Pokud jde o poměr zákona k ústavě, především k § 33 naší ústavy, ve kterém se praví, že daně a veřejné dávky lze ukládat toliko na základě zákona, je třeba doložit toto: § 33 naší nové ústavy byl převzat beze změny ze staré ústavy předmnichovské, a je pochopitelné, že nebude možno jej dále vykládat nějak příliš restriktivně, nýbrž pokud možno širším způsobem než dosud. Extensivní výklad tu bude na místě hlavně z toho důvodu, že ústavu je nutno vykládat jako celek a že nová daň má úplně jiný ráz než daně v dřívějším smyslu.

Po formální stránce stylisace vyjadřuje se zákon jasně, jednoduše a srozumitelně, jak tomu nebylo dosud v zákonech o daních, na jejichž místo zákon o všeobecné dani nastupuje.

Ústavně-právní výbor pojednal ve své schůzi dne 14. prosince t. r. o návrhu předloženého zákona a usnesl se jednomyslně navrhnouti Národnímu shromáždění přijetí tohoto zákona ve znění společné zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového, jak je uvádí tisk 189. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. Souček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Souček: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Dnes je předložen Národnímu shromáždění k projednání jeden ze zákonů, který bude znamenat krok k provedení daňové reformy. Tak jako bylo nutné po vítězné národní revoluci měnit a přebudovat celý hospodářský a politický pořádek, bylo nutno změnit také celý daňový systém. Proto již v programu Gottwaldovy vlády byly vytyčeny základní zásady této daňové reformy, která se stala také jedním z bodů tohoto programu. Již 8. července 1946 tehdejší předseda vlády soudruh Klement Gottwald, když předložil Ústavodárnému Národnímu shromáždění svůj vládní program, řekl: "Zjednodušení a modernisace celé naší daňové soustavy je dalším úkolem, k jehož splnění nutno přikročit při řešení dvouletého hospodářského plánu. Zásadou je, aby daňový systém byl jednoduchý, přehledný a každému poplatníku srozumitelný a aby sociálně spravedlivě rozděloval veřejná břemena. Přímé daně nutno reformovat tak, že se zavedou v zásadě tři druhy přímých daní: daň z pracovního důchodu, daň podniková a daň z bezpracných důchodů." Dále pokračoval předseda vlády: "Daň z pracovního důchodu má býti čtverá. Předně to má býti daň z mezd a platů pro všechny kategorie námezdně pracujících osob i pro poživatele důchodů starobních a invalidních. Přitom bude dbáno, aby daně nepohltily vyšší mzdy a platy, dosažené zvýšeným výkonem. Za druhé by to byla daň zemědělská, zahrnující dosavadní přímé daně a daň z obratu. Za třetí by šlo o daň živnostenskou a za čtvrté o daň ze svobodných povolání. S reformou daní přímých nutno zároveň provést reformu daní nepřímých; zejména daň z obratu má býti změněna ve všeobecnou daň spotřební, odstupňovanou podle sociální důležitosti služeb a statků postihovaných touto daní. Stát má míti v této dani nástroj k regulaci trhu a spotřeby. V období dvouletého plánu nutno též provésti reorganisaci finančních úřadů, a to tak, že se všechny různé druhy finančních úřadů první stolice sloučí v jeden finanční úřad."

Na základě takto formulovaných zásad byla předložena vládou Klementa Gottwalda i vládou Antonína Zápotockého řada návrhů zákona. Především byla uskutečněna daň ze mzdy, daň zemědělská a daň živnostenská. Dnes, když projednáváme tento zákon, si uvědomujeme velikou státnickou moudrost našeho presidenta soudruha Klementa Gottwalda, který vytyčil zásadní myšlenky velikého díla výstavby a přestavby lidově demokratického státu. Hle, jaký je to rozdíl mezi vládním programem Gottwaldovy vlády, který byl programem komunistické strany Československa ve volbách 1946, a mezi těmi různými licitačními traktáty, jak jsme je slýchali v dobách předmnichovské republiky! Tak jako celý vládní program byl nejen splněn, ale i převyplněn, tak je plněn i převyplněn jeho úsek, v němž se mluví o provedení daňové reformy. To, že vláda předkládá tento návrh, bude znamenat nejenom zdokonalení a zlepšení našeho daňového systému, ale ještě více prohloubí důvěru lidu k vládě Antonína Zápotockého, která pokračuje v plnění programu Gottwaldovy vlády. Taková vláda, která plní slib, který lidu dala, si věru také důvěry zaslouží.

Tento návrh představuje skutečnou reformu v oboru daní, zavádí jednoduchý způsob vybírání daně a ukládá dani novou širší funkci. Spolu s cenovou politikou bude nejenom zdrojem příjmů pro státní pokladnu, ale bude regulovat potřebu a působit na výrobu. V tomto zákoně se zrcadlí všechny dalekosáhlé změny, které nastaly v našem politickém a hospodářském životě ve vývoji na cestě k socialismu. Lidově demokratický režim je nový politický a hospodářský řád, který si úplně zákonitě tvoří a vytváří nové způsoby a cesty politického i hospodářského řízení života v rámci státu. Celý náš hospodářský život je řízen plánem, a tento vládní návrh zákona umožní, aby všeobecná daň byla jednou z plánovaných pomůcek a aby její vybírání a účin staly se součástí plánu. V tomto návrhu dostává také svůj výraz ocenění společensky vyšších výrobních forem na základě třídního hodnocení rázu toho kterého způsobu výroby nebo distribuce. Zatím co v dobách kapitalismu celý společenský systém chránil kapitalistické zisky a celé břímě dopadu daní přímých i nepřímých zatěžovalo poslední jeho článek, který představoval spotřebitel, jenž neměl, na koho by přenesl daňové zatížení.

V našem hospodářském systému bude všeobecná daň prostředkem, jak zajistit spravedlivě rozdělení národního důchodu. Tento návrh znamená zjednodušení celého daňového systému. Dospěje se k němu tím, že namísto různých daní a dávek, vybíraných na různých místech, bude podle tohoto zákona zavedena jednotná všeobecná daň, vybíraná v jednom místě. Bude nahražovat daň z obratu, daň přepychovou, cenové vyrovnávací částky, spotřební daně, daně dopravní, dávku z jízdného, z dopravy osob na drahách, poplatky z účtů a výpisů z obchodních a živnostenských knih a kolek z hracích karet. Daň bude vypočtena podle sazebníku, k jehož zpracování je ministr financí zmocněn § 37 tohoto zákona. Má být u převážné části zboží a služeb denní potřeby souhrnem dosavadního daňového zatížení. U některých druhů zboží a služeb bude sazebník působit na jejich používání nebo konsum. Místo stupňovitého vybírání daně, jak tomu bylo na př. u daně z obratu, bude všeobecná daň vybírána v jednom místě, a to v tom, které se ukáže s hlediska daňové techniky nejvýhodnější. V zásadě bude vybírání daně upjato na konečný výrobek. V odvětvích, kde budou zavedeny společensky vyšší formy velkodistribuce, bude daň vybírána v tomto místě. Pokud taková organisace nebude vytvořena, bude daň vybírána v konečné fázi výroby.

Zákon zavádí dvojí způsob vybírání této daně: jiný u podniků veřejných, za které označuje národní podniky, podniky komunální a státní, jiný u podniků soukromých. Zatím co u podniků veřejných bude daň vybírána v konečné fázi výroby, u podniků soukromých bude zdanění provedeno tak, že výrobce nakoupí materiál a potřeby již zdaněné a jeho zušlechťování bude upraveno paušálem. Také u zemědělců bude daň vyměřována podle hektarové výměry a oceněna paušálem. Výrobky, které jsou určeny pro vývoz, nepodléhají této dani. Pokud jsou ceny zboží upraveny cenovou intervencí, buď se nahradí dosavadní úprava sazbou všeobecné daně, nebo budou prováděny cenové intervence přímo z prostředků státního rozpočtu.

Zavedení všeobecné daně bude znamenat zjednodušení celého daňového systému. Bude snížen počet poplatníků této daně a zjednodušeno celé řízení jejího vybírání. Také kontrola odvádění bude usnadněna tím, že poplatník bude povinen podávat měsíčně hlášení a vyúčtování daně. Tak se nám jeví tento návrh zákona jako nutný a účelný, aby došlo k tomu, co bylo požadavkem programu Gottwaldovy vlády, aby náš daňový systém byl zjednodušen, zlepšen a zdokonalen.

Rozpočtový výbor ve své schůzi 15. prosince projednal návrh zákona o všeobecné dani a doporučuje Národnímu shromáždění jeho přijetí se změnami, jak byly schváleny ve výboru ústavně-právním. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Polanský: K této věci jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Přihlášeni jsou: pp. posl. Horn, dr. Berák, dr. Púll, Růzha a Žiak.

Dávám slovo prvému z nich, p. posl. Hornovi.

Posl. Horn: Paní a pánové!

Na listopadovém zasedání Ústředního výboru komunistické strany Československa vytyčil předseda KSČ, president lidově demokratické republiky Československé, soudruh Klement Gottwald nejbližší úkoly naší cesty k socialismu. V těchto Gottwaldových úkolech jde o to, co vlastně musíme dělat, abychom zjednali předpoklady pro další skok k socialismu.

Jde hlavně o to, abychom zlepšili zásobování, zejména potravinami, abychom dobře nastartovali pětiletku, zajistili správné fungování našeho hospodářského aparátu, protože to je, jak praví soudruh Gottwald mor na reakci. To platí na reakcionáře nejvíce. A proto stavíme tento úkol na první místo.

Za druhé je třeba prakticky provádět omezování a zatlačování kapitalistických živlů i v politice daňové, i v politice cenové, i v politice přídělové atd.

Za třetí musíme při rozdělování veřejně obhospodařovaných zásob privilegovat pracující lid, zejména dělníky, na úkor příživníků všech druhů. Musíme odbourávat rovnostářství - to znamená odbourávat to, že se měří až dosud v přídělech v podstatě všem stejně - a postupně přecházet na systém diferencovaného zásobování, diferencovaných přídělů, pokud je přídělové hospodářství ještě nezbytné anebo pokud půjdou věcí za zvýšené ceny na volný trh.

Je třeba mimo jiné tvrdě prosazovat, aby zbytky kapitalistických vrstev plnily všechny státní a veřejné povinnosti, a postarat se o to, aby lidově demokratický státní aparát byl mocnou pákou při socialistické přestavbě společnosti. Tyto Gottwaldovy úkoly naší další cesty k socialismu se splňují také osnovou zákona o všeobecné dani. Tato daň se musí stát mocnou oporou dalšího skoku do socialismu. Musí být odrazovým můstkem k úspěšnému startu do pětiletky, musí nám pomoci zajistit dobré fungování hospodářského aparátu. Také ona musí být morem na reakci, musí být součástí toho, co na reakcionáře nejvíce platí. Reakcionáři na tuto daň také nejvíce doplatí.

Všeobecná daň je jedním z hlavních instrumentů důsledného omezování a potlačování kapitalistických živlů. Bude pronikavým nástrojem a ostrou zbraní v zostřujícím se třídním boji.

Je stará, vyzkoušená pravda, že síla svržené buržoasie spočívá po provedeném převratu mimo jiné také v tom, že vykořisťovatelé ještě dlouhou dobu podržují nezbytně řadu ohromných faktických výhod. Mají ještě peníze, lecjaký, často značný movitý majetek, mají ještě styky, zkušenosti, spojení atd. Rovněž je stará pravda, že se svržení vykořisťovatelé, kteří netušili, že budou svrženi, ba, které to ani ve snu nenapadlo, vrhají s desateronásobnou energií se zběsilou vášnivostí, se stokrát větší nenávistí do boje za znovudobytí ztraceného ráje svých, ale jen svých starých zlatých časů, v nichž žili tak sladce se svými rodinami, které nyní prostý lid - čili jak oni s oblibou říkají "sprostá luza" - přivádí na mizinu a odsuzuje k "sprosté práci". To by jim tak jelo! Ztratily ty jejich kdysi uctívané bezpracné zisky vykořisťovatelské na cti a slávě. Už to není jako dříve, že čím víc kdo měl, čím lehčeji vydělaných, vyspekulovaných peněz, tím menší daňové břemeno, tím větší daňové defraudace, korupce atd., tím větší honor v národě, tím více se mohl vydávat za většího hurá-vlastence, tím více si mohl poroučet, tím více si kupoval akcií továren a velkostatků, a nad to i politiky, poslance, ministry, ba i hrad a státní moc vůbec. Tomu je konec, tato sláva je navždy v úpadku. Dnes už neplatí tím větší honor, nýbrž tím větší pranýř před lidem a národem.

Vzpomínáme si, jak naši reakční partneři lomili ve sněmovních výborech rukama, když jsme při projednávání milionářské dávky navrhovali, aby byly zřízeny lidové daňové komise a milionářští majitelé vykořisťovatelských bezpracných zisků veřejně vyvěšováni, aby lid o nich věděl, aby věděl s kým má čest; jak tehdy naší reakční partneři bědovali, jaký prý by to byl pranýř a persekuce. Dobře si uvědomovali, jaká je to hanba a ostuda, ba vyložený zločin na národě mít dnes, kdy celý národa buduje za největších obtíží nové lidově demokratické hospodářství, bezpracné zisky, mít nekale vyspekulované peníze.

Žádný div, že vykořisťovatelé těchto svých nekalých peněz nekale využívají; hromadí movitý majetek, přednostně se zásobují na černém trhu, okrádají národ o potraviny, textilie, stavební hmoty, o spotřební a investiční statky vůbec. Je třeba učiniti přítrž všem zdrojům bezpracných zisků, spekulaci, šmelině, je třeba učiniti přítrž přednostnímu zásobování zpátečníků na černém trhu ve všech směrech. Je třeba těmto vykořisťovatelským elementům poskytnout možnost, aby uplatnili svoji pracovní morálku ve prospěch národa a nikoliv jen ve prospěch svých egoistických, protinárodních zájmů. Když to jinak nepůjde, je třeba přimět je k tomu, aby prokázali svoji pracovní morálku v pracovních táborech. Jen tak bude zjednán respekt k pracovní morálce dělnické třídy a všech pracujících lidí dobré vůle vůbec. Těžko chtít, aby lid měl dobrou pracovní morálku - a byl zázrak, že ji měl a má - když kolem sebe viděl řádění parasitních kapitalistických živlů, kteří bez práce hromadili peníze, movitý majetek. Žili přepychovým životem, provokovali a sabotovali. Je třeba už skoncovat s výsadami a přednostmi těch, kteří nepracují, a je třeba zajistit podíl na koláči národního důchodu jen těm, kteří si to zaslouží, a největší kus z něho těm, kdož k tomu nejvíce přispěli.

Reforma nepřímých daní, kterou provádíme, daleko přesahuje rámec dosavadních prací v naší nové berní reformě.

V přímých daních jsme již upravili zdanění pracovního důchodu, snížili jsme všem pracujícím lidem daně, daň ze mzdy, daň živnostenskou a daň zemědělskou. Všeobecnou spotřební daní zavádíme novou jednoduchou nepřímou daň, která bude trvale nejdůležitější daní v našem hospodářství.

Význam této daně spočívá především v tom, že bude nástrojem ke zvýšení produktivity výroby. Nejde o ztrnulou daň, nýbrž o pružný nástroj, kterým bude možno stanovit zdanění jednotlivých národních podniků tak, aby jejich výroba byla co nejhospodárnější, a to bez ohledu na to, jaké zboží vyrábějí nebo dodávají. Protože jde o pružný nástroj s takovým posláním, ponechává se úprava sazebníku všeobecné daně ministru financí.