Význam února proti tomuto pozadí je stále živější a větší. Přesáhl už hranice této země. Patří pracujícímu lidu na celém světě, který dosud čeká na svůj únor. A také se dočká, tak jako náš lid za vedení Klementa Gottwalda se dočkal svého slavného a rozhodného vítězství. (Potlesk. - Shromáždění povstává.)

Ať žije Československá lidově demokratická republika, ať žije její president Klement Gottwald, ať žije naše věrné a věčné spojenectví se Sovětským svazem a s ostatními pokrokovými státy ve světě, ať žije naše slavná socialistická budoucnost! (Hlučný potlesk. - Shromáždění usedá.)

Přistoupíme k projednávání prvého odstavce pořadu, jímž je

1. Zpráva výborů hospodářského a ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 218) o hospodářském plánování (plánovací zákon) (tisk 230).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr Bartuška. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Pane předsedo paní a pánové!

Národní shromáždění přistupuje dnes k projednání vládního návrhu zákona o hospodářském plánování. Je to důležitý zákon a je to krok k uvážení. Znamená to soustředění vrcholných orgánů ústřední plánovací služby v orgán jediný, státní úřad plánovací, a stává se to po zhodnocení bohatých zkušeností, po metodě, technice plánování, organisace plánovací práce, po celém období příprav a provádění dvouletého hospodářského plánu a příprav plánu pětiletého.

Jaké jsou důvody této zákonné úpravy? Je jasné, že plánované hospodářství je nerozlučnou součástí socialismu. Systém hospodářského plánování a organisace plánovací práce je proto nezbytností pro stát, který spěje k socialismu. Po roce 1945 neměli jsme vlastní zkušenosti. A co více, chyběly nám jak formální, tak hmotné předpoklady pro plánování v sektoru veřejné správy i v celém sektoru hospodářském, a proto jsme je postupně budovali. Hospodářská rada jako pomocný orgán vlády pro přípravu a koordinaci opatření ve věcech hospodářských nerozvinula svou činnost do větší hloubky. Byly to potíže objektivní a byly tu také důvody politické. Proto první vláda Gottwaldova vytvořila si jiný pomocný orgán zvláštní komisí odborníků, pro kterou se postupem doby vžil název Ústřední plánovací komise. Je spravedlivé právě dnes vzpomenout velké práce Ústřední plánovací komise jak na přípravě a plnění dvouletky, tak ještě na dokonalejší přípravě pětiletky. Odstup času jen ještě více ukáže tuto gigantickou práci. Patří proto Ústřední plánovací komisi dík všeho pracujícího lidu. Již v období příprav pětiletky, zejména pak po únoru 1948, kdy se plánování stalo integrální součástí našeho hospodářského i politického zřízení spějícího k socialismu, bylo jasné že plnění tohoto úkolu bude vyžadovat důkladnější plánovací organisace. Celá reorganisace veřejné správy zavedením krajského zřízení a decentralisace agendy na nižší stupně lidové správy jen toto rozhodnutí urychlily.

Na jakých předpokladech spočívá nová zákonná úprava? Především je třeba si uvědomit, že i tento tak zvaný plánovací zákon provádí Ústavu 9. května. Všechno národní hospodářství má sloužit lidu a stát řídí veškeru hospodářskou činnost jednotným hospodářským plánem. A jelikož za věci hospodářské se považují výroba, oběh, spotřeba statků, všechny služby, a to nejen doprava, nýbrž i služby sociální, věci finanční, cenové, mzdy, platy a důchody a hospodářské plánování se provádí nejen k území celého státu, nýbrž i k území jednotlivých oblastí, je jen logické, když tomu odpovídá soustředění vrcholných plánovacích orgánů.

Hlavní znaky nové úpravy jsou: Státní úřad plánovací je ústředním úřadem v čele s ministrem předsedou státního úřadu plánovacího. Na Slovensku je regionálním plánovacím orgánem slovenský plánovací úřad. Poradním orgánem předsedy je Ústřední plánovací komise, složená nejvýše z 15 členů. Státní plánovací úřad zajišťuje nejen věcí hospodářského plánování, nýbrž i koordinaci v hospodářských věcech k zajištění hospodářské činnosti státu na základě jednotného hospodářského plánu a konečně dbá o přípravu opatření a rozhodnutí předsedy vlády v hospodářských věcech. I když dochází k soustředění vrcholných orgánů ústřední plánovací služby, pamatuje se na účelnou decentralizaci výkonu plánovací služby, na orgány jiné zajišťuje se vhodná spolupráce s jinými úřady a hospodářskými organisacemi a využívá se iniciativy pracujících.

Jak se projeví nová zákonná úprava v dosavadní organisaci? Generální sekretariát Hospodářské rady a státní úřad plánovací se zrušují.

Nejvyšší úřad cenový bude zrušen nařízením předsedy nově zřízeného státního úřadu plánovacího nejpozději 1. ledna 1950. Státní úřad statistický se sice organisačně neslučuje se státním úřadem plánovacím, ale zůstává pomocným orgánem plánovací služby a podléhá také předsedovi státního úřadu plánovacího. Působnost výkonného orgánu státního úřadu statistického na Slovensku vykonává slovenský plánovací úřad.

Paní a pánové, ústavně-právní výbor projednal vládní návrh zákona o hospodářském plánování ve své schůzi dne 16. února 1949. Provedl v osnově úpravy, které jsou patrny ze zprávy výborové. Navrhuji však aby ve zprávě výborové bylo upuštěno od tiskových oprav k § 16, odst. 1, které jsou uvedeny ve zprávě výboru hospodářského.

Kromě toho byl předložen pozměňovací návrh poslanců dr Bartušky, Zimákove, Štětky dr Beráka, Koktána, Žiaka, Komzaly a druhů.

Podepsaní navrhují, aby §§ 12 a 13 osnovy ve znění zprávy výborové byly pozměněny takto:

§ 12, odst. 2 doplněn větou: "Kontrolní orgány plánovací služby požívají pří výkonu služby ochrany, příslušející veřejným orgánům."

V § 13 za odst. 1 se vkládá nový odstavec 2 tohoto znění:

"(2) Státní plánovací a statistický úřad v Bratislavě se zrušuje a jeho zaměstnanci se převádějí do slovenského plánovacího úřadu."

V důsledku toho se odstavce 2 až 4 přečíslují na odstavce 3 až 5.

Odst. 4 - původní odst. 3 - se pozměňuje a zní:

"(4) Státní úřad plánovací provádí plánování cen, vydává směrnice pro provádění cenové politiky a koordinuje cenotvornou činnost již ode dne vyhlášení tohoto zákona. Cenotvorná činnost se postupně přenese vládními nařízeními na příslušné ústřední úřady, které jí mohou pověřiti orgány jim podřízené."

Krátce připojuji toto odůvodnění: Nově navrhované znění § 13, odst. 4 přesněji vyjadřuje úmysl zákonodárcův zajistiti koordinaci cenové politiky, a to již ode dne vyhlášení tohoto zákona. Pokud jde o změny § 12, odst. 2 a § 13. odst. 2, vyplývají logicky z konstrukce navrhovaného zákona a z konkrétních změn, které byly touto zákonnou úpravou provedeny.

Ústavně-právní výbor je přesvědčen, že nová zákonná úprava zaručí, že se využije ještě lépe a ještě více všech zdrojů a produktivních sil pro hospodářský rozvoj Československé republiky a pro stupňování blahobytu všeho jejího lidu. Proto doporučuji jménem ústavně-právního výboru, aby Národní shromáždění přijalo zákon o hospodářském plánování s radostným vědomím, že ještě směleji vykročíme vpřed na naší cestě k socialismu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji za výbor hospodářský p. posl. Uhrovi za posl. Zimákovou.

Zpravodaj posl. Uher: Paní a pánové!

Hospodářský výbor pojednal o vládním návrhu zákona o hospodářském plánování, t. zv. zákona plánovacího, ve své schůzi dne 15. února t. r., a usnesl se jednomyslně na přijetí, poněvadž v něm spatřuje značný přínos a jeden z důležitých předpokladů úspěchu našeho plánovitého hospodářství. V jednotlivostech se shodoval vesměs s názory výboru ústavně-právního, a proto jménem hospodářského výboru navrhuji, aby Národní shromáždění předloženou osnovu zákona schválilo s těmi nepatrnými změnami, o nichž se zmínil ve své zprávě zpravodaj výboru ústavně-právního, soudruh dr Bartuška. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu jsou přihlášeni řečníci, zahájím proto rozpravu.

Řečníky jsou: pp. posl. Ant. Novotný, dr Hulínský, dr Berák, Török.

Dávám slovo posl. Ant. Novotnému.

Posl. Ant. Novotný: Pane předsedo, paní a pánové!

Národnímu shromáždění je předložen ke schválení zákon o hospodářském plánování v Československu, jehož přijetí bude dalším článkem vybudování socialismu u nás. Základním znakem tohoto zákona je sloučení různých úřadů a orgánů v jeden státní plánovací úřad, jehož úkolem bude připravovat hospodářské plány, kontrolovat jejich plnění, řídit a usměrňovat plánování hospodářských úseků i oblastí.

Je beze sporu, že nežli jsme mohli předložit tento zákon, museli jsme si dříve vytvořit předpoklady politické i hospodářské. Již Košický vládní program mluví o systému hospodářského plánování při obnově našeho hospodářství, rozrušeného nacistickými okupanty, ale současně již vytváří předpoklady politické ustavováním národních výborů, kde lid přebírá moc ve veřejné správě, znárodňováním, kde vyřazujeme kapitalisty z finančního a průmyslového rozhodování, a vytvářením pevného bloku pracujících měst i venkova v rámci Národní fronty. Tyto tři základní znaky naší lidové demokracie byly směrnicí naší cesty k vybudování socialismu.

Také naše plánovací služba, třeba jsme neměli mnoho zkušeností, přispěla velmi mnoho ke konsolidaci hospodářských poměrů, vedena linií, že plánované hospodářství je nezbytné při zajišťování cesty k socialismu.

První základní linií našeho plánování byl budovatelský program vlády Klementa Gottwalda a úkol vypracovat dvouletý hospodářský plán, jehož výsledkem měla být obnova našeho hospodářství. Při ustavení vlády po volbách roku 1946 stal se tento dvouletý plán základem vládního programu a byl také uznán politickými stranami za program celé Národní fronty. (Předsednictví převzala místopředsedkyně Hodinová-Spurná.)

Chci uvésti případ, který charakterisuje, jak si náš vývoj představovala reakce. "Národní obroda" v červnu 1946, kdy komunistická strana v čelo volebního programu postavila dvouletý hospodářský plán, píše: "Dovolte nám, abychom o socialistických pohádkách přesvědčeni nebyli. My si však plánování přestavujeme jinak: Jako výstavbu na tom, co již je, a jako podnětné hledání nových cest." (Hluk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní):

Prosím o klid.

Posl. Ant. Novotný (pokračuje): Dále píší: Oni doufají, že svůj nepůvodní, nečeský plán pomocí nadekretovaných institucí spíše prosadí a vytrubováním hypotetických cifer zahladí chmurná čísla." - Tímto jedem se měla trávit naše veřejnost a mělo se budit zdání neuskutečnitelnosti plánu, nečeskosti a pod.

Výsledek dvouletého plánu však ukázal, že tento plán byl správně plánován a že v některých oborech byl i překročen. Naproti tomu v oborech jako stavebnictví, zemědělství a výživa plán splněn nebyl. Zde se ukázala slabá místa našeho hospodářství a zde také reakce měla největší možnosti náš hospodářský vývoj brzdit. I když uznáme určitá měřítka, která zde byla přerozenou brzdou jako neúroda v r. 1947, přece musíme vidět hlavní důvod, a ten byl v soukromokapitalistickém sektoru, který až do února 1948 byl významnou složkou našeho hospodářství a který naše hospodářství brzdil a rozrušoval. Reakce využívajíc tohoto sektoru útočila na naše hospodářství, řídíc se heslem využít všech těžkostí, vznikajících v hospodářství, k útoku na samé základy lidově demokratické republiky. Neúroda v r. 1947 byla jí vítanou příležitostí k šíření paniky mezi obyvatelstvem a reakce mluvila o tom, že dvouletku nemůžeme splnit, že plány jsou postaveny na písku atd. Vesnice byla záměrně štvána k sabotáži rolníci byli vyzývání k nedodávání obilí, k vybíjení dobytka a pod. Také zahraniční obchod byl převážně v rukou soukromých společností, které ho využívaly pro své potřeby, bez ohledu na národní hospodářství. Národní banka odhaduje, že do zahraničí nám na černo uteklo a r. 1947 asi 3 miliardy devis. Proto byl i tady puštěn velký křik, když se ustavoval mezinárodní spediční podnik v rámci plánovaného hospodářství. Tehdy 60 poslanců podalo vládě dotazy, proč se tato společnost ustavuje, když máme dostatek schopných společností, které našim potřebám plně vyhovují. Tito šmelináři a podloudníci měli zastání na nejvyšších místech. Mezi jinými i povereník financí dr Josko byl jedním z těch, kteří umožňovali černý vývoz ze Slovenska, a pod jeho patronací se provádělo podloudnictví ve velkém. A takových a jemu podobných jsme měli hodně.

Podobně také vnitřní distribuce využila reakce k tomu, aby přes ni vedla útok na naše hospodářství. Zatím co výroba v továrnách stoupala, dělníci zvyšovali výkony, zboží mizelo na trh černými kanály do bezedných kapes velkoobchodníků a většiny obchodníků. Pamatujeme se na stoupající nervositu, která zavládla mezi naší reakcí, když jsme se blížili ke konci r. 1947 a bylo již jasné, že prvý rok našeho plánu dvouletky bude splněn a že všechny předpovědí reakce se ukazují lichými. Je znám výrok předsedy strany národně socialistické dr Zenkla: "Neptejte se, co jsme udělali, ale čemu jsme zabránili." A podle toho si také představovali vybudování socialismu!

Únorová doba ukázala celou jejich teorií o pokojném vrůstání kapitalismu do socialismu jako bluf, který měl obloudit pracujícího člověka. Ve skutečnosti jim šlo o restauraci kapitalismu a vržení Československa do chomoutu mezinárodního kapitálu. Opírajíce se o soukromokapitalistické elementy, t. j. statkáře, velkoobchodníky, majitele továren a jiné, kteří tvořili jejich třídní základnu, sáhli v únoru z obavy, že situace pro ně při volbách dopadne nepříznivě, k organisovanému pučí, který měl přivodit obrat zpět a otevříti republiku restauraci kapitalismu.

Pracující lid ve městě i na venkově stále více poznával úlohu reakce a viděl tvůrčí práci komunistické strany Československa. Na jedné straně viděl snahu rozbít naše plánované hospodářství a na druhé straně tvůrčího ducha budovatelského.

Pánové nepočítali, že také dělnická třída během 3 roků ve svém politickém uvědomění vyrostla a vedena komunistickou stranou Československa za předsednictví soudr. Klementa Gottwalda nepřipustí zvrat poměrů a odrazí každý reakční pokus, který by šel na vymoženosti naší národní a lidové revoluce z r. 1945. Odražením pokusu a vítězstvím nad reakcí nastoupil pracující lid do nové etapy vybudování socialismu a byly vytvářeny předpoklady k rychlejšímu jeho uskutečnění.

Jedním z hlavních úkolů po únoru bylo vyřazení reakce z hospodářských posic a zesílení socialistického sektoru v hospodářství. Ve smyslu usnesení závodních rad a rolnických komisí přikročeno k dalšímu znárodnění a k nové pozemkové reformě.

Únor definitivně zúčtoval se všemi snahami o vzrůst kapitalistického hospodářství v Československu. Socialistický sektor ve výrobě stal se po únoru rozhodujícím činitelem.

Také na venkově moc velkých statkářů zlomena a nastal velký přesun půdy ve prospěch drobných rolníků. Podobně i v distribuci v zahraničním obchodě i v lidovém peněžnictví byla posice kapitalistické reakce vyvrácena. Vytvářeny velké distribuční celky, národní podniky maloobchodu, které zkrátily cestu vyrobeného zboží ke spotřebiteli a společně s družstvy jsou teď rozhodujícími činiteli v distribuci. Zahraniční obchod převzal stát do svých rukou vytvářením vývozních a dovozních společností a podobně i lidové peněžnictví bylo skloubeno v rámci celostátním.

Únorovým vítězstvím a zesílením socialistického sektoru byly dány velké možnosti našemu celostátnímu plánování v nejširším měřítku. Plánování vnikalo do myšlení pracujícího lidu. Nastoupilo velké hnutí protiplánů mezi dělnictvem. Heslo: dvouletku splnit a přeplnit - bylo hybnou pákou na závodech. Plán se nestal mrtvou literou, ale živou pákou zvyšování naší výroby. Stal se pojítkem a praktickým výrazem uskutečňování socialismu přímo na všech pracovištích. Dělník si je vědom, že vybudování socialismu je úkol, který spočívá především na něm. Široké hnutí protiplánů, socialistického soutěžení, údernictví se stále více stává masovým zjevem. A nejsou to jen dělníci, ale i úředníci a technici, kteří své zkušenosti a vědomosti dávají do služeb zvýšení výroby.

Zasedání Ústředního výboru KSČ v listopadu bylo velkou pobídkou k rozvíjení široké iniciativy pracujících. Devět bodů, usnesených na tomto zasedání, stalo se směrnicí nejen pro členy KSČ, ale pro všechny pracující.