Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Živnostenské dani podléhají fysické osoby, které svým jménem a na svůj účet provozují malou živnost druhu uvedeného v příloze.

(2) Zemře-li poplatník, posuzuje se neodevzdaná (nerozdělená) pozůstalost tak, jako by zůstavitel byl na živu.

Provozuje-li poplatník více živností podle § 1, považují se všechny za jednu živnost.

(1) Malou živností se rozumí živnost, v níž pracuje poplatník sám nebo nanejvýš s jedním zaměstnancem či s jednou osobou v poměru podobném pracovnímu a s jedním učněm, jestliže základ daně podle § 6 nepřevyšuje 90.000 Kčs.

(2) K druhému členu dvojice, založené manželstvím anebo skutečným spolužitím, a k nezletilým dětem (vnukům, pastorkům a schovancům) do 21 let věku se podle odstavce 1 nepřihlíží, žijí-li s poplatníkem ve spotřebním společenství.

Živností se rozumí souhrn majetku a kapitálu, které tvoří hospodářský celek a slouží trvale k provozování činnosti na podkladě živnostenského oprávnění, s výjimkou účastí na kapitálových společnostech, cenných papírů a úsporných vkladů.

(1) Základem daně je hrubá mzda za 52 týdny (za 12 měsíců), na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů při 48hodinovém pracovním týdnu, kdyby byl ve své živnosti zaměstnán jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník nebo vedoucí prodejny, zvýšená o přirážku z nákladu na mzdy a na zboží, suroviny, materiál, polotovary, pomocné a provozní látky.

(2) Kde mzdových předpisů není, stanoví mzdu, na kterou by měl poplatník nárok, ministr financí v dohodě s ministrem sociální péče.

(3) Provozuje-li poplatník více živností, jsou rozhodné pro stanovení mzdy, na kterou by měl nárok, předpisy pro tu živnost, pro kterou platí nejvyšší mzda.

(4) Nákladem na mzdy podle odstavce 1 rozumějí se hrubé mzdy zaměstnanců a úplaty jiným osobám (podnikům) za výkony pro živnost; u příslušníků domácnosti hrubá mzda, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci, kteří by vykonávali tutéž práci.

(5) Zbožím, surovinami, materiálem, polotovary, pomocnými a provozními látkami rozumí se vše, čeho poplatník nabývá k dalšímu zcizení, k zpracování anebo k spotřebě v živnosti, vyjímajíc investice; zcizením rozumí se i vlastní spotřeba.

(6) Přirážka na mzdy činí 20% z nákladu na mzdy; přirážka na zboží činí

a) v živnostech potravinářských 3%,

b) v živnostech oděvních a textilních 7%,

c) u tabáku a tabákových výrobků 4%,

d) v obchodech s uhlím a dřívím k otopu 2% a

e) v ostatních živnostech 6%

z nabývací ceny zboží, surovin, materiálu, polotovarů pomocných a provozních látek.

(7) Ministr financí se zmocňuje povoliti úlevy pro jednotlivé druhy živností.

(1) Základ daně se sníží:

1. o 6.000 Kčs na druhého člena dvojice založené manželstvím anebo skutečným spolužitím,

2. o 7.200 Kčs na první dítě,

3. o 8.400 Kčs na druhé dítě,

4. o 12.000 Kčs na třetí dítě,

5. o 14.400 Kčs na čtvrté a na každé další dítě a

6. o 6.000 Kčs na každého z rodičů.

(2) Podle odstavce 1 se přihlíží:

a) u druhého člena dvojice a u nezletilých dětí jen k těm, kteří žijí s poplatníkem ve spotřebním společenství, a

b) u zletilých dětí a u rodičů k těm, kteří jsou v poplatníkově zaopatření,

(3) Stejně jako děti posuzují se též vnukové, pravnukové, pastorkové a schovanci.

(4) Stejně jako děti se posuzují též nezletilí sourozenci, nezletilí synovci a nezletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(5) Stejně jako rodiče se posuzují též prarodiče, nevlastní rodiče, pěstouni, zeťové, snachy, tchán a tchýně poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li v jeho zaopatření.

(6) Stejně jako rodiče se posuzují též zletilí sourozenci, zletilí synovci a zletilé neteře poplatníka nebo jeho manželky (manžela), jsou-li práce neschopni a v jeho zaopatření.

(7) Osoby, na které se poplatníku snižuje daň podle předchozích odstavců, označují se dále jako příslušníci domácnosti.

(8) Příslušník domácnosti žije s poplatníkem ve spotřebním společenství, hradí-li se jeho životní potřeby v rámci domácnosti a převážně z jejích prostředků. Spotřební společenství není vyloučeno přechodným pobytem příslušníka mimo domácnost. Táž osoba může však býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka.

(9) Příslušník domácnosti je v poplatníkově zaopatření, poskytuje-li nebo hradí-li mu poplatník převážně byt, stravu a ošacení. O zaopatření nejde, má-li příslušník vlastní příjmy, postačující k jeho výživě.

(10) Poplatníkům svobodným, ovdovělým, rozloučeným nebo těm, kteří nežijí trvale s manželem (manželkou) ve společné domácnosti, sníží se základ daně o 6.000 Kčs, mají-li nárok na snížení podle odstavce 1, č. 2.

(11) Poplatníkům, kteří vychovali nejméně dvě děti, t. j. měli je v zaopatření aspoň do jejich čtrnáctého roku, sníží se základ daně o 6.000 Kčs, nemají-li nárok na odečtení téže anebo vyšší částky podle předcházejících odstavců. Omezení do čtrnáctého roku neplatí, jestliže se děti staly přímými obětmi národní, politické nebo rasové persekuce.

Provozují-li živnost:

a) váleční invalidé z první nebo druhé světové války, kteří mají nárok na zaopatřovací požitky ze státní pokladny pro poškození zdraví nebo těla,

b) vojenští (neváleční) invalidé a všichni občanští invalidé, jimž pro poškození zdraví nebo těla patří zaopatřovací požitky ze státní pokladny nebo podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění, nebo

c) jiné osoby tělesně nebo duševně vadné (na př. nevidomí, zmrzačení a pod.), po případě poplatníci, na které jsou odkázáni příslušníci domácnosti tělesně nebo duševně vadní, sníží se jim základ daně při stupni invalidity od 20% až do 44% včetně o 6.000 Kčs a při stupni invalidity přes 44% o 12.000 Kčs. Přitom se předpokládá, že stupeň invalidity u invalidů, požívajících důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění, přesahuje 44%.

Provozují-li živnost vdova nebo nezletilí sirotci po padlých legionářích (zákon ze dne 24. července 1919, č, 462 Sb.) a příslušnících národního boje za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb.), po obětech bojových událostí nebo národní, rasové nebo politické persekuce, sníží se jim základ daně o 6.000 Kčs.

Pro snížení daňového základu podle §§ 7 až 9 je rozhodný stav koncem roku.

Živnostenská daň činí ročně:

Daň se nevyměří, nepřesahuje-li základ daně po případném snížení podle §§ 7 až 10, 19.200 Kčs.

(1) Daň se přiměřeně sníží pro zvláštní poměry, které mají vliv na výnosnost živnosti anebo které poplatníka podstatně zatěžují, avšak ke kterým se nepřihlíželo při stanovení základu daně podle § 6 anebo při jeho snížení podle §§ 7 až 10.

(2) Za takové zvláštní poměry dlužno pokládati zmenšenou pracovní schopnost pro věk anebo nemoc, alimentační plnění, k nimž je poplatník právně zavázán, podporování nemajetných příbuzných v linii vzestupné nebo sestupné nebo v linii pobočné do třetího stupně a nemajetných osob sešvagřených do druhého stupně, nákladné léčení poplatníka nebo příslušníků jeho domácnosti a živelní pohromy.

(3) Směrnice pro stanovení přiměřené slevy vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(4) O slevu nutno žádati v přiznání.

(1) Daňová povinnost se počíná dnem, kterým bylo započato s provozováním dani podrobené živnosti, a končí se dnem, kterým bylo provozování živnosti trvale a úplně zastaveno.

(2) Byla-li živnost provozována podle odstavce 1 pouze po část roku, započte se mzda, na kterou by měl poplatník nárok podle mzdových předpisů, do daňového základu (§ 6) pouze za tu dobu, po kterou byla živnost provozována; částka 90.000 Kčs, kterou základ daně nesmí podle § 3, odst. 1 převýšiti, se poměrně sníží.

(3) Přesídlení živnosti nemění nic na daňové povinnosti.

(4) Převzetí živnosti jinou osobou se považuje za zánik dosavadní a za vznik nové živnosti.

(1) Kdo začne nebo přestane provozovati dani podrobenou živnost, je povinen ohlásiti to příslušné berní správě do 30 dnů. Ohlášením jsou povinni též dědicové a to do jednoho měsíce po odevzdání pozůstalosti.

(2) Opomenutí ohlášení může býti potrestáno, nezakládá-li skutkovou podstatu trestného činu, pořádkovou pokutou do 5.000 Kčs, a to i opětovně.

(1) Poplatník jest povinen si daň sám vypočísti a zaplatiti ji příslušnému bernímu úřadu do 31. ledna po uplynutí rozhodného roku.

(2) Nebyla-li daň zaplacena včas, je dlužník povinen, činí-li nedoplatek více než 2000 Kčs, zaplatiti 2% poplatek z prodlení z nedoplatku k 31. lednu, 30. dubnu, 31. červenci a 31. říjnu.

(1) Každý, kdo je povinen platiti živnostenskou daň, jest povinen podati každoročně do 31. ledna berní správě přiznání o všech okolnostech rozhodných pro vyměření daně za uplynulý rok. Mimo to je povinen podati přiznání každý, kdo bude berní správou k podání přiznání vyzván, Vzor přiznání vydá a způsob podání stanoví ministerstvo financí.

(2) Nepodá-li poplatník přiznání včas, může býti daň zvýšena až o 10%; zvýšení je splatné do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

(1) K vyměření živnostenské daně je příslušná berní správa, v jejímž obvodu měl poplatník bydliště koncem rozhodného roku. Nelze-li místně příslušnou berní správu určiti podle bydliště poplatníkova, je příslušná berní správa, v jejímž obvodu se živnost provozuje. Nelze-li místní příslušnost určiti ani tímto způsobem, určí ji ministerstvo financí.

(2) Odstavec 1 platí obdobně pro určení místní příslušnosti berního úřadu a místního národního výboru.

(1) O vyměření daně vyrozumí berní správa poplatníky hromadně prostřednictvím místního národního výboru předpisným seznamem. Seznam vyloží místní národní výbor do 7 dnů po dojití k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

(2) Počátek a dobu vyložení seznamů vyhlásí místní národní výbor vyhláškou na obecní tabuli nebo jiným v místě obvyklým způsobem.

(3) Na seznamu potvrdí místní národní výbor dobu vyložení a vrátí jej berní správě.

(1) Do vyměření daně lze se písemně odvolati u příslušné berní správy do 60 dnů ode dne vyložení předpisného seznamu u místního národního výboru.

(2) V téže lhůtě mohou poplatníci podati u příslušné berní správy žádost za sdělení důvodů pro vyměření daně. Dnem podání žádosti staví se odvolací lhůta až do dne doručení příslušného vyřízení a běží pak dále jen co do úbytku.

(3) O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad II. stolice, na Slovensku pověřenectvo financí.

Podání, žádosti, odvolání a potvrzení ve věcech živnostenské daně jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(1) Táž osoba může býti uznána za příslušníka domácnosti pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně.

(2) Byla-li poplatníku u daně ze mzdy během roku poskytnuta sleva podle § 7 nebo daňová úleva podle § 9 zákona ze dne 26. června 1947, č. 109 Sb., o dani ze mzdy, nemůže mu býti za tento rok snížena živnostenská daň podle §§ 7 až 10.