Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Vlastnické poměry k půdě (odstavec 7) se upravují tak, aby půda, sloužící zemědělské výrobě, náležela, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak, výkonným zemědělcům podle zásady, že půda patří těm, kdož na ní pracují.

(2) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na pozemkové vlastnictví výkonného zemědělce, pokud výměra jeho půdy, označené v odstavci 7, včetně půdy jeho rodinných příslušníků (§ 3), přesahuje 50 ha. Půdu (odstavec 7) přesahující tuto výměru, jakož i zastavěné plochy, nádvoří a soukromé cesty, pokud slouží zemědělské výrobě a nejsou nutné k řádnému hospodaření v dosavadním podniku, vykoupí stát za náhradu (§ 8, odst. 1) a přidělí je oprávněným uchazečům za podmínek uvedených v § 15.

(3) Stát vykoupí (§ 8, odst. 1) pro tentýž účel bez zřetele na výměru (odstavec 2) půdu (odstavec 7), na které vlastníci trvale sami nepracují nebo která je ve vlastnictví právnických osob vyjma ty, jež jsou uvedeny v § 2. Vlastníku se ponechá na jeho žádost zastavěná plocha se dvorem a zahradou při domě a další pozemek ve výměře do 0.5 ha, při čemž výměra zahrady při domě a dalšího pozemku ve výměře do 0.5 ha nesmí přesahovati 1 ha; má-li jen půdu, ponechá se mu na jeho žádost půda do výměry 0.5 ha.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na

a) půdu, na níž vlastníci - zemědělci pro okolnosti nezávislé na jejich vůli sami nemohou pracovati (na př. pro stáří, nemoc, vdovství, invaliditu nebo vykonávání veřejné funkce),

b) půdu těch, kdož se odborně připravují pro zemědělské povolání,

c) půdu osob, které jí nabyly dědictvím nebo darem od rodičů nebo předků druhého stupně - zemědělců, a které sice na ní nepracují, ale vrátí se k práci na ní do jednoho roku od vyhlášení tohoto zákona, a pokud jsou nezletilé, v této jednoroční lhůtě nebo nejpozději dosažením zletilosti,

d) půdu, na níž rodiče nebo předkové druhého stupně - dřívější vlastníci sami dále pracují; jakmile tento stav pomine, může se vlastník vrátiti k práci na této půdě do jednoho roku,

e) půdu výkonných zemědělců, kteří se dočasně vystěhovali do zahraničí, lze-li podle daných okolností předpokládati, že se vrátí a budou opět na této půdě pracovati.

(5) Ustanovení odstavce 3 se dále nevztahuje na půdu, jejíž výnos vlastníci prokazatelně potřebují k doplnění svých příjmů, které nestačí k jejich existenci (na př. dělníci, maloživnostníci). Přitom platí zásada, že se vlastníkovi ponechává tolik půdy, kolik mu postačí k tomu, aby jeho celkový důchod, včetně důchodu jeho rodinných příslušníků (§ 3), dosáhl dvojnásobku daněprostého minima podle předpisů platných o zdanění pracovního důchodu.

(6) Z půdy patřící spoluvlastníkům se vykupují ideální podíly, po případě jim odpovídající reálné díly, poměrně podle jejich vlastnických podílů, po případě podle výměry ostatních jejich pozemků.

(7) Do výměry uvedené v odstavci 2 se započítají role, louky, zahrady, vinice, chmelnice, pastviny, lesy, rybníky a stavební místa.

(8) Půdou (odstavec 7) se rozumějí veškeré nemovitosti i s právy, která jsou spojena s jejich vlastnictvím.

(9) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím u půdy, která je v držbě toho, na koho vlastnicky byla převedena, tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má půda připadnouti.

(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na půdu

a) státu, státních podniků a fondů, svazků územní samosprávy a Jednotných svazů zemědělců,

b) zemědělských výrobních družstev, která vznikla do 1. ledna 1947,

c) která slouží účelům obecně prospěšných nadací nebo zařízení sociální nebo zdravotní péče, anebo hospodářsky souvisí s plněním jejich úkolů, potvrdí-li příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství, na Slovensku po vyjádření příslušných pověřenectev, obecnou prospěšnost nadací nebo zařízení,

d) jiných zemědělských družstev než výrobních, potvrdí-li ministr zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřence zemědělství a pozemkové reformy, že ji potřebují k řádnému provozu a rozvoji podniku,

e) podniků znárodněných podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, jakož i společností, na něž se vztahují ustanovení zákona ze dne 11. července 1947, č. 146 Sb., o úpravě některých poměrů v průmyslu cukrovarském, a družstev podle uvedeného zákona zřízených, potvrdí-li ministr průmyslu, po případě ministr výživy, na Slovensku po vyjádření příslušného pověřence, že dotčený průmyslový podnik má v půdě surovinovou základnu své výroby a že je nutna k řádnému provozu a rozvoji podniku,

f) šlechtitelských podniků, které před účinností tohoto zákona obdržely povolení ke šlechtění osiva a sadby podle příslušných předpisů, provozují-li tuto činnost skutečně a uzná-li ji ministerstvo zemědělství na návrh příslušného Jednotného svazu zemědělců, na Slovensku po slyšení pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, za nezbytnou.

(2) Ministr zemědělství vyloučí na návrh ministra průmyslu, a pokud jde o průmysl potravinářský, na návrh ministra výživy, po slyšení Ústřední rady zemědělců, na Slovensku též po vyjádření příslušných pověřenců, z dosahu tohoto zákona i pozemky jiných průmyslových podniků, než které jsou uvedeny v odstavci 1, písm. e), pokud jsou nutné k řádnému provozu a rozvoji podniku.

(3) Úprava majetku urbariálních obcí, komposesorátů, singularistů a podobných právních útvarů a majetku pastvinářských společenstev a pastvinářských družstev bude provedena zvláštním zákonem.

Rodinnými příslušníky vlastníka půdy podléhající výkupu se rozumějí podle tohoto zákona příbuzní v řadě vzestupné (též osvojitelé), příbuzní v řadě sestupné (též osvojenci), sourozenci, manžel (druh, družka) a jeho sourozenci, zeť, snacha, tchán a tchýně, pokud s vlastníkem trvale žijí ve společné domácnosti.

Splní-li se po vyhlášení tohoto zákona podmínky uvedené v § 1, odst. 2 nebo 3, vykoupí stát půdu podle tohoto zákona.

(1) Vlastník půdy podléhající výkupu jest oprávněn vybrati si do přípustné výměry (§ 1, odst. 2 a 5) půdu podle své volby buď zemědělskou - nebo lesní nebo obojí, vždy průměrné hodnoty (bonity) příslušného druhu půdy, při čemž jest dbáti toho, aby vlastníku byl ponechán podle možnosti souvislý hospodářský celek a aby nebyl ohrožen veřejný zájem (na př. scelování pozemků) a účelné použití vykoupené půdy (§ 15).

(2) V případech uvedených v § 1, odst. 3, druhé větě a § 1, odst. 5 má vlastník volnost výběru.

(3) Průměrná hodnota se zjišťuje tak, že se zjistí hodnota jednotlivých parcel příslušného druhu půdy podle jejich bonity a součet těchto hodnot se dělí počtem hektarů. Při zjišťování průměrné hodnoty jsou přípustné odchylky do výše 10%.

(1) Vlastník půdy, která přesahuje přípustnou výměru (§ 1, odst. 2), je povinen předložiti do 45 dnů ode dne uveřejnění vyhlášky podle § 7, odst. 2 příslušnému místnímu národnímu výboru dvojmo, na Slovensku trojmo, soupis své půdy s uvedením práv, která jsou spojena s jejím vlastnictvím. Leží-li půda v obvodu různých obcí, podá vlastník soupis v obci svého bydliště.

(2) Splněním soupisové povinnosti se nevzdává osoba, která soupis předložila, námitky, že v jejím případě nejsou splněny podmínky pro výkup. Odůvodněné námitky nutno podati současně se soupisem.

(3) Místní národní výbor zjistí za součinnosti místní rolnické komise a místního sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců vlastníky půdy, na kterou se vztahují ustanovení § 1, odst. 3 až 5, a vyzve je po uveřejnění vyhlášky podle § 7, odst. 2, aby do 30 dnů od doručení výzvy předložili dvojmo, na Slovensku trojmo, soupis půdy. Proti výzvě k soupisu není opravného prostředku. Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně.

(4) V případech uvedených v § 4 je vlastník povinen předložiti bez vyzvání soupis do 45 dnů ode dne, kdy nastaly okolnosti rozhodné podle § 1, odst. 2 nebo 3. Jinak platí obdobně ustanovení předchozích odstavců.

(5) Místní národní výbor zašle jeden výtisk soupisu ministerstvu zemědělství nebo orgánu jím určenému, na Slovensku též pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, a zpraví o soupisu ihned místní rolnickou komisi, aby zahájila řízení podle § 9.

(6) Ministerstvo zemědělství může naříditi zahájení řízení, aby bylo zjištěno, zda jsou dány předpoklady pro výkup, a činiti potřebná opatření.

(1) Soupisem jsou povinny osoby fysické bez rozdílu národnosti a státního občanství a právnické osoby, tuzemské i cizozemské, pokud jsou vlastníky (§ 1, odst. 9) půdy podléhající výkupu. Jsou-li osoby soupisem povinné nezvěstné, zdržují-li se v cizině, nebo je-li jejich majetek pod národní nebo jinou úřední správou, jest soupisem povinen uživatel nebo národní (úřední) správce pozemkového majetku, na který se soupis vztahuje. Nepodá-li soupis osoba k tomu povinná ve stanovené lhůtě, nebo jde-li o půdu opuštěnou, podá soupis místní národní výbor.

(2) Bližší předpisy o soupisu stanoví ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě, která se na Slovensku uveřejní též v Úředním věstníku.

(1) Za vykoupenou půdu poskytuje stát náhradu ve výši průměrné obecné ceny za posledních 10 let před výkupem nebo ve výši obecné ceny v době výkupu, je-li tato nižší, vždy vsak se srážkou 20%.

(2) Náhrada podle odstavce 1-, jakož i úhrada při vypořádání dluhů a břemen (§ 10) se poskytuje v cenných papírech, v jiných hodnotách nebo v hotovosti, v případech uvedených v § 1, odst. 3 a 5 zásadně v hotovosti; podrobné předpisy o náhradě za vykoupenou půdu vydá vláda nařízením.

(3) Výkupem získaná půda se přiděluje oprávněným uchazečům za cenu výkupní (odstavec 1), zvýšenou o 8%. V případech hodných zvláštního zřetele může býti povoleno spláceti přídělovou cenu nejdéle do 15 let.

(4) Výplatu náhrad (odstavec 2) provádí a přídělové ceny (odstavec 3) přijímá jménem státu Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství (dále jen "Fond"), který také obstarává službu účetní a pokladní. Veškeré účiny, náklady a těžby, vyplývající z provádění tohoto zákona, účtuje Fond odděleně od ostatních prostředků jím spravovaných, při čemž uhradí případný schodek vzniklý prováděním tohoto zákona v zemích České a Moravskoslezské.

(5) K provedení úkolů vytčených tímto zákonem uvolní státní správa postupně podle potřeby Fondu zálohu až do výše 150 milionů Kčs. S výhradou ustanovení odstavce 6 vrátí Fond finanční správě tuto zálohu, jakmile to jeho finanční poměry dovolí, nejpozději však do 10 let od jejího uvolnění, pokud nebude již dříve podle dohody ministerstva financí s Fondem, učiněné po slyšení nejvyššího účetního kontrolního úřadu, započtena a vyúčtována na povinnosti státu vůči Fondu.

(6) Působnost Fondu při plnění úkolů mu uložených v předcházejících odstavcích se vztahuje i na Slovensko; u pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy (slovenského pozemkového fondu) se zřídí pro tento účel zvláštní účet. Na tento účet převede Fond ze zálohy 150 milionů Kčs poměrný díl podle potřeby, rozsahu výkupu a přídělu půdy podle tohoto zákona. Takto převedený díl zálohy vrátí pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy (slovenský pozemkový fond) finanční správě. Pověřenectvo uhradí také případný schodek vzniklý prováděním tohoto zákona na Slovensku.

(1) Místní rolnická komise v součinnosti s místním sdružením příslušného Jednotného svazu zemědělců se pokusí v každém jednotlivém případě o dohodu s vlastníkem (§ 1, odst. 2 až 6) o tom, zda a které z jeho pozemků se vykoupí. Dohoda o tom sjednaná podléhá schválení místního národního výboru, který ji předloží okresnímu národnímu výboru k vydání výměru o výkupu a k provedení řízení podle odstavce 2. Nedojde-li k dohodě nebo neschválí-li ji místní národní výbor, předloží místní národní výbor spisy okresnímu národnímu výboru k rozhodnutí o výkupu a po případě k provedení řízení podle odstavce 2. Okresní národní výbor předloží v obou případech opis pravoplatného rozhodnutí o výkupu ministerstvu zemědělství nebo orgánu jím pověřenému, na Slovensku též pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.

(2) Okresní národní výbor požádá knihovní žádostí knihovní soud, aby poznamenal provedení výkupu podle tohoto zákona v pozemkové knize, a zavede řízení o náhradě, které provede za součinnosti místní rolnické komise a místního sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

(3) Poznámka provedení výkupu (odstavec 2) v pozemkové knize má účinky přechodu vlastnictví k vykoupené půdě na československý stát. Není-li půda zapsána v pozemkových knihách na území republiky Československé, nebo není-li soulad mezi skutečným a knihovním stavem, vyhlásí se výkup vyhláškou okresního národního výboru na jeho úřední desce, která má účinek přechodu vlastnictví k vykoupené půdě podle předchozí věty. Vyhláška se vyvěsí také na úřední desce v příslušné obci. Československý stát se zaznamenává v pozemkovém katastru jako držitel vykoupené půdy s účinností ode dne poznámky provedení výkupu v pozemkové knize, po případě ode dne vyhlášení vyhlášky na úřední desce okresního národního výboru.

(4) Ministerstvo zemědělství může samo zahájiti řízení podle odstavce 1, nebude-li zahájeno do 30 dnů ode dne, kdy byla místní rolnická komise zpravena o podání soupisu (§ 6, odst. 5) a může vydati po slyšení komise (§ 21) rozhodnutí o výkupu, nevydá-li je okresní národní výbor do 60 dnů ode dne předložení spisů místním národním výborem.

(5) Bližší předpisy o výkupu může vláda vydati nařízením.

(1) Pro vypořádání práv a závazků váznoucích na vykoupené půdě nebo vyplývajících z jejího převzetí platí přiměřeně ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový), ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., při čemž knihovním věřitelům a jiným oprávněncům, jejichž práva budou výkupem dotčena, jakož i věřitelům, kteří poskytli zápůjčky se státní zárukou, přísluší úhrada do výše výkupní ceny. Knihovní závazky váznoucí na nevykoupené půdě se sníží v poměru hodnoty této půdy k celkové hodnotě veškeré půdy před výkupem.

(2) Výměnek nebo vdovské právo požívání, váznoucí na půdě, která podléhá výkupu podle § 1, odst. 2, zůstanou zajištěny na zbylém nevykoupeném majetku, ledaže by došlo k jiné úpravě se souhlasem oprávněných. Při výkupu podle § 1, odst. 3 lze v případech hodných zvláštního zřetele upustiti od výkupu, pokud tato práva trvají.

Výpověď z hospodaření na vykoupené půdě dá ministerstvo zemědělství nebo orgán jím pověřený aspoň tříměsíční, a to tak, aby převzetí půd-v se mohlo uskutečniti po sklizni; jinak platí přiměřeně ustanovení §§ 12 až 25 náhradového zákona.

(1) Převod vlastnického práva mezi živými, reálné dělení společného vlastnictví, propachtování a smluvní a exekuční zatížení půdy, která je předmětem výkupního řízení, jsou až do konečného provedení výkupu a převzetí vykoupené půdy přípustné jen se souhlasem ministerstva zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy; jinak jsou neplatné, Zákaz zatížení půdy se však nevztahuje na daně, poplatky a jiné veřejné dávky.

(2) Právní jednání uvedená v odstavci 1, uzavřená v době 6 měsíců před účinností tohoto zákona, jsou bez dodatečného schválení ministerstva zemědělství, na Slovensku po vyjádření pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, neplatná.

Pro hospodaření na půdě podléhající výkupu platí ustanovení zákona ze dne 1. dubna 1947, č. 55 Sb., o pomoci rolníkům při uskutečňování zemědělského výrobního plánu, bez časového omezení.

(1) V obci, v jejímž obvodě jest půda podléhající výkupu, utvoří oprávnění uchazeči místní rolnickou komisi. Rolnická komise je osmičlenná a složena po jednom zástupci každé politické strany z řad uchazečů o příděl, ze tří členů příslušného Jednotného svazu zemědělců, rovněž z řad uchazečů o příděl, a z jednoho zástupce uchazečů o příděl půdy na stavbu rodinného domku nebo na zřízení zahrádky nebo na rozšíření provozních zařízení. V místě, kde není organisace některé z politických stran, provede jmenování svého zástupce v rolnické komisi okresní organisace příslušné strany z řad místních uchazečů.

(2) Přesahuje-li půda podléhající výkupu obvod jedné obce, mohou rolnické komise zúčastněných obcí konati společné schůze za účelem jednotného postupu a pověřiti své zástupce vyřizováním společných věcí.

(3) Rolnické komise zejména zjišťují půdu podléhající výkupu a okolnosti rozhodující podle § 1, odst. 4, sjednávají dohody, pokud jde o výběr půdy vlastníků ponechané, spolupůsobí v přídělovém řízení podle § 15, jakož i při stanovení náhrad a přídělových cen, dále podávají odvolání podle § 20 a vypracovávají posudky na žádost ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů.

(4) Ministerstvo zemědělství může vyslati k rolnickým komisím odborné orgány ke zdolání úkolů spojených s prováděním tohoto zákona.

(5) Bližší předpisy o složení, volbě a působnosti rolnických komisí vydá ministr zemědělství vyhláškou v Úředním listě, která se na Slovensku uveřejní též v Úředním věstníku.

(1) Pokud si vykoupenou půdu neponechá stát za náhradu pro účely veřejné nebo pro budoucí příděl, přidělí ji ministerstvo zemědělství, na Slovensku zásadně prostřednictvím pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, které se při tom řídí směrnicemi ministerstva zemědělství, do vlastnictví:

a) malozemědělcům k doplnění jejich nesoběstačných usedlostí,

b) drobným pachtýřům, zejména pokud jde o příděl půdy jimi dosud obdělávané, neuchází-li se o tuto půdu pachtýř, který pozbyl pachtu po vyhlášení zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy, při čemž souhrn vlastní a přidělené půdy nesmí převyšovati výměru stanovenou pro příděl v odstavci 2,

c) zemědělským zaměstnancům, malozemědělcům a jiným osobám k vytvoření zemědělských soběstačných usedlostí,

d) malým a středním zemědělcům, jimž byla po 1. lednu 1930 půda vyvlastněna na stavby cest, železnic nebo jiných objektů veřejného zájmu,

e) obcím a okresům, jakož i jiným veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné, zejména pro plánovité provádění bytové péče, a obecně prospěšným stavebním a bytovým družstvům,

f) zemědělským výrobním družstvům k účelům společného hospodaření a jiným zemědělským družstvům pro potřeby jejich provozu,

g) dělníkům, veřejným a soukromým zaměstnancům a maloživnostníkům do výměry nejvýše 0.5 ha pro stavbu vlastního domu nebo na zřízení zahrádky nebo rozšíření provozních zařízení.

(2) Při provádění přídělu jest postupovati tak, aby bez újmy přednostního práva (odstavec 5) bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí a aby tyto usedlosti byly doplněny nejvýše na míru soběstačnosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v oblasti obilnářské, 10 ha v oblasti bramborářské a 15 ha v oblasti pastvinářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, může býti nejmenší výměra posuzována podle oblasti, které svojí bonitou odpovídá. Je-li dostatek půdy, lze po uspokojení oprávněných uchazečů přiděliti půdu k doplnění usedlostí až do dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí vládní nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.

(3) Uchazeči o příděl uvedení v odstavci 1 musí dále prokázati:

a) že jsou československými státními občany nebo že jsou za ně považováni podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,

b) že jak oni, tak i jejich rodinní příslušníci, žijící s nimi ve společné domácnosti, jsou české, slovenské neb jiné slovanské národnosti, že pravoplatným výrokem trestního soudu pro zločin neztratili volební právo a že jsou národně a státně spolehliví. Ustanovení o národnosti neplatí u osob jmenovaných v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození. Pokud jde o osoby uvedené v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, neplatí ustanovení o národnosti, ačli nejde o příslušníky národnosti německé nebo maďarské.

(4) Oprávnění uchazeči (odstavec 1), kteří nemají trvalé bydliště v obci, v jejímž obvodě leží přidělovaná půda, mají nárok na příděl půdy v této obci pouze tehdy, nemohou-li dostati příděl půdy podle dekretů presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR, a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR.

(5) Přednostní právo na příděl půdy mají oprávnění uchazeči (odstavec 1), a to

a) drobní pachtýři, uvedení v odstavci 1, písm. b),

b) malozemědělci a drobní pachtýři poškození válkou,

c) uchazeči uvedení v odstavci 1, písm. d),

d) výkonní zemědělci, kteří po 1. lednu 1930 pozbyli svého majetku bez svého zavinění exekučním prodejem, pokud jde o tento majetek nebo jeho část,

e) krajané vracející se do vlasti, uvedení v zákonu ze dne 1. července 1947, č. 138 Sb., o péči o přistěhovalce, jakož i o některých jejich přednostních právech,

f) osoby uvedené v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.,

g) ustupující spoludědicové podle § 10 zák. č. 139/1947 Sb. Mezi osobami jednotlivých skupin, uvedených pod písm. a) až g), mají v prvé řadě přednostní právo na příděl půdy osoby jmenované v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb.

(6) Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují svazkům územní samosprávy nebo lesním družstvům, nepřesahují-li zpravidla výměru 100 ha, ve zvlášť výjimečných případech lesním družstvům až do výměry 250 ha, při čemž budiž přihlíženo k potřebám arondace hospodářských lesních celků. Za lesní družstva se považují družstva utvořená ze svazků územní samosprávy nebo z jednotlivců, pokud jsou oprávněnými uchazeči podle tohoto zákona. Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti menší lesní půdu ve výměře kolem 2 ha, uzavřenou nebo vklíněnou do jejich zemědělského majetku nebo přídělu.

(7) Vyžaduje-li toho potřeba přídělu nebo veřejný zájem, může býti sjednána směna půdy vykoupené podle tohoto zákona.

(8) Přídělové řízení provádí ministerstvo zemědělství, šetříc ustanovení § 21, na Slovensku zásadně prostřednictvím pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, které se při tom řídí směrnicemi ministerstva zemědělství. Přídělové řízení se provádí v součinnosti se zástupci uchazečů (rolnickými komisemi).

(9) Pro úpravu právních poměrů vztahujících se na přidělenou půdu platí přiměřeně ustanovení části IV zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek.

(10) Pro provedení ustanovení odstavců 1 až 9 platí, pokud z tohoto zákona nevyplývá jinak, obdobně ustanovení §§ 8 a 10 až 14 vládního nařízení ze dne 7. ledna 1948, č. 1 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy; odchylky může vláda stanoviti nařízením. Souvislé znění těchto prováděcích předpisů vyhlásí ministr zemědělství ve Sbírce zákonů a nařízení.

Přidělená půda přechází dnem převzetí držby do vlastnictví přídělce. Přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s péčí řádného hospodáře.