(1) Při hlasování o utvoření scelovacího družstva mají hlasovací právo jen vlastníci zemědělských nebo lesních pozemků ve scelovacím obvodu s výměrou nejméně 1 ha. Každý vlastník má jeden hlas.

(2) Jsou-li pozemky ve spoluvlastnictví několika osob, mají všichni.spoluvlastníci jeden hlas a platí to stanovisko, na kterém se usnesla většina spoluvlastníků. Při rovnosti hlasů pro a proti utvoření scelovacího družstva má se za to, že spoluvlastníci hlasují pro utvoření scelovacího družstva. Ustanovení o spoluvlastnících pozemků platí i o vlastnících pozemků, kteří společně hospodaří na pozemcích reálně rozdělených tvořících jeden podnik.

(3) Je-li vlastnictví k pozemkům sporné, přísluší hlas držiteli.

(4) Při hlasování buďtež ti, kdo se zdrželi hlasování, připočítáni k hlasujícím pro utvoření scelovacího družstva. Hlasy, připadající na vlastníky půdy, která pochází z majetku zabraného podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového, nebo z majetku zkonfiskovaného nebo přiděleného podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskování a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR a ze dne 19. prosince 1947, č. 89 Sb. n. SNR., se připočítávají k hlasům odevzdaným pro utvoření družstva.

(5) Podkladem hlasování je hlasovací seznam. Místní národní výbor pořídí hlasovací seznam na pokyn oblastní komise a zapíše do něj osoby, které podle předcházejících odstavců jsou oprávněny k hlasování. Hlasovací seznam musí býti vyložen k veřejnému nahlédnutí po dobu 8 dnů před stanovením místního šetření. Místní národní výbor oznámí vyhláškou, která musí býti po tuto dobu vyvěšena na úřední desce, kdy a kde lze do seznamu nahlédnouti a kde a do kdy lze podati námitky. Jsou-li ve scelovacím obvodu pozemky vlastníků ze sousedních obcí, postará se místní národní výbor, aby vyhláška o vyložení hlasovacího seznamu byla vyvěšena i v sousedních obcích.

(6) Námitky proti hlasovacímu seznamu lze podati písemně nebo ústně do protokolu u místního národního výboru ve lhůtě stanovené v odstavci 5. O námitkách rozhodne oblastní komise před konáním místního šetření, a to s konečnou platností.

(7) Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku, rozumí se tím u pozemku, který je v držbě toho, na koho vlastnictví bylo převedeno, tento držitel, třebas převod vlastnictví není ještě knihovním zápisem dovršen, u neodevzdaných pozůstalostí v zemích České a Moravskoslezské dědic nebo odkazovník, kterému má pozemek připadnouti.

(1) Vyzní-li výsledek hlasování pro utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, zda se zahajuje pozemková úprava či nikoliv.

(2) Vyzní-li výsledek hlasování proti utvoření scelovacího družstva, rozhodne oblastní komise, že se zahajuje pozemková úprava jen tehdy, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 9, odst. 2, písm. b).

(3) Oblastní komise vyhlásí své rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy (odstavce 1 a 2) v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku. Proti těmto rozhodnutím se mohou účastníci, zapsaní v hlasovacím seznamu, odvolati podáním u oblastní komise k zemské komisi ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Zemská komise rozhodne o odvolání proti zahájení pozemkové úpravy s konečnou platností.

(4) Nabude-li rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy právní moci, oblastní komise schválí, v případě § 9, odst. 2, písm. b) předepíše stanovy scelovacího družstva, veřejně vyhlásí pravoplatné rozhodnutí o zahájení pozemkové úpravy v Úředním listě II, na Slovensku též v Úředním věstníku, a oznámí to také příslušnému knihovnímu soudu, katastrálnímu měřickému úřadu, okresnímu národnímu výboru a okresnímu sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců.

(5) Dojde-li k pozemkové úpravě, není třeba, aby prohlášení o přístupu k družstvu bylo schváleno správním úřadem nebo poručenským (opatrovnickým) soudem.

(1) Působnost orgánů uvedených v § 2 začíná pro příslušnou pozemkovou úpravu toho dne, který bude stanoven vyhláškou, uvedenou v § 21, odst. 4, a vztahuje se na projednání a úpravu všech právních poměrů, které při provedení pozemkové úpravy nemohou zůstati v dosavadním stavu. Tato působnost vylučuje ode dne stanoveného ve vyhlášce příslušnost jiných úřadů, s výjimkou věcí uvedených v odstavci 4.

(2) Působnost orgánů jmenovaných v § 2 se vztahuje také na projednávání a rozhodnutí vodoprávních věcí a věcí upravených lesními zákony, pokud takové věci musí být upraveny při provádění pozemkové úpravy.

(3) V těchto případech (odstavec 2) se řídí orgány jmenované v § 2 předpisy vodního a lesního práva.

(4) Sporem o vlastnictví a držbu pozemků, které jsou předmětem pozemkové úpravy, se nestaví řízení podle tohoto zákona; na takový spor nemají vliv soudní prázdniny.

(5) Ve věcech, které se týkají železnic, letectví, veřejných silnic, veřejných cest, vodních cest, říčních toků, vodních nádrží a zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provozu hornictví, pozemků určených pro účely vojenské, hospodářství elektrárenského a soustavné elektrisace, krajinného a místního plánování, dále ve věcech upravených stavebními řády, živnostenským řádem (na Slovensku živnostenským zákonem) a zákony jej měnícími a doplňujícími, dále ve věcech zařízení pošt a telekomunikací, změny obecních hranic a hranic katastrálních území, jakož i ochrany památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu, jsou rozhodnutí a opatření vyhrazena úřadům, povolaným k tomu příslušnými předpisy.

(1) K platnosti prohlášení učiněných v řízení, t. j. za provádění pozemkové úpravy, jakož i k platnosti narovnání uzavřených v řízení, není třeba ani souhlasu nepřímých účastníků ani schválení správních úřadů, ani poručenských (opatrovnických) soudů.

(2) Prohlášení učiněná ústně nebo písemně v řízení před orgány jmenovanými v §§ 2 a 9 mohou býti odvolána jen tenkráte, není-li podle uvážení těchto orgánů obavy, že by tím prováděné práce byly podstatně rušeny.

Právní stav, utvořený za řízení rozhodnutím nebo opatřením orgánů jmenovaných v §§ 2 a 9 nebo prohlášením učiněným před těmito orgány, jest závazný také pro právní nástupce.

(1) Zatímní výkon práv a volné právní disposice majetkové nejsou za řízení nijak obmezeny, leč by příslušné orgány z důležitých hospodářských důvodů učinily zatímní hospodářská opatření, jichž je třeba k umožnění a zajištění plynulého přechodu do nového uspořádání pozemkové držby.

(2) Rovněž není za řízení obmezeno vedení exekuce.

(1) Pravoplatná rozhodnutí orgánů jmenovaných v §§ 2 a 9 a narovnání jimi schválená ve věcech přikázaných tímto zákonem do jejich působnosti jsou titulem pro soudní nebo politickou exekuci.

(2) Je-li provedení pravoplatných rozhodnutí a narovnání nutné v zájmu řízení, mají se orgány jmenované v §§ 2 a 9 postarati o provedení z moci úřední; jinak se provádějí vykonatelná rozhodnutí a narovnání jen na návrh strany.

(1) Podání, přílohy, úřední vyhotovení, vysvědčení, právní listiny, rozhodnutí, ověření a vidimace v řízeních upravených tímto zákonem jsou, pokud se jich nepoužije jinak, osvobozeny od poplatků. Úřední úkony potřebné k řízení podle tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

(2) Převod vlastnického práva k nemovitostem v řízení o scelování podle tohoto zákona je osvobozen od poplatku nemovitostního a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

(1) Výpis triangulačních údajů a výpisy z pozemkových knih, potřebné pro řízení upravené tímto zákonem, dodávají příslušné úřady orgánům jmenovaným v §§ 2 a 9 zdarma.

(2) Katastrální měřické úřady, archivy katastrálních map, Inspektoráty pro katastrální vyměřování a soudy zapůjčí potřebné písemné operáty orgánům jmenovaným v §§ 2 a 9 do jejich sídla na přiměřenou dobu, pokud jich mohou ze služebních důvodů postrádat.

(1) Veškeré technické práce prováděné v řízení upraveném tímto zákonem jest vykonávati pokud možno tak, aby hospodářské plodiny a kultury, stromy, hospodářská zařízení (ohrady, ploty atd.) a památky byly co nejvíce uchráněny poškození.

(2) Nelze-li se uvarovati poškození nebo odstranění předmětů překážejících účelné technické práci, přísluší vlastníkům, po případě uživatelům náhrada, kterou určí oblastní komise, nedojde-li k dohodě mezi scelovacím družstvem, jež je náhradou povinno, a vlastníkem, po případě uživatelem. Za nepatrné poškození se náhrada neposkytuje.

Při pozemkových úpravách podle tohoto zákona buď zajištěna ochrana památek všeho druhu, přírodních krás a krajinného rázu, při čemž orgány uvedené v §§ 2 a 9 přihlédnou k návrhům úřadů příslušných k jejich ochraně.

Kdo neuposlechne úředních opatření a nařízení vydaných podle tohoto zákona, kdo poškodí, neoprávněně odstraní nebo přemístí signály, kolíky, mezníky a jiné značky, bude potrestán okresním národním výborem, nejde-li o čin přísněji trestný, pokutou do 5.000 Kčs. Pro případ nedobytnosti pokuty se vyměří podle míry zavinění náhradní trest na svobodě až do 14 dnů.

Vyhlášky, vydané orgány jmenovanými v §§ 2 a 9 v řízení upraveném tímto zákonem, se uveřejní v obcích vyvěšením na úřední tabuli po dobu pro příslušnou vyhlášku stanovenou a uvedou.se mimo to ve všeobecnou známost způsobem v místě obvyklým.

(1) Zemědělské a lesní, jakož i jiné pozemky, i když se na ně vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou býti podle tohoto zákona sceleny, aby bylo umožněno a zabezpečeno úspěšnější a vydatnější hospodaření na nich a aby byl zabezpečen a usnadněn řádný stavební vývoj ve scelovacím obvodu.

(2) Scelování pozemků může býti provedeno také v případech, kdy prováděním rozsáhlejších staveb komunikačních, vodních cest, vodních úprav, letišť a pod. by byla pozemková držba v obvodu těchto zařízení tak roztříštěna, že by tím bylo řádné hospodaření značně ohroženo.

(3) V katastrálních územích, která nemají katastrálních map, nebo mají mapy nevyhovující, a v nichž je proto nutno provésti katastrální řízení pro založení, obnovení a reambulaci pozemkového katastru nebo založení pozemkové knihy, budiž toto řízení zpravidla prováděno jen ve spojitosti se scelováním pozemků, jsou-li pro scelování pozemků dány věcné podmínky. Úřady pozemkového katastru mohou v těchto případech vykonati také ostatní technické práce při scelování pozemků obdobně jako orgány oblastních komisí nebo jako civilní technici (inženýři).

(4) V obcích s většinou nových nabyvatelů půdy v zemích České a Moravskoslezské podle dekretů č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., na Slovensku podle nařízení č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nařízení č. 64/1946 Sb. n. SNR a nařízení č. 89/1947 Sb. n. SNR, je scelování povinné.

(5) Pozemky, které již byly předmětem scelování, mohou být podrobeny opětovně scelování proti vůli jejich vlastníků jen v těchto případech:

a) nastane-li zřízením průplavů, vodních úprav, železnic, veřejných silnic a cest, letišť nebo jiných rozsáhlých zařízení značné roztříštění scelených pozemků,

b) nastane-li časem takové rozdrobení scelených pozemků, že bude trvale na újmu řádnému hospodaření,

c) v případech podle § 37, odst. 4, písm. b).

(1) Za zemědělské pozemky podle tohoto zákona se považují role, louky, pastviny, chmelnice, vinice, polní zahrady a sady, ovocné školky, cesty, průhony, příkopy, meze a neplodné nebo neobdělávané plochy, dále zalesněné plochy a plochy porostlé křovinami, jakož i pozemky určené k zalesnění, pokud do zemědělských pozemků zasahují nebo jsou porůznu rozptýleny.

(2) Za lesy (lesní pozemky) se považují všechny pozemky, které tvoří větší souvislé lesní plochy a mají býti zachovány pro lesní hospodářství podle lesních zákonů.

(3) Lesní pozemky mohou býti scelovány zároveň se zemědělskými pozemky nebo též zvlášť, má-li se umožniti účelnější lesní hospodaření.

(4) Pozemky, na něž se vztahuje upravovací (regulační) plán, mohou být sceleny bez ohledu na jejich užívání a obdělávání jen při scelování pozemků uvedených v odstavci 1, a to v dohodě s příslušným úřadem.

(1) Ve scelovacím obvodu mohou býti sceleny všechny pozemky, s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 5.

(2) Zásadně toliko se souhlasem vlastníků mohou být změněny, přeloženy nebo jinému vlastníku přiděleny scelovacím družstvem:

a) budovy, dvory a zahrady při domech,

b) sady i se zásobními zahradami a skleníky, plochy věnované kulturám dendrologickým, stromořadí okrasných stromů a obory a porostní větrolomy,

c) pozemky sloužící výhradně vinařství a ovocnářství, a to u vinic, jde-li o výměru nad 0.1 ha, u ovocných sadů, jde-li o výměru nad 0.2 ha,

d) chmelnice alespoň tříleté, mají-li výměru alespoň 0.2 ha,

e) lesní pozemky, mají-li výměru alespoň 0.2 ha,

f) pozemky, na kterých se pěstuje vrbové proutí, mají-li výměru alespoň 0.5 ha,

g) přírodní chráněná území a části krajin požívající ochrany,

h) pomníky,

ch) sportovní zařízení (sportovní hřiště, střelnice, plovárny a pod.),

i) jezera, rybníky a zařízení pro chov ryb a k zavlažování,

j) přírodní léčivé zdroje s příslušnými pozemky,

k) jámy na hlínu, písek, křemen, vápno, slín, jíl. rudu a sádru, lomy kamenné a břidlicové, pokud se v nich těží podle báňského, po případě živnostenského oprávnění,

l) pozemky určené k provozování hornictví, pozemky určené pro účely vodohospodářské, pozemky určené pro závody živnostenské a průmyslové, pokud jsou závody trvale v provozu a pozemky určené pro účely rybářské,

m) pozemky a rybníky, na kterých jsou přírodní nebo technická zařízení sloužící k odběru vody pro účely pitné, užitkové nebo průmyslové, jakož i pozemky určené pro rozšíření tohoto odběru vody,

n) pozemky, které získaly energetické podniky pro účely svého provozu.

(3) Souhlasu vlastníků v případech podle odstavce 2 není třeba, jestliže by jinak nebylo možno scelování technicky provésti; o tom rozhoduje oblastní komise.

(4) Částí pozemků uvedených v odstavci 2, jichž je nezbytně třeba k účelnému zřízení společných zařízení (§ 39) nebo k hospodářsky účelné úpravě pozemkové držby, může býti použito k těmto účelům i bez souhlasu vlastníků za náhradu.

(5) Nemovitosti sloužící obraně státu, civilnímu letectví nebo účelům plavebním, dále hřbitovy a hroby a přístupy k nim, železnice, zařízení pošt a telekomunikací, vodní cesty, vodocestné a vodohospodářské stavby a veřejné silnice, jakož i majetkové podstaty nadační, sloužící trvale účelům kulturním, sociálním, vzdělávacím a výchovným, mohou být změněny jen se souhlasem vlastníků a příslušných úřadů.

(1) Pozemky nebo jejich části, které svou polohou jsou vystaveny zvláštním škodám nebo jsou zatíženy zvláštními břemeny, jež by scelování podstatně znesnadnila, mohou být rozhodnutím oblastní komise ze scelování vyloučeny.

(2) To platí zejména o pozemcích, při kterých jest nebezpečí zasypání, občasného sesouvání půdy, zaplavování vodou nebo stržení břehů, dále o pozemcích, kterým hrozí proboření nebo jiná poškození následkem poddolování, a o pozemcích, na kterých váznou reálná břemena zvláště tíživá nebo těžko ocenitelná.

(1) Obvod, na který se vztahuje scelování (scelovací obvod), má být utvořen:

a) z obvodu jednoho nebo několika sousedících katastrálních území,

b) z jedné, po případě několika tratí, patřících k jednomu nebo několika katastrálním územím, při čemž musí být tento obvod ohraničen přirozenými nebo umělými hranicemi (železnicemi, komunikacemi, lesy, vodotoky a pod.) nebo musí tvořiti samostatný hospodářský obvod. Scelovací řízení má být v takovémto menším scelovacím obvodu zahájeno jen tenkráte, když i z takového obmezeného scelování lze očekávati značné výhody pro zemědělství a nepředbíhá-li se rozsáhlejší a výhodnější scelování.

(2) Rozsah scelovacího obvodu musí být stanoven již v rozhodnutí oblastní komise, kterým bylo scelovací řízení zahájeno (§ 21).

(3) Všechny pozemky uvedené v § 34, které leží uvnitř stanoveného scelovacího obvodu, jsou podrobeny scelovacímu řízení, pokud nejsou podle § 35 nebo nebyly podle § 36 ze scelování vyloučeny.

(4) Výjimečně může být původně stanovený scelovací obvod dodatečně rozšířen za scelovacího řízení, a to:

a) na sousední a jiné vhodně položené pozemky, žádají-li o to vlastníci a podporuje-li se tím účel scelování,

b) bez ohledu na souhlas účastníků za podmínek uvedených v § 21, odst. 2 na sousední a jiné vhodně položené zemědělské pozemky, a to i na pozemky scelené, je-li rozšíření scelovacího obvodu nezbytně nutné, aby bylo do saženo lepších a účelnějších hranic náhradních pozemků, aby mohla být účelně provedena společná zařízení, nebo aby mohla být provedena účelná úprava obecních hranic nebo hranic katastrálního území,

c) na části pozemků uvedených v § 35, odst. 4 pro účelné zřízení společných zařízení.

(5) O dodatečném rozšíření scelovacího obvodu rozhoduje v I. stolici oblastní komise.

(6) Je-li třeba k lepšímu uspořádání pozemkové držby změny obecních hranic nebo hranic katastrálních území, vyvolá o tom oblastní komise rozhodnutí příslušných úřadů. Při tom jest přihlížeti zejména k tomu, aby byly podle možnosti vytvořeny přirozené a účelné obecní hranice nebo hranice katastrálních území a aby přespolní pozemky byly převedeny do katastrálního území obce, v níž leží příslušné zemědělské podniky.

(1) Leží-li ve scelovacím obvodu.společenské pozemky, které se mohou upravovati podle předpisů pro dílčí řízení (hlava IV), budiž jejich úprava provedena zároveň se scelováním, není-li to na újmu řádnému hospodaření a byl-li k tomu dán zvláštní souhlas, pokud jest ho podle příslušných předpisů třeba.

(2) Společenské lesy ležící ve scelovacím obvodu mohou být rozděleny zároveň se scelováním jen tehdy, není-li dělení na újmu řádnému lesnímu hospodářství na jednotlivých dílech; kdyby dělení společenských lesů nebylo z tohoto důvodu možné, budiž provedena z úřední moci úprava užívání a správy těchto lesů podle předpisů pro řízení upravovací (hlava IV).

(3) Výjimečně může být upuštěno od dělení společenských pozemků, je-li ze zvláštních hospodářských důvodů nebo k ochraně památek účelné zachovat společenství; i v tomto případě budiž provedena z úřední moci úprava užívání a správy těchto pozemků.

(1) Při scelování buďtež projektována všechna společná zařízení, jichž je třeba, aby k náhradním pozemkům byl volný příjezd, aby se mohlo na nich účelně hospodařiti a aby bylo příslušné území chráněno před škodlivým účinkem větru a vody (erose). Zároveň budiž stanoveno pořadí, podle něhož budou tato zařízení uskutečňována, a to vzhledem k jejich naléhavosti a k finančním možnostem obce a účastníků.

(2) Společnými zařízeními se rozumějí zejména zřízení, přeložení a úprava cest, mostů, propustků, vodních odpadů a provedení melioračních zařízení, nutných v zájmu účelné úpravy pozemků, včetně kultivací náhradních pozemků, dále zařízení pro opatření užitkové vody a zlepšení krajových zásob vody obnovou a zakládáním rybníků, provedení ochranných zařízení, vysázení porostných zábran proti větrům (větrolomy), zpravidla též alejí ovocných stromů a remízů pro ochranu lovné zvěře a zpěvného ptactva a vymezení míst určených k dobývání materiálu (hliníků, písečníků, štěrkoven, lomů a pod.) a k jeho skládání, jakož i zjednání přístupu k těmto místům.

(3) V obcích, kde není obecních nebo společných pastvin, nebo kde takové pastviny pro stav dobytka nepostačují, mohou být potřebné pastviny jako společná zařízení zřízeny nebo doplněny na potřebnou výměru.

(4) Dále mohou být zřízena jako společná zařízení pro hospodářské potřeby účastníků scelování společné výběhy a brodidla pro dobytek nebo provedena jiná všeužitečná hospodářská zařízení.

(5) Pro sociální, zdravotní a tělovýchovné potřeby mohou býti přiděleny obci pozemky na koupaliště, hříště, ozdravovny, veřejné sady a pod. jako společná zařízení, pokud toho vyžaduje současný stav nebo očekávaný či plánovaný rozvoj obce.

(6) Podle potřeby budiž přihlíženo i k tomu, aby byla opatřena vhodná stavební místa pro družstevní a průmyslové podniky, jako skladiště, mlékárnu, sýrárnu, sušírnu, pro strojové zařízení, pro stavební rozvoj obce a pod.

(7) Za pozemky přidělené pro účely uvedené v odstavcích 5 a 6 přísluší scelovacímu družstvu přiměřená náhrada., pokud scelovací družstvo neposkytne tyto pozemky bezplatně.

(1) Společná pastva na pozemcích pojatých do scelování, která se nezakládá na služebnosti, může být vykonávána po odevzdání náhradních pozemků do užívání jenom se svolením vlastníků těchto pozemků.

(2) Tímto předpisem není dotčeno právo pastvy na společenských pozemcích, upravené podle § 38, odst. 3.

(1) Každý vlastník pozemků pojatých do scelování jest přímým účastníkem scelování a má nárok na náhradu (odstavec 4) za své dosavadní pozemky podle ceny těchto pozemků, dohodnuté přímými účastníky nebo podle jejich obecné ceny určené na podkladě posudku znalců (§ 51). Spoluvlastníci pozemku pojatého do scelování se považují za jednoho přímého účastníka. Byl-li však pozemek reálně rozdělen a toto rozdělení nebylo ve veřejných knihách provedeno, je držitel každého takového dílu přímým účastníkem. Spoludržitelé takového dílu se považují za jednoho přímého účastníka.

(2) Je-li vlastnictví sporné, jest považovati za účastníka až do vyřešení příslušného sporu skutečného držitele.

(3) Je-li i držba sporná, určí oblastní komise zmocněnce.

(4) Náhrada, pokud se nevyplatí v penězích (§ 85), musí býti dána v pozemcích, které se mají rovnati jakostí, výměrou a vzdáleností pokud možno dosavadním pozemkům, při čemž je však přihlížet i k výhodě získané scelováním.

(5) Nepatrné rozdíly mezi dosavadními pozemky a náhradními pozemky mohou být vyrovnány penězi a peněžitá vyrovnávací částka nemá přesahovati desátý díl zjištěné ceny nároků na náhradu. Jde-li o náhradu za pozemky, jejichž vlastnictví bylo za scelovacího řízení sporné, a k pravoplatnému rozhodnutí soudu došlo teprve po odevzdání pozemků do zatímního užívání, avšak před skončením scelovacího řízení, může býti náhrada poskytnuta v penězích až do jedné pětiny celkového nároku účastníka na náhradu. Oblastní komise bude již předem dbáti, aby sporným stranám byly dány náhradní pozemky vedle sebe alespoň v jedné trati.

(6) Přidělení náhradních pozemků, které by mělo v zápětí podstatnou změnu dosavadního způsobu hospodaření, nebo by vyžadovalo přeložení hospodářských budov na jiné místo, může býti provedeno jenom se souhlasem přímého účastníka.

(7) Rozhodla-li oblastní komise, že mají být přeloženy hospodářské budovy, jest scelovací družstvo povinno přiměřenou podporou a pomocí příslušnému přímému účastníku; náklady s tím spojené hradí scelovací družstvo a rozvrhne je na přímé účastníky podle výhod, které jim úpravou vzejdou (§ 72).

(8) Přímým účastníkům, kteří mají poměrně malý pozemkový majetek a žádají o to, jest přiděliti náhradní pozemky podle možnosti v blízkosti jejich obce.