Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Způsobilost osoby k právním úkonům
se spravuje, pokud se v tomto zákoně neustanovuje
nic jiného, právním řádem státu,
jehož je ona osoba příslušníkem.
Stane-li se někdo československým státním
občanem, nepozbude tím způsobilosti k právním
úkonům již získané.
Prohlášení za mrtvého se spravuje zákony
československými, jde-li o osobu, která v
době, kdy se počala její nezvěstnost,
byla státním občanem československým.
Byl-li někdo v cizině prohlášen za mrtvého
nebo bylo-li o něm provedeno řízení,
které se co do podstaty srovnává s prohlášením
za mrtvého upraveným zákony československými,
je k tomu hleděti jen tehdy, když ten, kdo byl prohlášen
za mrtvého, byl na počátku své nezvěstnosti
příslušníkem státu, v kterém
se prohlášení stalo, nebo když stát,
jehož byl příslušníkem, prohlášení
za mrtvého uznává.
Byl-li nezvěstný v době rozhodné podle
§ 3 cizím státním příslušníkem
nebo nelze-li zjistiti, že v oné době byl československým
státním občanem, jest ho v Československé
republice prohlásiti za mrtvého podle zákonů
československých s právními následky
pro právní poměry, které je posuzovati
podle práva platného v Československé
republice, a s právními následky pro jmění
v Československé republice. Věci, pro které
jsou vedeny v Československé republice veřejné
knihy nebo rejstříky, určené k zápisu
oprávněného, a nároky, které
možno uplatňovati u soudů československých,
je považovati za jmění v Československé
republice.
Za podmínek § 5 jest k návrhu pozůstalého
manžela, který je československým státním
občanem, prohlásiti i jeho manželství
s nezvěstným za rozloučené. Stejně
platí i o návrhu pozůstalé manželky,
když až do uzavření manželství
s nezvěstným byla československou státní
občankou a v Československé republice zůstala
nebo se tam vrátila.
Forma právních jednání se spravuje,
není-li dále ustanoveno nic jiného, právním
řádem, kterým se spravuje právní
jednání samo.
Stačí však, šetří-li se
formy předepsané právním řádem
míst, kde se staly projevy stran, ačli nejde o právní
jednání, kterými se zřizuje, mění
nebo ruší věcné právo nebo břemeno
na věci.
Strany mohou právní poměr podrobiti určitému
právnímu řádu, má-li tento
poměr k zvolenému právnímu řádu
významný vztah a nebrání-li tomu donucující
ustanovení právních řádů,
kterým onen právní poměr je vůbec
podroben podle ustanovení obsažených v této
hlavě.
Způsobilost uzavříti manželství
se spravuje pro každého ze snoubenců právním
řádem státu, jehož je příslušníkem.
U pozůstalé manželky, jejíž manželství
s nezvěstným bylo prohlášeno za rozloučené
podle § 6, věty druhé, se způsobilost
uzavříti manželství spravuje právním
řádem československým.
Obřadnosti při smlouvě manželské
se spravují právním řádem místa,
kde se manželství uzavírá. Stačí
však, šetří-li se obřadností
předepsaných právními řády
států, jejichž jsou snoubenci příslušníky.
Právní následky manželství po
stránce osobní, počítajíc v
to právo na výživu, se spravují právním
řádem státu, jehož jsou manželé
příslušníky.
Je-li tento právní řád pro každého
z manželů jiný, spravují se tyto právní
následky posledním společným právním
řádem obou manželů. Neměli-li
nikdy společného právního řádu,
spravují se právním řádem manželovým;
je-li však jeden z manželů státním
občanem československým, právním
řádem československým.
Zákonné manželské právo majetkové
se spravuje co do poměrů mezi manžely právním
řádem státu, jehož jsou manželé
příslušníky v době uzavření
manželství. Je-li tento právní řád
pro každého z manželů jiný, spravuje
se zákonné manželské právo majetkové
právním řádem státu, jehož
je v době uzavření manželství
příslušníkem manžel; je-li však
v této době jeden z manželů státním
občanem československým, právním
řádem československým. Právní
řády takto určené platí, i
když se státní občanství změní.
Stejné zásady platí o smluveném spořádání
manželského práva majetkového, rozhodné
je však státní občanství v době,
kdy se toto spořádání činí.
Stanoví-li právní řád státu,
v jehož území leží nemovitosti
manželů, že platí právní
řád místa, kde věci jsou, platí
co do těchto věcí tento právní
řád.
Zrušení manželství a jakékoli zrušení
manželského společenství se spravují
právním řádem státu, jehož
jsou manželé příslušníky
v době, kdy se podává žaloba nebo žádost.
Je-li tento právní řád pro každého
z manželů jiný, spravují se ona zrušení
posledním společným právním
řádem obou manželů. Neměli-li
nikdy společného právního řádu,
spravují se právním řádem manželovým;
je-li však jeden z manželů státním
občanem československým, právním
řádem československým.
Změní-li se státní občanství,
je skutečnost, která se stala před touto
změnou, důvodem zrušení manželství
nebo jakéhokoli zrušení manželského
společenství jen tehdy, když jím byla
i podle práva dříve rozhodného.
Zdali dítě zrozené z ženy provdané
je manželské čili nic, je rozhodnouti podle
právního řádu státu, jehož
byl manžel matčin příslušníkem
v době narození dítěte, nebo zemřel-li
dříve, v době smrti; není-li známo,
jaké měl v těchto dobách státní
občanství, podle právního řádu
státu, jehož byl příslušníkem
v době posledního známého pobytu.
Právní poměry mezi rodiči a dětmi
manželskými se spravují právním
řádem státu, jehož jsou všichni
účastníci příslušníky.
Není-li tento právní řád pro
všechny účastníky stejný, platí
jejich poslední společný právní
řád, a neměli-li nikdy společného
právního řádu, platí právní
řád dítěte.
Stanoví-li právní řád státu,
v jehož území leží nemovitosti
dítěte, že co do práv otcových
k těmto nemovitostem platí právní
řád místa, kde věci jsou, platí
tento právní řád.
Provdá-li se dcera, zanikají práva rodičů,
pokud jsou v rozporu s právy manželovými opřenými
o právní řád státu, jehož
je manžel příslušníkem.
Právní poměr mezi nemanželským
dítětem a matkou spravuje se právním
řádem státu, jehož jsou oba příslušníky.
Je-li tento právní řád pro každého
z nich jiný, platí právní řád
státu, jenž je posledním společným
právním řádem obou, a neměli-li
nikdy společného právního řádu,
platí právní řád dítěte.
Co do práv nemanželského dítěte
na výživu, výchovu a zaopatření
platí právní řád státu,
jehož je dítě příslušníkem
v době narození, a co do práv nemanželské
matky proti souložníku platí právní
řád státu, jehož je matka příslušnicí
v době narození dítěte. Mají-li
však matka a souložník v době zplození
dítěte bydliště v tuzemsku, platí
právní řád československý.
Udělení jména nemanželskému dítěti
spravuje se právním řádem dítěte.
Legitimace nemanželského dítěte spravuje
právním řádem státu, jehož
je v době legitimace příslušníkem
ten, čí nemanželské dítě
má býti legitimováno, nebo zemřel-li
dříve, právním řádem
státu, jehož byl příslušníkem
v době smrti; není-li známo, jaké
měl v těchto dobách státní
občanství, podle právního řádu
státu, jehož byl příslušníkem
v době posledního známého pobytu.
Osvojení se spravuje právním řádem
státu, jehož je osvojitel příslušníkem.
Zdali při legitimaci nebo při osvojení je
nutno přivolení dítěte nebo jiných
osob, je rozhodnouti podle právního řádu
státu, jehož příslušníkem
je osoba, která má býti legitimována
nebo osvojena.
Podmínky vzniku a zániku poručenství
se spravují právním řádem státu,
jehož je chráněnec příslušníkem.
Poručenská péče se týká
zásadně osoby chráněnce a jeho majetku,
nechť je jeho majetek kdekoliv.
Povinnost přijmouti a zastávati poručenství
se spravuje právním řádem státu,
jehož je poručník příslušníkem.
Právní poměry mezi poručníkem
a poručencem se spravují právním řádem
státu, v kterém je poručenský soud
nebo úřad.
Tato ustanovení o poručenství platí
obdobně, jde-li o podobná zařízení
ochranná, jako jsou opatrovnictví nad osobami nezpůsobilými
k právním činům a podpora.
Věcná práva k hmotným věcem
nemovitým i movitým a držba těchto práv
se spravují právním řádem místa,
kde věc jest.
Vznik a zánik věcných práv k hmotným
věcem movitým se spravují právním
řádem místa, kde věc byla v době,
kdy se stala událost, o kterou se opírá vznik
nebo zánik onoho práva.
Ustanovení daná v právním řádu
místa, kde nemovitost jest, o zápisech do veřejných
knih platí i tehdy, když právní důvod
vzniku, zániku, obmezení nebo převodu knihovního
práva jest posuzovati podle právního řádu
cizího.
Zdali se dopouští vlastnická žaloba proti
držiteli a pokud se dopouští, jest rozhodnouti
podle právního řádu místa,
kde věc byla v době, kdy držba vznikla.
Právní poměry dědické se spravují
právním řádem státu, jehož
je zůstavitel příslušníkem v
době své smrti.
Způsobilost zříditi a zrušiti poslední
pořízení, jakož i podmínky platnosti
posledního pořízení po stránce
vnitřní se spravují právním
řádem státu, jehož byl zůstavitel
příslušníkem v době, kdy učinil
projev.
Zdali se dopouští dědická smlouva a
zdali může býti zrušena a v jakém
rozsahu může býti zřízena nebo
zrušena, jest posuzovati podle právních řádů
států, jejichž jsou smluvci příslušníky
v době zřízení nebo zrušení
dědické smlouvy. Způsobilost dědickou
smlouvu zříditi nebo zrušiti, jakož i
podmínky pro vnitřní platnost dědické
smlouvy se spravují právním řádem
státu, jehož je zůstavitel příslušníkem
v době zřízení nebo zrušení
smlouvy.
Forma při zřízení a zrušení
pořízení pro případ smrti se
spravuje právním řádem státu,
jehož je zůstavitel příslušníkem
v době, kdy zřizuje nebo ruší pořízení.
Stačí však, učiní-li dosti právnímu
řádu místa, kde se projev děje.
Pro smlouvy, které se týkají nemovitostí,
platí právní řád místa,
kde nemovitost jest.
Pro smlouvy, které byly uzavřeny na burse nebo na
trhu, platí právní řád tohoto
místa.
I pro jiné smlouvy platí právní řád,
který odpovídá rozumnému spořádání
právního poměru, o který jde. Vzhledem
k tomu se zpravidla spravují:
1. smlouvy trhové a smlouvy o dílo při provozování
obchodního nebo živnostenského závodu
právním řádem místa, kde jest
obchodní nebo živnostenský závod prodávajícího
nebo podnikatele díla;
2. smlouvy pojistné, a to i smlouvy o pojištění.
nemovitostí a smlouvy uzavřené na burse nebo
na trhu, právním řádem, který
platí v sídle pojistitele, a jde-li o smlouvy pojistné
uzavřené se zastupitelstvím, které
je mimo sídlo pojistitelovo, právním řádem,
který platí v sídle zastupitelství;
3. smlouvy, které byly uzavřeny s lékaři,
zvěrolékaři, advokáty, notáři,
patentními zástupci, civilními inženýry
a vůbec s osobami, ustanovenými veřejně
k výkonu povolání, a jejichž předmětem
je výkon tohoto povolání, právním
řádem místa, kde ony osoby mají sídlo
(bydliště);
4. smlouvy o práci a smlouvy učební právním
řádem místa, kde je závod zaměstnavatelův;
5. jiné smlouvy právním řádem
státu, v kterém obě strany mají bydliště;
nemají-li bydliště v témž státě
a stala-li se smlouva mezi přítomnými, právním
řádem místa, kde smlouva byla uzavřena;
byla-li pak smlouva uzavřena mezi nepřítomnými,
právním řádem bydliště
příjemce nabídky. Jde-li o právní
jednání při provozování závodu,
jest, co se týká strany závod provozující,
hleděti nikoli k jejímu bydlišti, nýbrž
k místu, kde je závod.
Jednostranná právní jednání
se spravují právním řádem dlužníkova
bydliště (sídla).
Nároky na náhradu škody z nedovolených
činů a jinakých událostí, nejde-li
o porušení povinnosti vyplývající
z právního jednání, spravují
se právním řádem místa, kde
se čin nebo událost staly.
Vydržení se spravuje právním řádem
státu, v němž byla věc v době,
k níž se klade počátek vydržení.
Vydržitel se však může dovolati právního
řádu státu, v němž se vydržení
dokonává, jestliže od okamžiku, kdy se
věc v tomto státě octla, jsou podle jeho
právního řádu splněny všechny
podmínky vydržení.
Je-li někdo v rozhodující době státním
občanem československým a hledí-li
na něho jako na svého příslušníka
také jiný stát, rozhoduje státní
občanství československé.
Je-li někdo v rozhodující době zároveň
příslušníkem několika států
cizích, rozhoduje příslušnost nabytá
naposled.
Osoby, které v rozhodující době nejsou
příslušníky žádného
státu nebo jsou příslušníky několika
cizích států, a nelze zjistiti, které
pří-slušnosti nabyly později, jakož
i osoby, jejichž tehdejší příslušnost
nelze zjistiti, jest posuzovati tak, jako by byly příslušníky
onoho státu, v jehož území měly
v rozhodující době bydliště,
a není-li takového státu, jako by byly příslušníky
onoho státu, v jehož území měly
v oné době trvalý pobyt. Není-li ani
takového státu, jest věc rozhodnouti podle
práva československého.
Nelze se spravovati cizím právním předpisem,
jestliže by se to příčilo dobrým
mravům nebo ustanovením československého
právního řádu, na kterých vzhledem
k jejich povaze třeba bez výhrady trvati.
Ustanovení mezinárodního práva soukromého
platí přiměřeně, jde-li o poměr
práva platného v zemích České
a Moravskoslezské k právu platnému na Slovensku,
s tou odchylkou, že na místo státní
příslušnosti vstupuje bydliště
nebo poslední bydliště (trvalý pobyt)
v Československé republice; neměla-li osoba,
o kterou jde, nikdy v Československé republice bydliště
ani pobyt, je užíti právního řádu,
který je oné osobě vzhledem k její
národnosti nebo k jinakým jejím poměrům
bližší.
Cizinci mají v oboru práva soukromého, není-li
ustanoveno jinak, stejná práva a stejné povinnosti
jako státní občané českoslovenští,
pokud stát, jehož jsou příslušníky,
nakládá s československými státními
občany co do práva, o které jde, stejně
jako se svými státními příslušníky.
Manželům, kteří mají v Československé
republice bydliště, lze povoliti oddělené
bydliště a prozatímní výživu
i tehdy, když je vznésti žalobu o zrušení
manželství nebo manželského společenství
na soud cizí. Opatření tato platí
jen potud, dokud je nezruší příslušný
soud cizí.
Československému státnímu občanu
se zřídí poručník v Československé
republice a zde se vede také poručenství.
Má-li však chráněnec, který je
československým státním občanem,
bydliště nebo trvalý pobyt v cizině,
může příslušný československý
soud se schválením sborového soudu druhé
stolice upustiti od zřízení poručníka
a vedení poručenství zcela nebo zčásti,
jestliže poručenství zřízené
v cizině stačí k ochraně práv
a zájmů onoho československého chráněnce.
Od péče o jmění československého
chráněnce, které je v cizině, může
soud upustiti, je-li v cizině zřízeno zvláštní
poručenství, které stačí k
ochraně práv a zájmů československého
chráněnce.
(1) Co se týká nezletilého cizince, jest,
dokud nerozhodnou o poručenství příslušné
soudy (úřady) jeho domovského státu,
učiniti opatření nutná k ochraně
jeho osoby i majetku.
(2) Československý soud, v jehož obvodu je
cizí nezletilec potřebný poručenské
péče, zpraví o tom, jakmile nabude vědomosti,
bez odkladu úřady státu, jehož je nezletilec
příslušníkem.
(1) Nezřídí-li soudy (úřady)
domovského státu poručencova v přiměřené
době poručenství, je nezletilému cizinci,
který má v Československé republice
trvalý pobyt, zříditi a vésti poručenství
podle právního řádu československého.
(2) Zřídí-li se dodatečně poručenství
v domovském státě poručencově,
je poručenství zřízené v Československé
republice bez odkladu zrušiti.
Opatrovnictví a podpora mohou býti zřízeny
v Československé republice pro cizince, který
má v Československé republice trvalý
pobyt, ale jen tehdy, když jsou dány podmínky
ochrany nejen podle jeho právního řádu
domovského, nýbrž i podle práva československého.