Přes tyto výhrady musím konstatovat - konstatovali to ostatně již i jiní odpovědní činitelé - že plnění investičního plánu zůstává značně pozadu za plánem. Toto zjištění se týká jak investic stavebních, tak i nestavebních. Je přitom dobrým příslibem pro pětiletý plán, že v posledních měsících se plnění investičního plánu značně zlepšilo.

Které jsou příčiny tohoto zjevu? U stavebních investic obrážejí se v tom především vlivy, které působily nepříznivě ve stavebnictví, tedy nekázeň neznárodněného sektoru, v tomto odvětví až do února 1948 tak silně zastoupeného, nepříznivý postoj některých úředních činitelů vůči plánu, nedostatek pracovních sil a materiálu (zejména stavebního dřeva, železa a instalačních zařízení). Nekázeň soukromých stavebních firem se jevila především v tom, že firmy dávaly přednost stavbám na černo, z nichž jim plynul větší zisk. Na tom je názorně vidět, jak živelný prvek zisku podlamuje plánovanou činnost, a z toho zase vyplynula pro nás nutnost znárodniti tento sektor. Musíme si však být plně vědomi, že stavebnictví je odvětví, k jehož dobré funkci je třeba napnout všechen organisační um: záleží mnoho na tom, aby stavební projekty byly dodávány včas, aby vztahy stavebnictví k jednotlivým odvětvím výroby (stavebních hmot, železa, stavebního dříví atd.) byly upraveny tak, aby byl zajištěn plynulý přísun materiálu na stavby; je dále třeba, aby pracovními silami na stavbách bylo disponováno tak, aby stavby byly prováděny ekonomicky, na př. aby se v důsledku malého počtu zaměstnanců zbytečně neprotahovala doba stavby, aby se podle možnosti vylučovaly vlivy sezonní atd. To musíme mít stále před očima, abychom v pětiletce dosáhli skutečně vytčených cílů.

U nestavebních investic je nápadné, že procento splnění je v průměru nižší než u investic stavebních. Hlavním důvodem, který tu působí obtíže, je nedodržování dodacích lhůt průmyslem, zejména kovoprůmyslem; dále nesnáze s dovozem některých strojů a součástek z ciziny.

K tomuto vývoji investiční činnosti jsme nepřihlíželi a nepřihlížíme nečinně. Předně jsme znárodnili podstatnou část stavebnictví a vytvořili jsme velký národní podnik, který nyní buduje svůj organisační a správní aparát. Staráme se, aby administrativa byla svou pružností podporou a ne již překážkou plnění plánu. Vládní nařízení z 23. listopadu 1948, č. 254 Sb., vnese určitý řád do plnění dodávek důležitých investičních statků, vyráběných kovoprůmyslem. Uvědomujeme si, že v pětiletce musíme dbát, aby byla zachována úměrnost jak ve výrobě investičních statků, tak i v časování investic se zřetelem k výrobním a jiným potřebám a možnostem.

Jak uvedl generální sekretariát Hospodářské rady ve své zprávě o průběhu plnění investičního plánu za rok 1947, stránka finanční nebyla a není překážkou stavebního ruchu a - dodávám - investiční činnosti vůbec. To platí i pro rok 1948.

Zbývá předložit vám, paní a pánové, zprávu o vývoji celého hospodářství státního.

Použiji zde výsledků pokladních, jak se jeví v hospodaření ústřední státní pokladny v Praze a státní pokladny v Bratislavě. Neposkytují sice možnost bezprostředního srovnávání s rozpočtem, ale za to ukazují pohyb všech příjmů a výdajů státní pokladny, které byly skutečně realisovány v určitém období. Kromě toho dávají nám možnost již dnes - 5. ledna - vidět hrubé výsledky za uplynulý rok, kdežto srovnání s rozpočtem bude vyžadovat delší doby.

V oboru vlastní státní správy - tedy bez státních podniků - činily hrubé příjmy státní pokladny včetně daní do konce roku 1948 okrouhle 71.139,2 mil. Kčs a výdaje 83.587,5 mil. Kčs, takže se jeví schodek 12.448,3 mil. Kčs. Státní podniky jsou v průběhu roku zapojeny na státní pokladnu jenom odvody svých přebytků nebo výběry záloh na své hospodaření, takže ve státní pokladně se projevuje pouze saldo jejich odvodů a výběrů. Celkově bylo spojení státní pokladny se státními podniky aktivní 4.835,0 mil. Kčs, čímž se celkové schodkové rozpětí příjmů a výdajů snižuje na 7.613,3 mil. Kčs. S hlediska úvěrové potřeby musíme tento schodek podrobit ještě určité opravě. Musíme jej totiž zvýšit o částku 755,9 mil. Kčs, o kterou příjmy státní pokladny ve vázaných platidlech převyšovaly její výdaje v těchto platidlech a která sice s hlediska rozpočtového je příjmem, ale nemůže být použita na běžné výdaje, které se dějí ve volných platidlech. Po této úpravě činil pokladní schodek 8.369,2 mil. Kčs. V tomto saldu jsou zahrnuty veškeré příjmy a veškeré výdaje státní pokladny včetně nových břemen, která vznikla nad rozpočet v průběhu roku 1948, a včetně účinů, které neprobíhají rozpočtem.

Řekl jsem již, že saldo pokladních příjmů a výdajů se nedá bezprostředně srovnávat s rozpočtem. Přes tuto výhradu však toto saldo ukazuje, že výsledek hospodaření je příznivější, než rozpočet předpokládal.

Bude vás zajímat jak státní pokladna kryla pokladní schodek 8.369,2 mil. Kčs. Byl uhrazen z úvěrových operací v květnu, v srpnu a v prosinci 1948 v celkové výši 2.112,9 mil. Kčs, z přechodného úvěru u Poštovní spořitelny v Praze 1.908,6 mil. a v Bratislavě 640 mil. Kčs, dále z výtěžků zahraničních obchodních úvěrů 587,9 mil. Kčs, z inkamerace prostředků různých fondů do státní pokladny v částce 1.750,7 mil. Kčs a konečně z počáteční pokladní hotovosti z minulého roku, ze které bylo do konce roku 1948 spotřebováno 1.369,1 mil. Kčs.

V tomto krytí pasivního rozdílu příjmů a výdajů státní pokladny měly mimořádný význam prostředky z obchodního styku se SSSR. Tyto prostředky, které byly získány za zboží, dodané ze SSSR na úvěr, byly státní pokladně k disposici právě v době, kdy bylo třeba zálohovat velké výdaje Fondu pro zmírnění škod způsobených mimořádným suchem v r. 1947 a kdy příjmové zdroje tohoto fondu se teprve začínaly rozbíhat. Prostředky z obchodního styku se SSSR vydatně pomohly státní pokladně překlenout toto mezidobí. V červenci 1948 dosáhly tyto prostředky maxima 2.971,9 mil. Kčs. Od srpna 1948 jejich stav postupně klesá, jak jsou odčerpávány plněním našich protidodávek do SSSR.

Pro informaci dodávám, že od května 1948 je státní pokladna v Bratislavě zapojena na ústřední státní pokladnu v Praze tím způsobem, že si ke krytí schodku opatřuje prostředky ve formě dotace z ústřední státní pokladny v Praze. Do konce prosince 1948 jsme takto poukázali státní pokladně v Bratislavě celkem 5.233 mil. Kčs. Kromě toho uhradila ústřední státní pokladna v Praze na přechodné zadlužení Slovenska, které vzniklo u Poštovní spořitelny v Bratislavě v měsících lednu až dubnu 1948, do konce roku 1948 754 mil. Kčs takže celkově opatřila ústřední státní pokladna v Praze do konce roku pro státní pokladnu v Bratislavě 5.987 mil. Kčs.

Větší část úvěrových operací roku 1948 byla provedena ke konsolidaci přechodného dluhu a k prolongaci resp. konversi splatných dluhů. Bylo tak konsolidováno přechodné zadlužení Slovenska u bratislavské poštovní spořitelny per 5.009 mil. Kčs a prolongovány pokladniční poukázky nom. 3.900 mil. Kčs.

Jen menší část úvěrových operací na vnitřním trhu znamená skutečné a nové zvýšeni státního dluhu a odčerpání prostředků z peněžního trhu pro potřebu státní pokladny. Podle předběžné uzávěrky činí tento přírůstek za rok 1948 4.700 mil. Kčs.

V této souvislosti považuji za nutné zmíniti se zvláště o tom, jak plníme svoje závazky do zahraničí. Konáme řádně dluhovou službu u zahraniční investiční půjčky z r. 1922 a devisového úvěru z r. 1936. Ale nejen to, platíme také podle garančního ujednání úroky dokonce za půjčku cizí. Jde o rakouskou mezinárodně zaručenou půjčku z r. 1934, za kterou ručíme 24¹/₂ % jako Anglie a Francie, kromě dalších států. Rakousko přestalo platiti na půjčku po německé okupaci v roce 1938 a svoje platy po válce dosud neobnovilo, ačkoliv se jeho situace po ukončení války podstatně zlepšila. Dosud jsme zaplatili 1,142.000 liber, čili úhrnem 228 mil. Kčs. Jen r. 1948 jsme zaplatili 23,200.000 Kčs. Poukazuji zvláště na to proto, jak předloňské katastrofální sucho mělo vliv i na náš zahraniční obchod a jeho pasivitu. S tímto naším přesným plněním dluhové služby zahraničních zápůjček a závazků za tak mimořádně nepříznivých podmínek nepochopitelně kontrastuje při nejmenším neúčastný postoj mezinárodních institucí, jejichž jsme členy a jež vyřízení našich žádostí o úvěr stále odsunují, zatím co jiným státům se velmi liberálně vychází vstříc.

Závěrem poukazuji, že v dluzích, které vyplývají z naší účasti na mezinárodních institucích, nenastalo proti r. 1947 valných změn. Celkem bylo vydáno dluhopisů 7.456,616.687,50 Kčs a splaceno v hotovosti 790,487.691,50 Kčs.

Státní rozpočet na rok 1949 vykazuje na straně příjmů úhrnnou částku 89.320,3 mil. Kčs a na straně výdajů úhrnnou částku 89.277,7 mil. Kčs; z toho tedy vyplývá přebytek v částce 42,6 mil. čs.

Tím se tedy na prahu pětiletky přiřazujeme k oněm státům, které postupujíce podle plánovaného hospodářství vyrovnaly svoje státní rozpočty. Tím se zároveň státní rozpočet na rok 1949 výrazně odlišuje od rozpočtů předchozích let.

Nyní vám chci nejprve vysvětlit zvýšení rozpočtových výdajů proti roku 1948. Úhrnné výdaje státního rozpočtu na rok 1949 v částce téměř 89,3 miliardy Kčs jsou totiž proti prelimináři roku předchozího značně vyšší. V r. 1948 bylo úhrnem preliminováno na státních výdajích 67,1 miliard Kčs, t. j. proti roku 1949 o 22,2 miliardy Kčs méně. Jak dochází letos k tak značnému vzestupu výdajů, t. j. téměř o plnou jejich třetinu?

Vysvětlení spočívá především v nových úkolech státní správy, vedle toho pak též ve strukturálních změnách rozpočtu.

Z nových úkolů, tedy z případů materiálního zvýšení je největší vzrůst výdajů ve zdravotnictví, kde činí 3,8 miliard Kčs. Hlavní část tohoto zvýšení připadá na vrub zestátnění nemocnic, resp. léčebných a ošetřovacích ústavů (3.281 mil. Kčs), a je téměř plně vyvážena vzestupem státních příjmů v témže sektoru, kterého bude dosaženo v důsledku zvýšení ošetřovacích sazeb.

Jiným značným novým výdajem je příspěvek státní správy na investice svazků lidové správy. I v r. 1948 počítala státní správa s příspěvky na tento účel, pouze však částkou 1.439,5 mil. Kčs; jinak byly investiční práce svazků lidové správy odkázány z největší části na úvěr opatřovaný na peněžním trhu. I v tomto sektoru musíme se však v plánovaném hospodářství odpoutat od živelně vytvářených podmínek peněžního trhu a proto nekrytou úhradu investiční činnosti svazků lidové správy, pokud podle operativních plánů je s ní v r. 1949 třeba počítati, zařazujeme do státního rozpočtu a uhradíme ji z výnosu daní, tedy kolektivními úsporami. Zvýšení rozpočtu z tohoto důvodu činí 3,6 miliard Kčs.

Zvýšená potřeba vzniká v oboru školství věd a umění. Jde o částku 1,5 miliardy Kčs. Z toho téměř 1 miliarda Kčs připadá na školské ústavy, 267 mil. Kčs na umění, na tělesnou výchovu 113 mil. Kčs, na náboženský kultus 81 mil. Kčs zvýšení atd.

V oboru sociální péče zvyšuje se potřeba téměř o 1,6 miliardy Kčs. Je to v podstatě potřeba na vytvoření úhradové reservy národního pojištění.

V řadě jiných rozpočtových kapitol se projevuje zvýšení potřeby menšími částkami. Tento celkový vzrůst potřeby nemůže překvapit, neboť novými zákony nebo správními opatřeními činěnými v rámci platných zákonů přirostlo v r. 1948 pouze trvalých nových břemen v úhrnném ročním nákladu okrouhle 6,9 miliardy Kčs.

Strukturální povahy jsou hlavně dva případy zvýšení rozpočtových výdajů: zvýšení výdajů na vyrovnávání a regulaci cen o 2,6 miliardy Kčs a zvýšení zápůjček poskytovaných státním podnikům na investice o 3,2 miliardy Kčs.

V prvém případě jde o přesun výdajů hrazených v r. 1948 ze všeobecného vyrovnávacího fondu, který nebyl součástí státního rozpočtu. Vyrovnávací fond sice bude ještě v r. 1949 trvat, avšak jeho příjmy vyhasnou v důsledku zákona o všeobecné dani; budou tedy cenové intervence z fondu vypláceny jen, pokud stačí zbytky jeho prostředků, případně příjmy, které v I. čtvrtletí 1949 ještě do něho vplynou. Proto bylo nutno zahrnout ostatní intervenční výdaje do státního rozpočtu.

Ve druhém případě - při zápůjčkách státním podnikům na investice - jde rovněž o začlenění výdajů, které v r. 1948 šly mimo státní rozpočet, do rozpočtu na rok 1949. V r. 1948 byly totiž preliminovány v rozpočtu pouze zápůjčka čs. drahám na obnovu v částce 785 mil. Kčs a příspěvek státním podnikům na obnovu investic poškozených válkou v částce 3 869 mil. Kčs, dohromady okrouhle 4,6 miliardy Kčs. Náklady na pravé investice státních podniků, jež mají být hrazeny zápůjčkou, byly podle zvláštního ustanovení finančního zákona na rok 1948 odkázány na úvěr a nebyly zahrnuty do celkového úhrnu rozpočtu státní správy.

Po tomto výpočtu rozpočtových odvětví, ve kterých došlo ke zvýšení objemu státních výdajů v roce 1949 proti roku předchozímu, pokusím se podat vám stručný rozbor rozpočtových výdajů. Předem však musím připomenout, že srovnávání r. 1949 s rokem předchozím je velice ztíženo, protože zavedení nového rozpočtového schematu znamená úplně nové rozvržení výdajů; i když některé výdajové skupiny nesou v obou letech shodné nebo podobné označení, došlo v nich k dosti značným přesunům obsahové náplně.

Z celkového úhrnu výdajů v částce 89.277,7 mil. Kčs připadá na potřebu na majetkové změny 16.320,4 mil. Kčs (v tom zejména podtrhuji výdaje investiční, vyčíslené částkou 8.357,2 mil. Kčs); na správní náklady připadá 31.649,4 mil. Kčs, na ostatní náklady 32.948,7 mil. Kčs a na národní obranu 8.359,2 mil. Kčs.

Investice jsou osou pětiletého plánu. Jimi především chceme dojíti cíle, který nám plán stanoví, totiž přestavby a výstavby našeho národního hospodářství. Jakým podílem je státní rozpočet účasten na tomto důležitém instrumentu?

Na investiční výdaje vlastní státní správy připadá v roce 1949, jak již jsem řekl, částka 8 357,2 mil. Kčs. Z toho činí investice rozvojové 6.486,2 mil. Kčs a investice obnovovací 1.871 mil. Kčs.

Investice státní správy jsou však jen menším dílem toho, co stát na investiční činnost vydává. Větší část státních investic je zahrnuta do rozpočtu státních podniků, v nichž je k tomuto účelu preliminována celkem částka 11.233 7 mil. Kčs. Z toho činí investice rozvojové 7.810,4 mil. Kčs, obnovovací investice běžné 2.129 mil. Kčs a obnova investic poškozených válkou 1.294,3 mil. Kčs. Sečteme-li investice podnikové a investice státní správy, obdržíme úhrn všech státních investičních výdajů částkou 19.590,9 mil. Kčs. Vedle toho se u svazků lidové správy očekávají investice v částce 5.029 mil. Kčs, takže celkové investice veřejných rozpočtů činí 24.619,9 mil. Kčs. V tom jsou zahrnuty nejen investice pravé, ale i nepravé (finanční).

Celkový úhrn veřejných investic v částce 24,6 miliardy Kčs činí 44,75 % veškerých investic plánovaných podle operativního plánu pro rok 1949.

Úhrada investic podnikových je zčásti opatřena z podnikové akumulace (3.365,6 mil. Kčs), zčásti zápůjčkami státní správy (7.868,1 mil. Kčs).

Správní náklady dosahují v návrhu rozpočtu na r. 1949 částky 31.649,4 mil. Kčs. Proti roku předchozímu, kdy činily 22.486,7 mil. Kčs, znamená to zvýšení o 9.162,7 mil. Kčs, čili o 40.75 %.

Věnujme pozornost odděleně nákladům osobním a věcným.

Osobní náklady lze rozděliti na tři skupiny: na platy a mzdy zaměstnanců, na pense a na ostatní osobní náklady. Platy a mzdy zaměstnanců činí podle návrhu rozpočtu na r. 1949 16.332,4 mil. Kčs proti 13.190,9 mil. Kčs v r. 1 948, čili o 3.141,5 mil. Kčs více (+ 23,82 %). V pensích nastal vzrůst poměrně méně výrazný; z částky 2.686,2 mil. Kčs zvýšily se náklady na pense na 2.926,8 mil. Kčs, čili o 240,6 mil. Kčs (+ 8,96 %). Zato skupina ostatních osobních nákladů, která zahrnuje dnes různé náhrady za mimořádné výkony, výkonnostní a jiné odměny, výpomoci, zaměstnavatelské příspěvky k národnímu pojištění, příspěvky na zařízení určená k blahu zaměstnanců atd., vzrostla poměrně značně: z částky 1.753,6 mil. Kčs na 2.843,6 mil. Kčs, čili o 1.090 mil. Kčs (+ 62,16 %).