S radostí a uspokojením jsme vyslechli slova předsedy vlády o Sboru národní bezpečnosti, o naší armádě a obraně našeho státu. Budujeme svoji armádu pouze na obranu proti cizí útočnosti. Vývoj poměrů v některých oblastech Německa nutí k bdělosti a ostražitosti. Zůstáváme však věrni své tradici, politice míru a mírové výstavby. Správně řekl pan předseda vlády, že naše mírové smlouvy jsou základem k rozšíření a prohloubení mírové spolupráce ve všech oblastech. Naše spojenectví a přátelství se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie je cenným příspěvkem k světovému míru. Jsme šťastni, že mírový tábor v čele se Sovětským svazem je každým dnem silnější, a to také vysvětluje náš klid, sebevědomí a víru v šťastnou budoucnost.

Předseda vlády promluvil k nám a všemu československému lidu jako svědomitý hospodář a starostlivý otec rodiny. Promluvil odpovědný státník střízlivě, realisticky, ale nabádavě a optimisticky. Zápotockého projev je také nejlepší odpovědí těm našim zahraničním nepřátelům, kteří mluví o republice jako o policejním státě, kde jsou lidé bezdůvodně trestáni a pronásledováni. Říká:Z naší národní pospolitost(nesmí být vyloučen nikdo, kdo se z ní nevyloučí sám". Mluví ve stejném duchu jako pan president Gottwald, který po abdikaci pana presidenta dr Beneše řekl:Nechť zároveň přijme (president dr Beneš) naše ujištění, že všechny naše síly patří a budou patřit velkému úkolu, který vyjádřil ve svém posledním presidentském dopise: aby všichni žili a pracovali ve snášenlivosti, lásce a odpuštění, svobody přáli a svobody svědomitě užívali". Jistě se i u nás ukřivdilo, ale s odpovědných míst se veřejně prohlásilo, že křivdy budou odčiněny, neboť nechceme nikomu bezdůvodně křivdit. Chceme naopak skutky prokázat rozdíl mezi falešnou humanitou měšťáckou a opravdovou humanitou socialistickou. Naším cílem je štěstí a svoboda československého lidu. Přejeme si, aby pro tvůrčí, budovatelskou práci bylí získáni všichni dobří Češi a Slováci. Tuto cestu jsme sledovali od prvních dnů našeho osvobození. Je to především velká, historická zásluha Klementa Gottwalda, Zdeňka Fierlingra, Antonína Zápotockého a jejich spolupracovníků, že jsme tuto velkou sociální přeměnu uskutečnl(v klidu, bez občanské války. A na této cestě klidného, nenásilného budování chceme pokračovat. Snažili jsme se, aby národ, který nesmírně trpěl v boji s nacistickými okupanty, nebyl vržen do nových sociálních bojů, aby zbytečně netrpěl. Po vítězství Rudé armády nad nacismem uvolnily se i u nás mocné revoluční síly a měli jsme všechny nutné předpoklady pro sociální přestavbu.

Dobře si uvědomujeme příčiny, význam i důsledky únorové krise. Je nám jasné, že začínáme novou etapu v socialistickém budování republiky. To se samozřejmě projevuje zejména důležitými změnami v našem politickém životě. Především dochází k politickému zjednodušení. Dokazoval jsem od našeho osvobození, že v nových poměrech budou míti politické strany, odůvodňované naší politickou a stranickou tradicí a potřebami demokracie, oprávnění jen tehdy, stanou-li se nástrojem revoluce, dají-li se do služeb přestavby společnosti. Starý typ stran z období liberalismu je mrtev, a snaha, budovat strany se stejným posláním jako v kapitalismu, nutně musela vésti ke krisi. Politické zjednodušení se projeví především v organisační, politické a ideové jednotě dělnického hnutí. Pro klidnou výstavbu socialistického státu potřebujeme jednotu národa, a jádrem této jednoty bude sjednocená socialistická strana, komunistická strana Československa. (Potlesk.)

Hlavní příčina rozporu mezi komunisty a soc. demokraty - spor o cestu k moci - byla u nás a v zemích lidové demokracie vývojem překonána. Tato otázka patří již historii. Po našem osvobození jistě byly vážné důvody pro existenci dvou samostatných marxistických stran, které měly úzce spolupracovat na socialistické výstavbě a vzájemně se doplňovat. Nyní je situace jiná. Mnohé se změnilo, a zejména mezinárodní vývoj je důležitý pro postup socialistického hnutí. Proto nejen u nás, ale ve všech zemích lidové demokracie dochází k likvidaci rozporů z r. 1920 a k sjednocení socialistického tábora, jehož hlavním posláním je výstavba nového sociálního řádu.

V otázce socialistické výstavby není mezi stranami rozdílu, neboť mají stejný ideologický základ. Dnes by nemělo ani smyslu, kdyby strany Národní fronty mezi sebou bojovaly, jak jsme to poznávali v kapitalismu a jak se o to někteří političtí činitelé pokoušeli po volbách v r. 1946 do února letošního roku.

Hlavní sporná otázka - kapitalismus nebo socialismus - byla rozhodnuta s konečnou platností: Ke kapitalismu se nikdy nevrátíme! Jdeme kupředu, k socialismu. (Potlesk.) Proto dnes je jiný poměr mezi stranami a proto také musíme mít jinou sněmovnu než v minulosti.

Někteří z nás se snažili již v Ústavodárném Národním shromáždění o vyšší úroveň zákonodárného sboru. Dokazoval jsem - žel, marně - že parlament v lidové demokracii má jiné poslání než ve státě s kapitalistickým společenským řádem. Malicherné stranické a prestižní boje a nesmyslná agitační horečka, které ovlivňovaly i jednání ve sněmovních výborech - to vše znemožňovalo, abychom si vytvořili opravdu nový typ moderního lidového parlamentu. Co se nám nezdařilo v Ústavodárném Národ. shromáždění, o to bychom se měli přičinit nyní. Vytvořme zákonodárný sbor opravdu nový, skutečný lidový parlament a začněme hned v počátcích naší práce! Zde už nebude malicherné stranické hašteření, ale vážná práce zákonodárná. Vládní předlohy budeme zkoumat jen a jen s hlediska věcného a kontrola parlamentu bude poctivá a objektivní. Ústava nám dává velká práva a velké povinnosti. Dokažme, že jsme plně pochopili smysl převratných událostí a že dovedeme v novém duchu pracovat. Žádáme, aby náš lid lépe a více pracoval, a proto i my musíme pracovat více a lépe než dosud. Práci poslance musíme přizpůsobit novým, změněným poměrům. Chceme nový typ sněmovny a proto také nový typ poslance, než na jaký jsme byli u nás zvyklí. Věřím, že spolupráce vlády s Národním shromážděním bude dobrá, že nová vláda a nový parlament své velké úkoly splní. Program vlády je programem nás všech a hlasovat pro tento program je opravdu ctí a radostí. Proto klub poslanců čs. sociální demokracie jednomyslně bude pro program vlády hlasovat. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. dr Klinger. Uděluji mu slovo.

Posl. dr Klinger (uvítán potleskem): Slavná sněmovno! Paní a pánové!

Jménem klubu poslanců čs. strany socialistické dovoluji si k programové řeči předsedy vlády přednésti toto:

Strana socialistická vítá vládní prohlášení, přednesené panem předsedou vlády Ant. Zápotockým. ítá je zejména proto, že střízlivě a věcně vyjadřuje svým ryze pracovním programem to, čeho potřebuje republika a její lid: abychom se co nejrychleji dostali z dnešních hospodářských nedostatků, zaviněných okupací a válkou, na jedinou cestu a ke společné práci, jež vede k blahu národa. V zásadě navazuje vládní prohlášení na činnost vlády Kl. Gottwalda, t. j. pokračuje v započaté cestě k provedení důsledného socialismu uvnitř státu, na venek pak k zabezpečení republiky svazkem se slovanskými národy v čele se Sovětským svazem a s ostatními lidově demokratickými státy.

Socialismus byl vyjádřen už v košickém programu, a přece jsme se dostávali k jeho uskutečňování jen pomalu, protože chyběl onen velký předpoklad, který jedině zabezpečuje zdar každého díla: politická jednota lidu. Dosáhli jsme jí teprve v únorových dnech. Její vnější manifestací byl slavný společný a tím i mohutný 1. máj, jednomyslné schválení ústavní listiny dne 9. května a vyvrcholení ve volbách dne 30. května a v jednomyslné volbě nového hospodáře státu, Klementa Gottwalda.

Volby 30. května nebyly pouhou formální volbou zástupců lidu sněmovny. Vpravdě byly výrazem velkého a zásadního vnitřního rozhodování se každého jednotlivce obou našich národů, zda půjdeme na další cestě s ideálem socialismu či proti němu. Přímo manifestační výsledek voleb prokázal, že se náš lid v překvapující většině vyslovil pro socialismus a pro lidovou demokracii a tím také dodatečně potvrdil celému světu, že řešení únorových událostí bylo v naprostém souhlasu s vůlí lidu a s jeho přesvědčením.

Do této jednotné vůle se také vřadili stoupenci a přátelé čs. strany socialistické v správném rozpoznání, že v těchto volbách nemohl být bílý lístek ničím jiným než projevem záporného postoje vůči socialismu a tím také vůči vnitřní i mezinárodní bezpečnosti republiky. Snad si ti občané, kteří vložili do volební urny lístek bílý, neuvědomili, že jde o toto zásadní rozhodování. O jejich omylu je přesvědčíme poctivým budováním socialistického státu. Tím také nejvíce prospějeme míru a pokoji, jež jsou touhou prostého lidu všude na světě. Pak budou i ti zbloudilí vnitřně přesvědčeni a vrátí se do veliké rodiny národa, jak ji vytvořily únorové dny, květnové volby a společná myšlenka socialismu. Tyto volby byly také odpovědí na všechny známé hlasy v naší emigraci. Tato poúnorová emigrace je první v dějinách, jež se s cizími politickými činiteli spojuje proti vlastnímu národu. (Potlesk.)

Měli jsme emigraci po Bílé hoře, za první i za druhé světové války. Všechny tyto emigrace bojovaly v souladu s vlastním národem a s jeho zájmy proti cizáckým vetřelcům. Nemáme dnes emigrace, která by takto postupovala. Nemá proto dnešní emigrace práva mluviti jménem národa; mluví jen za sebe a v cizích službách (Potlesk.), neboť národ, to jsme my zde doma, sdružení v obrozené Národní frontě Čechů a Slováků. A všem těm za hranicemi, kteří projevují tolik náhlé starosti o uspořádání našich věcí, připomínáme, že vše, co se u nás děje, se děje jen z vůle našeho národa, jímž jsme my všichni bez rozdílu politického přesvědčení, kteří zde žijeme a pokojně pracujeme.

Náš národ se slavnostně vyslovil pro zásadu, že na cestě za lidově demokratickým řádem nepůjde ani krok zpět, že půjde stále kupředu a že ještě více upevní své svazky se slovanskmi státy v čele se Sovětským svazem a dá těmto svazkům nejen politickou, ale i hospodářskou a kulturní náplň.

Znovu prohlašujeme, že se neuzavíráme ničemu, co dobrého a pokrokového přichází ze Západu, avšak nejsme a nebudeme žádným mostem mezi Východem a Západem, neboť naše jediné místo je po boku Slovanů, k nimž patříme jazykem, krví, kulturou, společným utrpením a s nimiž nás nyní pojí také idea socialismu. (Potlesk.)

Je třeba, abychom si uvědomovali, že prožíváme dějinný přerod a že naše lidové hnutí z únorových dnů je obdobou velikých lidových hnutí našich dějin, počínajíc dobou husitskou. Jsme si vědomi, že tak velký přerod se neobejde bez obětí. Hleďme, aby jich bylo co možná nejméně. Buďme přesvědčeni, že křivdy, pokud k nim došlo, budou napraveny. Ale ani pro tyto oběti nesmíme zapomínat na veliký cíl, ke kterému vyzrály naše národy v těchto měsících. Nastoupili jsme cestu správného socialismu, jenž nás povede k jednotě srdcí i hlav, k lásce a k bratrství, jakého je schopen jen prostý pracující lid.

Vláda věcí se vrátila do rukou lidu, a vůlí tohoto lidu, nositele osudů našich národů, byl povolán v čelo státu první jeho hospodář a dělník Klement Gottwald. (Potlesk.) Uvítali jsme v této volbě neohroženého bojovníka za socialismus a svobodu národa, tvůrce jeho hospodářské budoucnosti a sjednotitele; muže, který je zárukou šťastné budoucnosti našeho státu. Slibujeme mu všechnu podporu a všechny své síly vřadíme pod jeho prapor na cestě k lepšímu socialistickému zítřku.

V nové ústavě 9. května jsou zakotvena všechna práva lidu a jeho lidově demokratického řádu. Ústavou je zabezpečena cesta k socialismu. A jestliže naše nová ústava zaručuje drobné obchodní a řemeslné podnikání, pak činí tak u vědomí, že nejde o podnikání kapitalistické, nýbrž o doplněk našeho znárodněného hospodářství, v němž v rámci hospodářského plánu přispívá živnostník svou osobní zdatností k plnění společného cíle.

Ústava rozřešila poměr Čechů a Slováků jako dvou svébytných národů v jednom státě, které vzájemnou spoluprací umožní uvolnit a rozvinout všechny tvořivé síly a hospodářské zdroje obou národů k obecnému prospěchu.

Ústavu přijímáme s plným uspokojem také proto, že zabezpečuje všechny občanské svobody, přejímajíc vymoženosti našeho prvního odboje a téměř doslovně i znění naší první ústavy. Jde ovšem nesrovnatelně dále; poskytuje občanu právo na práci, na spravedlivou odměnu za práci, zabezpečuje mu zaopatření při pracovní neschopnosti a dává občanským svobodám reálný podklad tím, že zabezpečuje občana také hospodářsky a sociálně. Bez tohoto sociálního a hospodářského zajištění, jež nevidíme ve státech kapitalistických, jsou všecka občanská práva více méně papírovými deklaracemi bez skutečného obsahu, jsou občanskou rovností jen formální, ale nikterak skutečnou. (Potlesk.)

Stavíme se také plně za lidovou demokracii a za její ústavní formulaci. Lidová demokracie znamená důsledné provedení zásady o vládě a veřejné správě lidu, lidem a pro lid. Orgány veřejné správy vycházejí z lidu, jsou lidu bezprostředně odpovědny a jím kontrolovány. U nás již nebude vrchnostenských úřadů, stojících nad lidem, od lidu oddělených a jemu bez přímé odpovědnosti vládnoucích.

Při vysoké kulturnosti našeho lidu, jeho politické zralosti a smyslu pro čestnost a poctivost nemůže býti pochybností o tom, že naše veřejná správa se stane jednou z nejdokonalejších. Po dobrém uvážení a výběru si postaví náš lid do čela osoby nejčestnější a pracovně ve všech směrech nejschopnější. (Potlesk.)

Krajské zřízení vítáme zejména jako náš dávný požadavek, který odpovídá naší snaze o jednotnost a pevnost státu a vykazuje přednosti administrativní. Ústava 9. května se však stává vrcholným pokrokovým dílem také tím, že staví ženu na naprosto rovné místo s mužem jak v životě rodinném, tak veřejném. Ženám se dostává plného zadostiučinění za jejich veliké dílo lidskosti, tak málo uznávané právě v těch zemích, které nejvíce mluví o lidských právech a svobodách. Právě proto, že od inteligence a výkonnosti naší ženy se tolik očekává pro ozdravění a zintensivnění veřejného života, musíme se postarat o to, abychom jí co nejvíce ulehčili její práci v domácnosti.

Vítáme ohlašovanou reformu našeho právního řádu a zejména práva občanského a rodinného. Předpisy rodinného a manželského práva se datují z roku 1811, mají tedy úctyhodné stáří.