Kdybychom pokračovali v mechanickém zdaňování výrobků, nepřihlížejíce k různosti podmínek, potom by některé podniky i po zaplacení daně poměrně lehce shromažďovaly kapitál, kdežto jiné podniky by zdánlivě prodělávaly. Chceme však, aby všechny podniky vyráběly za přibližně stejných podmínek a aby žádný podnik nemohl vyrábět nehospodárně jen proto, že by vyráběl zboží, které na je trhu žádáno.

Všeobecnou daní bude možno zařídit, aby pracující vrstvy dostaly všechno nebo skoro všechno, co potřebují, a kapitalistické živly zhola nic nebo skoro nic. Pracujícím musíme umožnit a umožníme, aby si mohli za své poctivé peníze, vydělané poctivou prací, kupovat zboží, které nezbytně potřebují. Ovšem mezi množstvím peněz na jedné straně a množstvím zboží na straně druhé musí být rovnováha. To platí především o spotřebním zboží, které je nezbytné. Pokud jde o zboží zbytné a přepychové, které si pracující člověk nekupuje nebo které si kupuje v omezené míře, musíme toto zboží zdanit tak, abychom všem, kteří mají peněz stále ještě nadbytek, tyto peníze odčerpali. Klesne-li při tom poptávka po přepychu a luxusu, bude to jen zdravým zjevem, který bude dokazovat, že někteří lidé přestávají mít nadbytek a bezpracné důchody.

Všeobecnou daní budeme tedy upravovat i ceny a tím působit i na odbyt zboží. To je nejdůležitější úkol nové daně: působit na hospodárnost výroby a upravovat spotřebu. Tento hlavní úkol nesplní však všeobecná daň přes noc. K tomu je třeba pořídit katalog cen a vybudovat cenový plán. V závodech se musí rozběhnout důkladná peněžní kontrola, která bude přesně srovnávat rozpočty výroby a skutečná vydání na provoz vynaložená. To je veliký úkol všeho pracujícího lidu. Každý pracující člověk bude mít však také proč produktivitu práce sledovat a stupňovat produktivitu celého našeho národního hospodářství, výrobního i distribučního, produktivitu svého závodu i produktivitu svou vlastní.

Všeobecná daň bude k tomu velmi vážnou a pronikavou pobídkou, bude nástrojem, kterým budeme moci tlačit na hospodárnost všude, kde bude výroba vyžadovat zhospodárnění.

Dalším úkolem všeobecné daně je opatřit státu potřebné peníze, zejména peníze potřebné k financování pětiletky. Však už také reakce spustila pokřik, že prý se bude nuceně šetřit, že prý tímto nuceným šetřením v závodech budeme snižovat mzdy a platy. Tendence těchto zločinných a zároveň nesmyslných řečí je jasná: poškodit zájmy národa a státu. To je jedinou pravdou na těchto řečech, jinak ani zbla. Ovšem, je pravdou, že potřebujeme peníze, že je potřebuje stát, že je potřebujeme na financování pětiletky. Kouzlit ani loupit peníze nemůžeme a ani nebudeme. Musíme tedy potřebné peníze ušetřit, ale ne tím, že budeme někoho k šetření nutit. Kdo bude šetřit, pomůže jen sobě, protože si pak bude moci koupit i věci, které si dnes ještě opatřit nemůže.

My však máme na mysli úspory veřejné, úspory ze státního hospodářství a úspory z národního hospodářství. Prostředkem k tomu, jak zde získat úspory, je právě tato všeobecná daň. Je to nepřímá daň, daň, která se upíná na zboží, a nejvíce nám tato daň vynese právě v oblasti zboží zbytného, přepychového, luxusního a toho zboží, které dáme na volný trh, abychom odčerpali přebytky peněz tam, kde peníze jsou, z kapes, punčoch a tresorů spekulantů, kapitalistických zbytků. I to je jeden ze způsobů, jak zatlačíme a potlačíme kapitalistické živly a jak účinně zlikvidujeme černý trh.

Až dosud obíhá na černém trhu množství nezdaněného zboží a prodává se za přemrštěné ceny. Zařídíme zdanění tohoto zboží tak, aby se vůbec nemohlo vyhnout zdanění. A protože možnost výdělku bude záležet ve výrobě i v distribuci na výkonu a obratu, zboží pak na trhu bude. Dodavatelé černého zboží vymizí, protože budeme umět pány šmelináře přiskřípnout, zdanit je tak, že jim šmelina brzo zajde. Budou-li chtít poskytnout, jak říkají, svým známým bezpracný výdělek, budou-li chtít dále preferovat sobě rovné kapitalistické živly na úkor pracujícího lidu, budou to muset zaplatit buď ze své vlastní kapsy, nebo to nebudou moci dělat.

Mnoho ušetříme již tím, že celý náš berní aparát zjednodušíme. Jednak zjednodušením, které touto všeobecnou daní zavádíme, jednak přenesením působnosti, kterou dosud vykonávají finanční úřady, na krajské a okresní národní výbory, nám ubude mnoho dosavadních poplatníků a tak se rovněž zvýší možnost kontroly vybírání. Budeme tlačit na všechny, kteří by nám mohli před zdaněním unikat. Budeme je tlačit tím, že jim vyměříme paušály tak, aby vyráběli pořádně. Budou dodávat do obchodů zboží jen zdaněné, stejně jako národní podniky, a nikde se už nebude moci zahnizďovat černá výroba ani černý obchod, naopak, ty budou nejvíce bity.

V podnicích stejně jako v národních výborech budou při kontrole pomáhat finančním orgánům naše závodní zastupitelstva a v národních výborech volení referenti a zástupci lidu. Pracující lid se musí dnes jinak dívat na kontrolní práci. Je sice nepříjemná, ale je důležitá pro stát a tím i pro lid. Dnes hospodaříme všichni pro sebe a musíme si uvědomit, že kdekoli poškodíme stát nebo kdekoli trpíme nešvary, poškozujeme i sebe. Také práce finančních orgánů je sice nepříjemná, ale je nutná, je v zájmu státu a v zájmu lidu. Všeobecná daň jako nástroj plánu je nejdůležitějším článkem daňové soustavy. Opatří nám nejen peníze na investice, ale také na udržování státního aparátu. V kapitalismu se národní produkt dělí nespravedlivě a na úkor pracujících. Kapitalisté si především strčí do kapes zisky, potom zaplatí úroky z bankovního kapitálu a pozemkovou rentu a potom teprve ze zbytku platí mzdy dělníkům a platy zaměstnancům, a to takové mzdy a platy, že dělníkům a zaměstnancům vůbec neumožňují ani průměrné živobytí.

My stojíme dnes před úkolem rozdělovat národní důchod spravedlivě a ve smyslu zásad socialismu. Všeobecná daň nám to bude umožňovat. Umožní nám vyplácet spravedlivé mzdy a platy podle výkonu a umožní nám i úspory na udržování a rozšiřování výrobních prostředků i úspory na určité reservy; a protože zvyšování životní úrovně je podmíněno zvyšováním výroby a zvyšováním tempa výroby a protože i v tomto okruhu bude všeobecná daň působit, vidíme, že touto daní nastolujeme v našem státě skutečně novou, socialistickou finanční politiku.

Budeme při vybírání daně rozlišovat mezi poplatníky a mezi podniky, nebudeme používat kapitalistických způsobů slepé daňové spravedlnosti, tedy ve skutečnosti mechanické nespravedlnosti. Podniky, které jsou veřejné, nebo ty, které budou pověřeny ministerstvem financí, budou-li mít k tomu důvěru, budou provádět daňově vázaný oběh zboží. Suroviny a polotovary budou si muset podniky mezi sebou převádět bez zdanění, a zdanění nastane až po ukončení výroby. Jiní, soukromí výrobci budou platit daň již v surovinách a polotovarech. Dostanou suroviny nebo polotovary jen za cenu, v níž už bude část všeobecné daně, a zbytek daně doplatí paušálem.

U zemědělců chceme postupovat co nejjednodušeji. Měli by tedy platit jen za vlastní spotřebu, za spotřebu pro své pracovníky a za volný kontingentní prodej. I tu zavedeme paušály a ty odstupňujeme nejen podle výměry a bonity půdy, ale i podle toho, jak zemědělec plní svůj kontingent, a budeme ovšem přihlížet i k tomu, abychom drobným a středním zemědělcům poskytovali větší výhody, na př. abychom ty zemědělce, kteří plní kontingent, od všeobecné daně vůbec osvobodili. (Předsednictví převzal místopředseda Richter.)

Stejně budeme zavádět určitá zvýhodnění u živnostníků-řemeslníků, kteří se zabývají výrobou jen podřadně a více se věnují opravám a správkám, pokud jsou poplatníky živnostenské daně.

Zákon sám je jednoduchý a nese v sobě znaky naší dosavadní daňové reformy, zejména znak samovyměřovací. Samovyměřování znamená, že si poplatník daně sám vypočte čili vyměří a zaplatí. Revise potom už jen přeměřují a zjišťují, zda se poplatník nezmýlil či nechtěl zmýlit. Paušály si poplatník rovněž určí sám podle sazebníku. Sazebník se vytvoří tak, že nejprve se zpětně propočtou všechny dosavadní daně, které se všeobecnou daní ruší. Jsou to: daň z obratu, přepychová daň, cenové vyrovnávací částky, nepřímé daně, daně dopravní, dávka z jízdného za osobní dopravu na drahách, poplatek z účtů a kolek z hracích karet. Kolik to bylo daní, daňových výměrů a počítání! Ušetří se veliká práce jak finančním úřadům, tak i poplatníkům, zejména těm drobným. Co tu bylo počítání! Při každém obratu tu byla daň. Platila se čtvrtletně, pak se vyměřovala, doplácela atd. Byla to ohromná agenda a veliká nespravedlnost. Ti, kteří měli poradce či advokáty, dani unikali a nezdaněné zboží bylo jádrem černých obchodů. A přitom naše obratová daň byla nespravedlivá v tom, že postihovala stejně kapitalistu jako dělníka, každý platil v kg zboží stejně vysokou daň.

Všeobecná daň bude spotřebu regulovat a rozlišovat mezi spotřebou nutnou a zbytnou a upraví nám spotřebu, jakmile ji dostaneme do souhry s cenovým plánem a plánem mezd. Její příznivý vliv na výrobu bude v tom, že daňovým zatížením budeme tlačit na hospodárnost výroby. Všeobecnou daní odčerpáme z národního důchodu potřebné částky pro veřejnou správu i na udržování a rozmnožování společenských výrobních prostředků. Touto daní budeme tlačit kapitalistické zbytky a nutit je k výrobě a nedopřejeme jim zisků, nýbrž stejně jako všem pracujícím jen poctivou odměnu za poctivou práci, aby ani pro ně nebylo koláčů bez práce. I na ně, a především na ně musí platit: "Kdo nepracuje ať nejí." I kapitalisté budou mít jen odměnu za výkon, stejně jako dělníci, a také v distribuci bude pořádek.

Kdo se nepřičiní ve výrobě nebo v distribucí, nebude mít důchod. Ty časy, kdy si někdo vydělával bezpracně na úkor druhých desetitisíce, statisíce, ba i miliony, přestanou. Je však třeba, aby si to náš pracující člověk uvědomil, aby státu a tím sobě pomáhal, aby se nikde netrpěly úniky daně nebo rejdy, které by umožňovaly pijavicím bezpracné zisky na úkor ostatních. Všeobecná daň nám umožní částečné uvolnění na trhu u některého zboží a zároveň nám odstraní thesauraci peněz. Ovšem, všechny tyto úkoly splní všeobecná daň nikoliv sama, jako kouzelný proutek, nýbrž ve spojení s finančním, mzdovým a cenovým plánem a jako součást celého hospodářského plánování. Tak jako hospodářský plán má před sebou cíl - socialismus, tak i všeobecná daň má vyšší cíl, který spatřujeme právě v regulaci výroby a spotřeby podle zásad socialistického hospodářského plánování. Tento cíl musí náš pracující dělník, rolník i živnostník již dnes vidět. Musí vidět, že i když musíme ještě některé problémy teprve řešit, že je můžeme opravdu vyřešit, a potom se nám objeví úkol všeobecné daně ve správném světle. Proto se musíme dívat kupředu a vidět, kam chceme dojít, a musíme se přičinit, abychom všichni přispívali k překonání přechodných úkolů, po příp. přechodných obtíží.

Proto každý, kdo to myslí poctivě s výstavbou státu, musí chápat a pochopit úkoly nové všeobecné daně a plnit je stejně poctivě, jako plní úkoly ostatní. Neboť i tato daň je nástrojem hospodářského plánu na cestě k socialistickému státu. (Potlesk.)

Místopředseda Richter (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je posl. dr. Berák. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Berák: Slavné národní shromáždění, paní a pánové!

Vládní návrh zákona o všeobecné dani je snad nejdůležitějším z celé naší berní reformy, jak ji provádíme na podkladě budovatelského programu. Provádíme ji pronikavou přeměnou celé naší berní soustavy. Dosavadní označení "generální daň ze zboží a výkonů" bylo upuštěno. Název "všeobecná daň" se volí proto, aby se čelilo označení "generální daň spotřební", ježto všeobecná daň není a nebude spotřební daní ve starém slova smyslu. Nejde totiž o zdanění prostředků denní spotřeby. Poslání všeobecné daně je mnohem větší: bude regulátorem spotřeby i výroby. Jako regulátor spotřeby ovlivní odbyt některého zboží, a jako regulátor výroby bude působit na snižování výrobních nákladů.

Všeobecná daň povede ve výrobním procesu k větší racionalisaci a k co největší hospodárnosti snižováním výrobních nákladů. Tím se stane důležitým činitelem v našem hospodářském plánování. Ve smyslu naší ústavy je hospodářský plán nástrojem a hlavní pákou pro přebudování našeho hospodářství na cestě k socialismu. Avšak plán vyžaduje koordinaci všech úseků našeho hospodářství, celé naší politiky, zejména politiky cenové, mzdové i daňové. Při tvorbě ekonomických úspor bude právě všeobecná daň prostředkem redistribuce národního důchodu a potřebné akumulace. Kdežto v kapitalismu soukromý podnikatel zadržoval nadhodnotu pro sebe a zisky strkal do svých kapes, v našem novém hospodářství chceme použíti akumulace ve smyslu potřeb hospodářského plánu. Všeho, co odčerpáme ze společně vytvořeného národního důchodu, použijeme k financování státu a další výroby.

Úkoly státu jsou ohromné: je třeba peněz na udržování veřejné správy a armády, je třeba peněz na kulturu, na sociální a zdravotní péči pro obyvatelstvo, ale je také třeba peněz na udržování a rozmnožení výrobních prostředků. Systémem přímých daní by se nám nedařilo tak plynulé odčerpání části národního důchodu, jako to můžeme učinit nepřímou daní. Všeobecná daň se upíná na zboží, a to rozmanitě, podle míry důležitosti. Tím se stává nástrojem, který může státu opatřit dostatečné prostředky. Její působnost na pracujícího člověka bude právě opačná, nežli je tomu u přímých daní, poněvadž nebude ohrožovat chuť k práci, ale povede k většímu vystupňování pracovního výkonu.

Všeobecná daň nahradí všechny nepřímé daně, t. j. dosavadní daň z obratu, daň přepychovou, cenové vyrovnávací částky, nepřímé daně, daně z přepravy a poplatek z účtů. Daň sama bude vybírána formou jednoduchou a hospodárnou, jak zde o této věci již podrobně hovořili oba páni zpravodajové. Dosavadní administrativní zatížení, jaké působila daň z obratu, odpadne. Daň z obratu vypočítával jak výrobce, tak maloobchodník a velkoobchodník. Bylo potom nutno kontrolovat obratovou daň na třech různých místech. Daňové zatížení všeobecnou daní se naopak propočte při pracích na sazebníku takovým procentem, aby se dosáhlo dosavadního daňového výnosu, jaký plynul dosud ze tří různých daňových pramenů. Ze všeobecné daně stává se generálně paušalisovaná daň, nahražující všechny dosavadní daně nepřímé.

V těchto dnech skončilo ministerstvo financí práce na sazebníku všeobecné daně a nyní dostává se tento sazebník všeobecné daně již do meziministerského připomínkového řízení. V sazebníku je veškeré zboží uvedeno soustavně a vyčerpávajícím způsobem, podobně jako je tomu dosud v celním sazebníku. Dalším vodítkem budou skupiny státního úřadu plánovacího. Bude tedy každá položka daňového sazebníku odpovídat určité položce celního sazebníku a příslušnému číslu plánovací skupiny. V daňovém sazebníku nám bude procento sazby ukazovat, jak velké daňové zatížení je určitému výrobku stanoveno. Dále bude v sazebníku uvedeno, kdo je povinen daň zaplatit a odvést. Víme, že náš československý celní sazebník je rovněž před pronikavou reformou. Bylo by si proto přáti - v zájmu zjednodušení a přehlednosti - aby jak tento sazebník všeobecné daně, tak i budoucí celní sazebník, který teprve bude vydán, vycházely ze stejných zásad a aby se oba vyznačovaly stejnou konstrukcí.

Soukromí výrobci průmysloví a řemeslní obdrží materiál k dalšímu zpracování již zdaněný všeobecnou daní. Jde tu o střední a drobné výrobní podniky, které budou musit po zpracování materiálu v konečný výrobek zaplatit ještě doplněk všeobecné daně, který bude možno vyjádřit pravděpodobně zvláštními paušálními částkami, které budou uvedeny v daňovém sazebníku. Tím se zamezí daňový únik, který byl dosud těžce postižitelný a umožňoval dodávání zboží černému trhu a za černé ceny. Těmto rejdům budeme moci nyní učinit přítrž. Poplatníci živnostenské daně, kteří zhotovují poměrně málo konečných výrobků a obírají se více správkami, budou mít v sazebníku určité zvýhodnění. Bude třeba zvýhodnit také výrobní družstva řemeslníků a živnostníků vůbec, poněvadž družstevní výroba lépe využívá strojů i pracovních sil, a je tudíž v zájmu zvýšené produktivity ji co nejvíce podporovat. S hlediska daňového může býti úbytek, vzniklý nižší sazbou všeobecné daně pro tato družstva nahrazen a převýšen větším rozsahem výroby. Bude nutno ve zvláštním oddílu sazebníku pamatovat také na zemědělce způsobem, o kterém zde rovněž hovořili oba páni zpravodajové.

Zavedením všeobecné daně nastane veliké administrativní zjednodušení, zejména tím, že poklesne počet poplatníků, čímž se též zjednoduší daňová kontrola.

Dosavadní daňová oddělení ve výrobních podnicích nebude již nutno rozšiřovat. Také u všeobecné daně zavádíme podle intencí daňové reformy, jak nám vvplývá z budovatelského programu, samovyměřování. Daň se bude odvádět každý měsíc podle výpočtu výrobce. Kontrolu budou vykonávat spolu s revisními orgány finančními také závodní zastupitelstva, jak je to v souladu s naším lidově demokratickým zřízením a v národních výborech zástupci lidu prostřednictvím příslušných finančních referentů. Konstrukce daně činí z národních podniků důležitého činitele finanční politiky státu, který daň sám vybere a odvede při odděleném účtování ceny zboží a daně. Zboží určené k vývozu nebude podléhat dani, jak je tomu ostatně ve všech daňových soustavách. Na druhé straně dovoz zboží z ciziny dani podléhá.

Osnova zákona navrhuje, aby propočet dosavadního celkového zdanění výrobků dosud zdaňovaných způsobem kaskádovým, od nákupu suroviny až k prodeji zboží k spotřebiteli, byl zmocněním svěřen ministru financí. Globální zdanění všeobecnou daní, která v sobě shrnuje všechny dosavadní daně, nebude mít vliv na konečnou spotřebitelskou cenu. Okolnost ovšem, že daň bude vybírána jen jednou, a to zpravidla u konečného výrobku, bude míti u některých podniků za následek snížení výrobních nákladů tím, že odpadne daň z meziobratů. Bude ovšem nutno ještě vyřešit, jaké ceny vyplynou z připravovaného cenového plánu u těch výrobků, jejichž výroba a spotřeba bude cenovým plánem regulována.