To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 4. odsek poriadku.

Budeme rokovať o piatom odseku poriadku, ktorým je.

5. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákon (tlač 269) o náhrade poštovného za zásielky v súdnom pokračovaní (tlač 290).

Zpravodajcom je posl. dr. Langer. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Langer: Pane předsedo, paní a pánové!

Až do vydání vládního nařízení č. 429/40 Sb. o zrušení osvobození od poštovného používala úřední korespondence soudů osvobození od poštovních poplatků. Po vydání tohoto vládního nařízení zavedla poštovní správa služební známky, jimiž se korespondence soudu vyplácela. Náklad na ně činil v oboru justiční správy cca 4 miliony korun. Od 1. července 1946 vstoupilo v platnost t. zv. kreditování poštovného za zásilky státní a veřejné správy, podle něhož bylo později vypočteno paušalování poštovného. Z této úpravy vyplynula pro obor justiční správy nutnost normativně upravit náhradu poštovného, což se stalo zákonem č. 236/46 Sb., jakož i vládním nařízením č. 237/46. Praktické provádění ustanovení těchto norem vyžaduje u soudu v každé jednotlivé věci vypracovat platový příkaz, obálku s doručním listem a jinou nesmírně zdlouhavou manipulaci, jejíž nákladnost nikterak není úměrná účelu.

Projednávaná osnova řeší tento problém novou formou tak, že náklad na poštovné za zásilky v soudním řízení zařazuje mezi pravidelné věcné náklady justiční správy. Aby však nemusely být opět novelisovány předpisy upravující sazby soudních poplatků, které jsou již dost nepřehledné, ježto byly několikrát novelovány, byla zvolena pro vybírání náhrady poštovného v soudním řízení forma přirážky k sazbám soudních poplatků ve výši 40 % platných sazeb. Výjimku tvoří paušální poplatek za projednání pozůstalosti. Povinnosti k placení nebude ani tam, kde nebude vůbec poplatkové povinnosti, jako na př. při řízení zahájeném z moci úřední nebo tam, kde straně přísluší osvobození od soudních poplatků, jako na př. finanční prokuratuře, tomu, komu bylo přiznáno právo chudých, nebo knihovní podání Fondu národní obnovy. Pro Ústřední národní pojišťovnu poskytuje se výhoda ve formě placení paušální částkou ke konci kalendářního roku. Ústavně-právní výbor se usnesl přiznat stejnou výhodu také příplatkovým ústavům. Tento způsob řešení náhrady poštovného za zásilky v soudním řízení je jednoduchý a úsporný a neznamená žádné další pracovní zatížení, ježto přirážka bude kontrolována zároveň s kontrolou správného zaplacení kolkového poplatku, kontrolou, která se již stejně dnes provádí.

Je třeba zde upozornit na tiskové chyby v důvodové správě v tisku 269, kde v odst. 1 na 13. řádce důvodové zprávy k § 2 nutno škrtnout slovo "kolkovému", a na konci posledního odstavce důvodové zprávy k témuž § 2 nutno nahradit poslední slova "z kolkových známek" slovy "ze soudních poplatků".

Ústavně-právní výbor projednal osnovu ve své schůzi 4. května 1949, schválil dodatek a změny podle vytištěné zprávy a navrhuje, aby Národní shromáždění schválilo osnovu podle znění tisku 290. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr. Langer: Nikoli.

Podpredseda Komzala: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 7 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 7 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou, v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 5. odsek poriadku.

Pristúpime k rokovaniu o šiestom odseku poriadku, ktorým je

6. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 268) o niektorých dočasných opatreniach v trestných veciach dôchodkových a daňových (tlač 289).

Zpravodajcom je posl. Vošahlík. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Vošahlík: Slavné Národní shromáždění, paní a pánové!

Paragraf 124 ústavy republiky Československé stanovil, že národní výbory vykonávají na území, pro které jsou zvoleny, veřejnou správu ve všech oborech, zejména také správu finanční. V důsledku tohoto ustanovení byla působnost finančních úřadů I. a II. stolice převedena - zákonem ze dne 21. prosince 1948, č. 281 Sb. a podle tohoto zákona vydanými vládními nařízeními - dnem 1. ledna 1949 na krajské a dnem 1. března 1949 na okresní národní výbory.

Byly nově vytvořeny finanční referáty národních výborů a stalo se nutným upraviti nově i územní organisaci důchodkových soudů a systematicky je podřídit zásadám krajského zřízení.

Podle dosavadní úpravy vykonávaly trestní agendu důchodkovou v první stolici okresní soudy důchodkové v sídlech okresních finančních ředitelství pro jejich obvody, v druhé stolici pak, a v kvalifikovaných případech v první stolici, vrchní soudy důchodkové v sídlech zemských finančních ředitelství pro obvody jednotlivých zemí. V kvalifikovaných případech rozhodoval v druhé instanci nejvyšší důchodkový soud pro země české.

Je patrno, že územní organisace důchodkového soudnictví nevyhovovala krajskému zřízení a byla v rozporu s územní příslušností krajů a okresů. A dále: podle dosavadního stavu rozhodovaly u trestních soudů důchodkových trestní senáty, jež byly složeny výlučně z úředníků. Je patrno, že složení trestních senátů důchodkových rovněž neodpovídá zásadě zlidovění soudnictví, prohlášené v § 140 ústavy republiky.

Ježto se tedy organisace důchodkových soudů příčí zásadám lidově demokratické naší ústavy a veřejné správy, projevila se nutnost, aby byl vypracován zákon, který by důchodkové soudy v duchu naší ústavy a v duchu nové veřejné správy reorganisoval. Při tom bylo potřebí vzíti v úvahu, že se připravuje nový trestní zákon, jenž bude v brzké době předložen Národnímu shromáždění k projednání, a že tedy zákon, který upravuje jen některé trestní věci důchodkové, může být časově omezený, tedy pouze přechodného charakteru. Zásady připravovaného finančního trestního zákona jsou také již pojaty do návrhu zákona o důchodkových soudech, který dnes projednáváme.

Návrh zákona, který máme v dnešní schůzi schváliti, se přizpůsobuje územní organisaci veřejné správy a zřizuje okresní soudy důchodkové jako soudy I. stolice v sídlech okresních národních výborů pro správní obvod jejich okresu a krajské soudy důchodkové jako soudy II. stolice, v kvalifikovaných případech I. stolice, v sídlech krajských národních výborů pro správní obvod dotčeného kraje.

Nový zákon se dále přizpůsobuje i zásadě zlidovění soudnictví a upravuje věc tak, že okresní soudy důchodkové budou rozhodovat v tříčlenných senátech, v jejichž čele jako předseda senátu bude soudce z povolání a bude určen předsedou krajského soudu, vykonávajícího soudní moc ve věcech trestních. Ostatní dva členové senátu budou soudcové z lidu. Krajské soudy důchodkové budou rozhodovat v senátech pětičlenných a budou složeny ze dvou soudců z povolání, z nichž jeden bude senátu předsedat, a ze tří soudců z lidu. Rovněž tak u nejvyššího soudu důchodkového budou rozhodovat pětičlenné senáty, obdobného složení jako u krajských soudů důchodkových. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Procházka.)

Soudcové z lidu, zasedající v senátech u trestních soudů důchodkových, budou pak vybíráni ze seznamu soudců z lidu, povolaných národními výbory nebo vládou k výkonu soudcovské moci podle zákona č. 319/48 Sb.

Pouze proto, aby byl zachován potřebný styk s finanční správou, budou jednání v trestních senátech účastny orgány finanční správy, ovšem výhradně ve funkci zpravodajů bez hlasovacího práva. Budou to u okresních a krajských soudů důchodkových úředníci finančních referátů dotčených národních výborů, kteří jsou přiděleni trestním oddělením. U nejvyššího soudu důchodkového bude funkci zpravodaje vykonávat úředník ministerstva financí, pověřený správou trestní agendy ve věcech důchodkových. Předloha zákona výslovně stanoví, že zpravodaj vykonává pouze působnost příslušející dosud referentu důchodkového soudu, to znamená, že mu přísluší pouze právo sdělovat senátu výsledek trestního vyšetřování, činit návrhy na potrestání viníka a podávat členům senátu zprávy a vysvětlení.

Konečně je potřebí podotknout, že pro zachování zásady zlidovění soudnictví upravuje předložený návrh také organisaci nalézacích a odvolacích senátů, zřízených podle zákona o přímých daních, a to tak, že i do těchto senátů v různých instancích zařazuje soudce z lidu.

Paní a pánové! Ústavně-právní výbor projednal návrh zákona o některých přechodných opatřeních v trestních věcech důchodkových a daňových tisk 268 ve své schůzi dne 4. května 1949 a shledav, že se podřizuje zásadám Ústavy ze dne 9. května 1948, usnesl se jednomyslně doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí v tom znění, jak jej vláda předložila. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vošahlík: Nejsou.

Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme tedy k hlasování.

Osnova má 6 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové.

Tím je vyřízen 6. odstavec pořadu.

Budeme projednávat sedmý odstavec pořadu, jímž je

7. Zpráva výboru hospodářského o vládním návrhu zákona (tisk 270), jímž se činí některá opatření ve věcech konfiskovaných patentů (tisk 281).

Zpravodajem je posl. Sláva. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Sláva: Paní a pánové!

Abyste lépe mohli posouditi předložený vládní návrh zákona, dovolím si vám krátce uvésti patentní předpisy, které jsou v platnosti v naší republice. Podle § 26 patentního zákona patent zaniká uplynutím nejdelší ochranné doby patentní i za předpokladu zachování všech ostatních předpisů patentního zákona, t. j. i při pravidelném placení ročních poplatků. Tato lhůta je v historických zemích patnáctiletá a na Slovensku byla zatím prodloužena bez bližšího omezení lhůty. Podle téhož ustanovení patentního zákona zaniká patent i před uplynutím nejdelší ochranné doby patentu, nebyl-li splatný roční poplatek včas zaplacen nebo vzdá-li se ho majitel patentu. V době nesvobody nebylo možno, aby všichni majitelé patentů platili - pro mimořádné poměry zaviněné válkou - pravidelné patentní roční poplatky. Aby jim nevznikla újma, kterou sami nezavinili, byl vydán loňského roku zákon o mimořádných opatřeních v oboru ochrany vynálezů, ve kterém byly mimo jiné prodlouženy lhůty k zaplacení patentních poplatků do 28. února 1949. Pokud jde o konfiskované patenty, není žádoucí, aby se požadovalo zaplacení splatných poplatků za tyto patenty i po uplynutí této zákonné lhůty, neboť by vlastně platil na př. Fond národní obnovy patentnímu úřadu, což by bylo zbytečným úředním zatížením. Proto vládní návrh zákona stanoví další prodloužení těchto lhůt do doby, kdy příslušný konfiskovaný patent bude přidělen nebo začleněn do národního podniku nebo s ním bude podobně naloženo. Jakmile se tak stane, poběží 6měsíční lhůta, ve které se ponechává přídělci možnost zapraviti dosud splatné patentní poplatky. Byl-li patent přidělen před počátkem účinnosti tohoto zákona, běží tato 6měsíční lhůta ode dne počátku jeho účinnosti.

Konfiskované patenty dělí se na dvě skupiny:

1. Patenty, na které se vztahuje londýnská dohoda o zevšeobecnění německých patentů, kterou jsme se zavázali udělovati příslušníkům států, přistoupivších k této dohodě, bezplatné patentní licence, eventuálně zevšeobecniti takové patenty.

2. Skupina ostatních konfiskovaných patentů, které bude Fond národní obnovy přidělovat do vlastnictví nebo začleňovat do národních podniků a pod. Navrhovaná osnova zákona zahrnuje obě skupiny a nijak je blíže nerozlišuje.

Upozorňuji, že většina států, které podepsaly londýnskou dohodu, dosud nerozhodla, jak provede ustanovení této dohody, a proto je také účelné, abychom i v naší republice posečkali s jejím provedením.

Zdůrazňuji, že uzákoněním tohoto vládního návrhu nebude státní pokladna nijak zatížena a že návrh zákona je po všech stránkách náležitě odůvodněn.

Závěrem chtěl bych ještě zdůrazniti, že zákon má nabýt účinnosti se zpětnou platností, t. j. ke dni 28. února 1949, aby byla zachována kontinuita se zákonem o mimořádných opatřeních v oboru vynálezů.

Hospodářský výbor sněmovny projednal vládní návrh a učinil v něm pouze dvě nepatrné změny gramatického rázu, tedy nikoli meritorní povahy, a jinak celý návrh beze změny jednomyslně přijal. Jako zpravodaj hospodářského výboru doporučuji i plenu sněmovny, aby jej schválila v předloženém znění. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Sláva: Nejsou.

Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.