Poštovní služba a její úkony nebyly plánovány a nebyly ani předvídány. Jsem přesvědčen, že by se asi velmi překvapeně tvářil bývalý vedoucí úředník poštovního provozu, kdyby měl vysvětlit, čím jsou určovány poštovní poplatky a sazby. Nebylo vůbec žádné evidence poštovního zařízení a tak se stalo - a to se prosím skutečně stalo a není tomu tak dávno, pouze něco přes dva roky - že bylo rozhodnuto položit v určité části Prahy určitým směrem kabel, aby se pak při rozkopání terasy pro položení kabelu zjistilo, že tam již plánovaný kabel je položen, a to přesně týmž směrem, jímž měl být veden nový kabel.

Byl to, paní a pánové, slavný únor, který tento nemožný stav v jeho dalším vývoji zastavil. Tak jako v celém našem životě, i na poštách vytvořil únor podmínky k zavedení nového ducha do poštovnictví. A dovolte mi, abych jako příslušník lidu poštovního použil této příležitostí a alespoň krátce a v zásadách upozornil, co pro poštu únor znamenal.

Především: tak jako v ostatních oborech našeho hospodářského života, únor umožňuje, aby na vedoucí místa byli dosazeni noví lidé, lidé odborně připravení a myšlence lidové demokracie oddaní, kteří - po odstranění těch, kdož dovedli dosavadního nepružného systému využívat pro své osobní pohodlí, pro své sobecké zájmy a pro zájmy nepřátel lidové demokracie - se pokusili tohoto nepružného systému a organisace využít ve prospěch lidové demokracie a socialismu. Nebyla to úloha snadná. Bylo především nutno zápasit s tvrdošíjnými názory, že pošta se nedá vésti jinak, než se až dosud vedla. Po únoru se nejprve přistoupilo k odstranění anonymity práce a kolektivní neodpovědnosti všech administrativních zaměstnanců. 85-90 % všech vyřízených případů podepsal a rozhodl ten, kdo případ vypracoval. V dubnu 1948 bylo ze sedmi odborů ministerstva pošt vytvořeno 5, počet 38 oddělení byl snížen na 22 a stav zaměstnanců ministerstva pošt byl v dubnu 1948 snížen o 30 %. Byla provedena reorganisace všech dosavadních ředitelství post, a to tak, že z celkového počtu 94 oddělení jich bylo vytvořeno 62 a počet zaměstnanců snížen s 2400 na 1800. Byla vytvořena nová organisační struktura poštovních úřadů tím, že byly vybudovány okrskové poštovní úřady. Za okrskové poštovní úřady byly určeny úřady v některých větších místech, jež jsou nyní přirozenými centry poštovního provozu a zároveň hospodářskými středisky okrsku. Zřízení poštovních okrskových úřadů znamená zásadní odklon od dřívější úpravy, kdy všechny poštovní úřady bez zřetele na velikost byly organisačně rovnocenné a neměly téměř žádné pravomoci. Na okrskové poštovní úřady byla a bude přenesena z ředitelství pošt veškerá agenda, kterou lze účelněji obstarat přímo u výkonných služeben. Organisační výstavba okrskových poštovních úřadů bude v celku dokončena zároveň se zřízením národního podniku.

Vybudování okrskových poštovních úřadů bylo předpokladem pro nové pojetí organisace podniku. Její těžiště se přenáší z byrokratických orgánů na orgány výkonné služby, žijící v samém středu poštovního provozu a proto daleko lépe schopné přizpůsobiti se okamžitým potřebám života. Je proto možné nazvat okrskové poštovní úřady spolu s nově organisovanými výkonnými technickými služebnami pilíři, na nichž spočívají základy nové organisace podniku.

Zmíněné organisační změny byly provázeny podstatným zjednodušením administrativní agendy. Z ministerstva pošt byly již odsunuty veškeré agendy, které tam nepatřily, aby se tak ministerstvo mohlo stát skutečným orgánem řídícím. Také z ředitelství pošt byla přesunuta řada agend, které mohou být účelněji obstarávány výkonnými služebnami. Přesunem agend na nižší složky podniku byla uskutečněna dalekosáhlá decentralisace. Rozhodování o mnoha věcech, které dříve příslušelo ministerstvu nebo ředitelství pošt, náleží nyní poštovním okrskovým úřadům.

S decentralisací souvisí nový aprobační systém, který přenesl značnou část rozhodovací pravomoci na jednotlivé zaměstnance, zvýšil jejich odpovědnost, zbavil vedoucí zaměstnance balastu podpisování běžných opatření a umožnil, aby věnovali své síly řešení významnějších otázek.

Všechny uvedené změny, uskutečněné od února, znamenají sice značné zlepšení proti minulému stavu, ale je třeba na ně pohlížet jen jako na stupeň vývoje, jako na opatření, která sice hodně změnila, ale která nejsou schopna přinést úplnou nápravu. Tento vývoj bude dovršen teprve přeměnou podniku Čs. státní pošta na podnik národní. Poštovní správa učinila již nyní potřebná opatření, aby zároveň s osnovou zákona byl vydán také organisační statut, takže dnes je už přichystána úplná nová organisace budoucího ministerstva pošt, ústředního ředitelství i další organisační výstavba podniku. Těžiště rozhodování o provozu podniku se zcela přenese na výkonné služebny, t. j. na okrskové poštovní úřady a nový typ výkonných služeben telekomunikačních, t. j. na krajské telekomunikační správy, jež budou vybaveny nejširší pravomocí. Dnem znárodnění posty se ruší všechna ředitelství pošt, která byla semeništěm byrokratismu, a podnik nastoupí do nového života s novými orgány, které jsou bližší lidu, a orgány koordinačními, kterými budou t. zvané krajské poštovní inspektoráty. V sídle každého politického kraje. Na rozdíl od dosavadních 10 ředitelství, z nichž každé má průměrně přes 200 zaměstnanců, bude zřízeno 18 krajských poštovních inspektorátů, které budou mít průměrně 20-25 zaměstnanců.

Paní a pánově, přes všechno to, co bylo vykonáno, se při provádění všech nutných opatření čím dále tím jasněji ukazovalo, že na starém, kapitalisty vybudovaném systému se nedá do budoucnosti a natrvalo vybudovat něco zcela nového, co by odpovídalo potřebám a snahám lidové demokracie a budovatelskému úsilí všeho našeho pracujícího lidu. Čím dále tím více se na poštách ukazovala stará leninská pravda, že je nutno kapitalisty vybudovaný státní systém správy rozbít, použít z něho věci vyhovující a vybudovat nový systém, budovaný jen a jen pro potřeby lidové demokracie a socialismu.

Při provádění všech opatření směřujících k zlepšení minulého stavu se v celé nahotě objevila skutečnost, že byrokracie a byrokratismus netvoří pouze lidé-byrokraté, nýbrž že je to systém vybudovaný na kolektivní neodpovědnosti, systém vybudovaný na anonymitě práce vedoucích pracovníků, který vytváří podmínky byrokracie, jež pak automaticky plodí byrokraty. A proto zcela ve smyslu opět leninské pravdy, že tak jako anarchisté a anarchismus násilným odstraňováním následků zla nemohou přinést trpícímu lidstvu osvobození, není ani na poštách možné odstraňováním byrokratů, t. j. odstraňováním následků zla odstraňovati zlo samo, t. j. odstraňovati systém a byrokratismus.

Čím dále tím jasněji se ukazovalo, že má-li být i na poštách úspěšně splněn hlavní příkaz našeho pětiletého plánu, t. j. zvýšení produktivity práce, že toho není možné dosáhnout v podniku vedeném byť i zlepšeným, ale přece jen starým systémem, který hlavně k těm, v jejichž rukou leží jedině úspěch splnění hlavního příkazu, t. j. k mase poštovních zaměstnanců, je naprosto nespravedlivý. Zproduktivnění práce podniku Československá pošta je tedy vlastním cílem tohoto zákona. Prvním významným krokem k tomu bylo zavedení národní soutěže u Československé pošty od 1. září 1946. Přesto, že - nebo snad právě proto, že soutěž odkrývá pracovní reservy, umožnila porovnávání výkonů jednotlivých služeben i zaměstnanců a byla nezbytnou přípravou pro zavedení výkonnostního systému Československé pošty, který vstoupil v platnost 1. července minulého roku, se reakce ve vedení pošty v únoru 1948 rozhodla tuto soutěž zastaviti. Druhým krokem k zproduktivnění práce bylo zavedení výkonnostního systému, který dojde svého vyjádření také v novém mzdovém řádu, podle něhož budou napříště poštovní zaměstnanci odměňováni za svou práci.

Nová právní forma podniku umožní důsledné zavedení hospodaření podle rozpočtu. Bude tak hospodařit nejen podnik jako celek, nýbrž i jednotlivé jeho složky. Výsledky jejich hospodaření se projeví v bilanci jednotlivých služeben podniku a přimějí vedoucí těchto služeb i všechny jednotlivé zaměstnance, aby sami usilovali o nejvyšší produktivitu své práce. Zaměstnanci budou vedeni tímto systémem k tomu, aby se stali dobrými hospodáři ve svém podniku, neboť svou mzdou budou na dobrých výsledcích podniku interesováni. Budou sami dbát, aby služebny nebyly ani personálně ani věcně předimensovány a sami budou hledat zdroje úspor a nové možnosti jak využít zařízení podniku, čímž bude podnícena jejich iniciativa.

Zavedením tohoto systému odpadne těžkopádná a drahá každodenní vrchnostenská kontrola. Celý podnik bude veden snahou získati si nové druhy příjmů zavedením nových služeb lidu a celému národnímu hospodářství. Tyto služby budou uskutečňovány bez rozšiřování věcného nebo personálního vybavení podniku, jen lepším a hospodárnějším využitím možností, které má podnik již k disposici. A právě proto, aby tohoto všeho mohlo být dosaženo, aby mohla býti zavedena zdola až nahoru důsledná osobní odpovědnost, aby mohla býti provedena nejen částečná, ale důsledná decentralisace, aby mohl být zcela omezen škodlivý vliv zbytečné vrchnostenské administrativy a aby přednostům okrskových úřadů spolu s agendou mohla býti svěřena také veškerá pravomoc, aby mohly býti lépe než dosud zaváděny nové pracovní methody, aby mohl býti vybudován systém hospodaření podle rozpočtu, aby mohl býti opuštěn nespravedlivý a škodlivý systém ohodnocování zaměstnanců, je bezpodmínečně nutno vytvořit - jak jsem již řekl - systém zcela nový. A proto, slavná sněmovno, je vám dnes předkládán zákon o přeměně státního podniku Československá pošta na podnik národní.

Dalším účelem této přeměny je, jak již řekl pan ministr pošt, také nutnost přejít i na poště na jednotný typ národního podnikání v našem hospodářství.

Paní a pánové, v této části jsem se pokusil vysvětlit a zdůvodnit nutnost projednávaného zákona. Nyní mi dovolte, abych v druhé částí svého referátu objasnil některá významná ustanovení osnovy.

§§ 1-4 řeší zřízení a právní postavení podniku obdobně, jako je tomu u ostatních již zřízených národních podniků.

§ 5 stanoví, že všechna soukromá telefonní zařízení, která budou napojena na poštovní síť, se stávají majetkem podniku. Toto ustanovení se netýká zařízení armády, SNB, československých drah, veřejné správy a národních podniků. Účelem tohoto znárodnění soukromého telefonního zařízení, za které podnik poskytne náhradu, je: za prvé ještě více upevnit bezpečnost státu, za druhé dosáhnout jednotné typisace zařízení, za třetí dosáhnout jednotnosti udržování telefonního zařízení a za čtvrté zabránit neoprávněnému držení telefonního zařízení a neoprávněným černým stavbám tohoto zařízení, čímž nejen přichází stát o poplatky za zastavěné aparáty, nýbrž tímto způsobem je v období plánovaného hospodářství narušován telekomunikační plán pošty. Stávalo se a stává se ještě dnes, v době, kdy pošta má naprostý nedostatek telefonního zařízení, že si jednotlivci toto zařízení, když na ně prostě mají, mohou koupit, a tak dochází ke skutečnostem, že telefon nepřijde vždy tam, kde ho bylo z hospodářských důvodů nejvíce třeba, nýbrž také tam, kde jedinec prostě na to měl nebo má.

§ 6 umožňuje novému národnímu podniku zavádět nové druhy činnosti, je-li to se zřetelem na jeho zařízení a s hlediska národohospodářského účelné a hospodárné. Na tento paragraf, paní a pánové, zvláště upozorňuji, protože zde se po prvé v historii našeho poštovnictví dostává možnosti, aby pošta využila své dobré organisace, své hustě rozložené sítě úřadů po celém území státu ke službám také jiným nežli jen poštovním.

Pro ujasnění, o jaké nové služby by mohlo v budoucnosti jít, dovolím si uvést jeden příklad. Přespolní doručovatel je povinen osobně při zachování listovního tajemství doručiti poštu i do vzdálené samoty. Dejme tomu, že naše samota je vzdálena od města, v němž je poštovní úřad, 5 km. Tato samota má zaveden elektrický proud k osvětlení i k jiné spotřebě. Každý měsíc musí zaměstnanec příslušného energetického národního podniku tuto samotu navštívit, aby zjistil spotřebu elektrické energie, po příp. dodal účet nebo přímo vyinkasoval částky za spotřebovaný proud. Stává se tudíž jednou měsíčně, že z městečka X do samoty Y jdou spolu po jedné cestě k stejnému cíli 2 zaměstnanci různých, sice národních podniků, ale přece jenom zaměstnanci jednoho národního hospodářství. A v tomto případě by bylo z důvodu účelnosti a z důvodů národohospodářských prospěšné, aby na samotu šel pouze jeden zaměstnanec, který ze zvláštní povahy své služby nemůže svůj úkol svěřit zaměstnanci druhému. V tomto případě je to přespolní listonoš, který při své služební návštěvě samoty provede národnímu energetickému podniku odpočet na elektroměru a po příp. vyinkasuje peníze, a národní energeticky podnik uhradí určitou částkou národnímu podniku pošta služby pro něj konané.

Dále si dovoluji, paní a pánové, upozornit na § 10, odst. 1, jehož ustanovení je ve svých důsledcích revoluční. Tento zákon je prvním zákonem, uskutečněným v období lidové demokracie, který stanoví osobní odpovědnost ústředního ředitele podniku, a to zcela a bez výhrad.

Po prvé v krátké, ale slavné historii našeho národního podnikání bude v čelo našeho národního podniku postaven ředitel bez představenstva národního podniku. Jen ústřední ředitel - a nikdo jiný - bude odpověden za vedení podniku bez možnosti schovávat se ve své odpovědnosti za nepostihnutelný kolektiv představenstva podniku. I toto dalekosáhlé opatření je zcela v souladu se socialistickou metodou řízení podniku.

V oddílu III ukládá § 12 národnímu podniku hospodařit podle zásad plánovaného hospodaření. Toto ustanovení § 12 je opět dalším důkazem pokrokovosti celé osnovy. Na rozdíl od dosavadních ustanovení, kterými se ukládá ostatním národním podnikům řídit se zásadou obchodního podnikání, je v tomto paragrafu uložena podniku povinnost říditi se zásadami plánovaného hospodářství, kterážto formulace lépe vystihuje poslání národního podniku v období budování socialismu.

Paragraf 16, oddíl IV osnovy, řeší jednu z nejvážnějších a nejcitlivějších otázek. Nejcitlivější proto, že se přímo dotýká 55.000 poštovních zaměstnanců, a nejvážnější proto, že od základu změní jejich služební postavení.

Odstavec 1 tohoto paragrafu stanoví, že dnem zřízení národního podniku nebo dnem pozdějších přidělení se stávají zaměstnanci podniku zaměstnanci v soukromoprávním postavení. Odstavec 2 určuje, že pracovní a mzdové poměry upraví pracovní a mzdový řád, schválený ministerstvem práce a soc. péče. Co prakticky tato prostá ustanovení znamenají? V prvé řadě dokazují velkou politickou uvědomělost většiny poštovních zaměstnanců, protože přeměna podniku v národní podnik a změna služebního poměru poštovních zaměstnanců děje se v souladu a se souhlasem drtivé většiny všech zaměstnanců. (Potlesk.) Ano, slavná sněmovno, poštovní zaměstnanci sami v široce provedené diskusi vyslovili nadšený souhlas s přeměnou podniku a s novým uspořádáním svého služebního poměru.

V čem spočívá jejich nový služební poměr? Předně v tom, že se pošťáci stanou ze státních pragmatikálních zaměstnanců zaměstnanci podnikovými a že opouštějí starou kapitalistickou definitivu. Vzpomeneme-li si, že není tomu tak dávno, co se reakce v roli ochránců definitivy pokusila zneužít veřejných zaměstnanců pro své nekalé zájmy, musíme konstatovat, že skutečnost, v níž se poštovní zaměstnanci dobrovolně zříkají této tak obdivované vymoženosti, je opravdovým důkazem, že tak jako ve výrobě i na poštách zavládl nový duch a že s novým duchem se začíná rodit nový člověk. (Potlesk.) Zrušení definitivy bude mít v zápětí další své důsledky v personálních opatřeních, a to ty, že především budou na poštách zrušeny všechny nic neříkající služební tituly. Víme, že naše veřejnost nevezme toto opatření na vědomí a dále bude o našich doručovatelích používat pěkného a českého oslovení listonoš. Ono skutečně nejde o zrušení tohoto označení, správně vystihujícího práci doručovatele. Jde o tituly, které s prací a posláním poštovních zaměstnanců neměly naprosto nic společného a které byly a jsou dědictvím kapitalistické společnosti, která si tituly vymyslela jenom proto, aby mohla snáze provádět stavovské rozdělení pracujících. A proto radostně se všichni nebo alespoň skoro všichni pošťáci rozloučí se všemi těmi pomocnými zřízenci, podúředníky I. a II. stupnice, se všemi akcesisty, se všemi těmi revidenty, kteří po celou svou životní dráhu nikdy nic nerevidovali, se všemi řediteli, kteří velmi často nic neřídili, a se všemi ostatními tituly, taktéž nevyjadřujícími práci a odpovědnost toho kterého zaměstnance. Místo nezdravého a často pro lidi nedůstojného poklonkování a titulování nastoupí jednotné označení "poštovní zaměstnanec" a v osobním i služebním oslovení bude daleko lépe zníti: pane Nováku, nebo půjde-li o člena ROH, krásné odborářské oslovení: soudruhu Nováku místo dnešního: pane vrchní oficiále nižší pomocně-technické služby. (Veselost. - Potlesk.)

Dalším ozdravením personálních poměrů bude významné opatření, podle něhož budou v národním podniku zrušeny všechny dosavadní služební kategorie, do nichž byli zaměstnanci zařazeni ne snad podle svých schopností a druhů vykonávané práce, nýbrž podle vysvědčení, které však samo o sobě ještě není dostatečným důkazem potřebné kvalifikace. Zrušení kategorií a zařazení zaměstnanců nikoli podle délky služebních a fysických let a ne podle honosného titulu, nýbrž jen a jen podle toho, co dělají a k čemu mají odborné vědomosti a schopnosti, umožní, aby se v podniku skutečně všichni schopní lidé uplatnili.

Všemi těmito opatřeními - zavedením nového hodnocení a odměňování zaměstnanců podle zásluhy - bude definitivně odstraněna nezdravá a nesprávná zásada ve státní a veřejné správě, vytvořená v kapitalistické společnosti: "kus jako kus" a "dělej jenom tolik, aby tě nevyhodili". Jak jsem již v úvodu řekl, každý pošťák bude osobně zainteresován na výsledku hospodaření podniku, každý bude moci široce a všestranně uplatniti a rozvinouti své schopnosti. Odstraněním nepružných a nemožných předpisů, vydáním nových předpisů rámcových bude umožněna a uplatněna iniciativa všech pokrokových. Doba, kdy právo na iniciativu měl jenom ten, kdo byl v pořadníku o stupínek výše, je nenávratně překonána. Výkonnostní systém, prémie hospodárnosti - to vše umožní poštovním zaměstnancům v národním podniku, aby svým přičiněním, svým poctivým výkonem, překonáváním výkonnostních norem mohli určovat výši své odměny za práci a tím i výši své životní úrovně. Poštovní zaměstnanci od r. 1945 a hlavně od února 1948 již nesčíslněkrát dokázali, že to myslí s vybudováním socialismu opravdově. Ve svém budovatelském úsilí, které při této příležitosti nelze přejíti, ukázali naší veřejnosti, že učiní vše, aby pošta byla podnikem skutečně pokrokovým.