(1) Ústřední národní
pojišťovna zřizuje se souhlasem ministerstva
sociální péče okresní národní
pojišťovny a stanoví jejich obvody a sídla
s ohledem na počet pojištěnců, místní
potřeby a účelnou správu pojištění;
Ústřední národní pojišťovna
může též měnit obvod působnosti
okresních národních pojišťoven
a jejich sídla a slučovati je. Na Slovensku se tak
děje na návrh národní pojišťovny
zřízené pro Slovensko.
(2) Opatření podle odstavce 1 vyhlašují
se v Úředním listě.
(1) Okresní národní pojišťovny
a) přijímají přihlášky
k pojištění, odhlášky a jiná
hlášení,
b) vybírají, předpisují a vymáhají
pojistné,
c) rozhodují o dávkách nemocenského
pojištění a provádějí
veškerou činnost spojenou s jejich poskytováním,
d) provádějí v mezích zmocnění
daného podle § 154, odst. 2 nebo § 166, odst.
2 jiné úkony národního pojištění,
e) jednají v mezích své příslušnosti
za Ústřední národní pojišťovnu
před soudy a úřady.
(2) Ústřední národní
pojišťovna může vydati vyhláškou
v Úředním listě směrnice o
tom, které jiné další úkony národního
pojištění, než které jsou uvedeny
v odstavci 1, mají prováděti okresní
národní pojišťovny a které z úkonů
tam uvedených budou v určitých případech
přeneseny na jiné složky Ústřední
národní pojišťovny, po případě
podle potřeby na pobočky okresních národních
pojišťoven, které v závodech působí
v součinnosti se závodním zastupitelstvem
zaměstnanců.
(3) Ve své činnosti řídí
se okresní národní pojišťovny směrnicemi
Ústřední národní pojišťovny
a národní pojišťovny, do jejíhož
obvodu náleží.
Orgány okresní národní pojišťovny
jsou:
a) správní výbor (§§ 177 až
179),
b) revisní komise okresní národní
pojišťovny (§ 180),
c) ředitelství okresní národní
pojišťovny (§ 181).
Správní výbor se skládá z 10
členů (jejich náhradníků) volených
pojištěnci z jejich řad.
(1) Správní výbor volí
ze sebe předsedu a místopředsedu, jejichž
práva a povinnosti určuje jednací řád.
(2) Předseda (úřadující
místopředseda) správního výboru
je oprávněn a povinen předložiti neodkladně
k rozhodnutí správnímu sboru národní
pojišťovny usnesení správního výboru,
o němž má zato, že odporuje příslušným
předpisům, a zadržeti jeho výkon až
do tohoto rozhodnutí.
(1) Správnímu výboru náleží
správa okresní národní pojišťovny,
pokud tímto zákonem, jednacím řádem
nebo jiným předpisem není svěřena
orgánům jiným. Zejména mu přísluší:
1. voliti z řad pojištěnců členy
(náhradníky) správního sboru národní
pojišťovny (§ 168, odst. 1),
2. voliti svého předsedu, místopředsedu
a členy odborných komisí,
3. voliti členy revisní komise a jejich náhradníky,
4. usnášeti se o návrhu každoročního
dílčího rozpočtu okresní národní
pojišťovny v rámci hospodářského
plánu a rozpočtu národního pojištění
(§ 200) a schvalovati každoroční zprávu
o činnosti a účetní zprávu
o hospodaření okresní národní
pojišťovny,
5. dbáti o provádění léčebné
péče v rámci léčebného
řádu (§ 59),
6. rozhodovati o podporách z podpůrného fondu
(§ 204),
7. rozhodovati o věcech, které si vyhradí
nebo které mu ředitelství k rozhodnutí
předloží.
(2) K projednání věcí určitého
druhu může správní výbor ustaviti
zvláštní komise. Ustanovení § 161,
odst. 1, věty druhé a odst. 3 platí zde obdobně.
(1) Revisní komise okresní národní
pojišťovny se skládá ze tří
členů, volených správním výborem
z řad pojištěnců, a jejich náhradníků.
Ustanovení § 162, odst. 1, věty druhé,
odst. 3, věty první a odst. 4 a 5 platí zde
obdobně.
(2) Revisní komise provádí alespoň
jednou za čtvrt roku revisi pokladny, účetnictví
pojišťovny a příslušných knih,
listin a dokladů. O výsledku revisí podává
zprávy správnímu výboru, po případě
správnímu sboru a revisní komisi národní
pojišťovny anebo představenstvu a revisní
komisi Ústřední národní pojišťovny,
jestliže si je vyžadují.
(1) Ředitelství je výkonným
orgánem okresní národní pojišťovny.
Skládá se ze dvou členů, kteří
jsou společně odpovědni za vedení
okresní národní pojišťovny. Jeden
z nich, který musí býti lékařem,
řídí zdravotní službu okresní
národní pojišťovny, druhý řídí
ostatní činnosti okresní národní
pojišťovny.
(2) Má-li okresní národní
pojišťovna ve třech po sobě jdoucích
kalendářních letech průměrný
počet pojištěnců alespoň 100.000,
může představenstvo určiti, že
řízení této pojišťovny náleží
tříčlennému ředitelství,
jehož jeden člen, který musí býti
lékařem, řídí zdravotní
službu. Pomine-li věcná potřeba, může
představenstvo toto opatření zrušiti.
(3) Členy ředitelství jmenuje
správní sbor národní pojišťovny,
do jejíhož obvodu okresní národní
pojišťovna náleží. Jmenování
podléhá schválení představenstva.
(4) Ředitelství řídí
práce okresní národní pojišťovny,
podává návrhy správnímu výboru,
provádí jeho usnesení a rozhoduje o všech
věcech, jež nepatří do působnosti
správního výboru.
(5) Členové ředitelství
účastní se schůzí správního
výboru s hlasem poradním.
(6) Předseda (úřadující
místopředseda) správního výboru
může se účastniti schůzí
ředitelství a předsedati v nich.
(7) Působnost ředitelství, jeho
jednotlivých členů a jejich zastupování
upraví instrukce a služební předpisy
vydané ústřednou po případě
národní pojišťovnou. Instrukce stanoví
zejména také, za jakých podmínek mohou
jednotliví členové ředitelství
podávati vlastní návrhy správnímu
výboru.
(1) Pojištěnci národního
pojištění volí přímou
a tajnou volbou členy správního výboru
okresních národních pojišťoven
a jejich náhradníky.
(2) Ostatní zastupitelské sbory podle
tohoto zákona se tvoří nepřímou
volbou podle ustanovení tohoto zákona a volebního
řádu.
(3) Právo voliti do správního
výboru okresní národní pojišťovny
podle odstavce 1 mají pojištěnci, kteří
jsou československými státními občany,
dosáhli 18. roku věku a nejsou vyloučeni
z práva voliti. Právo voliti do ostatních
zastupitelských sborů (odstavec 2) mají členové
zastupitelského sboru, který je podle ustanovení
tohoto zákona k volbě povolán.
(4) Pasivní volební právo mají
pojištěnci národního pojištění,
kteří mají aktivní volební
právo, dosáhli 21. roku věku a nejsou vyloučeni
z volitelnosti.
(5) Volby se provádějí na podkladě
kandidátních listin podaných jednotnou odborovou
organisací, vrcholnou zájmovou organisací
zemědělců a další vrcholnou zájmovou
organisací, o níž stanoví volební
řád, že má určiti kandidáty
zastupující ostatní skupiny pojištěnců.
(6) Volební řád národního
pojištění vydá vláda nařízením.
(1) Představenstvo Ústřední
národní pojišťovny může rozpustiti
správní sbor národní pojišťovny
nebo správní výbor okresní národní
pojišťovny, nekonají-li řádně
své povinnosti, nedbají-li opětovně
přes výstrahu příslušných
předpisů nebo vykonávají-li správu
na úkor národního pojištění,
a jmenovati místo nich z řad pojištěnců
správní komisi; jde-li o okresní národní
pojišťovny na Slovensku, děje se tak po slyšení
správního sboru národní pojišťovny
zřízené pro Slovensko.
(2) Ústřední národní
pojišťovna je povinna vypsati nejdéle do dvou
měsíců od rozpuštění na
zbytek funkčního období nové volby
do zastupitelského sboru a postarati se o jejich urychlené
provedení a ustavení nového zastupitelského
sboru.
Odpadne-li v některém zastupitelském sboru
tolik členů, že ani po doplnění
náhradníky nemá sbor předepsaný
počet členů, provedou se doplňovací
volby na zbytek funkčního období.
Funkční období zastupitelských sborů
je čtyřleté. Členové (jejich
náhradníci) zůstávají v úřadě
i po uplynutí této doby, dokud nenastoupí
v úřad jejich nástupci.
(1) Členství v zastupitelských
sborech je funkcí čestnou. Členové
(jejich náhradníci) mají nárok na
náhradu hotových výloh a na náhradu
za ztrátu času a ušlý výdělek.
Náhrady mohou býti stanoveny pevnými částkami.
(2) Sbor delegátů může se
souhlasem ministerstev sociální péče
a financí stanoviti předsedům a místopředsedům
zastupitelských sborů Ústřední
národní pojišťovny a jejich organisačních
složek pravidelnou funkční odměnu.
(3) Členové správních orgánů
odpovídají po případě i bez
ohledu na disciplinární odpovědnost členů
ředitelství za škodu, způsobenou tím,
že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti nesplnili
nebo porušili povinnost jim uloženou. O náhradě
škody rozhoduje řádný soud na žalobu
Ústřední národní pojišťovny.
Podrobné předpisy o ustavení zastupitelských
sborů, o ztrátě jejich členství
a o nastupování náhradníků,
o rozpuštění těchto sborů a jejich
doplňování vydá vláda nařízením.
(1) Platové a pracovní podmínky
zaměstnanců Ústřední národní
pojišťovny se řídí předpisy
o zaměstnancích v soukromoprávním
poměru. Předpisy o jejich právním
postavení, o podmínkách jejich přijímání
a propouštění, o disciplinárním
stíhání, o služebních a zaopatřovacích
požitcích a o jejich služebním poměru
vůbec vydá představenstvo služebním
a disciplinárním řádem, který
schvalují ministerstva sociální péče
a financí, a to pokud jde o zaměstnance lékařské
a zdravotní služby, v dohodě s ministerstvem
zdravotnictví.
(2) Zaměstnanci Ústřední
národní pojišťovny mají ve své
úřední činnosti povinnosti zaměstnanců
veřejných a požívají také
ochrany jako zaměstnanci veřejní. Jinak se
na ně předpisy vydané pro veřejné
zaměstnance nevztahují.
Zaměstnanci Ústřední národní
pojišťovny podléhají podle bližších
ustanovení služebního a disciplinárního
řádu služební a disciplinární
pravomoci ústředny, která ji může
vykonávati také prostřednictvím příslušných
národních pojišťoven a okresních
národních pojišťoven.
(1) Zaměstnance ústředny přijímá
a propouští představenstvo na návrh
ředitelství Ústřední národní
pojišťovny. V ústředně mají
býti přiměřeně zastoupeni zaměstnanci
slovenské národnosti.
(2) Zaměstnance, kteří mají
býti služebně přiděleni národní
pojišťovně, s výjimkou zaměstnanců
uvedených v odstavci 3 přijímá a propouští
podle všeobecných směrnic vydaných ústřednou
správní sbor národní pojišťovny
na návrh ředitelství národní
pojišťovny, které určuje jejich služební
místo. Zaměstnance, kteří mají
býti služebně přiděleni okresním
národním pojišťovnám, přijímá
a propouští s výjimkou zaměstnanců
uvedených v odstavcích 3 a 4 za stejných
podmínek správní sbor národní
pojišťovny na návrh ředitelství
příslušné okresní národní
pojišťovny.
(3) Zaměstnance léčebných
a jiných ústavů a podniků národního
pojištění přijímá a propouští
podle všeobecných směrnic, vydaných
ústřednou ta územní organisační
složka Ústřední národní
pojišťovny, která ústav nebo podnik spravuje,
po případě správa ústavu nebo
podniku sama.
(4) Správní výbor okresní
národní pojišťovny může přijímati
a propouštěti podle všeobecných směrnic
vydaných Ústřední národní
pojišťovnou pomocný personál pro potřebu
okresní národní pojišťovny.
(5) Zastupitelské sbory mohou přenésti
právo přijímati a propouštěti
zaměstnance na ředitelství.
(1) Ředitelství národní
pojišťovny může ve svém obvodu podle
bližších ustanovení služebního
a disciplinárního řádu zaměstnance
služebně přiděliti, po případě
překládati buď do národní pojišťovny
nebo do okresní národní pojišťovny,
po případě do některého léčebného
nebo jiného ústavu a podniku.
(2) Ředitelství Ústřední
národní pojišťovny může podle
bližších ustanovení služebního
a disciplinárního řádu služebně
přiděliti, po případě překládati
zaměstnance buď do ústředny nebo do
některé územní organisační
složky, po případě do některého
léčebného nebo jiného ústavu
a podniku.
(3) Nejde-li o přeložení z důvodů
disciplinárních, nutno při přidělování
a překládání zaměstnanců
podle odstavců 1 a 2 vzíti slušný zřetel
na jejich osobní a rodinné poměry.
(1) Jednací řád pro Ústřední
národní pojišťovnu a její organisační
složky vydá představenstvo a schvaluje jej
ministerstvo sociální péče.
(2) Jednací řád obsahuje zejména
předpisy:
a) o složení, svolávání, jednání
a usnášení zastupitelských sborů
(§§ 156, 158, 168 a 177), revisních komisí
(§§ 162, 172 a 180) a odborných komisí,
b) o působnosti těchto sborů a o právech
a povinnostech jejich předsedů a členů,
c) o vnitřní organisaci a činnosti Ústřední
národní pojišťovny a jejích organisačních
složek jakož i o služební podřízenosti
a odpovědnosti, pokud tato ustanovení nebudou obsažena
v instrukcích pro ředitelství (§ 165,
odst. 5, § 173, odst. 5 a § 181, odst. 7),
d) o způsobu zastupování Ústřední
národní pojišťovny na venek, o formě
aktů právně ji zavazujících
a o formě jejích úředních vyřízení,
e) o způsobu uveřejňování úředních
vyhlášek Ústřední národní
pojišťovny.
Zdravotnická činnost národního pojištění
včetně distribuce lékařů a
jiných zdravotnických osob se provádí
podle jednotného celostátního plánu
zdravotní péče, který bude součástí
celostátního hospodářského
plánu.
(1) Zdravotnická rada Ústřední
národní pojišťovny (§ 161, odst.
2) je nejvyšším poradním orgánem
Ústřední národní pojišťovny
pro otázky vlastní zdravotní péče
národního pojištění.
(2) Zdravotnická rada je složena ze zdravotnických
odborníků ze řad profesorských sborů
lékařských fakult, z lékařů
činných ve veřejném zdravotnictví,
z lékařů činných v národním
pojištění a z jiných zdravotnických
pracovníků národního pojištění.
(1) Pojišťovna je povinna zajistiti potřebnou
lékařskou pomoc odpovídající
ustanovení § 27, odst. 1.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena
povinnost zaměstnavatelova stanovená předpisy
vydanými v zájmu ochrany zdraví a života
zaměstnanců.
(1) Lékaři vykonávajícímu
samostatně lékařskou praxi v obvodu okresní
národní pojišťovny, může úřad
udělující osvědčení
k výkonu lékařské praxe na návrh
pojišťovny uložiti, aby za podmínek §
197 vykonával v jejím obvodu činnost směřující
k plnění povinností, které jsou pojišťovně
uloženy v § 195, odst. 1. Úřad vyhoví
tomuto návrhu, leč by měl lékař
proti tomu závažné důvody.
(2) Úřad udělující
osvědčení k výkonu lékařské
praxe může na návrh lékaře, vykonávajícího
samostatnou lékařskou praxi v obvodu okresní
národní pojišťovny, uložiti pojišťovně,
aby jej přijala do smluvního poměru za podmínek
§ 197. Úřad vyhoví tomuto návrhu,
leč by pojišťovna odmítla lékaře
přijmouti do smluvního poměru z vážných
důvodů tkvících v jeho osobě
nebo proto, že je o lékařskou službu pro
pojištěnce v obvodu okresní národní
pojišťovny již náležitě postaráno
ve smyslu jednotného plánu zdravotní péče
(§ 193).
(1) Lékaři a ostatní osoby zdravotnické
služby (odstavec 5) jsou povinni vykonávati svou službu
pro pojišťovnu podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí.
(2) Smluvní lékař pojišťovny
je povinen léčiti pojištěnce a jeho
rodinné příslušníky za odměnu
stanovenou vyhláškou podle odstavců 3 a 4.
Také lékař, který není ve smluvním
poměru k pojišťovně, je oprávněn
účtovati za poskytnutí první pomoci
pojištěnci a jeho rodinným příslušníkům
jen odměnu, stanovenou podle odstavců 3 a 4.
(3) Podmínky výkonu lékařské
služby jakož i podmínky, za kterých se
lékaři přijímají a propouštějí,
stanoví a mění na návrh Ústřední
národní pojišťovny, učiněný
v dohodě s jednotnou odborovou organisací nebo,
nedojde-li k této dohodě, na návrh Ústřední
národní pojišťovny, po případě
jednotné odborové organisace ministerstvo sociální
péče vyhláškou v Úředním
listě vydanou společně s ministerstvem zdravotnictví.
(4) Vyhláška obsahuje zejména tato
ustanovení:
a) jak se stanoví odměna za lékařskou
pomoc a určuje její výše,
b) jak v dohodě s veřejnou zdravotní správou
účelně rozděliti lékařskou
službu a říditi umisťování
lékařů tak, jak toho vyžadují
zájmy pojištěnců a řádný
chod léčebné péče v rámci
národního pojištění; k tomuto
účelu lze vyhláškou vytvořiti
orgány složené rovným počtem
ze zástupců pojišťovny a jednotné
odborové organisace, které jsou v dohodě
s veřejnou zdravotní správou oprávněny
určovati lékaři jak jeho místo zaměstnání,
tak i způsob jeho působení v něm,
c) jak rozhodovati spory vzniklé při provádění
vyhlášky; tyto spory bude rozhodovati zvláštní
rozhodčí komise, jejíhož předsedu
a náměstka předsedy jmenuje ministr sociální
péče v dohodě s ministrem zdravotnictví;
bližší ustanovení o složení
a jednání rozhodčí komise se pojmou
do vyhlášky.
(5) Podle obdoby předchozích odstavců
je možno po slyšení jednotné odborové
organisace vyhláškou stanoviti také podmínky
pro součinnost lékárníků, dentistů,
zkoušených zubních techniků, ošetřovatelek
(ošetřovatelů), porodních asistentek,
sociálních pracovnic a jiných pomocných
sil zdravotnické služby.
(1) Veřejné nemocnice jsou povinny na
písemný poukaz pojišťovny nebo jejího
lékaře přijmouti osoby, které mají
nárok na ústavní ošetřování,
a poskytovati jim potřebné léčení
a ošetřování po dobu, po kterou to jejich
zdravotní stav vyžaduje.
(2) Poukazu není třeba, jde-li o onemocnění
nakažlivou nemocí, uvedenou v platných předpisech
o potírání přenosných nemocí
nebo v předpisech o ochranných opatřeních
proti tuberkulose, nebo jde-li o ohrožení života.
(3) Nemocnice je povinna do tří dnů
písemně oznámiti pojišťovně,
že přijala nebo propustila ošetřovaného
(odstavec 1 a 2).
(4) Za ústavní ošetřování
osob, uvedených v odstavcích 1 a 2 ve veřejných
nemocnicích je pojišťovna povinna hraditi ošetřovací
sazby podle poslední třídy po celou dobu
ošetřování. Na návrh Ústřední
národní pojišťovny může ministerstvo
sociální péče v dohodě s ministerstvy
zdravotnictví a financí stanoviti jiný způsob
úhrady, zejména úhrnkovou částkou.
(5) Veřejné nemocnice nejsou oprávněny
požadovati a vymáhati ani na ošetřovaných
osobách, které mají nárok na ošetřování
v nemoci, ani na osobách, které mají vůči
nim vyživovací povinnost, ošetřovací
výlohy nebo jakékoliv příplatky k
nim, leč by šlo o doplatky na ošetřovací
sazby vyšších tříd. Právní
jednání odporující tomuto ustanovení
jsou neplatná; plnění učiněná
v rozporu s tímto ustanovením se považují
za učiněná bez právního důvodu.
(6) Náklady ambulantního ošetřování
ve veřejných nemocnicích provedeného
na poukaz pojišťovny hradí pojišťovna
podle platné sazby.
(7) Pojišťovna se účastní
na správě všeobecných veřejných
nemocnic. Podrobnosti určí ministerstvo zdravotnictví
v dohodě s ministerstvem sociální péče.
(1) Ustanovení § 198 platí obdobně
pro veřejné porodnice a jiné veřejné
ústavy léčebné a ošetřovací.
(2) Totéž platí pro veřejné
ústavy pro choromyslné s tou odchylkou, že
za ošetřování hradí pojišťovna
ošetřovací sazby až do doby šesti
měsíců, a to za tutéž osobu jen
jednou.
(3) Poměr k jiným léčebným
ústavům, než jsou uvedeny v odstavci 1, se
řídí obsahem písemného poukazu
pojišťovny, vydaného v jednotlivém případě,
nebo podle zvláštní smlouvy.
Ústřední národní pojišťovna
sestaví podle platných celostátních
směrnic ve shodě s celostátním hospodářským
plánováním dlouhodobý hospodářský
plán a rozpočet. Mimo to sestavuje hospodářský
plán a rozpočet vždy pro nejbližší
rok.
Ústřední národní pojišťovna
vede své hospodářství a zjišťuje
jeho výsledky odděleně pro pojištění
nemocenské a pro pojištění důchodové.
Rovněž se odděleně sledují a
zjišťují hospodářské výsledky
pojištění zaměstnanců a pojištění
osob samostatně výdělečně činných
včetně spolupracujících členů
rodiny.
Nemovitosti a zařízení Ústřední
národní pojišťovny, sloužící
k plnění úkolů stanovených
tímto zákonem, tvoří kmenové
jmění národního pojištění.
Kmenové jmění jest jmění účelové
a jeho hodnota se vykazuje odděleně.
(1) Ústřední národní
pojišťovna jest povinna vedle jmění kmenového
a podpůrných fondů vytvářeti
a udržovati bezpečnostní fond nemocenského
pojištění.
(2) V bezpečnostním fondu musí
býti alespoň částka rovnající
se šestině středních ročních
výdajů nemocenského pojištění
za poslední tři léta; jeho výše
nesmí však přesáhnouti částku
rovnající se čtvrtině středních
ročních výdajů za tuto dobu.
(3) Jakmile se zjistí, že příjmy
nestačí na úhradu nákladů,
a nedosahuje-li bezpečnostní fond ani nejnižší
částky uvedené v odstavci 2, a nelze-li předpokládati,
že se poměry v nejbližší době
zlepší, zvýší se pojistné
podle § 118, odst. 1.
(1) U každé okresní národní
pojišťovny se zřídí podpůrný
fond nemocenského pojištění, do něhož
plynou náhrady podle § 18, odst. 2 a příslušné
části pokut podle § 18, odst. 1 a § 19,
jakož i dary. Ústřední národní
pojišťovna může přiděliti
podpůrným fondům zvláštní
příspěvek.
(2) Z podpůrného fondu může
okresní národní pojišťovna poskytovati
podle směrnic ústředny v případech
zvláštního zřetele hodných podpory
pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům,
kteří sice nemají nárok na dávku
nemocenského pojištění, u nichž
však podpora jest se zřetelem k jejich sociálním
a zdravotním poměrům potřebná
a účelná. Rovněž se mohou z podpůrného
fondu poskytovati podle směrnic ústředny
jiné podpory sledující účel
tohoto zákona.
(1) U každé národní pojišťovny
se zřídí podpůrný fond důchodového
pojištění, do něhož plynou náhrady
podle § 113 a příslušné části
pokut podle § 18, odst. 1 a § 19, jakož i dary.
Ústřední národní pojišťovna
může věnovati také těmto fondům
zvláštní příspěvky.
(2) Z podpůrného fondu podle odstavce
1 může národní pojišťovna
poskytovati v případech zvláštního
zřetele hodných podpory pojištěncům
a jejich pozůstalým, kteří sice nemají
nárok na dávku důchodového pojištění,
u nichž však podpora je se zřetelem k jejich
sociálním poměrům potřebná
a účelná. Rovněž se mohou z podpůrného
fondu poskytovati jiné podpory sledující
účel tohoto zákona.