Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 7. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání osmého odstavce pořadu, jímž je

8. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 271) o poplatkových a dávkových úlevách při postupu nemovitostí pro stavby v období pětiletého plánu (tisk 285).

Zpravodajem je posl. Souček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Souček: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 4. května 1949 vládní návrh zákona o poplatkových úlevách při postupu nemovitostí pro stavby v období pětiletého plánu, tisk 271, Rozpočtový výbor vychází ze skutečnosti, že zákon čís. 241/48 Sb. obsahuje v § 7 ustanovení o povinnosti vlastníků postoupiti nemovitosti, je-li jich třeba pro stavby zařazené do pětiletého plánu nebo pro stavby veřejných zařízení. Ježto postupování nemovitostí pro takové stavby se děje ke splnění pětiletky, jde o veřejný zájem a je tedy třeba, aby příslušná právní jednání a úřední úkony byly osvobozeny od poplatků.

Rozpočtový výbor přijal ve své schůzi vládni návrh zákona, který uskutečňuje takovéto osvobození, a doporučuje slavné sněmovně jeho přijetí ve smyslu zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Souček: Není tomu tak.

Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 8. odstavec pořadu.

Budeme projednávat devátý odstavec pořadu, jímž je

9. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 263) o názvu ministerstva sociální péče a pověřenectva sociální péče (tisk 288).

Zpravodajem je posl. dr. Prokeš. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Prokeš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Dosavadní název ministerstva soc. péče a pověřenectva soc. péče podle zákona z 10. července 1948, č. 153 Sb., nevystihuje zcela přesně a úplně úkoly, které dnes připadají ministerstvu soc. péče v lidově demokratické republice, hlavně po únoru 1948. Hlavní práce ministerstva soc. péče je dnes v řízení práce, v mobilisaci všech pracujících. Je to předpoklad zdaru pětiletky, aby byli zmobilisováni všichni pracující, a to tak, aby bylo využito práce všech občanů právě na tom místě, kde podle svých sil a schopností mohou nejvíce prospět ke splnění pětiletého plánu.

Ministerstvu připadá úkol, aby každý pracující byl řádně živen a šacen, aby pracoval za nejlepších zdravotních podmínek a aby byl náležitě školen. Vytváří tedy dnes ministerstvo soc. péče hlavně hospodářské předpoklady vedle sociálních a jiných předpokladů, aby byla zajištěna pětiletka, její zdar a úspěch. Proto bylo v navrhovaném zákoně zvoleno nové označení, které vystihuje úkoly ministerstva, a to "ministerstvo práce a sociální péče" a na Slovensku "pověřenectvo práce a sociální péče".

Ústavně-právní výbor NS projednal vládní návrh zákona tisk 263 ve schůzi dne 4. května t. r. a doporučuje jej slavnému Národnímu shromáždění k přijetí podle zprávy tisk 288. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Prokeš: Nemám změn.

Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona ve znění zprávy výborové.

Tím je vyřízen 9. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání desátého odstavce pořadu, jímž je

10. Zpráva výboru sociálno-politického a zdravotníckeho o vládnom nariadení zo dňa 8. marca 1949, č. 73 Sb., o sociálnom poistení príslušníkov vojenských oddielov, pridelených k baníckym alebo iným prácam (tlač 283).

Zpravodajem je posl. Daxner. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Daxner: Panie a páni!

Vládnym nariadením č. 73/1949 Sb. dostáva sa príslušníkom vojenských oddielov, pridelených k baníckym alebo iným prácam z počtu mužstva v sociálnom poistení postavenia rovnocenného civilným baníkom. Príslušníci vojenských oddielov majú teraz zaistené dávky nemocenské, dôchodkové i úrazové. Sú teda zabezpečení pre prípad každého poškodenia zdravia, či už vznikne nahodile alebo pri baníckej práci, a proti každej hospodárskej ujme, ktorá by im mohla vzniknúť v čase konania práce v baniach.

Nemocenské dávky obdržia od vojenskej správy podľa predpisov zákona č. 236/48 Sb. o vojenskej nemocenskej starostlivosti, dôchodkové a úrazové dávky od Ústrednej národnej poisťovne.

Sociálno-politický a zdravotnícky výbor prerokoval na svojej schôdzke, konanej dňa 4. mája 1949 vládne nariadenie zo dňa 8. marca 1949, č. 73 Sb., ktorým sa upravujú nároky o sociálnom poistení vojenských oddielov, pridelených k baníckym alebo iným prácam, vydané podľa § 42, ods. 3 zák. zo dňa 27. okt. 1948, č. 241 Sb., o päťročnom hospodárskom pláne rozvoja Československej republiky, a doporučuje Národnému shromaždeniu uvedený vládny návrh schváliť. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Procházka (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby Národní shromáždění schválilo vládní nařízení ze dne 8. března 1949, č. 73 Sb., o sociálním pojištění příslušníků vojenských oddílů, přidělených k báňským anebo jiným pracím, vydané podle § 42, odst. 1 zákona ze dne 27. října 1948, č. 241, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění schválilo vládní nařízení ze dne 8. března 1949, č. 73 Sb.

Tím je vyřízen 10. odstavec pořadu.

Budeme projednávat jedenáctý odstavec pořadu, jímž je

11. Zpráva výboru branného a bezpečnostního o vládním návrhu zákona (tisk 261), jímž se zrušuje Svaz brannosti (tisk 278).

Zpravodajem je posl. Pašek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Pašek: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Branný a bezpečnostní výbor projednal ve své schůzí, konané dne 3. května 1949, vládní návrh zákona tisk 261 ze dne 15. března 1949, jímž vláda republiky Československé navrhuje zrušení Svazu brannosti.

Svaz brannosti byl zřízen dekretem presidenta republiky ze dne 27. října 1945 č. 125 Sb. jako jediná celostátní veřejnoprávní korporace k provádění branné výchovy příslušníků našeho národa.

Nesplnil však úkoly, které mu byly uloženy, neboť vcelku pasivně vyčkával uzákonění povinné branné výchovy a vyvíjel pouze malou činnost.

Svaz brannosti vznikl ze čtyř spolků, a to: Svazu čs. důstojnictva, Svazu národních střeleckých gard, Svazu čs. rotmistrů a Svazu čs. záložníků.

Od svého vzniku se věnoval převážně činnosti spolkové a schůzování na úkor provádění branné výchovy. Malou pružností vedoucích činovníků nedovedl si udržeti počáteční velký zájem mládeže o brannou výchovu. Neuměl si též vycvičit dostatečné kádry schopných cvičitelů, ovládajících nové způsoby výcviku, kteří by prováděli výcvik ve Svazu brannosti způsobem zajímavým a poutavým!

Dekretem presidenta republiky o zřízení Svazu brannosti bylo především sledováno to, aby všechna naše mládež byla zapojena do branné výchovy a připravena na obranu státu, na obranu lidově demokratické republiky a všech revolučních vymožeností našeho pracujícího lidu. Tento úkol však Svaz brannosti nesplnil.

Do února 1948 sdružoval ve svých řadách převážně živly protilidové, a proto v únorových dnech vcelku selhal. Ale nejen to; většina jeho odboček se stala nic neznamenající zbytečnou korporací a některé odbočky se staly dokonce doménou a shromaždištěm všech nepřátel naší republiky. A tak místo toho, aby brannost naší mládeže byla zvyšována, byla mládež otravována těmito činiteli a sváděna k činnosti, která nemá nic společného s branností národa.

Dále naše kádry branné výchovy jsou dnes roztříštěny do mnoha masových organisací. Tedy i s hlediska řádného hospodaření se spolehlivými kádry je třeba je soustředit v jedné masové organisaci, při čemž provádění branné výchovy třeba postavit na nové základy.

Po vítězném únoru sjednotili jsme naše tělovýchovné a sportovní organisace v našem Sokole. Tato naše sjednocená tělovýchova skýtá nám záruku, že splní ony úkoly, které měl Svaz brannosti; ten je však nesplnil, stal se zbytečným a tímto zákonem má býti zrušen a jeho práva a závazky přecházejí na stát.

Jednotlivá ustanovení této osnovy zákona nepotřebují bližšího odůvodnění. Provedení zákona si nevyžádá zvláštních nákladů.

Proto, paní a pánové, jménem branného a bezpečnostního výboru, který osnovu zákona projednal a jednomyslně přijal, doporučuji plenu Národního shromáždění přijetí návrhu zákona ve znění, jak je uvádí tisk 278. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Procházka: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Pašek: Nejsou.

Místopředseda dr. Procházka: Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 11. odstavec pořadu.

Budeme projednávat dvanáctý odstavec pořadu, jímž je

12. Zpráva výboru ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákon (tlač 272) o úprave niektorých vecí v odbore školstva a pôdohospodárstva zákonom Slovenskej národnej rady podľa § 96, ods. 2 Ústavy (tlač 294).

Zpravodajem je posl. dr. Štefánik. Dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. dr. Štefánik: Pán predseda, slávne Národné shromaždenie, panie a páni!

Ústava našej republiky v § 96 upravuje pôsobnosť Slovenskej národnej rady ako zákonodarného orgánu slovenského vo veciach slovensko-národnej a regionálnej povahy, pravda, pokiaľ tieto veci vyžadujú zvláštnej úpravy a pokiaľ nejde o také veci, u ktorých je treba jednotnej úpravy zákonom. V ods. 1 citovaného paragrafu vypočítava ústava taxatívne tie veci, ktoré spadajú do zákonodarnej pôsobnosti Slovenskej národnej rady. Mimo týchto taxatívne vypočítaných vecí podľa ods. 2 usnáša sa Slovenská národná rada na zákonoch Slovenskej národnej rady tiež vo veciach, ktorých upravenie jej prikáže zákon.

Predložený vládny návrh zákona o úprave niektorých vecí v odbore školstva a pôdohospodárstva zákonom Slovenskej národnej rady sa výslovne opiera o ustanovenie § 96 ods. 2 ústavy.

V odbore školstva ide tu o vytvorenie právneho podkladu pre zriadenie jednak vysokej školy výtvarných umení a jednak vysokej školy muzických umení na Slovensku. Zriadenie vysokej školy výtvarných umení na Slovensku zdôvodnené je vysoko vyvinutým výtvarným citom a veľkým výtvarným nadaním slovenského ľudu, ďalej volaním po takejto škole najmä súčasnou generáciou slovenských výtvarných umelcov, ktorých voľná umelecká tvorba sa uznáva za rovnocennú s tvorbou umelcov iných národov s bohatšou tradíciou, a konečne potrebu takéhoto vrcholného stánku pre slovenský výtvarný život.