(1) Podrobnosti volebního řízení mohou býti upraveny vládním nařízením. Vydá-li ministr vnitra v mezích své působnosti směrnice o provádění tohoto zákona, uveřejní je v Úředním listě republiky Československé.

(2) Na opatření, která učinil ministr vnitra k přípravě provedení tohoto zákona, již v době před počátkem jeho účinnosti a pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Příloha k § 1 zák. č....../1948 Sb.

se sídlem krajského volebního výboru v Praze; volební kraj tvoří hlavní město Praha.

se sídlem krajského volebního výboru v Kladně; volební kraj tvoří správní okresy:

Kladno, Kralupy nad Vltavou, Louny, Rakovník, Roudnice nad Labem, Slaný a Žatec.

se sídlem krajského volebního výboru v Mladé Boleslavi; volební kraj tvoří správní okresy:

Mladá Boleslav, Dubá, Mnichovo Hradiště, Jičín, Mělník, Nymburk a Poděbrady.

se sídlem krajského volebního výboru v sídle okresního národního výboru Praha-venkov-jih; volební kraj tvoří správní okresy:

Beroun, Brandýs nad Labem, Český Brod, Hořovice, Jílové, Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever, Příbram a Říčany.

se sídlem krajského volebního výboru v Plzni; volební kraj tvoří statutární město Plzeň a správní okresy:

Blatná, Domažlice, Klatovy, Kralovice, Planá, Plzeň-venkov, Přeštice, Rokycany, Stříbro, Sušice, Tachov a Horšovský Týn.

se sídlem krajského volebního výboru v Karlových Varech; volební kraj tvoří správní okresy:

Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Kraslice, Mariánské Lázně, Loket, Nejdek, Podbořany, Sokolov, Teplá, Karlovy Vary, Vejprty a Žlutice.

se sídlem krajského volebního výboru v Ústí nad Labem; volební kraj tvoří správní okresy:

Bílina, Děčín, Duchcov, Chomutov, Litoměřice, Most, Teplice a Ústí nad Labem.

se sídlem krajského volebního výboru v Liberci; volební kraj tvoří statutární město Liberec a správní okresy:

Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec-venkov, Česká Lípa, Rumburk, Semily, Šluknov, Turnov a Varnsdorf.

se sídlem krajského volebního výboru v Hradci Králové; volební kraj tvoří správní okresy:

Broumov, Nový Bydžov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Nové město nad Metují, Náchod, Nová Paka, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov a Vrchlabí.

se sídlem krajského volebního výboru v Pardubicích; volební kraj tvoří správní okresy:

Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Vysoké Mýto, Pardubice, Polička, Ústí nad Orlicí a Žamberk.

se sídlem krajského volebního výboru v Havlíčkově Brodě; volební kraj tvoří správní okresy:

Havlíčkův Brod, Čáslav, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Kolín a Ledeč nad Sázavou.

se sídlem krajského volebního výboru v Táboře; volební kraj tvoří správní okresy:

Benešov, Kamenice nad Lipou, Milevsko, Pelhřimov, Sedlčany, Tábor a Vlašim.

se sídlem krajského volebního výboru v Českých Budějovicích; volební kraj tvoří správní okresy:

České Budějovice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Český Krumlov, Písek, Prachatice, Strakonice, Třeboň a Týn nad Vltavou.

se sídlem krajského volebního výboru v Jihlavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Moravské Budějovice, Dačice, Jihlava, Moravský Krumlov, Velké Meziříčí, Třebíč a Znojmo.

se sídlem krajského volebního výboru v Brně; volební kraj tvoří statutární město Brno a správní okresy:

Boskovice, Brno-venkov, Hustopeče, Nové Město na Moravě, Mikulov, Tišnov, Moravská Třebová a Vyškov.

se sídlem krajského volebního výboru v Olomouci; volební kraj tvoří statutární město Olomouc a správní okresy:

Moravský Beroun, Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk a Zábřeh.

se sídlem krajského volebního výboru ve Zlíně; volební kraj tvoří správní okresy: Uherský Brod, Hodonín, Uherské Hradiště, Kyjov a Zlín.

se sídlem krajského volebního výboru v Ostravě; volební kraj tvoří statutární město Ostrava a správní okresy:

Fryštát, Nový Jičín, Valašské Meziříčí, Místek, Český Těšín a Vsetín.

se sídlem krajského volebního výboru v Opavě; volební kraj tvoří statutární město Opava a správní okresy:

Bílovec, Bruntál, Jeseník, Hlučín, Krnov a Opava-venkov.

se sídlem krajského volebního výboru v Bratislavě; volební kraj tvoří město Bratislava a správní okresy:

Bratislava-okolí, Stará Ďala, Galanta, Komárno, Malacky, Modra, Dunajská Streda, Šaľa, Šamorín a Nové Zámky.

se sídlem krajského volebního výboru v Trnavě; volební kraj tvoří správní okresy:

Hlohovec, Nové Mesto nad Váhom, Myjava, Piešťany, Senica, Skalica a Trnava.

se sídlem krajského volebního výboru v Trenčíně; volební kraj tvoří správní okresy:

Bánovce nad Bebravou, Ilava, Prievidza, Púchov, Topoľčany a Trenčín.

se sídlem krajského volebního výboru v Nitře; volební kraj tvoří správní okresy:

Nová Baňa, Kremnica, Krupina, Levice, Zlaté Moravce, Nitra, Parkan, Vráble a Želiezovce.

se sídlem krajského volebního výboru v Žilině; volební kraj tvoří správní okresy:

Považská Bystrica, Bytča, Čadca, Turčiansky Svätý Martin, Kysucké Nové Mesto a Žilina.

se sídlem krajského volebního výboru v Liptovském Sv. Mikuláši; volební kraj tvoří obec Vysoké Tatry a správní okresy:

Kežmarok, Dolný Kubín, Levoča, Liptovsky Svätý Mikuláš, Námestovo, Poprad, Rožnava, Ružomberok, Trstená, Spišská Nová Ves a Spišská Stará Ves.

se sídlem krajského volebního výboru v Banské Bystrici; volební kraj tvoří správní okresy:

Brezno nad Hronom, Banská Bystrica, Feledince, Modrý Kameň, Lučenec, Revúca, Rimavská Sobota, Banská Štiavnica, Tornaľa a Zvolen.

se sídlem krajského volebního výboru v Prešově; volební kraj tvoří správní okresy:

Bardejov, Giraltovce, Stará Ľubovňa, Prešov, Sabinov, Stropkov, Svidník a Vranov.

se sídlem krajského volebního výboru v Košicích; volební kraj tvoří město Košice a správní okresy:

Gelnica, Humenné, Kráľovský Chlumec, Veľké Kapušany, Košice-okolí, Medzilaborce, Michalovce, Moldava nad Bodvou, Snina, Sobrance a Trebišov.

Po dobu prvního volebního období celostátního zákonodárného sboru, který bude vytvořen novou ústavou, má vykonávati jeho působnost podle chystané zvláštní úpravy Národní shromáždění, o jehož volbu nyní jde.

Obsahem osnovy jest řád volení do tohoto Národního shromáždění.

Osnova spočívá na ústavních zásadách volebního práva, t. j. na zásadách všeobecného, rovného, přímého, tajného práva hlasovacího a zásadě poměrného zastoupení.

Poslední parlamentní volby byly provedeny podle zákona o volbě ústavodárného Národního shromáždění (č. 67/1946 Sb.). Z jeho zásad vychází v podstatě tento návrh, prováděje změny zejména tam, kde pro to mluvily praktické zkušenosti získané při provádění voleb.

U srovnání s poslední úpravou přináší návrh tyto hlavní změny: již zákon o volbě ústavodárného Národního shromáždění použil ve značném rozsahu instituce voličských průkazů, aby umožnil volbu řadě voličů. V tomto úsilí pokračuje též předkládaný návrh. Podle něho lze totiž utvořiti zvláštní volební obvody pro nemocnice a jiné léčebné nebo sociální ústavy, aby ošetřované osoby a chovanci sociálních ústavů, kteří pro svůj tělesný stav nejsou s to vykonati volební právo mimo ústav, mohli voliti (§ 4, odst. 3 a § 33).

Mimo to se usnadňuje také voličům vykonávajícím veřejnou službu v době volby, aby volili na podkladě voličského průkazu v obci, v níž právě jsou (§ 14, odst. 2). Jde hlavně o zaměstnance poštovní a železniční správy.

Pokud jde o nejbližší volby do Národního shromáždění, bylo třeba upraviti výkon práva volebního se zřetelem na dosud neskončenou očistu veřejného a politického života. Veřejný zájem vyžaduje, aby voleb se nezúčastnily osoby, které se prohřešily proti republice, národu nebo lidově-demokratickému zřízení.

K tomuto účelu slouží poznámka překážky výkonu volebního práva, jako zjev přechodný. Příslušné ustanovení osnovy (§ 55) navazuje v tomto směru na dřívější § 24 zákona o úpravě stálých seznamů voličských (č. 28/1946 Sb.).

V otázce kvora při druhém skrutiniu (§ 42, odst. 1) se vrací návrh k tendencím z doby předmnichovské.

Na další změny se zřetelem na volební řád do ústavodárného Národního shromáždění se upozorňuje v části následující.

Volební kraje se shodují v podstatě s volebními kraji podle zákona o volbě ústavodárného Národního shromáždění. Přihlédlo se jen k změnám správních okresů, pokud k nim zatím došlo. Rovněž v určení sídel krajských volebních výborů nenastalo žádných změn.

Volební kraje se sdružují ve dvě volební oblasti, z nichž jednu tvoří volební kraje v zemích českých (volební kraje I - XIX), druhou volební kraje na Slovensku (volební kraje XX-XXVIII).

Již při volbě ústavodárného Národního shromáždění byly rozdělovány mandáty mezi země podle počtu zapsaných voličů a mezi volební kraje podle počtu platných odevzdaných hlasů.

Osnova zachovává tuto konstrukci s tou odchylkou, že mandáty se rozvrhují zprvu na volební oblasti, tedy nikoliv jednotlivě na země.

Při přikazování menších obcí k nejbližší obci, jako místu volebnímu, nutno bráti zřetel na místní poměry a vzdálenost, aby se voličové mohli zúčastniti volby bez zvláštních nesnází.

Poukazuje se na všeobecnou část důvodové zprávy.

Při tvoření volebních obvodů nutno míti náležitý zřetel na to, aby tajnost volby nebyla ohrožena, kdyby ve volebním obvodu volil jen nepatrný počet voličů.

Osoby s voličskými průkazy budou zpravidla voliti společně s osobami jinými, aby tak byla co nejvíce zajištěna tajnost volby. Stejná zásada platí o voličích z přikázané obce.

Vzhledem k úkolům, které se ukládají ústřednímu volebnímu výboru a krajským volebním výborům, je třeba, aby k jmenování jejich členů a náhradníků, jakož i k ustavení krajských volebních výborů došlo, pokud možno, v co nejkratší době po vypsání volby.

Podmínky volebního práva se shodují s náležitostmi pro zápis do voličských seznamů, uvedenými v § 2, odst. 1 zákona o úpravě stálých seznamů voličských. Podmínkou výkonu volebního práva zůstává však zápis ve stálých seznamech voličských, kteroužto zásadu všeobecně již vyslovuje § 1, odst. 2 cit. zákona.

Toto ustanovení upravuje otázku, kdo jest vyloučen z aktivního práva volebního. Ustanovení § 55 osnovy, na něž poukazuje § 11, odst. 2, jest povahy přechodné.

Obdobné ustanovení měly dřívější řády volební do Národního shromáždění, jakož i do okresních a zemských zastupitelstev a do obcí. Jde o důsledky plynoucí z vyloučení z práva volebního.

Pokazuje se na všeobecnou část důvodové zprávy.

Nežádá se, aby státní občanství trvalo po určitou dobu přede dnem volby. Stačí, je-li dotčená osoba státním občanem Československé republiky v den volby.

Dosud byli volitelní státní občané Československé republiky české, slovenské, nebo jiné slovanské národnosti, bez rozdílu pohlaví, kteří dosáhli 21. roku svého věku a vyhovují ostatním podmínkám zákona o volbě ústavodárného Národního shromáždění (čl. 4 ústav. zák. č. 65/1946 Sb.).

Toto ustanovení je odůvodněno tím, že kandidátní listiny musí býti podepsány osobami zapsanými ve stálých seznamech voličských (§ 19, odst. 2).

Zásada poměrného zastoupení předpokládá nezbytně podávání kandidátních listin.

Pojem volební skupiny se určuje v § 54 osnovy.

Kandidátní listina volební skupiny musí býti podepsána nejméně 1000 voličů, zapsaných do voličských seznamů v obcích volebního kraje.

Legitimační lístky se mají zavésti jen v těch obcích, pro něž to stanoví ministr vnitra. Vždy musí býti dodány legitimační lístky místním voličům v nemocnicích a jiných léčebných nebo sociálních ústavech.

Volič musí v kterékoli obci, jsou-li pochybnosti, prokázati svou totožnost.

Toto ustanovení se shoduje v zásadě s obdobným ustanovením § 24 zák. č. 67/1946 Sb., až na modifikaci uvedenou v odstavci 4.

Upravuje se tu otázka uplatnění námitek proti voličům, a to především se zřetelem na § 12 (nepřipuštění k hlasování).

Prázdné lístky byly již zavedeny pro volby do ústavodárného Národního shromáždění.

V tomto ustanovení se upravuje hlasování osob ošetřovaných v nemocnicích a jiných léčebných ústavech nebo umístěných v sociálních ústavech. (Srov. všeobecnou část důvodové zprávy.)

Postup při určení počtu poslanců volených ve volebních krajích je obdobný úpravě obsažené v § 34 zák. č. 67/1946 Sb. Jeví se tu ovšem důsledky změny provedené v § 2.

První skrutinium se provádí celkem podle zásad, které určil § 35 zák. č. 67/1946 Sb. pro prvé skrutinium při volbách do ústavodárného Národního shromáždění.

Rovněž úprava druhého skrutinia je převzata ze zákona o volbě ústavodárného Národního shromáždění (§ 36). Zavádí se kvorum (odstavec 1). V důsledku toho přihlíží se při druhém skrutiniu ke zbytkům hlasů jen u těch volebních skupin, které splňují předpoklad určený v tomto ustanovení. Druhé skrutinium se provádí podle volebních oblastí a nikoliv podle jednotlivých zemí, jak tomu bylo v roce 1946.

Nařizovací moc vlády se tu omezuje jen na zkrácení lhůt. Ostatní formální předpisy nesmějí býti zjednodušeny.

Poukazuje se na všeobecnou část důvodové zprávy.

Poznamenává se, že poznámka překážky výkonu práva volebního jest jednak obligatorní v případech uvedených v § 55, odst. 1, písm. a) až e), jednak fakultativní (§ 55, odst. 2). O poznamenání překážky výkonu práva volebního podle odstavce 2 rozhodne místní národní výbor svou místní volební komisí (§ 56); tato komise též vyznačuje poznámku překážky výkonu práva volebního ve voličských seznamech. Poznámka bude vymazána z moci úřední nebo na žádost strany, odpadnou-li předpoklady pro její vyznačení, nejpozději však dnem 31. prosince 1948.

Místní volební komise, pověřená úkoly podle § 55, odst. 3 a 4, je pětičlenná. Přenáší se na ni též působnost dosavadní místní volební komise místního národního výboru, uvedené v § 7, odst. 2 zákona o úpravě stálých seznamů voličských.