizených, avšak ještě s pole neodvezených,
netřeba hraditi, když se buď dokáže,
že v době, kdy škoda byla způsobena, plodiny
při řádném hospodářství
již mohly nebo měly býti odvezeny, anebo, jde-li
o plodiny, které také venku mohou býti uschovány,
že nebyla učiněna opatření, jimiž
se obvykle chránívají při řádném
hospodářství plodiny toho druhu proti škodám
působeným zvěří.
(7) Byla-li škoda na obilí nebo jiných plodinách,
jichž plná cena se dá zjistit teprve v době
sklizně, způsobena výkonem práva myslivosti
nebo zvěří před touto dobou, nutno
ji hraditi v té míře, v jaké se jeví
v době sklizně. V tomto případě
budiž od skutečné škody, kterou poškozený
utrpěl na plodinách svých pozemků,
odečten náklad, který by poškozený
byl musel nésti až do sklizení plodiny. Kdyby
podle pravidel řádného hospodářství
bylo bývalo možno utrpěnou škodu ještě
v témže roce odčiniti nebo zmenšiti novou
setbou, budiž na to při odhadu vzat zřetel.
(1) Nedojde-li mezi poškozeným a mysliveckým
hospodářem k dohodě o náhradě
škod způsobených výkonem práva
myslivosti nebo zvěří, rozhoduje rozhodčí
soud, který se skládá z předsedy nebo
jeho náměstka a ze dvou rozhodčích,
z nichž jmenuje jednoho poškozený a druhého
myslivecký hospodář. Náměstek
předsedy nastoupí, byl-li předseda odmítnut
jako člen rozhodčího soudu, nebo není-li
mu možno pro nemoc nebo z jiných důvodů
své povinnosti dostáti.
(2) Předsedu, jakož i jeho náměstka
jmenuje na dobu šesti let pro jednu nebo několik sousedících
honiteb okresní národní výbor z terna,
navrženého honebním výborem (honebními
výbory) po slyšení příslušného
Jednotného svazu zemědělců a Československé
myslivecké jednoty. Předsedou a jeho náměstkem
smějí býti jmenovány jen osoby bezúhonné
a nestranné, kterým jsou dostatečně
známy poměry zemědělské a lesní
a myslivost v obvodu, pro který jsou ustanoveny.
(3) Předseda a jeho náměstek slíbí
po svém jmenování do rukou předsedy
okresního národního výboru, že
budou svědomitě a nestranně vykonávati
svoji funkci. Jména a bydliště ustanovených
předsedů a náměstků oznámí
okresní národní výbor honebním
výborům a mysliveckým hospodářům
a vyhlásí je v obcích, pro jejichž honitbu
byli ustanoveni.
(4) Okresní národní výbor zbaví
předsedu nebo jeho náměstka funkce, objeví-li
se, že nevyhovují některé z podmínek
uvedených v odstavci 2, větě druhé,
nebo poruší-li povinnosti uvedené v odstavci
3, větě prvé.
(1) Bydlí-li myslivecký hospodář mimo
obec, pro jejíž obvod je předseda rozhodčího
soudu určen, má si ustanoviti zástupce, bydlícího
v tomto obvodě, jenž by zaň přijímal
doručení a i jinak ho zastupoval v jednání
u rozhodčího soudu, a oznámiti jeho jméno
a bydliště předsedovi rozhodčího
soudu. Neučiní-li tak myslivecký hospodář
ve lhůtě dané mu okresním národním
výborem na návrh předsedy rozhodčího
soudu, jmenuje okresní národní výbor
na návrh předsedy zástupce sám a oznámí
jeho jmenování jak mysliveckému hospodáři,
tak i předsedovi rozhodčího soudu.
(2) Osoba jmenovaná podle odstavce 1 zastupuje mysliveckého
hospodáře při rozhodčím soudu
tak dlouho, dokud si myslivecký hospodář
neustanoví a předsedovi soudu neoznámí
jiného zástupce.
(1) Poškozený má oznámiti předsedovi
rozhodčího soudu způsobenou škodu a
číselně určený požadavek
na její náhradu do 14 dnů ode dne, kdy škoda
vznikla, jinak pozbývá nároku na náhradu.
V případech uvedených v § 41, odst.
7 není nutno udávati číselně
určený požadavek na náhradu škody
a může se tak učiniti až po opětném
zakročení podle § 45, odst. 3. Předseda
rozhodčího soudu má bez prodlení písemně
uvědomiti mysliveckého hospodáře o
ohlášeném požadavku a zároveň
ho, jakož i poškozeného, vyzvati k pokusu o smír.
Nezdaří-li se pokus o smír, má předseda
rozhodčího soudu ihned vyzvati mysliveckého
hospodáře i poškozeného, jimž současně
sdělí místo a dobu jednání,
aby vyslali po jednom rozhodčím do rozhodčího
soudu. Není třeba, aby tito rozhodčí
byli předsedovi rozhodčího soudu dříve
oznámeni, postačí, dostaví-li se k
jednání rádně legitimováni.
Strany mají právo býti při jednání
přítomny, jejich nepřítomnost však
jednání nepřekáží.
(2) Opomene-li některá strana vyslati rozhodčího
k rozhodčímu soudu, nebo není-li tento dostatečně
legitimován, nebo byl-li jako člen rozhodčího
soudu odmítnut a není-li ihned jiný rozhodčí
jmenován, který by mohl býti bez průtahu
přibrán k jednání, má předseda
rozhodčího soudu jmenovati jiného rozhodčího.
(3) Předseda (náměstek) a rozhodčí
může býti odmítnut z těch důvodů,
které opravňují odmítnutí soudce.
Strana, která stanoví rozhodčího sama,
jest oprávněna odmítnouti ho pouze tehdy,
vznikl-li důvod k odmítnutí, nebo zví-li
strana o něm, až po tom, kdy rozhodčího
jmenovala.
(4) O odmítnutí předsedy (náměstka)
rozhodne okresní národní výbor; o
odmítnutí rozhodčího rozhodne předseda
(náměstek).
(5) Rozhodčí, kteří nesplnili závazky
přijetím své funkce převzaté,
nebo nesplní-li je včas, ručí podle
ustanovení civilních řádů soudních.
(1) Řízení před rozhodčím
soudem třeba provésti pokud možno rychle a
tak, aby byly zamezeny zbytečné náklady.
(2) Předseda se má nejprve pokusiti o smír
mezi stranami. Nezdaří-li se pokus o smír,
má se rozhodčí soud po vykonaném místním
šetření především přesvědčiti
o tom: a) stala-li se škoda skutečně zvěří
nebo výkonem práva myslivosti, a
b) v jaké míře jsou s odborného stanoviska
odůvodněny údaje stran o skutečnostech
majících vliv na nárok na náhradu
škody.
(3) Rozhodčí soud rozhodne v mezích návrhů
stran podle volného uvážení, pečlivě
přihlížeje k výsledkům veškerého
jednání a provedeného šetření.
Nelze-li toho času zjistiti výši škody,
rozhodne se jen o nároku na náhradu škody a
o nákladech.
(4) V případech, kde se podle výroku rozhodčího
soudu musí vyčkati doby žní, aby škoda
mohla býti zjištěna, má poškozený
včas navrhnouti provedení dalšího jednání
ještě před počátkem žní.
Jinak zanikne nárok na náhradu škody. Předseda
vyzve strany, aby vyslaly do dalšího jednání
rozhodčího soudu rozhodčí, kteří
zasedali při prvém jednání.
(1) Náklady, které vzejdou straně z její
vlastní účasti, jakož i snad z účasti
jejího právního zástupce, a náklady,
které vzejdou z účasti rozhodčího,
ať již do rozhodčího soudu byl vyzván
stranou nebo místo ní povolán předsedou
rozhodčího soudu, nesou strany samy.
(2) O nákladech, jež vzejdou sepsáním
zápisu, sepsáním a doručením
výroku rozhodčího a účastí
předsedy, platí toto:
a) nebyla-li náhrada škody přiřknuta
nebo je-li přiřknuta náhrada škody stejná
nebo menší, než částka žalovaným
při pokusu o smír nabízená, platí
náklady žalobce;
b) je-li přiřknuta náhrada větší
než částka žalovaným nabízená,
platí náklady žalovaný.
(1) O jednání rozhodčího soudu sepíše
se zápis, v němž jest uvésti jména
a bydliště členů rozhodčího
soudu, jména a bydliště přítomných
stran, jakož i krátce návrhy stran, výsledek
místního šetření, místo,
čas a průběh jednání a výrok
rozhodčího soudu, po případě
i návrhy jednotlivých jeho členů.
Zápis podepíší všichni přítomní
rozhodčí a přítomní účastníci.
Předseda uschová zápis a předloží
jej na požádání okresnímu národnímu
výboru, jakož i řádnému soudu.
(2) Stranám budiž vyhotovení rozhodčího
výroku, neobdrží-li jeho opisy osobně
u rozhodčího soudu, doručeno postou doporučeně
se zpátečním lístkem. Prvopis rozhodčího
výroku jest opatřiti udáním dne, kdy
byl výrok učiněn, a musí býti
podepsán všemi rozhodčími.
(3) Rozhodčímu výroku mohou strany odporovati
jedině žalobou o bezúčinnost. O této
žalobě a důvodech bezúčinnosti
rozhodčího výroku platí přiměřeně
ustanovení civilních řádů soudních.
Pro žalobu je výlučně příslušný
okresní soud, v jehož obvodě byla škoda
způsobena. Bude-li rozhodčí výrok
pravoplatně zrušen, lze nárok na náhradu
škody uplatniti jen pořadem práva u soudu jmenovaného
v předchozí větě.
(4) Náhrada škody a nákladů, stanovená
rozhodčím výrokem, budiž zaplacena do
15 dnů po dni, kdy strana obdržela výrok rozhodčí,
nebyla-li podána žaloba o bezúčinnost
výroku.
(5) Smír uzavřený u rozhodčích
soudů, jakož i rozhodčí výrok,
jsou exekučním titulem vykonatelným soudní
exekucí.
(6) Ministerstvo zemědělství vydá,
na Slovensku po vyjádření pověřenectva
zemědělství a pozemkové reformy, po
slyšení Jednotného svazu zemědělců
a Československé myslivecké jednoty vzorce
pro jednání rozhodčího soudu a směrnice
pro vypočítávání náhrad
škody a nákladů.
(1) Kdo zasáhne do cizího práva myslivosti
tím, že zvěř loví nebo si ji
přivlastní, anebo zničí, poškodí
nebo si přivlastní věc, na kterou se vztahuje
právo myslivosti, bude potrestán soudem pro přestupek
vězením nebo tuhým vězením
do šesti měsíců.
(2) Čin uvedený v odstavci 1 se stíhá
na návrh poškozeného, byl-li spáchán
příslušníkem jeho domácnosti.
Upuštění od návrhu proti jednomu z pachatelů
netýká se pachatelů ostatních.
Byl-li čin spáchán na zvěři
v oboře nebo za doby noční, za doby hájení,
s použitím ok nebo jiným nemysliveckým
způsobem, nebo převyšuje-li škoda, k níž
směřoval vinníkův úmysl, 500
Kčs, bude vinník potrestán pro přečin
tuhým vězením od tří měsíců
do tří let.
Pro zločin bude vinník potrestán:
a) dopustil-li se činu, byv již dvakrát pro
pytláctví nebo krádež trestán
a od vykonání posledního trestu pro tento
čin neuplynula doba delší pěti let,
nebo spáchal-li čin se zákeřnou zbraní
nebo spáchal-li čin se střelnou zbraní
ve společnosti alespoň jednoho spoluvinníka,
nebo spáchal-li čin jako myslivecký hajný
ke škodě svého mysliveckého hospodáře,
nebo převyšuje-li škoda, k níž směřoval
vinníkův úmysl, 2.000 Kčs, žalářem
od jednoho roku do pěti let;
b) spáchal-li čin ze zvyku nebo takřka po
živnostensku nebo užil-li, byv přistižen
při pytláctví, proti někomu násilí,
aby mohl sám nebo některý ze spoluvinníků
dále loviti nebo aby úlovek byl dopraven do bezpečí,
nebo převyšuje-li škoda, k níž vinníkův
úmysl směřoval, 20.000 Kčs, těžkým
žalářem od pěti do deseti let.
Myslivecké náčiní, které vinník
vzal k spáchání trestného činu
s sebou, nebo kterého při něm užil,
jest prohlásiti za propadlé ve prospěch státu,
a to i tehdy, jestliže žádnému z vinníků
nenáleží. Od vyslovení propadnutí
může býti upuštěno, bylo-li věci
použito k činu bez zavinění vlastníka.