Základy lidově demokratického zřízení byly již položeny. Tím větší je však odpovědnost této vlády a tím těžší jsou její úkoly. Tato vláda má uvést ve skutek s největší dokonalostí a k největšímu prospěchu státu a národa všechno to, k čemu základy jsou již vybudovány. Lidově demokratická cesta k socialismu je otevřena, je nutno nyní po ní kupředu jít. V praxi to znamená: každodenní starost o životní, sociální i kulturní potřeby lidu. Každodenní starost a péče o rozvinování výrobních sil. Každodenní starost a péče o soustavné zdokonalování všech složek hospodářského života, každodenní starost o zvyšování produktivity práce v továrnách, na polích i v administrativě. Je zkrátka nutno mít stále na zřeteli: Nebudeme-li více a lépe vyrábět, nebudeme lépe žít. Docílit to, abychom více a lépe vyráběli, to jest základním a programovým úkolem této vlády a celého národa pro příští léta. (Potlesk.)

Důvěra, kterou lid věnoval novému Národnímu shromáždění, obrozené národní frontě a jejím představitelům ve vládě, zavazuje. Vláda i Národní shromáždění musí si být při své odpovědné činnosti vědomy tohoto závazku. Musí spolupracovat a pokračovat v díle, jemuž základy položily ve svých prohlášeních a programech minulé vlády. Věříme, že při plnění těchto úkolů poskytne nám nově zvolený president Klement Gottwald svou plnou spoluprací podporu, radu i pomoc. (Potlesk.)

Prvním úkolem činnosti druhé vlády obrozené Národní fronty je včasné dokončení dvouletého plánu.

Je třeba dobré politiky na všech úsecích hospodářského a veřejného života, a to ještě v období, které zbývá do konce letošního roku.

Díváme-li se na vývoj našeho hospodářství a počátky práce ústavodárného Národního shromáždění, pak můžeme konstatovat stálý vzestup. Výrobní plán v průmyslu splňujeme. Dokončili jsme vcelku osídlení pohraničí, udrželi rovnováhu mezi cenami a mzdami a stabilisovali měnu. Přes loňskou neúrodu se nám podařilo, dík SSSR, překonat potíže ve výživě. Můžeme říci, že jsme za tři roky po skončení války vybudovali svůj stát lépe než v podstatně delší době po roce 1918. Vzestupnou tendenci musíme nejen udržet, ale stále zlepšovat. Proto musí být středem pozornosti vlády v druhém pololetí letošního roku v prvé řadě úspěšné dokončení dvouletého plánu. Tím si zajistíme také dobrý nástup do pětiletky.

Únorové události zjednodušily naše politické poměry. Zjednodušily i naše poměry hospodářské, a to zvláště dalším omezením soukromokapitalistického sektoru v průmyslové výrobě. Tyto skutečnosti a vůle všech pracujících, kteří se rozhodli splnit dvouletku do 28. října, nám naše úkoly usnadňují. Nebudeme však moci přesto splnit ve všech oborech výroby dvouletý plán bezpodmínečně do konce října. Je to proto, že nemáme dostatečnou vlastní surovinovou základnu pro všechna naše výrobní odvětví. Dovozní naši situaci zhoršuje přechodná nerovnováha naší obchodní bilance v důsledku loňské neúrody. Také politický vývoj do února nedovolil řádné plnění dvouletého plánu ve všech oborech. Tak na příklad ve stavebnictví, v průmyslových investicích, v industrialisaci Slovenska, v pomoci hospodářsky slabým krajům, v distribuci a peněžnictví, kde teprve únor dal nám možnosti odstranit překážky a vybudovat pro plnění plánu nutné předpoklady.

Je nyní nutné, abychom v budoucích 6 měsících zajistili splnění plánu v nejvyšší míře a stupňované úsilí přenesli i do pětiletky. Naše protiplány nesmějí zůstat jen zbožným přáním a projevem dobré vůle. Všichni ti, kteří protiplány vytyčovali a na jejich vyplnění se usnášeli, organisátoři a vedoucí naší znárodněné výroby, závodní rady, odborové organisace i pracující, musí konat svou povinnost, vyvinout největší úsilí, odstraňovat nedostatky, zvyšovat produktivitu práce.

Nutno si uvědomit, že plány a protiplány nebudou splněny hezkými sliby a nadšeně přijímanými resolucemi, mohou být splněny jen vystupňovaným pracovním úsilím, lepším využitím pracovního času, lepší organisací práce. (Potlesk.)

Zvláštní a zvýšenou pozornost je nutno věnovat práci na dochvilném plnění plánů a nadplánů zahraničních dodávek a vývozu. S důsledným plněním těchto plánů je úzce spjata otázka našeho zásobování, dovoz potřebného množství masa a tuků stejně jako další plynulý chod výroby, odkázaný na dovoz surovin.

Obstarání nutných pracovních sil a jejich správné použití a rozložení zůstává i pro příští dobu důležitým problémem. Zvýšení výroby není možno všude řešit jen investicemi a rozšiřováním provozního parku, nutno uvažovat o účelnějším použití stávajícího strojového zařízení zavedením dvojích směn v řadě výrobních odvětví. To arciť znamená překonávat mnohé staré předsudky a převýchovu v řadách pracujících.

Stojíme také před velkými organisačními úkoly, které vyplývají z dalších znárodňovacích zákonů.

V prvé řadě je zde úkol organisace nově znárodněné výroby. Je potřebí výrobu plánovitě organisovat, správní i regionálně rozkládat a nejen slepě a paušálně centralisovat.

Také organisace tuzemského velkoobchodu i zahraničního obchodu přinese nám nové úkoly. Je nutno obezřetně stavět, umět vybudovat nové orgány, ale umět i úspěšně použít všeho toho, co již bylo vybudováno a co se osvědčilo.

Vláda také nemíní rušit stávající maloobchodní podniky, které požívají plně ústavní ochrany. V nejbližší době bude předložena osnova zákona o úpravě živnostenského, obchodního a hostinského podnikání, který nově upraví podmínky zřizování živností a dá tak zákonný podklad pro plánování sítě živností a obchodu, neboť jen toto plánování počtu i rozmístění se stane základem rozkvětu řemesla i obchodu a umožní také, aby ústavní ochrana drobného podnikání se v praxi plně uplatňovala.

Je také třeba přebudovat organisace řemesla, obchodu a právě tak i organisace průmyslu. Nové organisace musí být přizpůsobeny tak, aby pod vedením rozhodujících lidových orgánů - národních výborů nebo orgánů vyšších - spolupracovaly při řešení hospodářských otázek, zejména při pracích na znárodnění, plánu i kontrole jeho provádění.

Doplňkem našeho znárodněného podnikání a celého našeho hospodářství se stanou podniky svazků lidové správy, jež ústava předvídá a jež vhodně doplňují síť našeho znárodněného podnikání. Podniky svazků lidové správy, jejich právní a organisační formy, jejich organisace, vedení a řízení - to všechno, promyšleno a urychleně uzákoněno, dá perspektivu rozvoje obcím, okresům a krajům.

Také podnikání lidového družstevnictví, zvláště pak družstevnictví zemědělskému připadne pří naší cestě k socialismu důležitý úkol. Proto bude přikročeno k jeho zjednodušení a praktickému sjednocování vybudováním jednotných, universálních družstev, kterým připadnou nové a vyšší úkoly.

Své znárodněné hospodářství chceme postavit na zdravou finanční základnu. Proto musíme dokončit reorganisaci našeho peněžnictví, a to podle potřeb celkového plánu. Naše měna je pevná a rozvinutím naší výroby a zvyšováním její produktivity budeme ji dále upevňovat. Proto i nadále se musíme snažit svoji kupní sílu udržet v rovnováze s výrobou nových hodnot. Správné skloubení výroby a peněžnictví, zavedení jednotného podnikového početnictví a rozpočetnictví, to jsou předpoklady nutné kontroly, která má přispět k zhospodárnění výroby a k snížení provozních nákladů. To platí nejen pro výrobu, ale i pro distribuci a jiné hospodářské služby.

S úkoly, které chceme splnit v nejkratší době, úzce souvisí otázka decentralisace veřejné správy. To znamená zrušení zemských národních výborů a vytvoření krajů s krajskými národními výbory. Ty mají přinést větší pružnost do státní administrativy, zdokonalení její kontroly lidem. Vytvoření krajů a krajských národních výborů pomůže zdokonalit soustavu národních výborů a rozvine jejich působnost tak, jak to předpokládají příslušná ustanovení nové ústavy. Také to nebude bez obtíží a mnozí budou musit svůj lokální patriotismus umět podřídit společnému zájmu. (Potlesk.)

Přebudování zemí jako správních celků ve správní celky krajové znamená také vytvoření základny oblastního plánování a jeho orgánů. Dvouletý plán je plán ústřední a odborový a jen zčásti je plánem oblastním. Naše pětiletka bude však již skladbou plánu ústředního a plánů oblastních. Tak bude náš první dlouhodobý plán dokonalým hospodářským plánem, který slaďuje zájmy celostátní a zájmy oblastní a umožňuje co možno největší vyrovnání hospodářské činnosti jednotlivých krajů. Vytvoření krajů, krajských národních výborů a krajských plánovacích orgánů bude kladným přírůstkem naší jednotné a sjednocené celostátní plánovací služby.

Důležitým bodem příprav pro pětiletý plán je také přeměna daně z obratu a některých jiných daní ve všeobecnou generální daň ze statků a služeb. Bude odstupňována podle jejich sociální důležitosti a vláda v ní bude mít nástroj k řízení mnoha úseků hospodářského života.

Není toho málo, co všechno bude nutno v poměrně krátké době provádět, připravovat, uzákonit a dokončit. Není také možno vyčíslovat všechny úkoly a jejich podrobnosti. Již z toho, co bylo řečeno, je vidět, že program nové vlády má jiný charakter než programy vlád minulých. Až doposud bylo nutno bojovat o získání možností, aby plány a programy mohly být plněny. Nyní jsou tyto politické možnosti dány a před námi stojí úkol dokázat, že těchto možností dovedeme využít. Podle toho, co dokážeme a jak to dokážeme, bude naši činnost národ posuzovat. Na nás záleží přičinit se ze všech sil o to, aby tento soud byl příznivý. (Potlesk.)

Přecházím nyní k myšlenkám pětiletého plánu.

Dokončení dvouletého plánu včas a s nejlepšími výsledky, jakých ještě můžeme dosáhnout, to je nutný předpoklad pro plynulý přechod do pětiletky. Dvouletý plán je plánem obnovy a jen částečně plánem výstavby. Pětiletý plán je naproti tomu plánem výstavby a přestavby našeho hospodářství. Jeho příprava, která spadá již do letošního roku, přirozeně ovlivňuje i průběh závěrečné fáze plnění dvouletky. To však je nutné vzhledem k době, které je třeba pro přípravu dlouhodobého plánu.

Co je smyslem pětiletky? Pětiletý plán má zajistit další podstatné zvýšení životní úrovně všech vrstev pracujícího lidu měst a venkova a na této základně upevnit svazek dělníků, rolníků, živnostníků a pracující inteligence. K tomu je však třeba, abychom rozvinuli všechny výrobní síly a celé své hospodářství. Nemůžeme se spokojit jenom s obnovou předválečného stavu. Chceme své hospodářství dále budovat, rozšiřovat a zdokonalovat.

Zkoumáme-li historické podmínky, za kterých hospodářství naší republiky vyrůstalo a jakým potřebám v minulosti odpovídalo, pak se nám jeví přeměna struktury československého hospodářství a její přizpůsobení dnešním politickým a hospodářským podmínkám jako samozřejmá věc. Československo bylo před druhou světovou válkou státem s vysoce vyvinutým průmyslem i zahraničním obchodem. Náš průmysl vždy vyžadoval a vyžaduje velkého dovozu surovin a polotovarů. Tento dovoz musíme platit vývozem. Před válkou konkuroval náš průmysl na světových trzích zvláště v těch oborech, kde hladové mzdy u nás snižovaly ceny výrobků pod ceny světové. Konkurenční schopnost našeho kapitalistického podnikání platil český a slovenský pracující člověk svou bídnou životní úrovní. Trhy, které před válkou projevovaly zájem o naše spotřební zboží, byly vesměs trhy mimo dnešní oblast Sovětského svazu.

Dnešní směr našeho zahraničního obchodu - i když chceme obchodovat se všemi státy - do východní a jihovýchodní Evropy zaměřený určuje novou orientaci v naší průmyslové výrobě. K tomu přistupují i změněné podmínky na světových trzích. Je třeba, abychom svou výrobu upravili tak, aby její produkty odpovídaly úloze Československa v demokratickém táboře i odbytovým možnostem v ostatní Evropě a v ostatním světě. Československo jako vyspělý průmyslový stát může pomoci a také pomáhá lidovým demokraciím při výstavbě jejich průmyslu a tím přispívá k jejích hospodářskému i kulturnímu rozvoji.

Náš průmysl nemohl býti za kapitalistického hospodaření vybudován účelně a plánovitě. Byl budován chaoticky. Proto na nás obzvlášť těžce doléhaly světové hospodářské krise a docházelo přímo ke katastrofám. Při dosavadní skladbě našeho průmyslu bychom se ani v budoucností neubránili těžkým hospodářským otřesům. Nám však jde o stálost a plynulost naší výroby.

Pětiletka musí přinést nejen rozmach výrobních sil, ale také větší množství spotřebních statků. Plánujeme zvýšení spotřeby na hlavu asi o 60 % proti předválečnému stavu. Jde přitom o zvýšení spotřeby soukromé i veřejné.

Pětiletý plán je dnes předmětem práce a studia našich hospodářských odborníků. Bude předložen v podzimním zasedání parlamentu. Dnes chci poukázat jen na jeho některé významné znaky, které naznačují velikost možností, ale i úkolů, které máme před sebou.

Tak úloha kovoprůmyslu v naší první pětiletce je dána tím, že kovoprůmysl má zvýšit svou výrobu o 80-90 % proti výrobě plánované na rok 1948. Při tom těžké strojírenství má stoupnout až o 180 %, výroba letadel a vozidel o 78 %, výroba surového železa o 80 %, surové ocelí o 45 % a válcovaných výrobků o 47 %. Výroba elektřiny o 48 %, výroba plynu asi o 70% a výroba chemického průmyslu též asi o 70 %.

Těchto několik jen namátkou vybraných předběžných číslic svědčí o velikosti a dalekosáhlých cílech našeho plánování.

Plánujíce svou velkovýrobu nezapomínáme ani na rozvoj řemesla a živností. Jejích výroba má v pětiletce stoupnout téměř až o 60 % proti letošnímu roku. Řemesla budou pomáhat průmyslu při plnění výrobních úkolů, zvláště ve stavebnictví, a uplatní se i ve vývozu.

Ve dvouletce jsme v průmyslové výrobě plánovali jen některé složky, kterým jsme stanovili jmenovité úkoly. V pětiletce bude plánována již celá průmyslová výroba. Tím zajistíme lepší chod celého hospodářství.

Rozvoj našeho průmyslu bude doprovázen rozvojem našeho zemědělství. Za nejdůležitější bod zemědělské pětiletky považuji zvýšení výrobnosti a snížení výrobních nákladů v zemědělské výrobě. To znamená především urychlit mechanisaci a elektrisaci venkova. Ta umožní zvýšit zemědělskou výrobu asi o 40 % proti předválečným letům. Zemědělství se má dostat asi 30.000 traktorů a stejného počtu závěsných pluhů, více než 30.000 samovazačů a jiných zařízení. Vysoká mechanisace zemědělství je spjata s elektrisací asi 2500 obcí. Po skončení pětiletky bude 90 % obcí v celé republice napojeno na elektrický proud. Obdobně jako průmysl, bude i zemědělství měnit svou strukturu. Bude se dále orientovat od výroby rostlinné k výrobě živočišné. Zatím co prvá stoupne asi jen o 1 %, má se druhá zvýšit asi o 75 %. Zdokonalením zemědělské výroby zvýšíme produktivitu zemědělské práce a snížíme výrobní náklady zemědělství, což povede k dokonalejšímu zhodnocení práce rolníka a k odstranění dnešního nepoměru životní úrovně ve městech a na vesnících. Hlavní pákou zde bude iniciativní účast samých rolníků v duchu chlumeckého a nitranského hnutí.

Nevěnujeme-li dostatek pozornosti živočišné výrobě, marně bychom snili o zlepšení našeho zásobování. Naše produkce masa a tuků nebyla nikdy dostatečná. Přitom byla velká část národa z požívání masa vůbec vyloučena, zvláště nižší vrstvy pracující a nezaměstnaní. Spotřeba masa již dnes při nedostatečných přídělech proti předválečným letům stoupla. Bude stoupati dále, budeme-li chtít příděly masa a tuku řádně upravovat. To není možno docílit dovozem. Musíme si maso sami produkovat. Proto musíme chov i výkrm nově organisovat, především rozšířením plemenných chovů. Čím dříve to uděláme, tím dříve se nám bude lépe žít.

Splnění zemědělského plánu předpokládá zvýšení produkce a dovozu umělých hnojiv a dostatečný dovoz jadrných krmiv. Dále je třeba zlepšit hospodaření vodou a provést v zemědělství dostatečné investice, aby bylo čeleno pohromám sucha. Zemědělství je třeba poskytnout všechnu technickou a hospodářskou pomoc pro zlepšení zemědělské výroby. Půjde dále o rozšíření používání levných a zušlechtěných osiv a sádí, aby jich bylo v posledním roce pětiletky používáno na plných 100 %. Je třeba vybudovat mlékárny, sběrny mléka, jatky, chladírny, mrazírny a konservárny. Vybudováním závodů na zpracování masa a vedlejších produktů a vybudováním i ostatního potravinářského průmyslu zajistíme lepší zpeněžování zemědělské výroby a budeme moci lépe provádět vyživovací politiku. Zlepšení výroby se bude opírat o lepší součinnost mezi výrobou, výkupem a distribucí, v čemž rozhodující úlohu budou hrát zemědělská družstva.

V našich lesích budeme i nadále napravovat škody válečného i předválečného hospodářství. Budeme převádět čisté porosty na porosty smíšené a meliorovat nemocnou lesní půdu. Zalesníme 60.000 ha pozemků, které nejsou vhodné pro zemědělství. Správa státních lesů se bude dále věnovat mechanisaci práce a dopravy v lesním hospodářství.

Všemi uvedenými opatřeními se bude postupně zvyšovat životní úroveň pracujícího lidu venkova a vytvoří se další předpoklady pro její vyrovnání s městem.