Příčinu zvýšení nákladů na platy a mzdy je spatřovat především v preliminování nákladu na přechodnou platovou úpravu státních a některých jiných veřejných zaměstnanců, na níž nebylo v rozpočtu na rok 1948 pamatováno a která zatím byla vyplácena zálohově; zvýšení z tohoto důvodu činí u státní správy a státních podniků 2.168 mil. Kčs. Dalšími důvody zvýšení těchto nákladů je řada dílčích úprav, provedených v různých správních odvětvích (výkonnostní odměny zaměstnancům státní správy a státních podniků okrouhle 650 mil. Kčs, odměny profesorům a učitelům za zvýšený výkon, t. zv. pedagogické odměny, 120 mil. Kčs, mimořádné odměny zaměstnanců ve zdravotní službě 98,4 mil. Kčs atd.).

Zvýšení u odpočivných a zaopatřovacích platů je odůvodněno zejména zvětšením počtu příjemců a prováděním předpisů o odškodnění veřejných zaměstnanců.

Vzestup ostatních osobních výdajů se vysvětluje tím, že podle nového účtového schematu byly do této skupiny převedeny příplatky k polednímu stravování, příspěvky na zařízení určená k blahu zaměstnanců a výkonnostní odměny, dále zvýšením nákladů na výpomoci a na zaměstnavatelské příspěvky k národnímu pojištění.

Věcné správní náklady činí v r. 1949 u civilní státní správy celkem 9.546,6 mil. Kčs. Lze je srovnávati, arci jen velmi zhruba, s obdobně označenou skupinou výdajů v r. 1948, která činila úhrnem 4.869,2 mil. Kčs. Zvýšení o 4.677,4 mil. Kčs nastalo především v kapitole ministerstva zdravotnictví (o 2.051,2 mil. Kčs). Jde tu o věcné provozní náklady zestátněných nemocnic a jiných léčebných ústavů. Další značnější položky zvýšení shledáváme u ministerstva vnitra a ministerstva techniky (+ 664,6 mil. Kčs, případně + 377,7 mil. Kčs); ostatek je rozdělen menšími částkami po různých rozpočtových kapitolách.

Náklady, které nás nynější rozpočet označuje jako "ostatní náklady" a pro které utvořil zvláštní účtovou třídu, jsou nejrozsáhlejší a zároveň nejpestřejší výdajovou skupinou. Připadá na ni celková částka 32.948,7 mil. Kčs. Upozorním tu aspoň na některé hlavní druhy výdajů této třídy.

Patří sem náklad na národní pojištění, t. j. na vytvoření úhradové reservy, která má v r. 1956 dosáhnout trojnásobku vydání na dávkách v r. 1949. Tento náklad činí 2.549,8 mil. Kčs a je vyšší o 1.469,8 mil. Kčs než náklad na sociální pojištění zařazený do státního rozpočtu na rok 1948 částkou 1.080 mil. Kčs. Jako další uvádím zaopatřovací výdaje na vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce. Tento náklad činí 2.411 mil. Kčs a je ve srovnání s rokem 1948 o 186,4 mil. Kčs nižší.

Náklady na vyrovnávání a regulaci cen činí v návrhu rozpočtu na r. 1949 částku 6.084,8 mil. Kčs proti 3.460 mil. Kčs preliminovaným v r. 1948, čili jsou o 2.624,8 mil. Kčs vyšší. To je však způsobeno, jak jsem se o tom již dříve zmínil, převedením části intervenčních výdajů ze všeobecného vyrovnávacího fondu do státního rozpočtu. Celkový objem intervencí v r. 1949 naopak proti roku 1948 poklesl.

Příspěvek státu na úhradu státního dluhu činí v r. 1949 3.039,1 mil. Kčs proti 2.691 mil. Kčs v r. 1948, čili o 348,1 mil. Kčs více. Státnímu dluhu vyhradím ještě samostatný odstavec svého výkladu.

Rovněž o přídělech svazkům lidové správy a o mimořádné pomoci těmto svazkům se zmíním ještě zvláště ve výkladu o rozpočtech svazků lidové správy. Příděly a mimořádná pomoc činí v roce 1949 úhrnem 7.327 mil. Kčs. Proti roku 1948 je to téměř o ¹/₂ miliardy více. Daleko více vzrůstá však příspěvek státní správy na investice svazků lidové správy. V rozpočtovém návrhu je zařazen částkou 5.029 mil. Kčs, t. j. proti rozpočtu na rok 1948 o 3.589,5 mil Kčs více.

Tento stručný rozbor výdajů státní správy chtěl bych uzavřít ještě jiným průhledem, který nám nové účtovací schema ve státním rozpočtu umožňuje.

V přehledu, který jsem vám právě podal, povšimli jste si zajisté vysoké částky přes 31 miliard Kčs, která připadá na správní náklady. Vskutku však dosti značná část těchto správních nákladů není režijním výdajem státní správy ve vlastním smyslu toho slova, nýbrž jsou to správní výdaje různých funkčních orgánů, jako nemocnic, škol, výzkumných ústavů a pod., které poskytují přímé služby sociální nebo hospodářské. S tohoto hlediska tříděny, rozčlení se nám státní výdaje jinak.

Náklad na úřady a orgány státní správy činí celkem 13.739,1 mil. Kčs; k tomu přiřadíme náklady na národní obranu v částce 8.359,2 mil. Kčs, takže dostaneme úhrn správních nákladů v částce 22.098,3 mil. Kčs.

Výdaje na spotřebu kulturní a sociální činí pak 25.266,6 mil. Kčs a dosahují tedy 28 % úhrnu celého rozpočtu.

Veškeré zbývající výdaje pak činí 41.912,8 mil. Kčs. V této skupině jsou zahrnuty podstatnou částí příděly a příspěvky svazkům lidové správy a státním podnikům, sem patří též značná část investic ministerstva techniky, jakož i všechny druhy podpory výroby zemědělské, průmyslové i živnostenské.

Ve všech těchto třech skupinách jsou obsaženy nejen náklady, ale i výdaje investiční.

Na těchto několika číslech vidíte, paní a pánové, jakou péči věnuje dnes stát účelům, kterými se zdvíhá životní úroveň obyvatelstva jak po stránce hmotné, tak i duchovní. Jen ještě ke konkrétnější ilustraci tohoto úsilí vám uvedu, že na školy a školské ústavy věnujeme 6.765,7 mil. Kčs, na vědu, umění a ochranu památek v samotné kapitole ministerstva školství, věd a umění preliminujeme částku 659,9 mil Kčs, na sociální péči o studentstvo a pod. 330,4 mil. Kčs, na péči o mládež 945,4 mil. Kčs, na ochranu zdraví (preventivní péči zdravotní) 732,6 mil. Kčs, na zotavovací péči 215,3 mil. Kčs a na ozdravovny 130,6 mil. Kčs, na nemocnice, chorobince a jiné léčebné ústavy 4.126,1 mil. Kčs a na bytové stavebnictví 664,5 mil. Kčs.

Hospodářství svazků lidové správy je dnes již těsně spjato s hospodářstvím státním. Z celkového úhrnu řádné rozpočtové potřeby svazků lidové správy, upravené příslušnými místy na částku 13.325,1 mil. Kčs, je hrazena příspěvkem státní správy převážná část, totiž 7.327,2 mil. Kčs. Na úhradu z vlastních zdrojů příjmových svazků lidové správy zbývá tedy 5.997,9 mil. Kčs.

Zákon o krajském zřízení zasahuje hluboko do finančního hospodářství svazků lidové správy. Země přestávají existovat jako samostatné právnické osoby. Proto nebyly zemské rozpočty na rok 1949 již vládou schvalovány. Zákon o krajském zřízení obsahuje ustanovení, podle kterého budou pro rok 1949 sestaveny pro kraje jakožto svazky lidové správy rozpočty, do kterých budou zařazeny potřeby dosud preliminované v rozpočtech zemských. Také investice plánované pro země budou vykazovány v rozpočtech krajů jakožto svazků lidové správy, pokud z důležitých a vyšších zájmů nebude považováno za účelné, aby tyto investice byly přeneseny na stát. V rozpočtech krajů jakožto svazků lidové správy do státního rozpočtu dosud nezapojené bude nutno letos zařadit náhrady členům krajských národních výborů. Tak budeme míti v r. 1949 zvláštní rozpočty krajských národních výborů v sektoru lidové správy a zvláštní rozpočty sektoru správy státní; to je však pouze přechodným opatřením pro tento rok, protože nebylo již možno sestavovati jednotný rozpočet pro krajské národní výbory. Zákonný podklad pro jednotný rozpočet bude zjednán připravovaným zákonem o finančním hospodaření národních výborů.

Potřeba mimořádných rozpočtů svazků lidové správy bude uhrazena ze státního rozpočtu, pokud svazky neopatří úhradu investičních nákladů buď zcela nebo aspoň zčásti vlastními prostředky (na př. z příjmů za zcizený majetek nebo ze zbytků nespotřebovaných zápůjček realisovaných v r. 1948) a pokud tyto investice budou prováděny podle operativních plánů. Tato úhrada je v rozpočtovém návrhu na r. 1949 zařazena do všeobecné pokladní správy částkou 5.029 mil. Kčs. Příspěvky (subvence) poskytované svazkům lidové správy v minulých letech jednotlivými resorty ovšem napříště odpadají.

Samostatnou skupinu ve státním rozpočtu tvoří státní podniky; jsou navázány na rozpočet státní správy jen výsledným celkovým saldem, které přechází do kapitoly 26 - Všeobecná pokladní správa.

Návrh rozpočtu státních podniků vychází ze stavu, jaký byl v závěru roku 1948. Tento stav se však změní přeměnou některých státních podniků na podniky národní, která započala v r. 1948 Poštovní spořitelnou a která právě probíhá. Týká se státních lesů a statků v českých zemích i na Slovensku, pak Československých státních drah a Československých aerolinií, které se v mezidobí staly nebo v dohledné době stanou národními podniky. Uvažuje se o podobné přeměně Československé pošty a Československého tabákového monopolu.

Poštovní spořitelna, která se v roce 1948 stala národním podnikem, není již do návrhu rozpočtu státních podniků zahrnuta. Probíhající přeměna ostatních státních podniků, které jsem jmenoval, nemohla býti v návrhu rozpočtu vyjádřena, třebaže bude míti na státní rozpočet vliv. Nemohlo se tak stát proto, že v závěru roku, kdy se návrh rozpočtu připravoval, byly v proudu teprve legislativní přípravy této přeměny. Její hospodářské důsledky pro státní správu nebylo v té době možno vyčíslit a není je možno vyčíslit ani dnes. Předpokládám ostatně, že hospodářská spojitost nových národních podniků se státním rozpočtem potrvá po delší dobu než spojitost právní.

Prosím, abyste návrh rozpočtu státních podniků laskavě posuzovali s tohoto hlediska, že zachycuje stav ze závěru roku 1948 a že jde o sektor ve vývoji, jehož důsledky pro státní rozpočet máte a budete míti příležitost hodnotit při projednávání jednotlivých osnov, kterými se přeměna státních podniků v podniky národní provádí. Na příslušná opatření rozpočtová pamatuje osnova rozpočtového zákona zmocněním v § 30.

S těmito výhradami vám předkládám návrh rozpočtu státních podniků a omezím se ve svém výkladu hlavně na vztah této skupiny státního rozpočtu k rozpočtu státní správy.

V roce 1949 se v návrhu rozpočtu počítá s výsledným odvodem státních podniků do státní pokladny v částce 7.463,6 mil. Kčs. Tato částka je při mechanickém srovnání o 1.175 mil. Kčs nižší než odvod státních podniků v rozpočtu na rok 1948. Proti odvodu státních podniků v příjmech Všeobecné pokladní správy stál však v rozpočtu na rok 1948 ve výdajích téže rozpočtové kapitoly příspěvek státní správy státním podnikům na obnovu majetkových součástek dotčených válkou 3.868,5 mil. Kčs, takže skutečný přínos státních podniků pro státní pokladnu za r. 1948 musíme o tuto částku snížit. Při této srovnávací základně je přebytek státních podniků podle návrhu rozpočtu proti roku 1948 příznivější o 2 miliardy 693 milionů Kčs, poněvadž v rozpočtových výdajích státní správy na rok 1949 není příspěvek státním podnikům na obnovu válečných škod obsažen.

Tutéž korekci ve srovnávací základně roku 1948 bychom museli provésti také u jednotlivých podniků, kdybychom jejich výsledky pro státní správu chtěli srovnávat s minulým rozpočtem. Provedu toto srovnání jenom u některých větších podniků.

Nápadné je zejména účetní zhoršení salda u Československých státních drah. Provedeme-li však uvedenou korekci, dospějeme k výsledku, že saldo Čs. státních drah zůstává sice schodkové, ale proti roku 1948 je příznivější o 669 mil. Kčs. Saldo Československé pošty se zhoršuje o 200 mil. Kčs vzhledem k zálohám na přechodnou platovou úpravu a vzhledem k převedení rozhlasu na nový státní podnik - Československý rozhlas. Podstatné zlepšení aktivního salda vykazují Státní loterie; je to dobrý výsledek Státní sázkové kanceláře, který nejen zvyšuje odvod státních loterií do státní pokladny, ale odvádí kromě toho všeobecné pokladní správě dalších 79¹/₄ mil. Kčs jako příjmové krytí výdajů na vybudování zařízení pro tělovýchovné organisace.

Nejaktivnějším ze státních podniků je Československý tabákový monopol, jehož odvod státní pokladně je na rok 1949 preliminován částkou téměř 11¹/₂ miliardy Kčs. Proti roku 1948 je odvod tabákového monopolu vyšší o 2.850 milionů Kčs. Je sice pravda, že hlavní část tohoto výsledku tvoří složka daňová a nikoliv podniková, ale výnos daňové složky je produktem dobré funkce a velkého pracovního úsilí podniku, které se osvědčilo v roce 1948 i v letech předchozích a na které můžeme pevně spoléhat i v tomto rozpočtovém roce.

Nyní obrátím vaši pozornost, paní a pánové, k příjmové stránce návrhu státního rozpočtu. Byla-li v dřívějších rozpočtech tato stránka do jisté míry stereotypní, není tomu tak tentokrát; je přímo nabita dynamikou, vůlí aktivně působit i rozpočtovými příjmy na rozvoj hospodářství podle plánu.

Na první pohled vás jistě překvapil objem příjmů v příštím rozpočtu, který je o více než 32 miliardy Kčs vyšší než v rozpočtu na rok 1948 a kryje plně všechny rozpočtové výdaje. Ovšem - chceme-li číselně srovnávat oba rozpočty, musíme k rozpočtovým příjmům za rok 1948 připočítat příjmy na cenových vyrovnávacích částkách a na přepychové dani, které v roce 1948 probíhaly mimo rozpočet jako příjem oddělených fondů, kdežto v návrhu rozpočtu na rok 1949 jsou zahrnuty v prelimináři všeobecné daně. Po této úpravě stojí proti příjmům rozpočtu na rok 1948 v částce 62¹/₂ miliardy příjmy rozpočtového návrhu 89¹/₃ miliardy; skutečné zvýšení tedy činí zhruba 26 miliard 800 milionů Kčs, t. j. 43 %.

Je to velké zvýšení státních příjmů, velké absolutně i relativně. Ptáte se v duchu, je-li takový náhlý, téměř revoluční vzestup ve státních příjmech možný.

Odpovídám, že je možný, jsou-li pro něj předpoklady jak v hospodářském rozvoji, tak v daňové soustavě.

Předpoklady hospodářské jsou dány jednak ve dvouletce, kterou jsme v průmyslu úspěšně skončili a jejíž výsledky nám umožňují posílit v tomto roce podstatně vnitřní trh spotřebních statků, jednak - a to hlavně - v pětiletém hospodářském plánu. Pětiletka je dimensována tak, abychom stupňovanou výrobou kryli nejen potřeby vývozní, ale abychom i pro domácí trh produkovali plynule tolik statků a v takových cenách, aby to odpovídalo objemu peněžních příjmů obyvatelstva a vzrůstající spotřebě širokých vrstev.

Předpoklady v daňové soustavě nám zjednalo uzákonění všeobecné daně, na kterou se v podstatě soustřeďuje zvýšení státních příjmů, jež na rok 1949 preliminujeme. Všeobecná daň představuje ten pružný, aktivní instrument, který naší daňové soustavě chyběl. Poskytuje možnost daní z hospodářství odčerpat a přes státní rozpočet podle plánu zase prakticky hospodářství vrátit potřebné prostředky, aniž bychom rušivě zasahovali do výroby a aniž bychom podlamovali spotřební schopnost obyvatelstva.

Zvážili jsme střízlivě tyto předpoklady a výsledkem je návrh rozpočtových příjmů, který vám předkládám k posouzení. Prosím, abyste se mnou prošli některé jeho podrobnosti.

Rozdělil bych státní příjmy do tří velkých skupin: na příjmy ze zespolečenštěného podnikání, na příjmy daňové a na správní příjmy. Na první složku připadá podle návrhu rozpočtu 13 miliard 700 milionů (15 %), na druhou - daňovou - 69 miliard 300 milionů (78 %), na třetí složku 6 miliard 300 milionů (7 %).

Do příjmů z kolektivního podnikání zahrnuji odvod zisku bank - národních podniků, saldo hospodaření státních podniků a příjem z finančních monopolů - lihu, soli, umělých sladidel a výbušnin. Odvod zisku bank, 100 mimionů Kčs, je novým příjmem, který v rozpočtu na rok 1948 nebyl zařaděn. Podotýkám, že ostatní národní podniky odvádějí zisk Fondu znárodněného hospodářství; tyto odvody neprocházejí tedy státním rozpočtem.

Saldo státních podniků - 7 miliard 464 miliony Kčs - je o 1.175 milionů nižší než v rozpočtu minulém. K vysvětlení tohoto snížení se ještě vrátím. Preliminář finančních monopolů je naproti tomu proti r. 1948 vyšší o 2¹/₄ miliardy, takže celkově představuje tato příjmová skupina zvýšení o 1.182 mil. Kčs.