Kdo ukrývá, na sebe převede nebo zašantročí věc pocházející z pytláctví nebo to, co za ni bylo opatřeno, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců.

(1) Pro zločin bude vinník potrestán:

a) věděl-li, že věc, která je předmětem jeho činu nebo za kterou bylo opatřeno to, co je předmětem jeho činu, pochází ze zločinu, žalářem od šesti měsíců do jednoho roku;

b) dopustí-li se činu, byv již dvakrát pro podílnictví (ukryvačství) trestán a od vykonání posledního trestu pro tento čin neuplynula doba delší pěti let, nebo dopustí-li se činu takřka po živnostensku, nebo převyšuje-li cena toho, co na sebe převedl, 20.000 Kčs, žalářem od jednoho roku do pěti let.

(2) Dopustí-li se vinník činu trestného podle odstavce 1 při provozování živnosti opětovně, může býti vedle trestu na svobodě vyslovena ztráta živnostenského oprávnění.

Pokus přestupků a přečinů uvedených v předchozích ustanoveních je trestný.

Při odsouzení pro čin trestný podle předchozích ustanovení může býti vyslovena ztráta volebního práva. Jde-li o zločin nebo přečin, může býti v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vyslovena ztráta úřadu.

Byl-li čin uvedený v předchozích ustanoveních spáchán ze zištnosti, budiž vedle trestu na svobodě uložen peněžitý trest, jde-li o přestupek, od 20 Kčs do 5.000 Kčs, jde-li o přečin, od 100 Kčs do 25.000 Kčs, a jde-li o zločin, od 5.000 Kčs do 100.000 Kčs.

(1) Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle předchozích ustanovení na výši škody nebo na ceně věci, která byla předmětem činu, rozhoduje úhrnná výše vyplývající ze všech činů, které jsou trestné podle téhož ustanovení zákona a jsou předmětem téhož rozhodování.

(2) Závisí-li trestnost činu nebo trestní sazba podle jiných zákonných ustanovení na předchozím potrestání pro krádež, buď potrestání pro pytláctví posuzováno jako potrestání pro krádež.

(1) Kdo, byv již dvakrát pravoplatně odsouzen pro zločin pytláctví, má v držbě nebo v úschově myslivecké náčiní nebo si je dá pro sebe uschovati, bude potrestán soudem pro přestupek vězením do šesti měsíců, pokud z okolností není zřejmo, že náčiní není určeno k použití při pytláctví.

(2) Stejně bude potrestán, kdo přijme v úschovu pro jiného myslivecké náčiní nebo je jinému ponechá, ač ví nebo podle okolností může věděti, že náčiní je určeno k použití při pytláctví.

(3) Myslivecké náčiní budiž prohlášeno za propadlé ve prospěch státu, i když vinníku nenáleží.

Kdo s loveckou výzbrojí bez úmyslu pytlačiti neoprávněně vkročí do cizí honitby mimo cesty určené k veřejnému užívání, bude potrestán okresním národním výborem pro přestupek peněžitým trestem do 3.000 Kčs nebo vězením do 28 dnů.

(1) Jednání a opominutí příčící se ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných trestá, pokud nejde o čin trestný soudně, okresní národní výbor pokutou do 5.000 Kčs, při opětování přestupku nebo vzešla-li z přestupku značná škoda, pokutou do 10.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti uložené pokuty se zároveň vyměří náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění do 14 dnů, a byla-li uložena pokuta nad 5.000 Kčs, do 1 měsíce.

(2) Při potrestání může okresní národní výbor vedle trestu prohlásiti za propadlou zvěř, která byla chycena nebo složena proti ustanovením tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných. Rovněž lze prohlásiti za propadlé věci, jimiž byl přestupek spáchán.

(1) Držitelé tuzemských loveckých lístků se povinně sdružují v Československé myslivecké jednotě, která je jedinou uznanou celostátní organisací mysliveckou a skládá se ze Zemského svazu pro Čechy, Zemského svazu pro zemi Moravskoslezskou a Svazu loveckých ochranných spolků na Slovensku. Nevyžádá-li si člen po uplynutí platnosti loveckého lístku do tří měsíců nový lovecký lístek anebo bude-li mu lovecký lístek odňat nebo pravoplatně odepřen, přestává býti členem. Ministerstvo zemědělství může povoliti výjimky.

(2) Československá myslivecká jednota je veřejnoprávní korporací a podléhá dozoru ministerstva zemědělství a její Svazy (odstavec 1) dozoru příslušného zemského národního výboru, na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy. Práva a povinnosti členů se řídí podle stanov. Stanovy Československé myslivecké jednoty schvaluje ministerstvo zemědělství; stanovy Svazů a jejich složek příslušný zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.

(3) Československá myslivecká jednota provádí zkoušky z myslivosti [§ 33, odst. 5, písm. d)] podle zkušebního řádu, který stanoví a vyhlásí ministerstvo zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, po slyšení Jednotného svazu zemědělců a Československé myslivecké jednoty.

(1) Honební pachtovní smlouvy u zavřené před 31. prosincem 1945, a v obcích, které byly v roce 1938 obsazeny cizí mocí, před 31. prosincem 1946, se zrušují, usnese-li se na zrušení valné shromáždění honebního společenstva do 30 dnů ode dne počátku účinnosti tohoto zákona. Honební starosta je povinen včas svolati valné shromáždění, aby o tom rozhodlo. Odporuje-li doba pachtovní, stanovená ve smlouvách uzavřených před účinností tohoto zákona, pachtovní době, tímto zákonem stanovené, končí pachtovní doba nejdéle dnem 31. prosince 1951, u honiteb se zvěří označenou v § 5, odst. 1, větě druhé nejdéle dnem 31. prosince 1954.

(2) Okresní národní výbor založí a povede seznam honiteb ve svém obvodu podle směrnic vydaných ministerstvem zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

(3) Okresní národní výbor přezkouší ustanovení přísežného mysliveckého ochranného personálu, která se stala před účinností tohoto zákona, a zjistí-li, že ustanovení odporují tomuto zákonu, zruší jejich platnost.

(4) Předpisy o náhradě škod způsobených zvěří a výkonem práva myslivosti podle tohoto zákona platí, i když dosavadní pachtovní honební smlouvy obsahují ujednání odlišná. Pachtýř má v takovém případě právo dáti pololetní výpověď, a to do šesti měsíců od začátku účinnosti tohoto zákona. Výpověď musí býti přijata a pachtýře v tomto případě nepostihují ustanovení § 22, odst. 3.

(5) Na Slovensku vykonávají až do ustavení honebních společenstev působnost honebních společenstev a výborů místní národní výbory. Ustavení honebních společenstev se na Slovensku provede podle směrnic pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy.

(1) Řízení ve věcech mysliveckých, pokud v tomto zákoně není jinak stanoveno, přísluší v prvé stolici okresním národním výborům, které si v odborných věcech vyžadují podle povahy věci dobrozdání lesní služby dohlédací, po případě i Jednotného svazu zemědělců nebo Československé myslivecké jednoty, v druhé stolici zemským národním výborům, na Slovensku pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(2) Tam, kde se ukládá slyšeti Jednotný svaz zemědělců a Československou mysliveckou jednotu, slyší okresní národní výbory příslušnou organisační složku v okrese, zemské národní výbory příslušný zemský svaz a pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy Jednotný svaz slovenských zemědělců a Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku.

(1) Honební společenstva, jejichž většina členů jsou přídělci podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o. osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, mohou do konce roku 1949, vysloví-li se pro využití honitby na vlastní účet (§ 14, odst. 1), pověřiti výkonem práva myslivosti člena honebního společenstva, který se může vykázati alespoň jedním platným ročním loveckým lístkem.

(2) Člen honebního společenstva pověřený podle odstavce 1 musí míti doporučení místního národního výboru a okresního sdružení Jednotného svazu zemědělců. Honební společenstvo musí ho oznámiti jako mysliveckého hospodáře okresnímu národnímu výboru.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o myslivosti. Zejména se zrušují:

honební zákon zák. čl. XX/1883,

zákon ze dne 25. června 1929, č. 98 Sb., kterým se doplňují a částečně mění některá ustanovení honebně-policejní, zejména o hájení zvěře,

zákon ze dne 5. března 1936, č. 57 Sb., o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské,

vládní nařízení ze dne 31. března 1941, č. 127 Sb., o myslivosti,

vládní nařízení ze dne 31. března 1941, č. 128 Sb., kterým se provádí vládní nařízení o myslivosti,

vyhláška ministra zemědělství ze dne 12. září 1945, č. 289, Úř. 1. I, o prozatímní úpravě myslivosti a

vyhláška ministra zemědělství ze dne 27. července 1946, č. 1568, Úř. 1. I, o využití společenstevních honiteb v pohraničním uzemí.

Tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 1948; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými ministry.