Platnost zákonného ustanovení ad 2, časově omezeného, byla několika pozdějšími zákony prodloužena, posledně článkem Vll zákona č. 109/26 Sb. do dne, kdy nabude účinnosti nový celní sazebník.

Uvedený zákon č. 158/1923 však nevyhovuje, ježto jednak vydáním nového celního sazebníku nezanikne nutnost prozatímně provádět mezinárodní hospodářské, zejména obchodní smlouvy, takže předběžné provádění mezinárodních hospodářských smluv obecné povahy musí být stálé, bez časového omezení, jednak musí se pamatovat i na takové případy mezinárodních hospodářských smluv, kde nejde o smlouvy, obsahující doložku o nejvyšších výhodách anebo o smlouvy poskytující úlevy z cel platného autonomního celního sazebníku.

Pro novou zákonnou úpravu této otázky je dána základna naší Ústavou 9. května 1948, kde v § 74, odst. 1, v poslední větě se praví, že zákon stanoví, kdy lze hospodářské smlouvy obecné povahy provádět ještě před tím, než s nimi Národní shromáždění vysloví souhlas. Vládní návrh zákona tisk 201 ustanovuje v § 1, že mezinárodní hospodářské smlouvy obecné povahy lze provádět před tím, než s nimi vysloví souhlas Národní shromáždění, vyžaduje-li toho zájem státu a usnese-li se na tom v jednotlivém případě vláda a projeví-li s tím souhlas president republiky. Vládě se pak ukládá, aby ihned smlouvu předběžně prováděnou podle tohoto zákona předložila Národnímu shromáždění k vyslovení souhlasu. Odepře-li Národní shromáždění souhlas, zastaví vláda neprodleně další provádění smlouvy. Svá rozhodnutí jest povinna vláda uveřejňovat ve Sbírce zákonů podle zákona č. 214/48 Sb., § 1, lite).

Nový zákon odpovídá ústavě a vyhovuje praktické potřebě, ježto zaručuje nerušený chod mezinárodních hospodářských styků našeho státu.

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění projednal osnovu zákona o předběžném provádění mezinárodních hospodářských smluv obecné povahy, tisk 201, ve své schůzí dne 16. února 1949 a doporučuje ji slavnému Národnímu shromáždění k přijetí podle zprávy tisk 228. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajca posl. Žiak: Nie sú.

Zpravodaj posl. dr Prokeš: Nejsou.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 4 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 6. odsek poriadku.

Budeme prerokovávať siedmy odsek poriadku, ktorým je

7. Zpráva výboru zahraničného o vládnom návrhu (tlač 205), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu republiky Československej k prejavu súhlasu Dohoda o dočasnej úprave hospodárskych stykov medzi republikou Československou a Ľudovou republikou Rumunskou, podpísaná v Bukurešti dňa 21. júla 1948 a uvedená v dočasnú platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 8. októbra 1948, č. 327 Sb. (tlač 222).

Zpravodajcom je za posl. Čaploviča posl. dr Popaďák. Dávam mu slovo.

Zpravodajca posl. dr Popaďák: Slávne Národné shromaždenie!

Výbor zahraničný prerokoval na svojej schôdzke konanej dňa 15. februára 1949 vládny návrh, ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu republiky Československej k prejavu súhlasu dohoda o predbežnej úprave hospodárskych stykov medzi republikou Československou a Ľudovou republikou Rumunskou ktorá bola podpísaná v Bukurešti dňa 21. júla 1948 a uvedená v predbežnú platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 8. októbra 1948, č. 327 Sb., a usniesol sa jednomyseľne doporučiť Národnému shromaždeniu, aby s touto dohodou prejavilo súhlas a prijalo navrhnuté schvaľovacie usnesenie. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodajca posl. dr Popaďák: Nie sú.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Kto súhlasí so schvaľovacím usnesením, tak ako je uvedené v zpráve výboru zahraničného, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo toto schvaľovacie usnesenie podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 7. odsek poriadku.

Pristúpime teraz k prerokovávaniu ôsmeho odseku poriadku, ktorým je

8. Zpráva výborov branného a bezpečnostného, sociálno-politického a zdravotnickeho a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 215) o úprave právnych pomerov súvisiacich s reorganizáciou veliteľského sboru vojska (tlač 238).

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby sa rokovanie o tejto predlohe slúčilo s rokovaním o predlohe, ktorá je ako odsek 9 denného poriadku, to je

9. Zpráva výboru branného a bezpečnostného k vládnemu návrhu zákona (tlač 217) o odňatí vojenskej hodnosti niektorým dôstojníkom, rotmajstrom a poddôstojníkom vojska mimo činnú službu (tlač 223).

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že obe osnovy upravujú pomery našej armády. Sú nejaké námietky proti návrhu na slúčenie týchto odsekov? (Neboly.)

Nie sú žiadne.

Rokovanie bude teda podľa návrhu slúčené.

Zpravodajcami sú:

k odseku 8 za výbor branný a bezpečnostný posl. Dolejšek, za výbor soc.-politický a zdravotnícky posl. Patera, za výbor rozpočtový posl. Sajal;

k odseku 9 za výbor branný a bezpečnostný za posl. Šalgoviča posl. Ing. Kútik.

Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 8 za výbor branný a bezpečnostný, posl. Dolejškovi.

Zpravodaj posl. Dolejšek: Pane předsedo, paní a pánové!

Dnes ve výroční den založení Sovětské armády, si všichni musíme uvědomit, že válka je jediným prostředkem, v němž kapitalismus vidí sílu, která by mohla na čas vyřešit vnitřní rozpory imperialistických států. Republika Československá stejně tak jako ostatní země lidových demokracií a Svaz sovětských socialistických republik musí všechno své úsilí zaměřit k tomu, aby nedaly imperialistickým státům možnost, byť i jen na čas, řešit jejich vnitřní rozpory válkou. Je otázka, jak to děláme. Není to jenom organisování proletariátu všeho světa a odhalování válečných štváčů, je to v neposlední řadě budování protiváhy, která zažene imperialistickým státům chuť na vedení válek. Touto protivahou je kromě našeho socialistického budování a plánováni i vybudování prvotřídní armády.

Branná politika a její hmatatelný důsledek - armáda - je součástí celostátní politické koncepce. Náš stát, t. j. lidově demokratická republika, musí proto budovat armádu lidově demokratickou. Víme, že naše předmnichovská armáda byla vybudována na politické koncepci vycházející z charakteru kapitalistické výroby a z třídní podstaty buržoasního státu a má proto mnohé nedostatky. Dnes, kdy naše lidově demokratické zřízení odstranilo kapitalistické vykořisťovatelské základy státu a kdy ve slavných dnech února minulého roku bylo potvrzeno odhodlání našeho lidu skoncovat definitivně i se sebemenšími nadějemi domácí reakce, je nutno přikročit k reformám, které zasáhnou do samých základů naší armády.

Součástí jejího úsilí o přebudování a zpevnění je vládní návrh zákona o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru vojska. Chceme, aby výcvik a pohotovost československé armády byly přivedeny v nejkratší době na nutnou výši a proto musíme odstranit neúnosný stav jejího velitelského sboru.

Nižší velitelské funkce jsou v podstatě svěřeny dvěma sborům, z nichž ani jeden, ani druhý nemůže svůj úkol splnit. Žádný z těchto sborů nemá postavení, které by mu umožnilo splnění úkolů; postavení obou je neúnosné jak politicky, tak vojensky. Náš dosavadní velitelský sbor je složen z délesloužících poddůstojníků a gážistů mimo služební třídu, t. j. rotmistrů. Organisace obou těchto sborů je věrným obrazem počátků první republiky, kdy naše buržoasie se zúčastnila nejdůležitější součástí státního aparátu, t. j. armády. Délesloužící poddůstojníci byli získáváni pod tlakem hospodářských krisí a na zásadách kapitalistického vykořisťování. Schopní poddůstojníci, stojící velmi často před otázkou nezaměstnanosti, byli přímo verbováni, aby nejistotu své existence v občanském povolání zaměnili za záchranu v další dobrovolné službě. Byly jim slibovány všechny možné výhody a možnost vstupu do vojenské akademie, ale prakticky kromě několika málo jedinců se do tohoto vojenského učiliště nedostal nikdo z nich. Vojenská správa jim vyplácela vstupní prémie, stejně tak jako kapitalistické státy vyplácejí vstupní prémie cizineckým legionářům. Po osvobození vojenská správa sice platové poměry délesloužících poněkud zlepšila, ale ve srovnání s jinými obory, v nichž by se mohli uplatnit, jsou jejich poměry špatné. Vojenská správa je k nim v poměru pána ke sluhovi, který může být na hodinu ze zaměstnání vyhozen.

Při těchto faktech a při tom, kdy není a nebude u nás krisí a nezaměstnanosti, úplně selhal nábor délesloužících poddůstojníků. Není dostatek instruktorů mužstva, není dosti odborníků s řemeslnou kvalifikací není velitelů malých jednotek. S poznáním tohoto aktu je spojena potřeba svěřit úlohu spojovacího článku mezi mužstvem a důstojnickým sborem novému sboru, t. j. důstojníkům z povolání. Je třeba dbát toho, aby tento sbor nezestárnul, je třeba obsazovat místa podle nadání, je třeba dát podle zastávaných funkcí i hodnosti.

Po vzoru sovětské armády zřizuje se navrženým zákonem nová velitelská složka, t. j. poddůstojníci z povolání. Tito poddůstojníci z povolání musí být ve stálém styku s mužstvem a nésti stejně jako ono tíží vojenské služby. Jsou určeni pro nižší velitelské a pro odborné funkce v armádě. Aby byla naděje na úspěšný nábor, musí se nastávajícím poddůstojníkům z povolání za prvé dáti přibližné životní podmínky jako v poměrech mimo vojenskou správu a za druhé dáti vyhlídky do budoucna a záruky za trvání služebního poměru při řádném vykonávání služby. Než bude uzákoněn nový platový zákon, upravuje se postavení poddůstojníků z povolání tak, jak bylo dosud platovým zákonem dáno rotmistrům. Nebudou se jim již vyplácet lidsky nedůstojné vstupní prémie. Zabezpečení po stránce finanční bude dobré. Příspěvek na výstroj zůstane v té výši v jaké byl dosud poskytován rotmistrům. Služební místa pro poddůstojníky z povolání se systemisují pro: 1. staršiny v platové stupnici 1 b, 2. pro rotné v 2. platové stupnici, a 3. pro četaře v 3. platové stupnici dosavadní platové stupnice sboru rotmistrů.

Aby bylo zaručeno, že sbor poddůstojníků z povolání nezestárne, počítá zákon s tím, že 1. schopným se umožní do 28 let věku vstup do vojenské akademie a po jejím ukončení jmenování důstojníky z povolání (poručíky) ve II. služební třídě, 2. s tím, že po určité době, t. j. prakticky po 10 letech služby, u specialistů pak po 8 letech služby a u letců s plnou leteckou odbornou kvalifikací po 5 letech služby, budou poddůstojníci z povolání jmenování důstojníky z povolání ve III. služební třídě zbraní a služeb, a 3. konečně s tím, že se poddůstojníkům z povolání umožní odchod do civilního povolání. Název "staršina" je vzat ze sovětské armády, ale není duchu jazyka českého cizí, slovenskému jazyku je vlastní. Dosavadní délesloužící poddůstojníci mohou být přijati za poddůstojníky z povolání nebo po odsloužení závazků převedeni do civilních služeb nebo do výroby.

Poddůstojníci z povolání dostanou při svém odchodu z armády po pěti až deseti letech služby pětinásobek posledního měsíčního služného a po 10 letech desetinásobek měsíčního služného, nebudou-li ovšem převedeni do služebního poměru zaměstnanců vojenské správy, nebo nebudou-li jim přiznány odpočivné platy, nebo nebudou-li odsouzeni v případě trestního řízení ke ztrátě hodnosti.

Tolik asi o problému sboru délesloužících poddůstojníků a o novém článku velitelského aparátu československé armády - o poddůstojnících z povolání.

V druhé části se návrh zákona zabývá sborem rotmistrů. Sbor rotmistrů byl doplňován ze sboru délesloužících poddůstojníků a byl rovněž produktem kapitalistického nazírání na složení velitelského sboru. Vojenská správa se bez vědomosti a zkušeností příslušníků tohoto sboru, který byl v těsném spojení s mužstvem, obejít nemohla, ale upravit jeho postavení nesměla. Pohlíželo se na ně jako na lidi jiného druhu a byli nazýváni gážisty mimo služební třídy. Velitelských, to znamená důstojnických shromáždění se zúčastnit nesměli, v důstojnických jídelnách seděli odděleně, a celkem možno říci, že jejich jak služební, tak i společenské postavení bylo lidsky nedůstojné. Bylo to nedůstojné velitelů, příslušníků velitelského sboru vojska. Takový byl a je dosud byť i s malými sociálními zlepšeními poměr jedné součásti našeho velitelského sboru k druhým. Je proto správné, že sbor rotmistrů se navrženým zákonem ruší. Vyhovuje se tím nejenom hlasům z tohoto sboru se ozývajícím, ale i naprosto nutné potřebě reorganisovat nynější velitelský sbor armády.

Sbor rotmistrů, který je unikátem všech armád, bude zrušen tím, že se zavádí jako první nejnižší hodnost důstojníka z povolání ve III. služební třídě hodnost podporučíka. Ve stavovských skupinách zbrani se zavádí III. služební třída, která bude v budoucnu doplňována z poddůstojníků z povolání. Tím se vyřeší i nepoměr mezi potřebou vyšších a nižších důstojníků. Rotmistři z povolání mohou být jmenováni důstojníky z povolání, mají-li kladný poměr k lidově demokratickému zřízení a k budování armády a nebude-li jejich jmenování na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů.

Poručíky budou při zachování zmíněných kriterií jmenováni štábní praporčíci a praporčíci, ze štábních rotmistrů a rotmistrů ti, kteří jsou narozeni před 1. lednem 1909. Štábní rotmistři a rotmistři narození po 31. prosinci 1908 budou jmenováni podporučíky.

Schválením tohoto vládního návrhu zákona odstraníme, paní a pánové, křivdy, které minulý režim páchal na armádě po celých 30 let. Ukážeme, že na základě Ústavy 9. května po únorové očistě dovede náš lidově demokratický řád pracovat k spokojenosti všech poctivě pracujících. Doporučuji proto jménem branného a bezpečnostního výboru, aby návrh zákona o úpravě právních poměrů souvisících s reorganisací velitelského sboru byl přijat ve znění daném tiskem 238. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 8 za výbor soc.-politický a zdravotnícky, posl. Paterovi.