Aby oddělení financování investic a provozu mohlo býti co nejdůslednější, aby prostředky investiční nemohly ani přechodně sloužiti v provozu, budou odpisy investic odváděny Investiční bance již během roku.

Zmínil jsem se již o stanovení kmenového jmění národních podniků; tu jde v podstatě o požadavek stejného finančního vybavení národních podniků, t. j. o ustanovení, kolik má ten který podnik mít t. zv. vlastního kapitálu. Podle zákona č. 51 Sb. z r. 1948 rovná se kmenové jmění národních podniků součtu bilančních hodnot investic a trvale nutných zásob - výši kmenového jmění bude schvalovat na návrh ústředního orgánu příslušný ministr v dohodě s ministrem financí. Předpokladem provedení tohoto ustanovení je ovšem, aby byly bilance očištěny, t. j. aby byla převedena nelikvidní resp. pochybná aktiva a neúnosné závazky z doby okupace i revoluce na Fond znárodněného hospodářství, kde stát jakožto majitel národních podniků bude míti o nich přehled a kde je bude národní podnikání samo - ovšem jako celek - vypořádávati. Teprve tím docílíme, že všechny národní podniky budou postaveny na stejnou finanční basi a do výsledků své činnosti srovnatelné.

Fond znárodněného hospodářství je podstatnou součástí našeho finančního systému a jeho prostřednictvím budeme usilovat o to, aby socialistický sektor našeho hospodářství souvisel s hospodářstvím státním. Z Fondu znárodněného hospodářství vytvoříme kromě jiného i ústřední evidenční místo pro veškerý státní majetek, representovaný našimi národními podniky.

Podám vám nyní, paní a pánové, stručný přehled vývoje našeho státního hospodářství. Především chci se ještě zmínit dodatkem k tomu, co jsem již dříve uvedl stručně o měně a peněžnictví.

Zmínil jsem se již dříve, že zvýšení oběživa je úměrné vzrůstu naší výroby. V této souvislosti chci upozorniti na uvolňování vázaných vkladů. V prvních dobách po měnové reformě bylo totiž hlavním důvodem zvětšování nového oběživa uvolňování vázaných vkladů. Dělo se totiž tak, že Národní banka vydávala za vázané vklady nové volné peníze bez krytí a bez obvyklé protihodnoty.

Tento způsob narůstání nového oběživa byl postupně omezován. V roce 1947 ho bylo používáno ještě v menší míře do 31. srpna. Od 1. září vůbec zanikl tím, že vstoupil v život Likvidační měnový fond. Od té doby se používá k uvolňování vázaných vkladů jen již dříve vydaného nového oběživa. Naopak po revisi uvolňovacího řízení došlo od té doby k částečnému návratu uvolněných peněz do vázanosti, takže do konce září 1948 došlo dokonce k poklesu nového oběživa návratem 1.154,000.000 Kčs do vázanosti. Jsem rád, že jsme tento důvod rozmnožování oběživa včas zlikvidovali, protože další zvyšování oběživa tímto způsobem by vytvořilo příliš vysoký nepružný blok. Zvyšování tohoto nepružného a neregulovatelného bloku, které by se mohlo dít dnes jen pro účely spotřební, by vadilo plánovité a stabilisační měnové politice.

Mezinárodní postavení naší koruny zůstalo po celou dobu 2LP pevné na základě smluvené parity. Dokazuje to i index reální hodnoty naší koruny ve srovnání s reální hodnotou dolaru, měřeno indexy velkoobchodních cen. Právě v poslední době velkoobchodní index cen v USA vykazuje stále stoupající tendenci, proti velkoobchodnímu cenovému indexu našemu, který vykazuje jen nepatrné zvýšení. A toto zvýšení u nás je dáno vlastně jen zvýšeným indexem zboží dováženého a ne domácího. Srovnáme-li tyto indexy, vidíme, že výsledný reálný kurs Kčs činil v lednu 1947 ještě 53 Kčs vůči dolaru a odtud postupně klesal na průměrný reálný kurs 47,45 za 1 $ v měsících lednu až srpnu 1948. Již tady se ukazují klady našeho plánování, třebaže je ještě v počátečním stadiu. Je to nepochybně tím příznivější zjev, že vliv loňské katastrofální neúrody značně ovlivnil náš zahraniční obchod a tím i platební bilanci. Obchodní bilance zůstala dočasně pasivní a snížila devisové reservy naší Národní banky, resp. zvýšila naše zadlužení na clearingových účtech. Přesto však právě na tomto citlivém úseku našeho hospodářství můžete si ověřiti jeho odolnost.

Rok 1948 zůstane navždy zaznamenám nejen v organisačním, ale i ve funkčním vývoji našeho peněžnictví: po zestátnění Národní banky není dnes již v našem peněžnictví kapitalistický živel vůbec zastoupen.

O průběhu trnité cesty k dnešní koncentraci a specialisaci peněžnictví i o dnešní jeho výstavbě jsem se již obšírně zmínil. Chci k tomu dodati ještě několik doplňujících poznámek.

Hospodaření naší provozní banky (Živnostenské banky) je konsolidované. Za rok 1947 - tedy před soustředěním - vykázala Živnostenská banka bilanční zisk 35 mil. Kčs, všechny banky, národní podniky dohromady pak vykázaly úhrnný bilanční zisk 50 mil. Kčs. Za údobí od 1. ledna 1948 můžeme očekávati, že živnostenská banka se zřetelem k úsporám režie plynoucím ze soustředění vykáže čistý zisk za rok 1948 proti roku 1947 asi ve dvojnásobné výši.

V r. 1947 jsme vyčistili účty našich peněžních ústavů od vázaných peněz. Převodem aktiv a pasiv ve vázaných korunách na Likvidační fond měnový poklesly bilanční úhrny peněžních ústavů tak, že na př. u bank proti úhrnu zůstatkových rozvah k 31. prosinci 1946 v částce 89,9 miliard Kčs v českých zemích a 6,9 miliard Kčs na Slovensku stojí k 31. prosinci 1947 bilanční úhrn 63,6 miliard Kčs v českých zemích a 6,4 miliard Kčs na Slovensku.

V důsledku nové zákonné reorganisace peněžnictví zaniknou koncem roku 1948 Svaz spořitelen, Svaz záložen a Ústřední svaz peněžnictví v Praze. Příslušná vyhláška bude vydána.

Vedle peněžnictví je také smluvní pojišťovnictví zdrojem finančních prostředků dlouhodobých. Vklady našeho pojišťovnictví v nové měně dosahují dnes asi 1 miliardy Kčs. Měsíční přírůstek nově sjednaných životních pojistek se v uplynulém dvouletí vyvíjel uspokojivě a vcelku vykazoval tendenci vzestupnou.

Nejdůležitější stránkou vývoje soukromého pojišťovnictví v letech 1947 a 1948 jsou však změny organisační, jimiž i na tomto poli byl zcela vymýcen živel kapitalistický. Den 1. ledna 1947 je datum zřízení pěti pojišťoven - národních podniků, z nichž jeden byl na Slovensku. Toto řešení však bylo - jako tehdy vše - dílem politického kompromisu. Ze základů takto reorganisovaného pojišťovnictví stále ještě nebyl odstraněn kapitalistický prvek volné soutěže. Po únorových událostech roku 1948 však vláda na můj návrh přikročila ke sloučení těchto pěti pojišťoven v jediný celostátní pojišťovací ústav s oblastním ředitelstvím na Slovensku, v Československou pojišťovnu, národní podnik. Tím teprve byl vytvořen předpoklad pro řádnou organisaci čs. smluvního pojišťovnictví. Očekávám od něho, že povede k úsporám režie. Službu pojistníkům v okresích nebude již vykonávat pět pojišťoven, každá svými jednateli; bude tu jen jediné představenstvo; odpadá důvod pro další trvání Pojišťovací rady. Snižuje se také potřeba zajišťování. Všechna tato zjednodušení najdou oporu v připravované osnově zákona o smluvním pojišťovnictví.

Nyní přejdu k vylíčení vývoje státního hospodářství v roce 1948 a na prvém místě k vývoji daňových příjmů.

Proti předchozím letům se letošní vývoj daňových příjmů za prvá tři čtvrtletí odlišuje ve dvojím směru: daňové příjmy nevykazují podstatnější přebytky proti rozpočtu, a posuzujeme-li je vcelku, není v nich pozorovat stoupající tendenci, nýbrž naopak určité oslabení.

Prvý zjev - souhlas s rozpočtem - hodnotím kladně. Znamená to totiž, že jsme se v rozpočtu přiblížili skutečnému vývoji a že jsme preliminovali přesněji.

Druhý zjev - určité oslabení rozvojové linie - je způsoben hlavně tím, že naše daňová soustava je v přestavbě a že pokles výnosu, který nastal zavedením daně ze mzdy, daně zemědělské a daně živnostenské a poskytnutím slevy všeobecné daně výdělkové, neměl protiváhu v sektoru zdanění nepřímého, který bude nově upraven teprve od 1. ledna 1949 a jehož letošní nižší výnos také nese důsledky loňského sucha.

Celkové příjmy na veřejných dávkách a monopolech (bez tabákového monopolu, cenových vyrovnávacích částek a daně z předmětů zbytné potřeby) činily do konce září 1948 33 miliardy 912 milionů Kčs. Proti rozpočtové částce za ³/₄ roku jeví se tedy malý přebytek 429 mil. Kčs, t. j. zhruba 1 %. Proti výsledkům za stejné období r. 1947 byly letošní příjmy nižší o 981 mil. Kčs, t. j. asi o 2 %.

Ve srovnání s rozpočtem zůstal zatím pod rozpočtovou částkou výnos daně ze mzdy, daně z obratu, cel a nepřímých daní, kdežto ostatní přímé daně, poplatky, monopoly, zejména monopol lihový a důchodkové pokuty vykazují naopak proti rozpočtové kvotě přebytky.

Ve srovnání s loňským výnosem za stejné období nastal pokles u daně ze mzdy o 2.214 milionů Kčs, u nepřímých daní o 454 mil. Kčs a u monopolů - hlavně u monopolu lihového - o 1.123 mil. Kčs; ostatní skupiny dávek jsou naopak proti loňskému výnosu vyšší, a to přímé daně bez daně ze mzdy o 944 mil. Kčs, daň z obratu o 1.262 mil. Kčs, cla o 66 mil. Kčs, poplatky o 440 mil. Kčs a důchodkové pokuty o 97 mil. Kčs.

Jak vidíte, největší pokles nastal u daně ze mzdy, téměř o 2¹/₄ miliardy. V r. 1947 platily totiž až do července sazby srážkové daně důchodové a tento pokles výnosu nám udává, jakou úlevu ve zdanění pracovního důchodu přinesla daň ze mzdy. Znamenala-li srážková daň důchodová v celkovém daňovém výnosu začátkem r. 1947 průměrně asi 17 %, klesá její podíl na 10 % koncem třetího čtvrtletí 1948. Ve výnosu daně ze mzdy se však neodráží stoupající křivka mezd a platů; bude třeba, aby závody i finanční správa věnovaly srážení daně ze mzdy zvýšenou pozornost a aby do kvoty mezd za práci přes čas a za vyšší výkon, která do konce dvouletky není podrobena dani, byly zahrnovány jenom částky, které tam skutečně svou povahou patří. Daň ze mzdy upravila zdanění pracovního důchodu jistě únosně a bylo by těžkým proviněním proti zájmům celku, kdyby se ustanovení zákona o dani ze mzdy zneužívalo k daňovému úniku.

Pokles u nepřímých daní a u monopolů způsobila loňská neúroda, která se projevila v nízkých výnosech daně z masa, daně z cukru, daně z piva a lihového monopolu.

Uspokojivý je vývoj daně z obratu, jejíž průměrný měsíční výnos stoupl od ledna 1947 do konce třetího čtvrtletí letos o více než o 30 %. Je sice pravda, že daň z obratu zůstávala koncem září 1948 asi o 2 % pod rozpočtovou kvotou, ale předpokládám, že poslední čtvrtletí, které bývá výnosově nejsilnější, tento rozdíl vyrovná. Výnosový vzestup daně z obratu je na Slovensku vyšší než v českých zemích; svědčí to o hospodářském a průmyslovém rozvoji Slovenska, což je potěšujícím zjevem.

Jen stručně upozorním na velký vzestup výnosu důchodkových pokut, které dnes vynášejí v průměru téměř 7násobek výnosu ze začátku roku 1947. To je dokladem úsilí finanční správy, aby moc zákona tvrdě dopadla na daňové a devisové podvodníky.

Pokud jde o daňové příjmy v posledním čtvrtletí r. 1948, známe zatím data za říjen a listopad. Již příjem za tyto dva měsíce ukazuje, že daňový výnos posledního čtvrtletí podstatně převýší výsledky čtvrtletí předcházejících. Do konce listopadu 1948 bylo na veřejných dávkách a finančních monopolech vybráno 44.604,4 mil. Kčs. Do splnění celoročního rozpočtu chybělo tedy toliko 39,5 mil. Kčs, t. j. ¹/₁₀ %. Podle vývoje denních příjmů státní pokladny v prosinci 1948 lze s určitostí říci, že daňový rozpočet bude překročen zhruba asi o 8 až 10 %.

K daňovým příjmům se úzce vážou výsledky tabákového monopolu. Jde sice o výsledky podnikové, ale největší jejich část připadá na daňovou složku, která je v ceně tabákových výrobků zahrnuta. Do konce září 1948 odvedl tabákový monopol do státní pokladny celkem 8 miliard 682 milionů Kčs, čímž překročil o 44 mil. Kčs celoroční rozpočtovou částku. Celý odvod za poslední tři měsíce v roce bude tedy znamenat přínos nad částku předpokládanou v rozpočtu. Je to doklad zdatnosti tabákového monopolu, že se podařilo včasným opatřením surovin a účelným zmechanisováním práce dosáhnout takové výroby, že potřeba kuřáků mohla být prakticky plně kryta.

Nyní k stránce výdajové. Za první ³/₄ roku 1948 došlo k celkové úspoře proti rozpočtu téměř 8 miliard Kčs. Tato úspora by byla mnohem vyšší, kdybychom k rozpočtové kvotě připočetli úvěry, přenesené z minulého roku, příp. další částky, použitelné v letošním roce podle ustanovení fin. zákona. Prozatím lze vyčísliti tyto prostředky, zvyšující státní rozpočet, částkou 9.664,9 mil. Kčs.

Z této částky by připadla na ³/₄ roku kvota 7.248,6 mil. Kčs, takže úspora proti rozpočtu o ni zvětšenému by činila celkem 15¹/₄ miliardy (8.000 + 7.248,6 mil. Kčs).

V čem tkví tyto úspory? Především v tom, že plnění investic zůstává značně za dvouletým plánem. Za prvních 9 měsíců činí úspora na státních investičních výdajích 4.821,3 mil. Kčs; uvážíme-li, že přenesené prostředky jsou převážnou většinou povahy investiční, lze odhadnout celkovou úsporu na investičních výdajích za ³/₄ letošního roku asi na 9 miliard Kčs.

Tento výsledek je ovšem značně skreslen tím, že zápůjčky vlastní státní správy státním podnikům na pravé investice a příspěvky státním podnikům na válečné obnovy budou proúčtovány až po uplynutí správního roku (rozpočtové kvoty těchto dvou položek za ³/₄ roku činí 3.886 mil. Kčs). Po proúčtování výdajů na tyto položky zmenší se tedy značně úspora na investičních výdajích.

Není pochyby, že ke konci roku bude řada rozdělaných investic ještě dokončena a dojde k likvidaci účtů stavebních podnikatelů ve velkém měřítku, protože podnikatelé předkládají velmi často účty až po skončení stavební sezóny. Náležitost druhého pololetí se dále zvýší dodatečnými účiny, protože podle § 15, odst. 2 fin. zák. na r. 1948 lze propláceti na vrub prostředků dvouletkových až do konce března 1949.

Tak na př. obdobné účiny účtované na rozpočet 1947 a placené pokladnou v lednu až květnu 1948 jen v českých zemích činily podle výkazu NÚKÚ 3.800 mil. Kčs. Se Slovenskem půjde o částku přes 4 miliardy Kčs. V tom bude patrně značná část výdajů investičních.

U osobních výdajů patrně úspora nebude. Nedojde-li k překročení, bude to i tak výsledek pozoruhodný, protože ve výdajích je započtena i nepreliminovaná potřeba na zálohu na přechodnou úpravu platů státních zaměstnanců.

Ostatní správní (funkční) výdaje vykazují koncem září t. r. úsporu 687 mil. Kčs, poměrně nepatrnou vzhledem k váze této výdajové složky. Tady je však nutno počítat ke konci roku se zvýšenou výplatou subvencí a různých dotací. Se schodkem v suchofondu tu nepočítám, protože schodek ten je zatím zálohován z kontokorentu a má být uhrazen podle možnosti z příjmů na mimořádných dávkách, které ještě budou docházeti i v příštím roce.

Shrneme-li tyto vývody, lze podstatnou rozpočtovou úsporu v r. 1948 očekávat u vlastní státní správy jen u investičních výdajů. V ostatních úsecích k významnějším úsporám nedojde.

Nyní bych rád obrátil vaši pozornost, paní a pánové, k plnění investičního plánu ve dvouletce. Investice ve dvouletém plánu neměly sice tak kardinální význam, jako mají v pětiletém plánu, přesto však byly důležitou jeho částí, a na nedostatcích, které se při jejich provádění ukázaly, musíme se učit, abychom se jich vyvarovali v pětiletém hospodářském plánu.

Je ovšem velmi nesnadné opatřit si jasný obraz o celkovém rozvoji investiční činnosti v období dvouletého plánu. Spěšná hlášení a jiné statistické prameny o prováděných investicích jsou v mnoha směrech neúplné.