Místopředseda Richter: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Hobza: Paní a pánové, navrhuji tyto opravy tiskové: V § 3, odst. 5 v první řádce místo slova "fondu" má být správně "fondů", a druhá oprava: v § 12, v řádce 7 místo slova "daní" má být správně "daně".

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 13 paragrafů, nadpisy paragrafů, nadpis zákona a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 13 paragrafy, nadpisy paragrafů, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, s opravami právě uvedenými, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání osmého odstavce pořadu, jímž je

8. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 155) o zvláštní dani z úroků z úsporných vkladů (tisk 182).

Zpravodajem je posl. dr. Berák. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Berák: Slavná sněmovno!

Účelem předložené osnovy je zvýšit spořivost přílivem vkladů do peněžních ústavu tím, že by byla zdůrazněna anonymita vkladů, čímž bude zmírněna značná thesaurace oběživa, která se stává hospodářským problémem. Vývoj úsporných vkladů u nás není ještě takový, jak bychom si přáli. Dosud jsou u nás hlavním pramenem tvorby kapitálu úsporné vklady u peněžních ústavů. Úsporné vklady připlývaly v drobných i větších částkách do peněžních ústavů, které takto nashromážděný kapitál dále investovaly ve formě úvěru, úpisů, cenných papírů, vkladů u peněžních ústavů, přebytků u peněžních ústředí a pod. Před válkou bylo možno z tohoto pramene krýt největší část kapitálové potřeby. Český a slovenský člověk je svou přirozenou povahou spořivý. To se vždy ukazovalo na poměrně stálém a vydatném vzrůstu úsporných vkladů. Musíme se nyní přičinit, aby tvorba úspor byla zvýšena.

Že často lidé nespoří u peněžních ústavů, nemá příčinu jenom v tom, že by se likvidovaly přebytky z důchodů, poněvadž jsou mnozí, kteří mají značné důchody a přece nespoří. Příčinou je často ponechávání peněz v zásuvkách a punčochách. Thesaurace je zjev škodlivý, poněvadž narůstání thesaurovaných prostředků nutí k zvyšování oběživa a působí obtíže i při kontrole úměrnosti oběživa a kontrole zjevu, který se označuje jako t. zv. inflační tlak, poněvadž se velmi těžko postihuje, jaký objem prostředků zůstává ležet nečinně a kolik prostředků se tlačí na trh statků a proto působí inflačně.

Jaká je příčina thesaurace? Thesaurace má dvojí diametrální ráz: Na jedné straně snaží se thesaurátoři mít po ruce prostředky, za které by nakupovali, kdyby se nějaká možnost nákupu naskytla. Mají tedy snahu přejít od peněz k reálným statkům. Na druhé straně někteří lidé thesaurují proto, že nechtějí mít peníze u peněžních ústavů, dávají přednost hotovosti před pohledávkou proti peněžnímu ústavu. Obě příčiny thesaurace jsou samozřejmě nesmyslné.

Nahodilé kupování je naprosto nehospodárné a tudíž neúčelné. Vždyť se kupují věcí, kterých kupující ani nepotřebují - často bez ohledu na jakost. Tím se naopak odnímá zboží tomu, kdo by je více potřeboval. Poněvadž naše poměry se budou stále více urovnávat, poněvadž náš hospodářský plán se bude plnit stále více a lépe, poněvadž se budou také upevňovat naše hospodářské a politické svazky, jak k tomu přispěla nemalou měrou zejména poslední cesta představitelů naší vlády do bratrské Moskvy, tedy je zřejmé, že tím více se budou lidé přesvědčovat, že jejich potřeby budou uspokojeny v rámci spravedlivého zásobování. Podvázání černého obchodu vyloučí jednu z příčin thesaurace.

Držet peníze jenom proto, že se dává přednost hotovostem před vklady, je ještě nesmyslnější. Náš lid se brzy přesvědčí, že náš peněžní systém funguje a bude po všech stránkách fungovat bezvadně. Kdo jeho služeb nechce používat, škodí sám sobě nejvíce.

Předložená osnova není normou našemu daňovému právu neznámou. Už vládní nařízení č. 281 z r. 1939 zavedlo zvláštní daň z úroků z úsporných vkladů, a to pro úroky z úsporných vkladů na vkladní knížky a na vkladní listy a pro úroky z úsporných vkladů na pokladniční poukázky vydané peněžními ústavy a Národní bankou. Tato srážková daň byla zrušena za okupace. Její zrušení bylo odůvodňováno několika skutečnostmi. Především tím, že daň z úroků z úsporných vkladů porušovala povahu důchodové daně jako daně globální a progresivní. Za druhé tím, že úroky z úsporných vkladů nemusely být uváděny v přiznání k dani důchodové, čímž ztrácely vyměřovací úřady až do zavedení daně z majetku jediný, třeba neúplný přehled o majetku poplatníkovu, takže po této stránce nemohly být sledovány majetkové přírůstky a zkoumána přiměřenost zdaněného důchodu. Za třetí trestním referátům bylo ztěžováno úspěšně zakončení trestního řízení, poněvadž obviněný lehce trestu unikal, odvolávaje se na příjmový pramen, totiž úrok, který nemusel býti uváděn v jeho přiznání.

Tyto námitky, které vedly kdysi k tomu, že tato srážková daň z úroků z úsporných vkladů byla u nás zrušena, dnes již v podstatě neplatí. Především daň důchodová přestala a přestává být globální a progresivní daní postupným zaváděním nové berní soustavy, která vyplývá z našeho budovatelského programu - jak se tím zde podrobněji zabýval ve své zprávě o všeobecné dani kol. Souček. Za druhé je evidence poplatníkova majetku v současné době dostatečně podrobně a přesně zachycena v přiznání k dávce z majetkového přírůstku, k dávce z majetku i k mimořádným jednorázovým dávkám.

Osnova, jak nám je předložena, znamená už nyní částečné řešení chystané daně z bezpracných důchodů. Rozpočtový výbor se zabýval touto osnovou ve své schůzi konané dne 15. prosince 1948 velmi podrobně a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění, aby jí přijalo beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: K této věci je přihlášena řečnice, zahájím proto rozpravu.

Přihlášena je pí posl. Mrskošová. Prosím, aby se ujala slova.

Posl. Mrskošová: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Zákon o zvláštní dani z úroků z úsporných vkladů, který právě projednáváme, má jenom 4 paragrafy. Na první pohled tedy jde o zákonné opatření, které se nezasvěcenému občanu zdá spíše jen opatřením administrativním a ne tak důležitým jako jiné zákonné osnovy. Avšak praxe na finančním trhu a důsledky z ní plynoucí nás poučují, že opatření tímto zákonem zamýšlená mají hluboký hospodářský význam, zejména pokud jde o uspořádání poměrů na našem finančním trhu.

Podle starého kapitalistického myšlení a cítění ukládali lidé peníze až dosud jenom proto, že úrokový výnos zvyšoval jejich kapitálovou jistinu, vklad. Úroková sazba mezi jednotlivými peněžními ústavy bývala často i předmětem vzájemného konkurenčního boje. Ovšem že to svádělo někdy i k nekalé soutěži. Měli jsme před lety i případy úpadku, některých peněžních ústavů, které zavinila tato nesprávná hospodářská politika na peněžním trhu, tato honba za vklady a jejich získání za každou cenu. To ovšem také zaviňovalo stav, že velký vkladatel, kapitalista, byl předmětem větší péče a většího úsilí o jeho získání nežli tisíce drobných poctivých střádalů. Zejména na venkově, kde se koruna tíže získává v poctivé zemědělské práci, nežli je tomu v některých městských povoláních, byla otázka úrokové výše často nejrozhodnějším momentem při ukládání peněz. Musíme proto při této příležitosti pochválit činnost tisíců neznámých funkcionářů našich venkovských kampeliček a záložen, kteří přes velké obtíže dovedli soustředit už v předválečné době ve svých ústavech úspory, které vhodným používáním neobyčejně pomohli vzestupu kulturní úrovně života na vesnici i hospodářskému zvelebení našeho zemědělství, i když v poslední době před okupací jich nebylo ústřední jejich správou vždy správně účelově použito. Tito funkcionáři, drobní rolníci i venkovští řemeslníci a živnostníci nebo často i naši páni faráři a učitelé na vesnici pracují tak i podnes. Svým osobním působením a přesvědčováním se starají o to, aby jako dříve, tak i dnes naši venkovští lidé nenechávali přebytečné peníze ležet u sebe doma, nýbrž aby je ukládali do peněžních ústavů.

Bohužel dnes jsme ve všeobecném měřítku svědky toho, že naši lidé ve městech i na venkově nosí s sebou příliš mnoho peněz, anebo že je schovávají doma po různých skrýších, kde často dojdou zkázy. Vždyť známe z novin zprávu, že na př. kozy poškodily nebo úplně zničily papírové peníze zamotané v tašce hospodyně. Ze své praxe ve veřejném životě znám případ, kdy za okupace vyměňovali jsme u Národní banky tisícikorunové bankovky první republiky, ve skrýši na zahradě úplně ztrouchnivělé, třebaže byly uloženy v pěkném voskovaném plátně a v plechové krabici a ještě navrch opatřeny nepromokavým obalem. Známe případy krádeží, loupeží, ba i vražd, jejichž podněcovatelem bylo vědomí o penězích doma uschovaných. To jsou jenom sporé případy, o kterých víme. Máme proto pocit, že je tu ještě zbytek starého myšlení z dob okupace, kdy thesaurace peněz zrovna tak jako pomalá a nedbalá práce pro okupanty byla ctností. Avšak dnes žijeme ve své svobodné lidově demokratické republice - a to je podstatný rozdíl. Tu musíme všichni radikálně obrátit, to znamená, že dnes každý nepotřebný groš má být uložen do peněžního ústavu, kde je jediné jeho místo, jeho jediné správné působení a kam jedině patří. Vždyť sám zesnulý president Masaryk určil úlohu peněz známým výrokem: "Chtějí-li lidé pracovat, nesmějí peníze zahálet." - A tuto Masarykovu zásadu o spoření by si měli vzít za svou a připomenout ti naši spoluobčané, kteří naslouchají nepřátelské šeptandě a zrádcům našeho národa v zahraničí. Ti se ohánějí často památkou Masarykovou, ovšem jenom potud, pokud ji mohou používat skresleně pro své špinavé zrádcovské úmysly. Naše plánovité hospodářství potřebuje všude umožňovat co nejvíce podnikání. Jenom podnikání řádně vedené umožňuje větší a rychlejší koloběh peněz a zabezpečuje hodnotu úsporných vkladů zvýšenou svou výrobností.

Předloha zákona zvyšuje ještě více než dosud anonymitu vkladů, protože zvláštní daň z úroků z úsporných vkladů bude placena jednoduchou administrativní cestou přímo. Proto dnes může si každý uložit jakékoli částky na jakékoliv jméno a nemusí je sám nikde přiznávat. Ovšem v novinářských polemikách jsme také četli námitky proti tomuto zákonnému opatření i důvody, proč lidé thesaurují peníze. Především je to starý kapitalistický argument, že peníze nic nenesou, t. j. že je nízká 2% úroková sazba, ze které se ještě odpočítává tato zákonná srážka z úsporných vkladů. To snad je námitka na pohled hospodářsky oprávněná, avšak soudím, že naši občané a zejména naše československé ženy, které jsou zpravidla tvůrkyněmi úsporných vkladů a které učí své děti spoření už od malička, by si měly tuto otázku dnes postavit takto: Je naše Kčs pevná? Je čs. měna dobrá? Je rozumné nechávat doma zbytečně zahálet peníze a mít strach a starost z obavy, aby mi je nikdo neukradl, abych je neztratila, aby se nepoškodily, anebo je lépe je uložit jako vklad a podle potřeby si je vybírat? Jsou peníze doma ponechané bezpečnější a hospodářsky lépe využity, mám-li je doma v tašce nebo modlitební knížce, než dám-li je jako vklad do Kampeličky či spořitelny a záložny, kde je o jejich bezpečnost dokonale postaráno a kde jejich použití prospívá národu a státu jako celku? Zde ovšem hned slyšíme námitky: vázané vklady! I tu se dočkáme úpravy, jen trpělivost. Já také patřila k těm, kdož tvrdili, že bylo správné, když jsme v roce 1919 činili rozdíly mezi vkladatelem a tím, který peníze thesauroval. Proto jsme tehdy při kolkování každému srazili polovičku a jenom polovinu okolkovaných peněz jako nové platidlo jsme dali do oběhu. To však lidově demokratický režim v r. 1945 neučinil, poněvadž nechtěl postihnout drobné vkladatele a nechtěl břemeno války uvalit stejně na všechny i celkem nemajetné lidi, tak jako to učinil svého času svou finanční reformou dr. Rašín.

Pravdou je skutečnost, že naše dávka z majetku a z přírůstku na majetku přenáší hlavní finanční břemeno na majetné vrstvy, i když pro politické překážky nemohla být finanční reforma provedena zcela spravedlivě a dokonale hned při jejím prvním projednávání za dřívějších neblahých poměrů spolupráce v naší Národní frontě.

To by měli naši opravdoví čeští lidé vše uvážit a podle toho se také ve svém poměru k dnešním finančním opatřením vlády zachovat. Je potřebí následovat příkladu té značné části našich poctivých dělníků a rolníků, kteří věnují republice zvýšené pracovní úsilí, plní poctivě své dodávky a tím napomáhají naší republice odstraňovat neblahé následky války z německé okupace.

I úsporné vklady a jejich soustřeďování v peněžních ústavech jsou jednou z těch hybných pák, které napomáhají rozvoji našeho hospodářského života a upravují cestu k blahobytu všech. Neúcta k penězům, jaké jsme někdy svědky při tanečních zábavách nebo při různých karetních hrách i při jiných příležitostech, jsou nectností, které i někteří naši lidé zachovali z války a okupace. To musí z našich řad zmizet, musí z nás vyprchat i ten starý kapitalistický moment, ukládat peníze jenom tehdy, když mně to osobně přináší prospěch.

Musíme budit v našich lidech vědomí, že peníze uložené ve finančních ústavech dobře spravovaných slouží jedině potřebám a zájmům celku a usnadňují naše úsilí o zvýšení životní úrovně a blahobytu všeho obyvatelstva Československé republiky.

Předložený zákon je jedním z opatření, která účinně přispívají k rozvoji spoření a tím k podpoře hodnoty československé koruny. Proto bude náš klub v rámci obrozené Národní fronty spolu se všemi ostatními pro tento zákon hlasovat. (Potlesk.)

Místopředseda Richter: Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji posl. dr. Berákovi.

Zpravodaj posl. dr. Berák: Vzdávám se slova.

Místopředseda Richter: Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Berák: Nejsou.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formuli podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.

Budeme projednávat devátý odstavec pořadu, jímž je

9. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 154) o zatímním vedení státního hospodářství v počátečním období roku 1949 (tisk 178).