(1) Náhradní pozemky přidělené
přímému účastníku a
peněžité vyrovnávací částky
podle § 41, odst. 5, po případě náhrada
podle §§ 87 a 91, nastupují, pokud jde o poměr
k třetím osobám, na místo jeho pozemků
pojatých do scelování.
(2) Váznou-li na jednotlivých dosavadních
pozemcích téhož vlastníka nebo jejich
částech různá břemena, buďtež
za různě zatížené pozemky nebo
jejich části stanoveny díly náhradních
pozemků, které budou označeny v pozemkovém
katastru zvláštními parcelními čísly
a pro něž budou založeny zvláštní
knihovní vložky.
(1) Třetí osoby, které jako věcně
oprávněné nebo jako pachtýři
jsou scelováním ve svých právech jen
nepřímo dotčeny (nepřímí
účastníci), nemohou scelování
odporovati, mohou však činiti námitky proti
výměře náhradních pozemků,
proti odhadu (ocenění) pozemků (§ 51),
jakož i proti zrušení nebo převodu věcných
práv, pokud se cítí těmito opatřeními
ve svých právech zkráceny.
(2) Orgány uvedené v §§ 2 a 9 mají
vždy dbáti toho, aby práva nepřímých
účastníků nebyla scelováním
zkrácena.
(1) Pozemkové služebnosti zanikají bez náhrady,
stanou-li se provedeným scelováním zbytečnými.
(2) Orgány uvedené v §§ 2 a 9 mají
pečovati o to, aby pozemkové služebnosti jakéhokoliv
druhu byly při scelování odstraněny
a aby nové služebnosti byly zřizovány
jen v případě nezbytné potřeby.
(3) Nepravidelné a zdánlivé služebnosti
mohou být přeneseny ze služebného pozemku
na náhradní pozemek, je-li to hospodářsky
účelné.
(4) Nemůže-li se náhradního pozemku
přiděleného přímému
účastníku účelně užívati
bez služebnosti zatěžující jiný
pozemek do scelování pojatý, budiž zřízena
potřebná služebnost a vlastníku služebného
pozemku poskytnuta scelovacím družstvem přiměřená
peněžitá náhrada.
(5) Osobní služebnosti (právo užívání
a právo požívání) a výměnek
se přenesou na náhradní pozemek, nedohodnou-li
se strany jinak.
(6) Osobní služebnost bytu zůstává
na služebném domě, nedohodnou-li se strany
jinak.
(7) Jsou-li s pozemkem pojatým do scelování
spojena práva nebo závazky, jejichž úprava
byla již provedena podle císařského
patentu ze dne 5. července 1853, č. 130 ř.
z., o úpravě a výkupu práv na dřevo,
pastvu a lesní produkty, dále některých
služebností a společenských práv
na držbu a požívání, nebo podle
zák. čl. LIII/1871, o úpravě právních
a držebnostních poměrů pozůstalých
ze zrušeného svazku urbariálního, a
podle zák. čl. LIV/1871, o klučinách,
buď učiněn pokus, aby byl vzájemnou
dohodou proveden výkup těchto práv a závazků.
Nelze-li dosáhnout dohody, jest třeba změniti
reálná břemena vzhledem k hospodářským
poměrům. Změny takové nesmějí
však být na újmu řádnému
hospodaření na dotčených pozemcích
ani co do výměry reálného břemene,
ani po jiné stránce.
(8) Ve scelovacím řízení lze měniti
nebo rušiti:
a) služebnosti nebo užívací práva,
jež váznou ve prospěch vojenské správy,
železnic, letectví, zařízení
pošt a státních telekomunikací nebo
vodocestných nebo vodohospodářských
staveb na pozemcích pojatých do scelování,
jen se souhlasem příslušného úřadu,
b) služebnosti a užívací práva,
jež váznou ve prospěch elektrických
podniků, prohlášených za všeužitečné,
na pozemcích do scelování pojatých,
jen se souhlasem úřadu, který dílo
schválil podle § 16 zákona ze dne 22. července
1919, č. 438 Sb., o státní podpoře
při zahájení soustavné elektrisace,
c) závazky, uložené z jakéhokoliv titulu
k ochraně památek, přírodních
krás a krajinného rázu, jen se souhlasem
ministerstva školství a osvěty.
(9) Pokud v předchozích odstavcích není
stanoveno jinak, platí všeobecné předpisy
o služebnostech i o reálných břemenech.
(1) Pachtýř pozemků pojatých do scelování
nastupuje v užívání náhradních
pozemků přidělených propachtovateli,
není-li ve smlouvě pachtovní stanoveno nic
pro případ scelování.
(2) Převezme-li pachtýř náhradní
pozemky, budiž ponecháno dohodě stran, zda
a oč roční pachtovné se sníží
nebo zvýší podle toho, zda propachtovatel obdrží
nebo doplatí peněžité vyrovnání
podle § 41, odst. 5. Totéž platí o peněžitých
částkách, které má propachtovatel
obdržet nebo platiti za hodnoty a předměty,
k nimž nebylo při odhadu pozemků přihlédnuto
a jež byly vyhrazeny zvláštnímu ocenění.
Nedohodnou-li se strany, rozhodne scelovací družstvo
na návrh jedné ze stran.
(3) Propachtovatel hradí scelovací náklady
i výlohy spojené s provedením trvalých
zařízení, jichž na náhradních
pozemcích je zapotřebí; pověří-li
propachtovatel pachtýře provedením takových
zařízení, musí mu nahradit výlohy
s tím spojené.
(4) Nechce-li pachtýř převzíti náhradní
pozemky propachtovateli přidělené, může
vypověděti pachtovní smlouvu ve lhůtě
90 dnů počítajíc ode dne, kdy mu scelovací
družstvo oznámilo, které náhradní
pozemky byly propachtovateli přiděleny. Poměr
pachtovní tu zanikne, nebylo-li nic jiného umluveno,
uplynutím pachtovního roku, do něhož
spadá konec uvedené 90denní lhůty.
(5) Vypověděl-li pachtýř pachtovní
smlouvu podle předcházejících ustanovení,
nelze uplatňovat nárok na náhradu. škody
vzešlé tím, že pachtovní.smlouva
byla zrušena před uplynutím smluvené
pachtovní doby.
(1) Ustanovení § 45 platí také o výpovědi
společenské smlouvy, kterou vlastník přenechal
jinému pozemky, aby na nich hospodařil, vymíniv
si, že mu za to bude odváděna část
výtěžku v plodech.
(2) Ustanovení § 45 platí dále také
o výpovědi nájmu s tou změnou, že
lhůta jest pouze 30denní, že místo roku
pachtovního nastupuje doba, na kterou se nájem podle
ustanovení občanského práva mlčky
obnovuje.
Scelovací řízení se dělí
po vydání vyhlášky podle § 21,
odst. 4 na řízení předběžné,
hlavní a závěrečné.
Řízení předběžné
zahrnuje:
a) obchůzku a označení hranic scelovacího
obvodu,
b) rozhodnutí o dodatečném rozšíření
scelovacího obvodu (§ 37), o vyloučení
pozemků ze scelování (§ 36) a o určení
pozemků, jichž se má použíti k
účelům uvedeným v § 82,
c) odhad (třídění) pozemků,
zjištění dosavadního držebnostního
stavu a sestavení rejstříku držebností,
d) vyložení odhadního plánu a rozhodnutí
o námitkách podaných proti odhadu pozemků
a proti rejstříku držebností.
(1) Podkladem předběžného řízení
je platný měřický a písemný
operát katastrální. V obcích, kde
není takový operát, lze použít
jiného elaborátu, možno-li z něho bezpečně
zjistit majetková práva.
(2) Není-li vůbec operát (elaborát)
jmenovaný v odstavci 1, jest třeba zjistit rozsah
práv účastníků buď dohodou
nebo zaměřením skutečného stavu,
a to použitím přiměřené
a rychlé měřické metody, zejména
letecké fotogrametrie.
(3) Není-li pozemková kniha v souladu s držebnostním
stavem, požádá oblastní komise příslušný
knihovní soud, aby na podkladě měřického
a písemného operátu, předloženého
oblastní komisí, odstranil tento nesoulad.
(4) Vláda vydá nařízením podrobné
předpisy o urychleném zjišťování
skutečného stavu (odstavec 2) a o uvedení
pozemkové knihy v soulad se skutečným stavem
(odstavec 3).
(1) Hranice scelovacího obvodu musí být řádně
vyznačeny a jejich správnost musí být
zjištěna úřední obchůzkou.
(2) Vzniknou-li při obchůzce hranic spory o hranice
katastrálních území nebo politických
obcí, budiž za účelem odstranění
sporů dán podnět k řízení
podle příslušných předpisů.
(1) Nedojde-li k dohodě o ocenění pozemků,
provede se odhad pozemků pojatých do scelování
(§ 41, odst. 1) podle posudku místních znalců,
volených valnou hromadou scelovacího družstva,
za součinnosti úředního odhadce oblastní
komise, která může pověřiti touto
funkcí civilního zemědělského
inženýra. K dohodě je třeba schválení
oblastní komise.
(2) Při odhadování budiž přihlédnuto
k tomu, aby každý pozemek, po případě
každá část pozemku, byla oceněna
takovou výnosovou hodnotou, jakou může míti
podle své přirozené nebo trvalými
zařízeními dosažené jakosti půdy,
podle své polohy a stavu v době odhadu pro každého
držitele v určitém místě při
náležitém hospodářském
užívání, jež odpovídá
místním poměrům. Avšak pozemky
dosud neobdělávané a lesní pozemky
určené k vymýcení, které lze
přeměniti v půdu obdělavatelnou, buďtež
při odhadu zařazeny do příslušných
tříd jako půda obdělavatelná,
při čemž se do jejich ceny započtou
výlohy spojené s přeměnou.
(3) Při oceňování jest dbáti
cenových předpisů.
Po provedení odhadu (třídění)
a ocenění pozemků jest sestaviti rejstřík
držebností (§ 48, písm. c), který
spolu s odhadní mapou a popisem vzorných ploch a
tříd, jakož i s oceněním odhadních
tříd tvoří odhadní plán.
(1) Scelovací družstvo vyloží v obcích,
patřících ke scelovacímu obvodu, odhadní
plán po dobu 15 dnů na vhodném místě
k veřejnému nahlédnutí. Oblastní
komise oznámí nejméně 8 dnů
předem veřejnou vyhláškou, kde a po
které dny bude odhadní plán vyložen
a v kterých dnech bude účastníkům
vysvětlen. V případech uvedených v
§ 49, odst. 3 se vyloží odhadní plán
teprve tehdy, až bude pozemková kniha uvedena v soulad
se skutečným držebnostním stavem.
(2) Proti údajům odhadního plánu,
zejména proti ocenění pozemků a rejstříku
držebností, mohou účastníci scelování
podati písemně nebo ústně námitky
scelovacímu družstvu ve lhůtě 15 dnů,
a to jak o vlastních, tak i o cizích pozemcích.
(3) Lhůta k podání námitek počíná
dnem vyložení plánu (§ 52) a končí
posledním dnem lhůty stanovené pro vyložení
odhadního plánu.
(4) Scelovací družstvo se pokusí vyříditi
námitky dohodou, a nedojde-li k ní, předloží
námitky se svým vyjádřením
oblastní komisi, která rozhoduje s konečnou
platností.
Vláda upraví nařízením podrobnosti
o odhadu, zejména o způsobu jeho provedení,
jakož i o vypracování odhadního plánu.
Řízení hlavní zahrnuje:
a) vypracování, projednání a provedení
projektu společných zařízení
(§ 39), po případě zabezpečení
jejich provedení,
b) výslech přání účastníků
o tom, kde a jaké náhradní pozemky jim mají
býti přiděleny, aby se účelně
vyhovělo potřebám jejich zemědělských
podniků,
c) stanovení náhradních pozemků, peněžitých
vyrovnávacích částek a vypracování
scelovacího plánu,
d) odevzdání náhradních pozemků
do zatímního užívání přímým
účastníkům,
e) vyložení scelovacího plánu a rozhodnutí
o námitkách proti plánu,
f) potvrzení a provedení scelovacího plánu.
(1) Projekt společných zařízení
opatří scelovací družstvo podle zásadních
směrnic doporučených při místním
šetření (§ 19) a podle podrobných
pokynů oblastní komise.
(2) Vypracovaný projekt projedná scelovací
družstvo. K tomuto projednání jest pozvati
příslušnou oblastní komisi, podle potřeby
zemskou komisi (§ 8, odst. 2), okresní národní
výbor i příslušné orgány
veřejné služby vodohospodářské
a technické, úřad příslušný
ve věcech krajinného plánování,
po případě ve věcech upravovacích
(regulačních) plánů, místní
národní výbor a podle potřeby okresní
sdružení příslušného Jednotného
svazu zemědělců, dále místní
národní výbory sousedících
obcí, ostatní zájemníky (§ 18,
odst. 1) a projektanta.
(3) Projednaný, po případě upravený
projekt společných zařízení
schvaluje oblastní komise. O schválení projektu
se vydá výměr, který se veřejně
vyhlásí podle § 32 a doručí se
veřejným orgánům, které se
zúčastnily jednání podle odstavce
2.
(4) Projektují-li se meliorační zařízení,
úpravy vodních odpadů nebo jiná vodohospodářská
zařízení, musí se provésti
také vodoprávní jednání podle
předpisů vodního práva. Podle potřeby
je třeba zříditi k provedení takových
zařízení vodní družstvo, pokud
nebylo scelovací družstvo prohlášeno za
vodní družstvo (§ 9, odst. 5).
(5) K provedení vodoprávního jednání
a zřízení vodního družstva jsou
příslušné komise uvedené v §
2, které učiní potřebná opatření
na žádost scelovacího družstva.
(6) Jsou-li projektem společných zařízení
dotčeny železnice, platí pro vypracování
a provedení dotyčné části projektu
předpisy o stavbách na železnicích a
v sousedství železnic.
(1) Je-li plocha dosavadních cest, příkopů
a jiných zařízení větší
než plocha potřebná pro zřízení
nových společných zařízení,
použije se přebytku plochy k účelům
uvedeným v § 82.
(2) Nestačí-li plocha dosavadních cest, příkopů
a jiných zařízení k provedení
nových společných zařízení,
uhradí se větší potřeba této
plochy z pozemkového majetku přímých
účastníků podle poměru odhadní
ceny jejich pozemků do scelování pojatých.
Při úpravě lesních pozemků
je možno plošný příspěvek
na společná zařízení uhraditi
penězi.
(3) Je-li nutně zapotřebí dodatečných
společných zařízení teprve
v pozdější době, kdy by vypočítání
plošného příspěvku všech
přímých účastníků
bylo spojeno s nákladnými změnami prací
již provedených, musí býti potřebná
plocha k takovým dodatečným společným
zařízením odstoupena dotyčným
přímým účastníkem za
smluvenou peněžitou náhradu; nedojde-li k dohodě,
provede se vyvlastnění podle §§ 86 a 89.
(4) Plocha potřebná na zařízení,
která jsou určena ke zvýšení
hospodářské použivatelnosti pouze určitých
jednotlivých náhradních pozemků, se
opatří na účet těchto pozemků.
(5) Přímí účastníci,
kteří z provedení společných
zařízení nemají žádný
prospěch, buďtež od plošného příspěvku
k tomuto účelu osvobozeni; mají-li ze společných
zařízení jenom nepatrné výhody,
buď jejich plošný příspěvek
k společným zařízením stanoven
úměrně k těmto výhodám.
(1) Proti projektům společných zařízení,
projednaným podle § 56, lze se odvolati do 15 dnů
ode dne vyhlášení, po případě
ode dne doručení výměru podle §
56, odst. 3, u oblastní komise, která jej vydala.
(2) V odvolání lze uplatniti námitky jen
ve veřejném zájmu.
(1) Před stanovením náhradních pozemků
určí scelovací družstvo s přihlédnutím
k směrnicím doporučeným při
místním šetření (§ 19) všeobecné
zásady pro nové rozdělení pozemkového
majetku, t. j. zásady pro umístění
náhradních pozemků.
(2) Dále učiní scelovací družstvo
opatření, aby všichni členové
družstva mohli projeviti přání o tom,
kde a jaké náhradní pozemky jim mají
být přiděleny [§ 55, písm. b)].
(3) Při vyhotovování návrhu nového
rozdělení pozemkového majetku budiž
podle možnosti přihlíženo k těmto
přáním, pokud neodporují veřejným
zájmům, nebo pokud jejich splněním
nebudou porušeny právní předpisy, a
pokud jsou technicky proveditelna.
(4) Návrh nového rozdělení budiž
účastníkům vysvětlen a vytýčen
v přírodě.
(1) Po navržení a vytýčení náhradních
pozemků mohou členové scelovacího
družstva převzíti náhradní pozemky
do zatímního užívání ještě
před vyložením scelovacího plánu
(§ 62), a to s výhradou všech právních
prostředků přípustných proti
scelovacímu plánu.
(2) Oblastní komise může rozhodnouti i proti
vůli jednotlivých členů družstva,
že vytýčené náhradní pozemky
mají být s výhradou právních
prostředků přípustných proti
scelovacímu plánu převzaty do zatímního
užívání již před vyložením
scelovacího plánu, jestliže se na tom usnesla
valná hromada družstva a je-li zjevno:
a) že by další odklad v provedení scelovacího
plánu způsobil účastníkům,
kteří si přejí převzetí
náhradních pozemků, značnou hospodářskou
škodu a
b) je-li tu zároveň jistota, že účastníci,
přející si odevzdání náhradních
pozemků do zatímního užívání,
mohou poskytnouti odpůrcům tohoto opatření
náhradu za újmu, jež by jim z toho opatření
vznikla.
(3) Proti takovému rozhodnutí oblastní komise
nelze podati odvolání.
(4) Po odevzdání náhradních pozemků
do zatímního užívání mohou
býti až do dne vyložení scelovacího
plánu z úřední moci opraveny zjištěné
chyby měřické a početní a mohou
být provedeny změny náhradních pozemků
s tím spojené, jakož i změny vyplývající
z výsledku nového ocenění těchto
pozemků.
(5) Scelovací družstvo je povinno učiniti zatímní
hospodářská opatření, kterých
je třeba k umožnění a zajištění
plynulého přechodu do nového uspořádání
pozemkové držby (§ 25).
(1) Scelovací plán, který obstará
scelovací družstvo, se skládá:
a) z průvodní zprávy,
b) z mapy nového rozdělení,
c) z rejstříku držebností (§ 52),
d) z výpočtu a z rejstříku náhrad,
sestavených podle případného nového
ocenění vzhledem k výhodám vzniklým
scelováním.
(2) Ministr zemědělství v dohodě s
příslušnými ministry upraví vyhláškou
v Úředním listě podrobnosti o přípravě
scelovacího plánu a vypracování jeho
součástí.
O vyložení scelovacího plánu platí
obdobně ustanovení § 53, odst. 1 až 3.
O námitkách rozhodne oblastní komise.
(1) Nebyly-li proti scelovacímu plánu podány
námitky, nebo bylo-li o námitkách pravoplatně
rozhodnuto a byl-li scelovací plán po případě
upraven podle rozhodnutí, budiž předložen
scelovací plán oblastní komisi k potvrzení.
Nevyhovuje-li scelovací plán, vrátí
jej oblastní komise scelovacímu družstvu k
doplnění nebo opravě a k novému vyložení.
(2) Po potvrzení scelovacího plánu nelze
žádati za navrácení v předešlý
stav ani za obnovu řízení.
(3) Rozhodnutí o potvrzení scelovacího plánu
a opatření učiněná k jeho provedení
vyhlásí oblastní komise v obcích patřících
k scelovacímu obvodu a v sousedících obcích
a uveřejní je v Úředním listě
II, na Slovensku též v Úředním
věstníku.
(1) O provedení technických prací při
scelování pečuje scelovací družstvo
a oblastní komise.
(2) Geodetické práce při scelování
pozemků, pokud jsou rázu čistě zeměměřického
(podklady pro zjištění starého stavu
a práce potřebné k vypracování
pomůcek pro změnu, opravu nebo založení
pozemkové knihy a pro sestavení nebo změnu,
po případě založení katastrálního
operátu), provedou úřady pozemkového
katastru. Podle potřeby může je však provésti
oblastní komise nebo scelovací družstvo je
může zadati se souhlasem oblastní komise civilním
technikům (inženýrům). Ustanovení
předcházející věty platí
obdobně i pro ostatní technické práce.
(1) Revisi geodetických prací (§ 64, odst.
2) provádí státní finanční
správa za přítomnosti orgánů
ministerstva zemědělství.
(2) Dozor nad ostatními technickými pracemi při
scelování pozemků, projektovanými
a prováděnými buď orgány komisí
(§ 2), úřady pozemkového katastru nebo
civilními techniky (inženýry), zejména
nad opatřením, vypracováním a uskutečněním
projektu společných zařízení,
vyhotovováním odhadů a scelovacího
plánu, vykonávají scelovací orgány
a úřady uvedené v § 2.
(1) Stane-li se při scelování chyba měřická,
početní nebo taxační, může
poškozený účastník do jednoho
roku po provedení příslušné části
scelovacího plánu žádati náhradu
od scelovacího družstva; náhradu, pro kterou
přísluší scelovacímu družstvu
právo postihu vůči tomu, kdo chybou získal,
jest dáti v penězích nebo podle možnosti
v půdě, když se chyba týkala výměry
půdy.
(2) Byl-li někdo zkrácen v užitcích
z náhradních pozemků jemu přidělených
nebo jinak, protože nebyla uskutečněna opatření
nařízená scelovacím družstvem
(§ 60, odst. 5) k umožnění a zajištění
plynulého přechodu do nového uspořádání
pozemkové držby, může do 60 dnů
po provedení příslušné části
scelovacího plánu žádati peněžitou
náhradu od scelovacího družstva, které
může opět žádati náhradu
od toho, kdo z tohoto zkrácení původně
získal.
(3) Nedojde-li v případech odstavců 1 a 2
mezi stranami k dohodě o způsobu a výši
vyrovnání nebo náhrady, rozhodne oblastní
komise.
Řízení závěrečné
zahrnuje:
a) sestavení pomůcek pro změnu a opravu nebo
založení pozemkové knihy a pozemkového
katastru,
b) rozvrh nákladů scelovacího řízení,
c) opatření pro udržování společných
zařízení,
d) vyhlášku o zakončení scelovacího
řízení (§ 75).
(1) Pro změnu, opravu a založení pozemkové
knihy a pozemkového katastru dodají oblastní
komise vrchnímu soudu a zemskému finančnímu
ředitelství potřebné pomůcky,
na Slovensku pověřenectvu financí (§
47 katastrálního zákona ze dne 16. prosince
1927, č. 177 Sb.).
(2) Nelze-li zároveň se scelením pozemků
vyhotoviti řádný grafický podklad
pro katastrální mapu podle předpisů
pro katastrální vyměřování
a jsou-li obavy, že ani úřady pozemkového
katastru nebudou moci vykonat potřebné zeměměřické
práce (§ 64, odst. 2) v dohledné době,
splní oblastní komise povinnost, uloženou jim
v odstavci 1, tím, že dodají toliko polohopisné
nástiny a srovnávací sestavení. Poloha
nových hranic pozemků musí však býti
řádně zajištěna jak v přírodě,
tak i číselnými údaji v polohopisných
nástinech.
(3) O polohopisných nástinech, které se vyhotoví
podle mapy nového rozdělení [§ 61, odst.
1, písm. b)] zásadně jen v měřítku
katastrální mapy, jakož i o srovnávacím
sestavení, které musí obsahovat údaje
o všech zrušených, změněných
a nově vzniklých parcelách, platí
přiměřeně ustanovení §§
12, 13 a 34 zákona ze dne 8. května 1947, č.
90 Sb., o provedení knihovního pořádku
stran konfiskovaného nepřátelského
majetku a o úpravě některých právních
poměrů vztahujících se na přidělený
majetek, s tou změnou, že polohopisné nástiny
a srovnávací sestavení předloží
oblastní komise.