(1) Ministr financí může:

1. po slyšení příslušných ministrů upraviti seznam živností podléhajících živnostenské dani a po případě pro nově zařazené živnosti stanoviti odlišné zásady pro výpočet daňového základu (§ 6),

2. učiniti opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by prováděním tohoto zákona mohly vzniknouti, a

3. upraviti povinnost a způsob zaznamenávání skutečností rozhodných pro stanovení daňového základu, jakož i povinnost uschovávati doklady.

(2) Opatření podle odstavce 1, č. 1 a 3 vyhlásí ministr financí v Úředním listě.

(1) Příjem (výtěžek) z provozování živnosti podléhající živnostenské dani nepodléhá počínajíc berním rokem 1948 dani důchodové a všeobecné dani výdělkové podle zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(2) Osoby podléhající živnostenské dani podléhají mimořádným dávkám podle zákona ze dne 31. října 1947, č. 185 Sb., o mimořádné jednorázové dávce a o mimořádné dávce z nadměrných přírůstků na majetku, i když nejsou poplatníky daně důchodové nebo daně ze mzdy, jsou-li u nich splněny ostatní podmínky zákonem č. 185/1947 Sb. stanovené. Při tom se dani podrobeným důchodem (základem daně důchodové) podle zákona č. 185/1947 Sb. u osob podléhajících živnostenské dani rozumí též základ živnostenské daně, nesnížený o částky uvedené v §§ 7 až 9. Mimořádná jednorázová dávka podle § 3, odst. 1, písm. a) zákona č. 185/ 1947 Sb. vyměří se v těchto případech i z daně živnostenské.

V případech tímto zákonem neupravených platí obdobně ustanovení zákona o přímých daních ve znění předpisů jej měnících a doplňujících; pro poplatek z prodlení platí obdobně ustanovení zákona ze dne 21. února 1946, č. 31 Sb., o dani z obratu.

(1) Přiznání k živnostenské dani za rok 1947 jsou povinni podati všichni poplatníci, kteří zásadně podléhají daňové povinnosti, a to do 60 dnů ode dne vyhlášení zákona.

(2) Živnostenská daň za rok 1947 jest splatná ve dvou stejných splátkách; první splátka do 60 dnů ode dne vyhlášení zákona a druhá do 30. září 1948.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; platí však poprvé pro živnostenskou daň za rok 1947. Provede jej ministr financí.

A. Živnosti řemeslné:

I. Živnosti zpracující kámen, zeminy a sklo

a) Dlaždiči

b) Mistři kameničtí

c) Kamenosochaři

d) Kamnáři a hrnčíři

e) Sklenáři a brusiči skla

f) Štukatéři

g) Výrobci cementového zboží

II. Živnosti kov zpracující

a) Elektrotechnici

b) Hodináři

c) Instalatéři plynovodů, ústředního topení a větrání

d) Klempíři

e) Kováři a podkováři

f) Mědikovci

g) Nožíři a puškaři

h) Pasíři a rytci

ch) Vulkaniséři

i) Zámečníci

III. Živnosti papírenské a chemické

a) Barvíři a chemičtí cídiči

b) Fotografové

c) Knihaři a příbuzné živnosti

IV. Živnosti textilní

a) Provazníci, pletaři a tkalci

b) Čalouníci a dekoratéři

c) Deštnikáři

d) Výrobci hraček z textilií a jiných hmot.

V. Živnosti kožedělné

a) Obuvníci

b) Rukavičkáři, orthopedisté a bandažisté

c) Sedláři a řemenáři

VI. Živnosti dřevozpracující

a) Bednáři

b) Dýmkaři

c) Kartáčníci a štětkaři

d) Koláři a karosáři

e) Košikáři a výrobci rákosového zboží

f) Majitelé pil, výrobci parket

g) Truhláři, řezbáři a soustružníci

h) Výrobci hudebních nástrojů a ladiči pian

ch) Výrobci perleťového zboží

VII. Živnosti potravinářské

a) Mlynáři

b) Pekaři

c) Řezníci a uzenáři

d) Koncesovaní stáčeči piva do lahví

VIII. Živnosti oděvní

a) Kloboučníci

b) Kožešníci

c) Krejčí

d) Modisti amodistky

e) Výrobci prádla

IX. Živnosti stavební

a) Lakýrníci a natěrači

b) Malíři pokojů

c) Pokrývači a asfaltéři

d) Mistři studnařští a pumpaři

X. Živnosti poslužné

a) Holiči a kadeřníci

b) Mistři kominičtí

c) Majitelé prádelen a žehlíren

d) Čističi budov a bytů

e) Zahradníci

f) Kapelníci

g) Hlídací živnosti

h) Maséři a pedikéři

ch) Drnomistři

B. Živnosti maloobchodní a ambulantní:

I. Potraviny a poživatiny

a) Potraviny, zboží osadnické a nápoje

b) Ovoce a zelenina

c) Mléko, mléčné výrobky a tuky

d) Čokoláda a cukrovinky

e) Zvěř, drůbež, ryby

f) Láhvové pivo

II. Oděvnictví, textilní zboží, obuv

a) Pánské a chlapecké obleky

b) Dámské a dívčí obleky

c) Uniformy a stejnokroje

d) Prádlo (pánské, dámské, dětské)

e) Stávkové a pletené zboží

f) Pánská výbava

g) Šněrovačky

h) Pánské klobouky a čepice

ch) Dámské klobouky a čapky

i) Deštníky a hole

j) Střižní zboží

k) Stolní a ložní prádlo, ložní soupravy

l) Ruční práce, krátké zboží

m) Lanařské zboží, provaznické výrobky a hrubá síťovina

n) Sportovní a rybářské potřeby

o) Kožešiny všeho druhu

p) Kůže obuvnické, sedlářské a čalounické potřeby

r) Obuv

III. Bytové zařízení, radio a hudební nástroje

a) Nábytkové látky, záclony

b) Tapety, linoleum

c) Hudební nástroje

d) Květiny

e) Nábytek

f) Koberce

g) Gramofony

h) Radio

ch) Piana

i) Živá zvířata a zoologické potřeby

j) Pohřební potřeby

IV. Železářské zboží, elektropotřeby a potřeby pro domácnost

a) Železo, ocel, kovy, polotovary z nich, železářské, ocelové a kovové zboží

b) Keramika, sklo, porcelánové a skleněné zboží

c) Osvětlovací zařízení a elektrotechnické potřeby

d) Zbraně, střelivo a výbušniny

V. Zdravotnické, materiální, chemické a optické zboží

a) Zdravotní a chladírenské zařízení

b) Drogy

c) Barvy a laky

d) Materiální zboží

e) Foto-kinopřístroje a potřeby

f) Optické zboží

g) Chirurgie, zdravotnické potřeby, roentgen

h) Laboratorní potřeby a gumové zboží

VI. Součástky k motorovým vozidlům a pohonné látky

VII. Stroje a součástky

a) Kancelářské stroje, organisační pomůcky

b) Jízdní kola

c) Šicí stroje

d) Hospodářské stroje

VIII. Uhlí, palivové dříví a stavebniny

IX. Galanterní a papírnické zboží a hračky

a) Papír, psací potřeby a pod.

b) Filatelie

c) Galanterie a umělecké živnosti

d) Kožené zboží

e) Hračky

f) Košíkářské, kartáčnické a dřevěné zboží

g) Dětské kočárky

h) Kuřácké potřeby

X. Hodiny

XI. Tabák a tabákové výrobky

XII. Knihkupectví, hudebniny, noviny a časopisy

XIII. Řemeslná činnost ambulantní

C. Živnosti hostinské.

a) Restaurace

b) Jídelny

c) Uzenářské jídelny

d) Závodní kantiny

e) Buffety

D. Živnostenská doprava motorovými vozidly, živnostenské povoznictví a pomocné živnosti dopravní.

Z předsevzaté daňové reformy byla v oboru přímých daní uzákoněna dosud pouze daň ze mzdy. Jako druhý článek nového systému se projednává zemědělská daň a současně s touto daní přichází jako třetí na řadu daň živnostenská. Co do počtu poplatníků jsou živnostníci třetí největší skupinou poplatnictva (nejpočetnější jsou zaměstnanci a po nich zemědělci), takže je dodržováno pořadí zvolené podle počtu daňových subjektů, od největšího k nejmenšímu.

I živnostenská daň je jedním ze čtyř druhů daně z pracovního důchodu. Protože nový

systém přímých daní - jak je to patrno z vládního programu o dvouletém plánu z 8. července 1946 - chce jinak posuzovat výnos z práce, jinak výnos podniků a jinak konečně bezpracný důchod, mělo by být u živnostníků touto daní odbyto pouze zdanění jejich pracovního důchodu, t. j. asi mzdy, na kterou by měli nárok, kdyby byli ve své živnosti zaměstnáni za plat. To, oč jejich důchod ze živnosti přesahuje tuto mzdu, mělo by být podrobeno dani podnikové. Takové řešení by bylo sice spravedlivé v poměru k ostatním skupinám poplatnictva, bylo by však komplikované a tedy v rozporu s požadavkem jednoduchosti.

V podstatě je možné dvojí řešení; buď obmezit živnostenskou daň na živnosti, kde pracuje živnostník sám a kde tedy podnikatelská složka jeho důchodu ze živnosti je více méně bezvýznamným podílem v celém důchodu, anebo živnostenskou daní odbýt i zdanění důchodů z větších živností, ale zdanění pracovního důchodu kombinovati jednoduchým způsobem se zdaněním výnosu podnikového.

Má-li být živnostenská daň jednoduchá, aby se živnostník nemusel obraceti na daňovou kancelář, dále aby jeho záznamní povinnosti pro účely daňové byly obmezeny na minimum a aby konečně také jeho styk s úřadem byl co nejmenší, musí být daní paušální, vyměřovaná podle snadno zjistitelných a kontrolovatelných podkladů. Takovým podkladem může býti mzda, která by však sama o sobě dostatečně nevyjadřovala rozdíly ve výnosnosti při srovnávání různých živností navzájem, neboť na výnosnost v různých oborech působí práce a kapitál - ať již v obratu, ve zboží, ve spotřebě materiálu či ve výrobních zařízeních v různém poměru. Čím větší podnik, tím větší měrou a tím více nestejným způsobem spolupůsobí při tvoření živnostníkova důchodu ze živnosti kapitál a práce cizích sil a tím obtížnější by bylo paušální zdanění, při němž musíme předpokládat určitý stupeň zaměstnanosti. Také z tohoto důvodu obmezujeme živnostenskou daň na živnosti, v nichž pracuje živnostník za pomoci rodiny nanejvýš s jednou cizí pracovní silou a.s jedním učněm.

Stanovíme-li jako základní složku pro paušální zdanění malých živnostníků mzdu, na kterou by měl živnostník nárok jako kvalifikovaný zaměstnanec při 48 hod. prac. týdnu, je toto řešení přijatelné, poněvadž mzdy jsou upraveny ve všech oborech výroby i obchodu, a spravedlivé, poněvadž vyšší příjem živnostníka z důvodu vyššího výkonu a práce přes čas zůstává také jako u zaměstnance nezdaněn. Mzda se jednoduchým způsobem zvyšuje podle mezd živnostníkem vyplacených a podle nákladu na nákup zboží a materiálu pro živnost, aby se vyjádřily rozdíly ve výnosnosti mezi různými živnostmi.

Takto paušálně zjištěný důchod ze živnosti zdaníme týmiž sazbami jako zdaňujeme hrubou mzdu dělníka, přiznávajíce také živnostníku všechny srážky a všechny úlevy jako zaměstnancům u daně ze mzdy.

Osnova není opatřením fiskálním. Poněvadž sazby daně ze mzdy, kterých se používá i pro tuto daň, jsou nižší než dosavadní sazby daně důchodové a poněvadž všeobecná daň výdělková u těchto poplatníků zcela odpadne, bude u poplatníků této daně daňové zatížení oproti dosavadnímu podstatně nižší.

Lze očekávati, že živnostenskou daní bude z dosavadních okrouhle 306.000 poplatníků všeobecné daně výdělkové v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odbyto asi 200.000 případů.

Podle statistiky všeobecné daně výdělkové za berní rok 1947, pokud je po ruce a pokud je úplná, činil průměrný výtěžek ze živnosti malých poplatníků přicházejících v úvahu pro živnostenskou daň na jednoho poplatníka okrouhle 50.000 Kčs. Vzhledem k tomu, že řada živnostníků s důchodem pod 50.000 Kčs z daně vůbec vypadne vzhledem k úlevám na příslušníky domácnosti a že u poplatníků s důchodem přes 50.000 Kčs se daňový základ a tudíž i daň z téhož důvodu podstatně sníží, je možno úbytek daňového výnosu z důvodu zavedení živnostenské daně odhadovati asi na jednu miliardu.

Malá živnost je vymezena dvojím způsobem: především počtem osob pracujících v živnosti a za druhé výší daňového základu.

Do počtu osob pracujících v živnosti se nezapočítávají manželka a nezletilé děti do 21 let věku, takže jejich zaměstnání v živnosti není na závadu, i když kromě nich a samozřejmě kromě poplatníka pracují v živnosti nejvýše další 2 osoby, uvedené v § 3, odst. 1.

Poněvadž mzda, na kterou by měl živnostník nárok za 52 týdny (za 12 měsíců) při 48 hod. pracovním týdnu jako přední, samostatný a zvlášť kvalifikovaný dělník (v živnostech výrobních) a jako vedoucí prodejny (v živnostech obchodních), se pohybuje podle dnešní výše v živnostech výrobních okrouhle mezi 25.000 - 35.000 Kčs a v obchodních nepřesáhne asi nikdy 50.000 Kčs, zbývá z částky 90.000 Kčs, kterou daňový základ nesmí přesáhnouti, ještě poměrně značná část na ostatní složky daňového základu (na přirážku na mzdy a na zboží a materiál).

Z živnostenské daně vypadnou v důsledku obmezení daňového základu na 90.000 Kčs jen živnosti s velkým obratem ve zboží, materiálu a pod. nebo ty, kde je v živnosti zaměstnáno významnou měrou více osob, ke kterým se podle předchozího odstavce nepřihlíží (tedy nikoliv, kde uvedené osoby jenom vypomáhají).

To je také spravedlivé, neboť v takovém případě již nejde o čistý pracovní důchod živnostníka, který kromě toho nelze ani paušálem vystihnouti. V této souvislosti je nutno k hranici 90.000 Kčs zdůrazniti, že živnostenskou daní není postižen pracovní důchod příslušníků rodiny pracujících v živnosti (manželky a nezl. dětí) a že tudíž není obsažen v uvedených 90.000 Kčs; do základu se u poplatníka živnostenské daně započítává z důvodu spolupráce uvedených osob v živnosti pouze přirážka na mzdu, na kterou by měli nárok jako zaměstnanci (jako u mezd cizích osob). Z tohoto důvodu, jakož i proto, že do daňového základu započítáváme mzdu za 48 hodin týdenní práce, může býti skutečný důchod živnostníka a příslušníků rodiny ze živnosti o mnoho vyšší než 90.000 Kčs, aniž by to mělo za následek vynětí poplatníka ze živnostenské daně.

Ustanovení jsou převzata v podstatě ze zákona o dani ze mzdy. Pro snížení daňové základny je však rozhodný stav koncem roku.

Daňová sazba a hranice dani nepodrobeného základu jsou zcela shodné s daní ze mzdy. K živnostenské dani se samozřejmě nevybírají žádné přirážky.

Případy, kdy bude daň snížena, jsou oproti dani ze mzdy poněkud rozšířeny.

Ustanovení v těchto paragrafech jsou shodná s příslušnými ustanoveními návrhu zákona o dani zemědělské. Dnem vyložení předpisného seznamu živnostenské daně (§ 20) rozumí se den, který je jako počátek doby vyložení seznamu uveden místním národním výborem v příslušné vyhlášce (§ 19).

Živnostenská daň nahrazuje všeobecnou daň výdělkovou a důchodovou daň co do příjmu (výtěžku) ze živnosti.

Ostatní ustanovení osnovy nepotřebují zvláštních vysvětlení.