Paní a pánové, přejme spolu s přijetím tohoto zákona pražskému lidu, který se v historických okamžicích národa svou bojovou odhodlaností i uvědomělou prací význačnou měrou zasloužil o uskutečňování myšlenek svobody a pokroku, aby vedl správu svého krásného města k blahu a k užitku celého národa a celé naší země. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: K tejto veci sú prihlásení rečníci. Otváram preto rozpravu.

Rečníkmi sú posl. Krosnář a Pexa.

Prosím pána posl. Krosnáře, aby sa ujal slova.

Posl. Krosnář: Paní a pánové!

Zákon o organisaci správy v hlavním městě Praze neznamená jen souhrn nějakých nových organisačních opatření pro správu naší Prahy; má svou mimořádnou důležitost nejen pro samu lidovou správu, které dává pevné základy lidově demokratického právního řádu, nýbrž je zároveň rozmezím dvou epoch ve správním vývoji našeho hlavního města. Přijetím zákona skončí epocha zneužívání veřejné správy kapitalistickou vládnoucí třídou, epocha, jejíž stále stoupající křivka se podstatně zlomila již v květnu 1945. Avšak teprve dnes mizí poslední zbytky vrchnostenského a policejně-byrokratického zřízení.

Myslím, že lze právem mluvit o nové epoše, neboť hlavnímu městu Praze se tímto velmi dobrým zákonem dávají veliké možnosti netušeného rozvoje lidové správy. Zákonem je také dán základní předpoklad k uplatnění tvůrčích sil pražského pracujícího lidu na dalším vývoji a rozkvětu naší Prahy, hlavního města lidově demokratické republiky, sídelního města našeho velikého presidenta a vlády, města, které má všechny předpoklady k tomu, aby vzkvétalo jako středisko politického a kulturního života českého a slovenského národa a aby vedle matičky Moskvy bylo srdcem všech zemí lidově demokratických vůbec. (Potlesk.) Přijetím tohoto zákona stanou se pražské orgány lidové správy řídícími složkami veškerého hospodářského, sociálního i kulturního života v Praze. Budou tedy prakticky odpovídat za všecko, co se v milionovém městě bude dít, za to, čím a jak žijí jeho obyvatelé a jak je město jako sociologický celek i s jednotlivými složkami svého organismu zapojeno do plnění celostátních úkolů. Nebude tedy smět pražská lidová správa vidět své poslání jenom ve vyřizování jednotlivých případů, které ze zákona bude muset vyřizovat, a ve své hospodářské funkci, ve spravování obecního majetku, ústavů a zařízení, ale musí také bezpodmínečně opustit staré koleje bývalé samosprávy a musí se stát hlavou, organisátorem veškerého veřejného života, aby se podle slov našeho presidenta stala také pražská lidová správa mocnou pákou při socialistické přestavbě společnosti. Aby lidová správa mohla bezpečně plnit tento přednostní požadavek, bude se muset při veškeré své činnosti vždy obracet k lidu, hledat nové formy v co nejtěsnějším spojení s pražským lidem, s masovými organisacemi a s pražskými závody. Je samozřejmé, že budou stoupat požadavky na pražskou lidovou správu. Zákon propůjčuje Praze mimořádnou autoritu. To však samo o sobě nestačí. Autoritu a důvěru nelze nikdy nadiktovat, tu si lze jenom získat dobrou prací a oddanou službou pracujícímu lidu.

Bylo by věru nespravedlivé nevidět velký kus práce, který byl v Praze vykonán od osvobození, a byť i jen při zběžném pohledu zpět je si třeba uvědomit, že v dobách před únorem se také na pražské radnici koncentrovaly nejreakčnější elementy, které našly dočasně přístřeší v některých tehdejších stranách Národní fronty. Slouží však ke cti pražského Ústředního národního výboru a jeho složek, že v nejzákladnějších principech uhájili revoluční vymoženosti, zásady lidové demokracie a náplň skutečně demokratické lidové správy a v podstatě ochránili naši cestu k socialismu. Je pochopitelné, že únor znamenal na pražské radnici rázný nástup k ozdravění poměrů.

Že se Praha zbavila všeho reakčního balastu a sabotérů, nejlépe dokazují některá výstižná čísla. Zatím co na př. ve stavebnictví byla dvouletka splněna v prvním roce sotva na 10 %, bylo po únoru mílovými kroky dohnáno to, co bylo uměle bržděno, a tak byla dvouletka splněna alespoň na 75 %. Je samozřejmé a ani se ostatně nepředpokládalo, že by dvouletka vyřešila nebo zlepšila nedostatek a poptávku po bytech v Praze. Ale zase zajímavá čísla ukazují, co bylo i v bytové politice po únoru uděláno k dobru. ÚNV a jeho obvodní rady dokázaly v uplynulém období uspokojit na 20.000 žadatelů a přidělit jim vhodné byty. Mezi těmito žadateli byla převážná část dělnických rodin, které do té doby bydlely často ve sklepních děrách, v nezdravých bytech a teď najednou pocítily ve svém životě, jaký je rozdíl mezi dřívější tak vychvalovanou demokracií, která je zaháněla do jeskyň, do dřevěných nouzových baráčků a do sklepních děr, a mezi nynější skutečně lidovou demokracií, která se snaží i za tak těžkých okolností dát jim předpoklady k lepšímu a šťastnějšímu životu.

Nebo si, paní a pánové, vezměme zásobování milionového města. Před únorem jsme měli samé potíže: jednou to byly brambory, po druhé zelenina, po třetí maso, a tak to šlo dokola. Nemůže tedy být jen náhodou, že už se po únoru nevyskytly v Praze žádné obtíže. Nemůže to být náhodou, neboť náhodě už nic neponecháváme. A proto se i v zásobování dělají všechna potřebná opatření a zajištění daleko dopředu.

Není možno shrnout zde při této příležitosti všechnu práci, která byla v Praze zvlášť od února vykonána. Chtěl bych se však přece jen zmínit alespoň o dvou věcech: o tom, jak ÚNV pomáhal dvouletce na poli nové sociální politiky, a o pražských zemědělcích, jejichž přičiněním a politickým uvědoměním se Praha umístila ve výkupu zemědělských výrobků na nejčestnějších místech.

Hlavní starost Prahy se obrátila k budování kolektivní péče o mládež, neboť ÚNV si byl vědom, že hlavní jeho úkol v péči o pracující matku a dítě spočívá především v odstranění sociální závislosti pracující ženy, v zajištění jejich dětí a pracující mládeže vůbec. Jsou to jesle, mateřské školy, společné stravování dětí, budování hřišť, rekreace dětí, ale též nový způsob dlouhodobého vyučování dětí v lesních školách v přírodě, kde se dětí učí a rychle dohánějí ztráty, které utrpěly na svém zdraví. Dále pak to byla akce ošacení dětí a budování učňovských domovů. Dnes jsme viděli hlavní úkoly, jak pomáhat výrobě, která plněním výrobních plánů musí urychlovat naši cestu k socialismu.

Dnes máme v Praze, paní a pánové, 51 jeslí. Začínáme s jeslemi celotýdenními a máme rozestavěno dalších 23 jeslí. Zavedli jsme v nich už jiný pořádek. Dítě je tam od rána, aby matka mohla jít klidně a spokojeně do práce. Dnes máme v Praze 97 mateřských škol, a počet dětí i zde neustále stoupá. Od února jsme sjednotili stravování tak, že dnes stravujeme na školách 14.000 dětí. Na prázdninovou rekreaci bylo vysláno 25.000 pražských dětí a na jejích ošacení bylo věnováno z prostředků státu a obce více než 6 milionů. Pražské ženy s brigádami zpracovaly 300.000 m textilu, na vánoční nadílku pro děti do jeslí a mateřských škol.

Vzornou spoluprací občanstva bylo vybudováno - ponejvíce brigádami - za minulý rok 56 nových dětských hřišť. Po revoluci v květnu mělo město Praha jenom jeden domov pro pracující mládež; dnes máme 5 domovů pro chlapce, 3 pro dívky a ještě jsme 2 domovy přenechali pražským závodům do jejich opatrování. Vedle toho vzala obec do své správy Ženské domovy na Smíchově a svobodárnu v Libni. Ve všech těchto případech je dnes všemožně podporována politická a kulturní výchova učňů. Mají svou samosprávu a organisují pracovní i výchovné soutěžení. 92 pražských závodů převzalo patronát nad jeslemi, mateřskými školami a školami vůbec a vydatně zde pomáhají.

Při výkupu zemědělských výrobků umístila se Praha vesměs ne-li na prvním místě, tedy alespoň na některých nejpřednějších v soutěži okresů z celé republiky. Je to tím větší úspěch, poněvadž zemědělec na území Prahy je jistě vystaven většímu tlaku z řad nakupujících na černo než zemědělci, kteří jsou vzdálení od velkých měst.

Paní a pánové, předložil jsem vám úmyslně jen několik čísel, skutečně jen nepatrný výsek celkové činnosti pražské lidové správy, abych vám na něm ukázal, že lze právem dát Praze takový zákon, kterým se jí svěřuje nejen veliká pravomoc, nýbrž taká velká odpovědnost.

Bylo zde již řečeno, že sebelepší zákon sám o sobě nestačí. Z dobrého zákona je potřebí udělat dobrou a živou skutečnost. K tomu je zapotřebí dvou hlavních předpokladů: především jasného a konkrétního plánu, a pak oddaných a odborně i politicky školených kádrů k uskutečnění tohoto plánu.

Dnes již v podstatě víme, kam v budoucnosti s naší Prahou chceme dospět. Je to bezmála 30 let, co začali pracovat a pracovali naši urbanisté na perspektivním plánu Prahy. Se všech stran jej probírali, nesčetné odborné otázky si ujasňovali, ale přes veliké možnosti nikdy nedospěli k výsledku. Na každém kroku naráželi tehdy na nepřekonatelné překážky, neboť zájem vládnoucí vrstvy byl jiný než zájem milionů prostých občanů hlavního města republiky. V kapitalistickém systému je seriosní plán výstavby zdravého a krásného města vždycky prohlašován za utopický a neproveditelný a byl by pro politiku držitelů moci jako revoluční element nežádoucí.

Zásada ochrany svobodného podnikání znemožnila řešiti výstavbu města podle spravedlivých požadavků a podle potřeb masy těch, kteří byli vykořisťováni. Zásada bezpečnosti soukromého majetku byla neslučitelná se skutečným zájmem veřejným. Zásada dosažení co největšího zisku z investovaného kapitálu měla za následek hrůzný názor na výstavbu továren, dílen, obytných domů a všech zařízení, která ve svém souhrnu tvoří město.

Teprve v únoru, paní a pánové, jsme s tímto způsobem smýšlení a uspořádání veřejného života skoncovali a vyvozujeme z toho postupně všecky důsledky. Základní a největší změna nastala v tom, že ústřední hodnotou se stal člověk a jemu má všecko sloužit. Mluvíme-li o člověku, máme na mysli člověka od kolébky až do stáří, živého člověka, který myslí, cítí, reaguje, který se chce a může radovat, má-li k tomu podmínky. Naším perspektivním plánem chceme pracujícímu lidu ujasnit cíl a možnosti, které dnešní náš lidově demokratický režim poskytuje jako základní předpoklad jeho šťastnější budoucnosti a lepších životních podmínek pro lid sám i pro dorůstající generace.

Tyto lepší životní podmínky všeho pražského obyvatelstva byly při naši práci spolehlivým vodítkem a byly jasným cílem, který umožňoval rychle a jednoznačně řešiti všechny základní otázky výstavby města. Chceme, aby Praha zůstala metropolí našeho státu, a bude budována tak, aby byla důstojným hostitelem a střediskem všech slovanských lidových demokracií. Historicky ráz staré části města zůstane zachován, novodobé budovy budou postupně přestavovány v moderní zdravé a krásné velkoměsto, velkoměsto pracujícího lidu. Přitom se bude řešit otázka zanedbané periferie z doby kapitalismu tak, aby se co nejdříve smazal rozdíl mezi středem města a jeho okrajovými obvody. Počet obyvatelstva nemá nadále vzrůstat, takže by město zůstalo zhruba v dnešní velikosti; rozroste se však plošně, neboť postupně budou vysidlovány jeho přelidněné části do nových okrajových sídlišť.

Ve složení obyvatelstva nastane v souvislosti s plněním pětiletých plánů změna. Průmyslový ráz města bude dále posilován, avšak některé správní orgány se naproti tomu postěhují z Prahy do jiných měst. Novou výstavbou bude však zabezpečeno, aby nevznikaly zase nehygienické oblasti, zamořené kouřem a nevzhlednými továrními budovami.

Radikální změna nastane v celém systému dopravy silniční i železniční. Upouští se od dosavadní soustavy dostředných komunikací, která bude nahrazena sítí dopravních tepen od severu k jihu a od západu k východu; mimo to bude doplněna okružními silnicemi. Železniční doprava uvnitř města bude výlučně elektrická a omezí se na uspokojení místních potřeb. Výtopny, seřaďovací nádraží a dílny budou přemístěny za obvod města a z nich bude také vyloučena všechna doprava překladová a průběžná. Osobní doprava se rozdělí na zvláštní systém předměstské rychlodráhy a na dráhu dálkovou s ústředním nádražím.

Veliká péče, paní a pánové, bude věnována zeleni, která pronikne pokud možno až do středu města, aby tak přispěla k jeho ozdravění. Značné plochy se věnují na sady a parky. V okrajových čtvrtích budou ponechány plochy pro zemědělské využití, zejména pro živočišnou a zelinářskou výrobu. Rozsáhlé komplexy pozemků budou sloužit péči o zdraví lidu a zotavení po práci. Místo dnešního Masarykova nádraží vznikne v prostoru mezi náměstím Republiky a Památníkem osvobození největší pražské náměstí v rozloze asi dvojnásobné než dnešní Václavské náměstí. (Potlesk.) Příčně přes toto nové náměstí povede jedna ze tří nejvýznamnějších dopravních tepen, takže v tomto místě asi vznikne budoucí centrum s dobrým spojením do všech obvodů, což bude velmi významným krokem v řešení dopravních potíží dnešního středu města. - Tož tak asi vypadá v hrubých rysech směrný plán budování Prahy.

A jaké jsou hlavní bezprostřední úkoly, chce-li se pražská lidová správa stát skutečně mocnou pákou socialistické přestavby společnosti?

Nejpřednějším úkolem pražských národních výborů je zajistit na území města ve všech oborech splnění pětiletého plánu. Pražské národní výbory dosud nevěnovaly dostatečnou pozornost zvýšení výrobnosti pražských závodů a přispěly k splnění dvouletého plánu jen nepřímo. Napříště budou naše národní výbory v nejtěsnějším spojení s průmyslovou výrobou. Výstavba města, řešení otázek sociálních, zdravotnických, prostě celá komunální politika bude předem určována potřebami pražských závodů a jejich zaměstnanců.

Lidová správa bude muset pozorně sledovat plnění výrobních plánů v pražských závodech, bude jim účinně pomáhat při překonávání potíží a bude splnění jejich úkolů podporovat všemi prostředky. Provede podrobný průzkum pražského průmyslu a řemeslných živností, porovná dnešní stav s úkoly pětiletého plánu a vypracuje podle toho plán rozvoje tak, aby se další výstavbou průmyslu nezhoršovaly zdravotní, dopravní a jiné podmínky výstavby města. Vhodnými akcemi bude ústřední národní výbor pečovat o to, aby byly zrušeny tmavé podzemní dílny a živnostenské provozovny v nevyhovujících dvorních kůlnách a nevětraných místnostech. Přitom bude vzat náležitý zřetel na zhospodárnění výroby zejména tím, že bude lépe organisována, že se postupně odstraní nedostatky vyplývající z chaotické vystavby závodů za kapitalismu, umožní se jejích místní soustředění a provádění účelné bytové a dopravní politiky, takže se zkrátí vzdálenost pracujících od jejich pracoviště. Zvláštní pozornost bude této otázce věnována zejména při uplatňování nové bytové politiky. Jako bude ústřední národní výbor na jedné straně pomáhat závodům, bude na druhé straně usilovat o to, aby závody pomáhaly národním výborům plnit jejich úkoly. Zde zejména půjde o součinnost pražských závodů při budování a provozu jeslí, zařízení sociálních, zdravotních a rekreačních, jakož i při oranisování pracovních brigád.

Průmyslovou výrobu doplňuje vysoce vyspělá pražská výroba řemeslná. Ústřední národní výbor bude soustavně usilovat nejen o její zachování, ale o stálý rozvoj řemeslné výrobnosti ve všech jejích oborech a o odstranění technických nedostatků výroby, které vyplývají z její roztříštěnosti na množství malých závodů, které v kapitalistickém systému vznikaly zcela nahodile. Vybudovat socialistický sektor řemeslné výroby a služeb je jedním z hlavních naších úkolů pro naše komunální podniky.

Celkový vývoj města bude směřovat k dalšímu posílení výrobních složek na úkor složek povahy správní. Poněvadž není účelné, aby Praha vzrůstala co do počtu obyvatel na úkor ostatních krajských měst, zůstane v podstatě v dnešní velikosti; ve složení obyvatelstva nastane však veliký přesun ve prospěch průmyslového dělnictva. To je základní směrnice pro uspořádání příštího vývoje města.

Avšak ani okolí a struktura zemědělské výroby v Praze nijak neodpovídá přirozeným podmínkám a požadavkům výrobním. V součinnosti s okolními národními výbory všech stupňů a se státními statky bude ústřední národní výbor usilovat o to, aby se na blízkost velkoměsta orientovala stejně také zemědělská výroba v jeho okolí.

Hlavní pozornost bude přitom věnována moderní a racionální výrobě živočišné, podstatnému zvýšení početních stavů domácího zvířectva a dosažení co největšího jeho využitkování, aby se tak přizpůsobily výrobě rostlinné. Při provádění řádného geologického průzkumu pražského území se přistoupí k velkorysému organisování výroby zelinářské a ovocnářské. Málo bonitní a nevyužitá půda bude zalesněna nebo jí bude využito k zakládání sadů. Ke zvýšení zemědělské výroby a výrobnosti pražského zemědělství poskytne ústřední národní výbor nejširší podporu zemědělskému družstevnictví. Bude usilovat o scelení pražské rolnické půdy a zajistí technické prostředky mechanisace výroby. Ve všech pražských zemědělských obvodech budou založena jednotná zemědělská družstva.

Paní a pánové, mluvit o budoucích úkolech, před které bude pražská lidová správa přijetím tohoto zákona postavena - to by znamenalo ještě mluvit o mnoha velkých úkolech: o úkolech ve stavebnictví, na poli bytové výstavby, o odstraňování neblahého dědictví dřívější éry, která záměrně zanedbávala okrajové čtvrti města, to by znamenalo mluvit o plánu na zvelebování historických čtvrtí, budov a prostranství, které mají budoucím generacím vyprávět o veliké a slavné historii a minulosti našeho hlavního města Prahy. A znamenalo by to také mluvit o nových zdravotně-technických problémech, jako je zlepšení kvality vzduchu, který přichází do Prahy, o dalším vývoji dopravy, o problémech distribuce, o organisaci brigád a budování rekreačních středisek, parku oddechu a kultury ve Stromovce, o řešení otázky činží, o problematice kulturní politiky v Praze atd. Tím vším se bohužel nelze zabývat v jenom krátkém referátě.