(1) Krajský volební výbor se sejde ve svém sídle bez pozvání 2. den (v úterý) po volbě o 10. hodině.

(2) Podle zápisů došlých od obvodních volebních výborů a podle úředních zpráv okresních národních výborů (§ 38) zjistí krajský volební výbor úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro jednotlivé volební skupiny a součet prázdných lístků.

(3) Předseda krajského volebního výboru zašle ihned jeden stejnopis zápisu sepsaného o jednání krajského volebního výboru, doložený zápisy a zprávami uvedenými v odstavci 2, přímo ministerstvu vnitra, jemuž obsah zápisu zároveň oznámí telegraficky.

(1) Ústřední volební výbor se sejde na pozvání u svého předsedy nejpozději 15. den po volbě. Nejprve podá předseda zprávu o tom, zda volební výsledek byl volebními výbory správně zjištěn, zda bylo při tom správně postupováno a zda není třeba výsledek opraviti proto, že se stal omyl ve výpočtech. Ústřední volební výbor přezkoumá pak zápisy a zprávy došlé od krajských volebních výborů (§ 39, odst. 3), a zjistí-li omyl ve výpočtech nebo jinou nesrovnalost, opraví výsledek tak, aby se shodoval s pravým stavem věci. Podle těchto zápisů a zpráv zjistí úhrnný počet všech platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny v každém volebním kraji a v každé volební oblasti.

(2) Poté určí ústřední volební výbor počet poslanců volených v každém z volebních krajů takto: Nejprve rozdělí úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny kandidující v dotčené volební oblasti, počtem mandátů na ni připadajícím podle § 2. Celým číslem, dělením vyšlým beze zlomků, dělí pak úhrnný počet platných hlasů odevzdaných v každém z volebních krajů. Celé číslo takto vypočtené je počet mandátů připadajících příslušnému volebnímu kraji.

(3) Jestliže nebyly podle předchozího odstavce rozvrženy všechny mandáty, připadající na příslušnou volební oblast, přidělí ústřední volební výbor zbývající mandáty postupně těm volebním krajům v téže oblasti, které mají největší zbytek dělení. Jsou-li zbytky dělení u několika volebních krajů stejné, přidělí mandát volebnímu kraji, v němž byl odevzdán větší počet platných hlasů; je-li počet odevzdaných platných hlasů stejný, rozhodne los.

(1) Potom rozdělí ústřední volební výbor počet mandátů na jednotlivé volební skupiny v každém z volebních krajů.

(2) K tomu cíli úhrnný počet platných hlasů, odevzdaných pro všechny volební skupiny ve volebním kraji, rozdělí počtem mandátů, které se v dotčeném volebním kraji mají obsaditi (§ 40); celé číslo, dělením vyšlé beze zlomků, jest číslem volebním.

(3) Volebním číslem se dělí součet hlasů odevzdaných pro každou kandidátní listinu, načež ústřední volební výbor přikáže každé volební skupině tolik mandátů, kolikrát jest volební číslo obsaženo v součtu hlasů pro volební skupinu odevzdaných.

(4) Z jednotlivých volebních skupin obdrží mandáty, volební skupině přikázané, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině. Nekandidovala-li některá volební skupina ve volebním kraji tolik osob, kolik mandátů jí podle výsledku prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovala.

(5) Kandidáti, kteří při prvém skrutiniu vyšli naprázdno a nebyli zvoleni za poslance ani v druhém skrutiniu (§ 42), jsou náhradníky.

(6) Byla-li podána ve volebním kraji jen jedna kandidátní listina, přikáže ústřední volební výbor volební skupině přímo ⁴/₅ mandátů z počtu mandátů, připadajících na volební kraj (§ 40); zlomek se zaokrouhlí na nejblíže vyšší celé číslo. Vždy však musí býti dotčené volební skupině vyhrazeny nejméně 2 a nejvíce 4 mandáty z takového volebního kraje pro druhé skrutinium.

(1) Ústřední volební výbor rozdělí v druhém skrutiniu všechny mandáty, jež postupem uvedeným v § 41 zůstaly neobsazeny, pro každou volební oblast odděleně podle velikosti zbytků hlasů. K tomu účelu se sejde na pozvání u svého předsedy nejpozději 15. den po volbě. Při druhém skrutiniu se přihlíží toliko ke zbytkům hlasů volební skupiny, která dosáhla aspoň v jednom volebním kraji dotčené volební oblasti nejméně jednoho mandátu a v celé této volební oblasti aspoň 100.000 platných hlasů.

(2) Nejpozději před zahájením druhého skrutinia odevzdají členové ústředního volebního výboru jeho předsedovi kandidátní listiny svých volebních skupin. pro každou volební oblast zvláště. Tyto kandidátní listiny mohou obsahovati v libovolném počtu jména kandidátů, avšak jen těch, kteří těmito volebními skupinami byli kandidováni v některém volebním kraji v téže volební oblasti, a nebyli zvoleni při prvém skrutiniu. Jména kandidátů buďtež seřaděna a označena arabskými číslicemi. Po odevzdání nesmějí býti tyto kandidátní listiny měněny, a to ani pokud jde o pořadí kandidátů.

(3) Ústřední volební výbor především přikáže ve druhém skrutiniu příslušné volební skupině za předpokladů uvedených v § 41, odst. 6 tolik mandátů, kolik jich zůstalo neobsazeno pro tuto volební skupinu v prvém skrutiniu ve volebních krajích, v nichž byla podána jen jedna kandidátní listina. Pokud jde o ostatní volební kraje, postupuje se takto: Ústřední volební výbor sečte všechny zbytky hlasů z každé volební oblasti zvláště. Součet zbytků hlasů z každé volební oblasti dělí počtem mandátů, které se ještě mají obsaditi v druhém skrutiniu v dotčené oblasti, zvětšeným o jednu. Celé číslo, beze zlomku dělením vyšlé, je číslem volebním. Nato přikáže každé volební skupině ve volební oblasti tolik mandátů, kolikrát je volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů pro volební skupinu vykázaných ze všech volebních krajů v dotčené oblasti.

(4) Bylo-li obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsaditi, odečte se přebývající mandát té volební skupině, která vykázala nejmenší zbytek dělení při druhém skrutiniu, při stejném zbytku, menší počet hlasů ve všech volebních krajích, v nichž podala platnou kandidátní listinu; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

(5) Nebyly-li obsazeny všechny mandáty, způsobem stanoveným v odstavci 3, nebo proto, že volební skupina ohlásila méně kandidátů, než kolik mandátů na ni připadá, přikáže ústřední volební výbor tyto mandáty postupně těm volebním skupinám v téže volební oblasti, jež vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytku se přikáže mandát volební skupině, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát volební skupině, jež obdržela v téže volební oblasti více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

(6) Z jednotlivých volebních skupin jsou zvoleni ve druhém skrutiniu za poslance podle počtu mandátů, na volební skupinu připadlých, kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině, zmíněné v odstavci 2.

(7) Kandidáti, uvedení na kandidátní listině pro druhé skrutinium, kteří při něm nebyli zvoleni poslanci, jsou náhradníky.

(1) V zápise o jednání ústředního volebního výboru buď uvedeno, kteří kandidáti při prvém a druhém skrutiniu byli prohlášeni za zvolené poslance a kteří jsou náhradníky. V zápise budiž uveden zejména výpočet volebního čísla, postup při přikazování mandátů, zbytky vyšlé dělením součtu hlasů číslem volebním a počet mandátů volebním skupinám přikázaných.

(2) Celkový výsledek volby vyhlásí ministr vnitra neprodleně v Úředním listě republiky Československé.

(3) Ministerstvo vnitra vydá zvoleným poslancům osvědčení, které zvoleného opravňuje vstoupiti do Národního shromáždění a účastniti se jeho jednání. Toto oprávnění pomíjí, byla-li jeho volba prohlášena za neplatnou (§ 53).

(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník téže volební skupiny podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině téhož volebního kraje, v kterém byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže volební skupiny podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

(2) Není-li náhradníka téže volební skupiny, zůstane mandát uprázdněn do konce volebního období.

(3) Náhradníka povolá a jeho povolání vyhlásí podle § 43, odst. 2 ministerstvo vnitra, které vydá povolanému osvědčení, opravňující ke vstupu do Národního shromáždění (§ 43, odst. 3).

Nejde-li o čin přísněji trestný, trestá se:

I. Pro přečin tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců:

1. kdo odnímá voliči bez jeho výslovného souhlasu hlasovací lístky nebo prázdný lístek nebo škrtá mu v těchto listinách;

2. kdo mění protiprávně voličské seznamy;

3. kdo vydá obvodnímu volebnímu výboru nestejné hlasovací obálky nebo neodvede obvodnímu volebnímu výboru nedoručené legitimační lístky;

4. kdo nešetří zákazu o výčepu, prodeji a podávání nápojů obsahujících alkohol;

5. předseda krajského volebního výboru nebo jiná osoba k tomu určená, odepře-li přijmouti kandidátní listinu nebo vyhověti i jinak povinnostem uvedeným v § 19, odst. 1;

6. předseda krajského volebního výboru nebo jiný veřejný funkcionář nebo veřejný zaměstnanec, který úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dá rozmnožiti nebo dodati nesprávné kandidátní listiny. Pokus je trestný.

II. Pro přestupek soudem vězením do tří měsíců nebo trestem na penězích do 50.000 Kčs:

1. kdo se snaží v rozporu s ustanovením § 13, odst. 2 vykonati volební právo ve více než jedné obci;

2. kdo odepře oprávněné osobě vydati hlasovací lístek, prázdný lístek nebo legitimační lístek;

3. kdo nedá svým zaměstnancům nebo podřízeným prázdno k výkonu volebního práva nebo k výkonu jejich funkcí jako členů volebních orgánů nebo jejich náhradníků;

4. kdo protiprávně zabraňuje nebo znemožňuje nahlížeti do voličských seznamů a činiti si opisy nebo výpisy;

5. kdo nezachová úmyslně lhůtu, jejíž zachování je tímto zákonem stanoveno;

6. kdo jsa k tomu povinen, nevyloží včas voličské seznamy;

7. kdo odepře ověřiti podpis voličův na kandidátní listině (§ 19, odst. 2).

III. Pro přestupek okresním národním výborem (§ 46, odst. 7) vězením (uzamčením) do jednoho měsíce nebo pokutou do 10.000 Kčs:

1. kdo agituje v budově, v níž jest volební místnost, nebo v takové budově zřídí volební kancelář;

2. kdo se nezúčastní volby bez omluvného důvodu;

3. kdo kandiduje vědomě na několika kandidátních listinách;

4. kdo nesplní povinnosti stanovené v § 51;

5. kdo odevzdá hlasovací lístek, ač bylo pravoplatně rozhodnuto, že není státním občanem Československé republiky, nebo ač je si vědom, že v den vyložení voličských seznamů (§ 12) nepřekročil 18. rok věku, nebo ač je si vědom, že je vyloučen z práva voliti podle § 11, odst. 1, nebo ač byl úředně vyrozuměn o tom, že bylo učiněno nebo že podle rozhodnutí příslušného orgánu má býti učiněna u jeho zápisu ve voličských seznamech poznámka překážky výkonu práva volebního (§ 55);

6. člen volebního orgánu, který poruší některou z povinností uložených tímto zákonem.

Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti vyměřen náhradní trest vězení (uzamčení) podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené.

(1) Dohlédacím orgánem v tomto zákoně se rozumí v obcích, v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, zemský národní výbor, na Slovensku pověřenectvo vnitra, a v ostatních obcích okresní národní výbory.

(2) Dohlédací orgán bdí nad řádným a včasným prováděním všech úředních úkonů uložených tímto zákonem podřízeným národním výborům, jakož i obvodním (místním) a krajským volebním výborům. Shledá-li nedbalost nebo nesprávnost, může, zachovávaje pravomoc volebních výborů, úkon zcela nebo zčásti dáti provésti vlastními orgány, a to, jde-li o místní (ústřední) národní výbor, na náklad obce, která má právo postihu na svých příslušných orgánech.

(3) Jestliže příslušný akční výbor Národní fronty včas nenavrhne zástupce volebních skupin za členy nebo náhradníky do volebních výborů, nebo jestliže nenavrhne osoby způsobilé (§ 5, odst. 2), může příslušný orgán (§ 7, odst. 2 a § 8, odst. 2) i bez dalších návrhů jmenovati členy a náhradníky.

(4) Nesejde-li se volební výbor včas v počtu usnášení schopném, nebo stane-li se nezpůsobilým k usnášení, nebo nesplní-li své úkoly ve lhůtě stanovené tímto zákonem, provede úřední jednání předsedající volebního výboru. Nedošlo-li k ustavení obvodního (místního) volebního výboru, provede úřední jednání předseda místního národního výboru, a nedošlo-li k ustavení krajského volebního výboru, předseda okresního národního výboru (odstavec 7), v jehož obvodu má dotčený volební výbor sídlo, po případě zástupce určený předsedou příslušného národního výboru - neučiní-li ministr vnitra jiného opatření. V těchto případech buďtež přibráni k jednání důvěrníci podle možnosti za každou volební skupinu, která jest nebo má býti v dotčeném volebním výboru zastoupena.

(5) Vrchní dohled nad všemi dohlédacími orgány a volebními výbory náleží ministru vnitra, jemuž přísluší také dohlédací právo, upravené v předchozích odstavcích.

(6) Dohlédací orgán může vyslati k obvodním (místním) a krajským volebním výborům svého zástupce, aby dohlédl na správné provádění volby a zjišťování volebního výsledku. Totéž oprávnění přísluší též ministru vnitra, na Slovensku též pověřenci vnitra.

(7) Okresním národním výborem (předsedou okresního národního výboru) v odstavci 4, v § 5, odst. 3, § 6, odst. 3, § 7, odst. 2 a 4, § 9, odst. 1, § 26, odst. 1, § 38, odst. 1 a 3 a v § 45, III se rozumí v obci, v níž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, ústřední (místní) národní výbor (jeho předseda).

(1) Pomocné prostředky věcné i osobní (pracovní síly) potřebné k řádnému provedení volby a zjištění jejího výsledku v obci, zejména pomocné prostředky potřebné pro obvodní (místní) volební výbor, opatří - bez újmy ustanovení odstavce 2 a § 48 - místní (ústřední) národní výbor nákladem obce. Zejména mu náleží opatřiti vhodné volební místnosti a vybaviti je potřebnými předměty podle podrobnějších předpisů vydaných na podkladě tohoto zákona. Opatří takto i legitimační lístky, úřední obálky a uhradí poštovné, telegrafní a telefonní poplatky a pod., souvisící s prováděním úkolů obvodního (místního) volebního výboru.

(2) Vhodnou volební místnost v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech je povinna poskytnouti správa dotčeného ústavu na svůj vlastní náklad. Volební místnost v ústavu vybaví potřebnými předměty místní (ústřední) národní výbor na náklad obce.

(3) Neučiní-li potřebná opatření podle ustanovení předchozích odstavců místní (ústřední) národní výbor (správa ústavu), může - je-li nebezpečí z prodlení - předseda obvodního (místního) volebního výboru učiniti vhodná opatření na náklad obce, pokud se týče na náklad správy ústavu. Oprávnění dohlédacích orgánů podle § 46, odst. 2 a 5 zůstává nedotčeno.

(4) Věcné i osobní pomocné prostředky potřebné pro krajský volební výbor se sídlem v obcích, v nichž místní (ústřední) národní výbor vykonává působnost okresního národního výboru, opatří, pokud nejde o krajský volební výbor pro volební kraj čtvrtý, ústřední (místní) národní výbor nákladem obce. Ustanovení odstavce 3 platí přiměřeně.

(1) Věcné i osobní pomocné prostředky, potřebné pro krajské volební výbory, na které se nevztahuje § 47, odst. 4, opatří okresní národní výbor, v jehož obvodu je sídlo tohoto volebního výboru, na náklad státu.

(2) Věcné i osobní pomocné prostředky, potřebné pro ústřední volební výbor, opatří ministerstvo vnitra na náklad státu.

(3) Z prostředků státních se uhradí též náklady spojené s rozmnožením kandidátních listin a vyhotovením prázdných lístků.

(4) Státní správa dodá zdarma výtisky vyhlášek, zápisů volebních výborů, hlasovacích seznamů a jiných potřebných tiskopisů, jejichž vzorce stanoví ministerstvo vnitra.

Veškerá podání, zápisy (protokoly) a úřední úkony ve věci voleb, jakož i ověření podpisů voličů na kandidátních listinách (§ 19, odst. 2) a kandidátů (§ 23) jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.

Všechny úřady a orgány veřejné správy, jakož i soudy jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto zákona.

Osoby, provozující živnost knihtiskařskou nebo v ní činné, jsou povinny vyhověti příkazům krajského volebního výboru a všech ostatních orgánů v mezích jejich působnosti, aby hlasovací lístky, legitimační lístky, voličské průkazy a všechny ostatní úřední tisky byly včas a správně rozmnoženy.

Nedošlo-li z jakýchkoliv důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, nebo nelze-li volbu zcela nebo zčásti provésti podle ustanovení tohoto zákona pro nastalé překážky, může vláda nejpozději do 7 dnů učiniti potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, při čemž může nařízením v nezbytných případech zkrátiti lhůty předepsané ve volebním řízení.

(1) O stížnosti proti volbě rozhoduje zatím předsednictvo Národního shromáždění.

(2) Volbu poslanců ověřuje a o neslučitelnosti rozhoduje zatím Národní shromáždění, zvolíc k tomu účelu výbor ověřovací a inkompatibilitní. Volba poslanců buď ověřena nejpozději do 3 měsíců po ustavení Národního shromáždění nebo ode dne, kdy nastupující náhradník složil poslanecký slib.

(3) O ztrátě mandátu po volbě rozhoduje zatím Národní shromáždění.

(4) Při jednání jest užíti obdobně předpisů platných pro jednání před volebním soudem.

Volebními skupinami podle tohoto zákona se rozumějí politické strany vyvíjející činnost v den vypsání volby ve volební oblasti (t. j. mají-li tam svou organisaci), dále sdružení politických stran nebo skupiny voličů.

(1) Překážka výkonu práva volebního budiž poznamenána ve stálých seznamech voličských u zápisu

a) osob, u nichž při odsouzení pro trestný čin podle některého z předpisů, uvedených v § 22, odst. 1 zák. č. 28/1946 Sb., nebo podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb., na ochranu republiky, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, vydaných před 30. zářím 1938, nebo podle zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu, nebo podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich, nebo podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně dvouletého plánu, byla vyslovena ztráta práva volebního (ztráta čestných práv občanských, ztráta občanské cti), rozsudek však nenabyl ještě právní moci;

b) osob, odsouzených pro trestný čin podle některého z předpisů, uvedených v § 22, odst. 2 zák. č. 28/1946 Sb., trestním nálezem nebo rozsudkem, který nenabyl ještě právní moci;

c) osob pravoplatně odsouzených v době po 5. květnu 1945 pro soudní trestný čin nebo správní přestupek podle některého z předpisů uvedených pod písm. a) nebo písm. b), pokud nebyla již vyslovena ztráta práva volebního;

d) osob, odsouzených podle dekretu presidenta republiky ze dne 4. října 1945, č. 105 Sb., o očistných komisích pro přezkoumání činnosti veřejných zaměstnanců, ve znění zákona ze dne 16. května 1946, č. 130 Sb., a zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 247 Sb., i když nález nenabyl ještě právní moci; na Slovensku pak osob, o nichž jako o státních nebo jiných veřejných zaměstnancích po provedeném prověřovacím řízení nebylo rozhodnuto, že se ponechávají v dosavadním služebním postavení při zachování všech služebních a platových nároků, jakož i osob, jimž jako poživatelům odpočivných a zaopatřovacích platů po témž řízení nebyly ponechány odpočivné a zaopatřovací platy v dosavadní výši, i když rozhodnutí o prověření nenabylo ještě právní moci;

e) osob, které akční výbory Národní fronty vyřadily z veřejného a politického života, protože jsou odsouzeny nebo proti nim jest vedeno trestní řízení podle zákona na ochranu republiky, nebo se provinily proti lidově-demokratickému řádu, nebo činně a vědomě usilovaly o hospodářský rozvrat, nebo zneužívaly své veřejné nebo politické funkce ke svému obohacení, zejména přijímáním úplatků.

(2) Poznámka překážky výkonu práva volebního může býti učiněna, vyžaduje-li toho veřejný zájem, u zápisů osob, proti nimž bylo zahájeno trestní řízení pro trestný čin (činnost) podle některého z předpisů uvedených v odstavci 1 nebo byla zahájena revise trestního řízení proti nim podle zákona ze dne 25. března 1948, č. 34 Sb., o revisi trestního řízení v některých případech provinění proti národní cti.

(3) O poznamenání překážky výkonu práva volebního podle odstavce 2 rozhodne místní národní výbor svou místní volební komisí (§ 56). Komise rozhoduje pro.stou většinou hlasů s konečnou platností.

(4) Poznámku překážky výkonu volebního práva podle odstavců 1 a 2 vyznačuje ve stálých seznamech voličských místní národní výbor svou místní volební komisí (§ 56). Pro tuto poznámku překážky práva volebního platí přiměřeně ustanovení § 16 zák. č. 28/ 1946 Sb.

(5) Poznámka překážky výkonu práva volebního může býti vyslovena a ve voličských seznamech vyznačena nejpozději den před volbou. Bude vymazána z moci úřední nebo na žádost strany, odpadnou-li předpoklady pro její vyznačení, nejpozději však dnem 31. prosince 1948.

(6) Dokud je vyznačena poznámka překážky výkonu práva volebního, nesmí býti vydán dotčené osobě voličský průkaz. Voličské průkazy, které byly vydány osobě, u jejíhož zápisu ve stálých seznamech voličských byla, třebas i po vydání voličského průkazu vyznačena nebo vyslovena překážka práva volebního, jsou neplatné. O neplatnosti voličského průkazu budiž neprodleně uvědoměn místní národní výbor v obci uvedené na voličském průkazu, v níž osoba hodlá voliti; v případech, v nichž není tato obec uvedena ve voličském průkazu, jest neplatné voličské průkazy neprodleně uveřejniti v Úředním listě republiky Československé, na Slovensku též v Úředním Věstníku.

(1) Místní volební komise (§ 55, odst. 3 a 4) má 5 členů a tolikéž náhradníků. Členy a za každého člena náhradníka jmenuje místní národní výbor k návrhu příslušného místního, a není-li ho, okresního akčního výboru Národní fronty. Předsedou místní volební komise nesmí býti předseda místního národního výboru.

(2) Na tuto komisi přechází veškerá působnost místní volební komise, uvedené v § 7, odst. 2 zák. č. 28/1946 Sb.