V závěru mi dovolte, paní a pánové, abych jen letmo proběhl celou tu velikou řadu budovatelských úspěchů všech našich poštovních zaměstnanců. Nezodpovědným a bezhlavým přijímáním stále nových a nových zaměstnanců od r. 1945 vzrostl počet poštovních zaměstnanců na 60.691. Reorganisačním opatřením, politickým uvědomováním a tím i dobrovolným odchodem zaměstnanců do výroby byl tento stav snížen na 55.367. Od r. 1947 do 1. ledna 1949 opustilo poštovní služby celkem 5.324 zaměstnanců. Dlouhodobých brigád se od r. 1945 zúčastnilo celkem 1.951 zaměstnanců. Na brigádách krátkodobých odpracovali pošťáci jen v r. 1948 1,841.304 pracovních hodin, a těchto brigád se zúčastnilo celkem 36.933 zaměstnanců, což znamená 75 % všech pošťáků. (Potlesk.)

Naší veřejnosti je všeobecně známo, že to byli právě pošťáci, kteří v r. 1948 svým rozhodnutím dát 75 % všech zaměstnanců administrativy na žně, vyvolali mezi všemi veřejnými zaměstnanci velké soutěžní hnutí, které znamenalo získání takového počtu nových brigádníků, aby národní žně byly úspěšně provedeny. Samo ministerstvo zemědělství svým dopisem všem ústředním úřadům uznalo zásluhu a veliký význam této iniciativní akce pošťáků.

Známý sběr barevných kovů, který vynesl celkem 600 tun, byl jistě velkým přínosem našemu hospodářství. Tento příkladný čin byl zhodnocen samým předsedou vlády s balkonu Národního musea u příležitosti oslav 28. října. Nyní právě prováděný sběr starého papíru na nové telefonní seznamy, který zatím vynesl 78 vagonů - prosím, skutečně po domácnostech, obchodech a kancelářích sebraného papíru - je dalším důkazem správné a budovatelské práce pošťáků. Zapojení pošty do celonárodní soutěže v r. 1946, skutečnost, že se této soutěže zúčastnilo průměrně 70 % všech zaměstnanců, že byly vytvořeny podmínky pro vypracování pracovních norem a byla po prvé v historii odhalena nesprávnost tvrzení, že prací ve státní službě nelze normovat - to jsou další důkazy.

Národní soutěž na postách vytvořila předpoklady pro uskutečnění a zavedení výkonnostního systému, jehož zásluhou byl počet zaměstnanců snížen o 2874 sil, což se rovná ročně úspoře 129 mil. Kčs. A tento úbytek, paní a pánové, je rázu trvalého, a dalším propracováváním výkonnostních norem bude pokračovat. Zásluhou výkonnostního systému zmizela u pošty skoro úplně výplata předčasného, kterého se v poštovním provozu ještě v r. 1947 - tedy v době, kdy na poštách byl největší počet zaměstnanců - vyplatilo přes 3 mil. Kčs. V národní soutěži získal podnik jako celek čestnou standartu bojovníků práce. 9 služeben získalo veřejné uznání, 2 zaměstnanci byli vyznamenáni čestným odznakem za práci, další 2 zaměstnanci bronzovou medailí za pracovní obětavost, 7 služeben získalo putovní praporec úderníků práce a 21 služeben dostalo veřejné uznání. Kromě těchto vyznamenání a uznání, která byla udělena podle dekretu presidenta republiky, dostalo se pošťákům ještě mnoha vyznamenání a uznání, udělených z jiných titulů. Dary republice poštovních zaměstnanců, obsažené v závazcích k IX. sjezdu komunistické strany Československa zaznamenaly částku 54 mil. Kčs. A dík všemu tomuto pracovnímu nadšení a úsilí je možno nyní při provádění účetní uzávěrky podniku Československá pošta za rok 1948 radostně konstatovat, že bylo plně vyhověno § 26 finančního zákona na rok 1948, jímž byl po 5 % snížení výdajů upraven rozpočet tak, že předpokládaný zisk podniku měl činit 244,161.000 Kčs. Díky pracovnímu nadšení pošťáků byl § 26 finančního zákona nejen důsledně dodržen, ale předpokládaný zisk za rok 1948 byl dokonce překročen o 155,219.000 Kčs, takže zásluhou všech pošťáků bez rozdílu a dík jejich správnému hospodaření bude do státní pokladny odvedeno 439,380.000 Kčs. (Potlesk.)

Paní a pánové, provádění reorganisace a přeměna podniku na podnik národní umožní poštovní správě provést ještě další opatření, která budou znamenat nejen personální úspory v hodnotě 100 mil. Kčs, ale také významné úspory na administrativních budovách. Neboť zatím co podnik Československá státní posta pod vedením ministra Hály položil základní kámen k výstavbě veliké budovy ministerstva pošt na Smíchově, při provádění reorganisace a při znárodnění nejen není třeba budovu stavět, ale poštovní správa jako první podnik v Praze, Brně a jinde uvolňuje desítky a desítky budov a místností pro potřebu ostatního hospodářství. Neboť zrušením ředitelství pošt, nahrazením těchto byrokratických správních orgánů krajskými poštovními inspektoráty bude možno uvolnit dále 12 administrativních budov pro jiné účely. Tak na př. v Pardubicích krásná budova bývalého ředitelství pošt byla již nyní dána k disposici krajskému národnímu výboru, který má veliký nedostatek místností. V Praze bylo možno z jedné uvolněné budovy zřídit kulturní dům pro poštovní zaměstnance, který byl už 11. června slavnostně otevřen. V jiných místech, jako v Brně a jinde, budou zřízeny v uvolněných budovách poštovní odborné školy pro politickou i odbornou výchovu dorostu i ostatních kádrů. V Praze samé to ještě mimo to bude znamenat ročně 1 mil. úspor na nájemném.

Že tohoto všeho mohlo být dosaženo, že až dosud mohla být provedena úspěšně tak rozsáhlá organisace podniku i dalekosáhlé změny jeho organisační struktury, aniž se to vše odrazilo ve zhoršené kvalitě poštovní služby, je jasným důkazem politické vyspělosti a oddanosti většiny poštovních zaměstnanců lidově demokratickému zřízení. Poštovní zaměstnanci si od února 1948 stále víc a více uvědomují, že jedinou možností, jak zajistit a upevnit výsledky únorového vítězství, je každodenní usilovná práce na zhospodárnění, zlevnění a zkvalitnění poštovních služeb. Proto i v řadách poštovních zaměstnanců se v poslední době objevují socialistické smlouvy jednotlivců a skupin a proto i mezi poštovními zaměstnanci se začíná rozvíjet údernické hnutí. (Předsednictví převzal místopředseda David.) Rostou nám stále a stále nové typy doručovatelů, kteří dobrovolně snižují svůj počet a rozšiřují své doručovatelské obvody o nové a nové bloky domů. Ano, rostou nám nové typy zaměstnanců ve vlakových poštách, kteří i tam, kde se to zdálo nejméně možné, při namáhavé a zodpovědné službě ve vlakových poštách, zavedli údernické hnutí, které zatím na jediném pražském nádražním úřadě vyneslo úsporu 52 sil a 12 mil. Kčs ročně. (Potlesk.)

Těchto několik málo dokladů o tom, jak se na poštách formují šiky odhodlaných pracovníků k svedení úspěšného zápasu o vytvoření člověka nového typu a s tímto člověkem pak k zápasu o vysokou produktivitu poštovních služeb, jsem považoval za nutné ještě před hlasováním uvést v pevné víře, že tak jako hospodářský výbor jednomyslně schválil předloženou osnovu, schválí ji i sněmovna a tím dá všem těm prostým, poctivým a odhodlaným pošťákům základnu, na níž budou moci stále a lépe rozvíjet své dobře započaté budovatelské úsilí. Věřím - a prosím, abyste všichni věřili se mnou - všem těm tisícům neznámých, že nejen vytvoří z nového národního podniku podnik vzorný, ale že ze všech svých sil se postarají o to, aby ruku v ruce s naší dělnickou třídou a pracujícím lidem měst i venkova uskutečnili touhu a přání nás všech, socialismus. (Potlesk.)

Místopředseda David (zvoní): Zpravodajem za výbor ústavně-právní je posl. dr Langer. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Langer: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Pan posl. Kolář zabýval se přede mnou problematikou projednávaného zákona v celé jeho šíři; plně se s jeho vývody ztotožňuji, a to v celém rozsahu.

Nebudu se proto zabývat žádnými podrobnostmi zákona, abych věci neopakoval, dovolte mi však, abych při této pro pošťáky i pro republiku tak významné příležitosti - sám také pošťák - vzpomněl početné, nejmenované obce drobných pošťáků, kteří svojí každodenní neúnavnou a nezištnou prací přispívají významnou měrou ke zdolávání všech úkolů, jež před nás staví pětiletý plán a celý náš život hospodářský i kulturní, pošťáků, jichž každodenní práce umožňuje vůbec novodobý způsob plnění úkolů na naší cestě k socialismu, pošťáků oddaných věrně lidově demokratickému řádu, obětavých ve všech rozhodujících okamžicích, s jejich hluboce vkořeněnou láskou a odpovědností k práci, potřebám a zájmům pracujícího lidu, pošťáků, kteří za mimořádně ztížených poměrů uskutečnili hladce obrovský úkol výměny peněz a obnovy naší měny a historické dílo osídlení osvobozeného pohraničí. Je třeba zvláště zdůraznit, že - a zase zejména v pohraničních oblastech - to byli právě zaměstnanci nejnižších kategorií, poštovní poslové a pomocníci, telegrafní dělníci a montéři, kteří s nevšední obětavostí a vzorným pracovním zanícením umožnili, že poštovní, telegrafní a telefonní provoz byl od prvopočátku osvobození naší vlasti ze jha fašistických nepřátel obnoven a udržen. Považuji při této příležitosti za nutné vysloviti plné uznání poštovním zaměstnancům, že odmítli demagogickou licitaci, kterou s jejich osudem se pokoušela před únorem 1948 kupčit reakce, že jako první státní zaměstnanci se postavili na správnou stranu svých přátel, těch, kteří to s nimi vždy upřímně mysleli, i když ne líbivou politikou. Uznání za to, že v oněch rozhodujících chvílích pochopili, že ne zvyšování platů, ale snížení počtu přebytečných zaměstnanců a zlepšení produktivity poštovní práce jsou jedinými cestami k odstranění jejich tradiční lesklé bídy.

Považuji za svou povinnost vysloviti dík a uznání též soudruhu generálnímu řediteli pošt inž. Laipertovi, který v těsné spolupráci se Svazem zaměstnanců v dopravě ihned od prvých dnů po únoru ukázal všem svým neschopným předchůdcům, co je úkolem generálního ředitele, a s nevšední energií zasáhl železnou rukou všude tam, kde neznalost anebo zlá vůle až do té doby znemožňovaly jakékoliv opravdu účinné opatření, směřující k zjednodušení, zlevnění a zrychlení poštovního, telefonního a telegrafního provozu a administrativy. Jeho dílo spolu s dílem jeho oddaných spolupracovníků na poště i ve Svazu zaměstnanců v dopravě možno ke cti a chvále poštovního stavu plným právem nazvat průkopnickým. (Potlesk.) Je třeba vyslovit poděkování také panu ministru pošt (Potlesk.), který se všemi, často převratnými opatřeními souhlasí a je schvaluje a dokazuje tak, že i on je hoden býti považován za pokrokového průkopníka - hospodáře.

Velká obec poštovních zaměstnanců s velikými nadějemi a s opravdovým uspokojením přijímá ustanovení zákona, že se stanou zaměstnanci v soukromoprávním poměru. Vědí dobře, že jedině tak se konečně dočkají, aby jejich poctivá práce byla přiměřeně odměňována, a že jedině tak bude možno platit pošťáky nikoli podle školního vysvědčení jako dosud, ale podle toho, jakou práci a jak ji konají. Zmizí jejich lesklá bída, zmizejí hloupé tituly a nastane soutěž mezi schopnými a neschopnými, mezi pilnými a lenochy. A jednou budou pošťáci vzpomínat na staré časy t. zv. definitivy s úsměškem, poněvadž se sami nejlépe přesvědčí, že jejich nový poměr, který umožňuje spravedlivou odměnu za poctivou práci spolu se zárukou pojištění pro stáří, je jedinou skutečně uspokojující definitivou. Nepatrná část zaměstnanců, těch několik málo ulejváků a flákačů, schovávajících se za definitivu, kteří stejně nikdy poctivě nepracovali, ti se ovšem nemají nač těšit. Těm ovšem růže v nových poměrech nepokvetou, ti na to ovšem také doplatí. Ale nikomu jich nebude líto. Jsme socialisté a vážíme si pouze poctivých pracovníků a ne ubrečenců, skrývajících svoji nechuť k práci za definitivu.

Ústavně-právní výbor projednal osnovu na své schůzí konané dne 7. června 1949 a po malých změnách se usnesl na jejím schválení. Doporučuji jménem ústavně-právního výboru Národnímu shromáždění, aby vládní návrh zákona o národním podniku Československá pošta schválilo ve znění zprávy tisk 317. (Potlesk.)

Místopředseda David (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je posl. dr Hulínský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Paní a pánové!

Dovolte mi, abych k vývodům obou předřečníků zde stručně projevil názory k navrhovanému zákonu o Československé poště, který byl projednán v rozpočtovém výboru.

Pošta jakožto státní podnik podléhala dosud režimu vládního nařízení č. 204/24 Sb., jímž byla podle zákona č. 404/22 Sb. prohlášena za podnik, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření, t. j. měla býti spravována tak, aby plníc co nejdokonaleji svůj národohospodářský, po příp. správní úkol a dbajíc všeobecně uznaných zájmů veřejných, byla vedena podle zásad hospodaření řádného obchodníka.

Hlavní zásady pro rozpočtování a finančně-hospodářskou službu pošty byly obsaženy v normách většinou pouze rámcových, jejichž provedení bylo ponecháno postupně nabývaným zkušenostem, což se ukázalo při různosti povahy státních podniků jen účelné. Dnes nutno konstatovat, že některé zásady a směrnice byly jednak průběhem doby přímo nebo nepřímo nahrazeny, po příp. suplovány jinými speciálními normami, jednak prakticky vůbec nebyly uvedeny v život.

Pokud jde o rozpočtování a sledování hospodaření pošty, jsou v celkovém státním rozpočtu obsaženy v podstatě očekávané hospodářské výsledky podniku, způsob upotřebení očekávaného zisku nebo úhrady očekávané ztráty a konečně investiční a obnovovací náklady a způsob jejich úhrady. Hospodařil tedy podnik, pokud jde o provozovací příjmy a výdaje, pouze v rámci rozpočteného salda, t. j. byl vázán jen potud, že zásadně měl dosáhnout preliminovaného zisku a neměl překročiti preliminovanou ztrátu. Podrobná výdajová čísla uvedená v provozním rozpočtu pošty, nebyla tudíž nepřekročitelná, nýbrž byla čísly kalkulačními pro zjištění očekávaného hospodářského výsledku.

Paní a pánové, je zřejmé, že dosavadní normy, zejména vládní nařízení čís. 206, zůstaly dnes za skutečností a že i některé zásady a směrnice byly průběhem doby jednak nahrazeny přímo nebo nepřímo jinými speciálními normami, jednak jich nebylo prakticky vůbec použito. Je tedy na místě, aby byly nahrazeny normou, která by odpovídala skutečnosti, zejména a především se zřetelem ke změnám politickým a hospodářským.

Hospodářské výsledky, které pošta od své přeměny na státní podnik vykazovala, ukazují zejména její úzkou souvislost s vývojem celkového hospodářství, takže je oprávněno často užívané rčení, že pošta je citlivým barometrem hospodářského života, s tím ovšem rozdílem, že otřesy hospodářského života ukazuje vždy dodatečně, s určitým zpožděním.

Z dat, která mám po ruce, jde najevo, že posta vykazovala od r. 1925 do r. 1929 roční zisky od 118 do 180 milionů Kčs. Počínajíc rokem 1930 se v důsledku hospodářské krise tyto zisky zmenšují a mění se v letech 1932 a 1933 ve ztráty. V letech 1934-1938 vykazuje pošta roční zisk mezi 26-69 miliony Kčs. Prvá tři léta války jsou tu ztráty až 150 mil. Kčs. Zisky vykázané od r. 1942 až do roku 1945 jsou se zřetelem na umělost tehdejších hospodářských poměrů problematické. Zvýšení hospodářských čísel při měnových opatřeních, provedených koncem roku 1945, jimž se pošta svými poplatky přizpůsobila jen částečně, způsobilo zejména její ztrátu v r. 1945 částkou 440 milionů, která se však v r. 1947 snížila na 68 milionů Kčs. Úpravou poplatků poštovních, provedenou s platností od 1. ledna 1948 tak, že tyto poplatky zejména v listovní poště dosáhly trojnásobku poplatků předválečných, vrací se pošta k aktivitě. Podle předběžných výsledků skončí pošta v r. 1948 ziskem kolem 400 milionů Kčs.

Podle předloženého návrhu zákona o Československé poště, národním podniku, má být pošta podnikem spravovaným podle zásad plánovaného hospodářství. Na rozdíl od dosavadní zásady obchodního hospodaření, platné pro poštu podle dříve již citovaného vlád. nařízení č. 206/24 Sb., která je zachována u ostatních národních podniků, tedy i u národních podniků dopravních, je tu po prvé uloženo národnímu podniku, aby si při své správě počínal podle zásad plánovaného hospodářství. Je to novum, které výstižně a přiléhavě odpovídá tendenci socialistického hospodaření, které má být ve všech oborech řízeno plánovitě.

Podle § 14 navrhovaného zákona je podnik povinen sestavovati podnikový rozpočet a podle něho hospodařiti. Rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu; obdobně účetní závěrka je přílohou státního závěrečného účtu. Bližší úprava hospodaření podniku je ponechána organisačnímu statutu, který vydá vláda nařízením. Vládnímu nařízení je také ponecháno, jak naloží podnik s přebytky svých výtěžků.

Podle připravovaného návrhu vládního nařízení, jímž má býti vydán organisační statut, je tu pošta jako ostatní národní podniky zapojena do nové organisace našeho peněžnictví. Ukládá se jí, že při opatřování provozního úvěru smí býti v obchodním spojení pouze s Bankou pro provozní úvěr, při opatřování investičního úvěru pak pouze s Investiční bankou, národním podnikem v Praze. Ukládá se jí dále, že je povinna konati své platy převodem z účtů obou právě uvedených bank a odváděti peněžní hotovosti, přesahující částku stanovenou směrnicemi, které vydá ministerstvo pošt v dohodě s ministerstvem financí, na běžný účet u Banky pro provozní úvěr. Konečně se jí ukládá, že je povinna říditi se směrnicemi ministerstva financí o styku národních podniků s bankami, o peněžní kontrole národních podniků a o postupu při financování investic.

Těmito ustanoveními odlučuje se pošta od dosavadního svého zapojení na státní pokladnu a napojuje se na Banku pro provozní úvěr a na Investiční banku. S tím je spojena i kontrola těmito bankami, tedy t. zv. kontrola korunou. Tato skutečnost spolu s podrobením pošty finančnímu plánování a s právě zaváděným provozním účetnictvím - které bude předpokladem pro hospodaření podle rozpočtu i v jednotlivých služebnách pošty a pro sestavování jejího celkového rozpočtu na podkladě dílčích rozpočtů služeben a řádné kontroly jejího hospodaření bilancováním jejích výsledků v měsíčních obdobích - dává nám základnu pro dosažení oněch cílů, které jsou obsahem plánovaného hospodářství, t. j. plánování, racionální organisace správy i provozu, podložené vhodnou účetní a kalkulační soustavou; tedy cílů, ke kterým směřuje právě plánované hospodářství a jimiž má být zajištěno, aby pošta, sloužíc co nejlépe veřejnosti, byla vedena co nejhospodárněji.