O tom, co se všeobecně očekává od znárodnění pošty, mluvil velmi vystižně pan posl. Kolář. Spolu s tím, co jsem zde uvedl o otázkách rozpočtových a o otázkách finančního hospodářství, tvoří to vše zajisté všechny předpoklady, aby pošta, vybavena novými normami, odpovídajícími skutečnosti a potřebám dnešního plánovaného hospodářství, plnila co nejlépe a nejhospodárněji svůj úkol.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi dne 9. června t. r. vládní návrh zákona a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí ve znění usneseném výborem ústavně-právním a výborem hospodářským. (Potlesk.)

Místopředseda David: Ke slovu se přihlásil ministr pošt dr A. Neuman. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Min. pošt dr A. Neuman (uvítám hlučným potleskem): Slavná sněmovno!

Ujímaje se slova, považuji především za svou povinnost co nejsrdečněji poděkovat pánům zpravodajům za jejich věcné a podnětné zprávy. Dnešní den se stane opravdu historickým mezníkem v dějinách naší pošty, a to nejen v dějinách československé pošty, ale i v dlouhých dějinách pošty v našich zemích a v jistém smyslu i v dějinách poštovnictví vůbec.

Přikročujeme dnes k závažnému činu: přeměníme dosavadní státní podnik Československá pošta na podnik národní. Viděna socialistickým zrakem je vlastně tato přeměna jen jedním z článků dlouhého řetězu revolučních reforem, jimiž na své cestě k socialismu, k socialistickému hospodářství a k beztřídní společnosti přetváříme celý náš hospodářský, společenský i kulturní život. Přeměna pošty na národní podnik je jednou z těchto reforem, a s tohoto hlediska bychom ji měli považovat vlastně za celkem samozřejmý akt, logicky zapadající do budovatelského ruchu socialistického státu. V podstatě také ničím jiným tento čin není. Není nejmenší pochyby, paní a pánové, že jeho kořeny kotví hluboko v půdě socialismu a že jsou to především požadavky nového socialistického hospodářství a socialistického řádu vůbec, které nás přiměly k tomuto vážnému kroku.

A je to právě závažnost tohoto kroku, jeho důležitost a jeho zasazení v dějinném rámci vývoje naší posty a poštovnictví vůbec, co mne má k tomu, abych vám v této chvíli osvětlil tuto věc s hledisek co nejširších. Jsem totiž přesvědčen, že tento čin, jímž je pošta znárodňována, je nejen logickým článkem socialistického vývoje, ale že nadto i harmonicky zapadá do pokrokového proudu, jímž spějeme vstříc krásné budoucnosti našeho státu a našeho lidu. (Potlesk.)

Dějiny pošty jako instituce velmi staré a vždy lidstvu velmi potřebné, doslova nezbytné, jsou velmi poučné. To, jak se vyvíjela po tisíce let od primitivních počátků až k dnešním vysoce moderním formám, je živým filmem, poskytujícím nám mnohé velmi důležité poznání. Při pohledu na dějiny pošty ve světě - nejen u nás - a při studiu jejího života nelze neviděti pozoruhodný úkaz: že totiž její prostředky, formy a organisační i provozní struktura vždy a přesně odpovídaly stavu civilisace, kultury, techniky, hospodářství i politiky a způsobu vlády své doby. Za dob primitivních byla primitivní, v době moderní je moderní a užívá všech prostředků, jež věda dává lidstvu. Právě tento moment neváhám zdůrazniti ve chvílí, kdy osnova zákona o jejím znárodnění v našem státě je ve vašich rukou. Pošta šla vždycky s duchem doby a je tudíž jen samozřejmé a odpovídá dokonce i její podstatě a jejímu duchu přizpůsobivosti, který je jí vlastní, že v době socialismu musí byt pošta socialistická, že v socialistickém státě musí vzíti na sebe právě onu formu, která nejvíce odpovídá socialistickému řádu a hospodářství a která vytváří nejlepší předpoklady pro splnění jejích úkolů v socialistickém státě. A tuto formu spatřujeme v jejím znárodnění.

Mohl bych vybrati dlouhou řadu důkazů pro to, co tvrdím. V dobách společenského primitivismu, kdy pojem státu se rovnal osobě panovníkově, vládcově, sloužila pošta zájmům panovníkovým a byla jeho institucí. V dobách vojenských hegenomií, na př. v římské říši, sloužila pošta zájmům tehdejší vojenské světovlády. S rozvojem civilisace a styků mezi národy se promítaly v jejích službách požadavky širšího a hustšího spojení. S rozvojem vědy a techniky stoupala i její technická úroveň. Se stoupajícím zintensivněním politického života, v dobách nečisté diplomacie a mezinárodně-politického intrikánství, zejména v raném novověku, jevil se přirozeně tehdejší zákeřný způsob, jakým spolu zápasili tehdejší státníci, i na té poště, kde slídivému oku absolutistických utlačovatelů nic neušlo. A jak si lid dobýval rok za rokem svých práv, i to se přesně odráželo v organisačních a provozních formách pošty. Tak i moderní doba vtiskla poště svůj ráz a v nových státních formách nalezla pošta své odpovídající zasazení do celkového rámce. Konečně s vítězným nástupem socialismu ve světě i pošta brala a bere na sebe socialistické formy. Dnešek, paní a pánové, to je přímá cesta k socialismu. My jsme lidově demokratickým státem, který je na cestě k socialismu a naše pošta se tomu samozřejmě a pružně přizpůsobuje. A tak bychom si vlastně měli položiti otázku: Může to býti jinak? Bylo by vůbec možné, abychom měli v socialistickém státě nějakou takovou poštu, která by byla kuriosním pozůstatkem starého byrokratického systému, který jsme zbourali? Odpověď je jasná; touto odpovědí je návrh zákona o jejím znárodnění. Tak dlužno chápati tento krok, tak mu musíme rozuměti.

Zákon, který učiní naši postu národním podnikem, je důležitým bodem vývoje. Znárodnění bude provedeno do důsledků, hluboce zasáhne celou dosavadní strukturu naší pošty a v základech ji změní. Po provedené reorganisaci, s níž bylo již v širokém měřítku započato, bude naše pošta docela jiným tělesem s jiným aparátem, jinak pracujícím, než tomu bylo až dosud. Po únoru 1948 vykonala pošta již pozoruhodné dílo. Mnoho jsme změnili a vtiskli jsme jí opravdu lidově demokratický ráz. Ale došli jsme také k poznání, že starý byrokratický systém zanechal příliš mnoho dědictví a stop, abychom mohli očekávat naprostý a úplný úspěch na oné cestě - upřímně řečeno jen polovičaté. Proto se tohoto nechtěného dědictví rázně zbavujeme a stavíme poštu znárodněním na nové, pevné, socialistické základy.

Hlavní myšlenky návrhu zákona lze shrnouti do těchto několika vět:

Je to v prvé řadě myšlenka odpoutat podnik od státní správy. Formy státní administrativy, i při její nejlepší myslitelné organisaci, se nemohou dobře hodit pro činnost tak blízkou hospodářskému životu, jako je služba pošty. Tato služba musí býti oproštěna od byrokratických způsobů úřadování, a to jak uvnitř podniku, tak i v jeho vztahu ke státní správě, t. j. zejména k ministerstvu pošt.

Poměr podniku k ministerstvu pošt upravuje návrh zákona v duchu ústavy, podle níž národní podniky podléhají vrchnímu vedení a dozoru státu. Zákon plně respektuje nutnost pružného vedení podniku a nezávislost podnikově správy na aparátu státu. Vrchní vedení se nemůže stát zdrojem zasahování do vlastní správy podniku, která musí zůstat vyhrazena orgánu za tuto správu odpovědnému.

Druhý důležitý princip je princip osobní odpovědnosti za výsledek hospodaření, to jest princip, který nemohl býti důsledně uplatněn při dosavadní formě státního podniku, těsně spjatého se státní administrativou. Zásada osobní odpovědnosti bude uplatňována ve všech složkách podniku a v prvé řadě se projeví v jeho vedení. Návrh zákona znamená průlom do dosavadního systému správy národních podniků. Vedení podniku se svěřuje řediteli, který má plnou pravomoc, ale také ovšem plnou odpovědnost za hospodaření podniku. Úmyslně jsme se odklonili od dosud obvykle kolegiální formy vedení národních podniků představenstvy spolu s ředitelem. Individuální vedení podniku zajišťuje záměrnost, rozhodnost a hbitost jeho správy.

Ve své činnosti se podnik bude řídit zásadami plánovaného hospodářství. Užije k tomu všech moderních podnikových method, aby dospěl k nejvyšší produktivitě své práce. To však neznamená, ze by jedinou jeho snahou mělo být dosáhnout co největšího zisku. Nikoliv. Jeho cílem bude nejúčelnější a nejhospodárnější služba celému národnímu hospodářství. Musíme si zvyknout dívati se na jednotlivé obory státní správy ne s hlediska jejich potřeb, nýbrž s hlediska celého národního hospodářství.

Socialistické tendence zákona se projeví také v postavení zaměstnanců podniku. Zaměstnanci se vyjímají z poměru veřejnozaměstnaneckého a jejich pracovní poměr a mzdové poměry budou upraveny podle zásad o jednotném řízení státní mzdové politiky pracovním a mzdovým řádem, schváleným ministerstvem práce a sociální péče.

Další závažnou myšlenkou návrhu zákona je možnost prohloubiti dosavadní poslání pošty. Návrh přiznává podniku možnost, aby kromě vlastní služby poštovní a telekomunikační obstarával i jiné služby lidu, pokud to bude účelné a hospodárné. Zde se nám naskýtá obsáhlá možnost a já jsem přesvědčen, že nové vedení podniku Československá pošta přesvědčí v krátké době celou československou veřejnost, že je možno pro naše domácnosti mnoho vykonat právě tou organisací poštovní správy, která má do všech nejposlednějších vesniček a vísek přímé spojení a možnost přímého zapojení.

Mezi zásadami osnovy je nutno uvésti také způsob, jímž byla v organisaci správy podniku vyřešena otázka poměru ke Slovensku. Bylo respektováno ústavou zajištěné zvláštní postavení našeho Slovenska, a to zřízením funkce oblastního ředitele, jehož prostřednictvím vykonává ústřední ředitel správu podniku na Slovensku.

V ohledu mezinárodním se nic nemění na našem členství v mezinárodních poštovních a telekomunikačních uniích, ježto znárodnění pošty je toliko otázkou vnitropolitickou a nikoliv zahraničně politickou. Znárodnění pošty usnadní její úkol v našem dnešním hospodářském systému, v nejbližší době konkrétně v pětiletém plánu. Pošta, jak jsem již měl mnohokrát příležitost zdůraznit, je nezbytným předpokladem pro zdárné fungování všech ostatních hospodářských oborů. Nelze si prostě představit, že by ostatní hospodářské obory pracovaly dobře, kdyby pošta pracovala špatně. Na rychlé a spolehlivé dopravě zpráv, zásilek a peněz záleží v hospodářském životě nesmírně mnoho, to je jasné. Pošta zde musí splnit své úkoly dokonale. Aby je mohla tak splnit, musí míti po ruce všechny k tomu potřebné prostředky, jimiž by pružně disponovala, t. j. pohotově měniti své disposice podle potřeb a příkazů chvíle.

Výhody znárodnění, paní a pánové, objeví se v několika směrech; zejména ve směru provozním bude znárodnění znamenat zpružnění a zhospodárnění činnosti našeho podniku, bude znamenat hospodaření podle rozpočtu. Zaměstnanci budou napříště odměňováni podle svých zásluh, čímž budou účinně zainteresování na výsledku své práce a na prosperitě svého podniku. To z nich vychová po mém skromném mínění dobré hospodáře, kteří se budou snažit každý na svém pracovním úseku o nejlepší a nejúčelnější výkon. Skládáme, slavná sněmovno, velké naděje v mravní i hospodářský výsledek tohoto systému a pevně věříme, že nová pracovní morálka a pravé socialistické pracovní uvědomění, které bude tímto systémem neustále podněcováno a zvyšováno, bude hybnou pákou úspěchu a zaručí také naší poště v rámci našeho národního hospodářství pevné a bezpečné postavení.

Zpružnění a zhospodárnění činnosti podniku se projeví ve zkvalitnění služeb pošty s hlediska veřejnosti a v rozšíření těchto služeb. Podnik Československá pošta svou hustou sítí služeben a denním stykem svých zaměstnanců se širokou veřejností je zvláště způsobilý k tomu, aby zprostředkoval převážnou část služeb, které dnes občané, celá naše veřejnost, potřebují. Důsledkem toho bude zhospodárnění těchto služeb. Převzetí a obstarávání nových služeb podnikem bude zpravidla prováděno bez rozšíření počtu zaměstnanců, jen díky lepšímu využití možností podniku, a bude namnoze spojeno s ulehčením práce a s úsporami ve veřejné správě i v sektoru hospodářském.

Slavná sněmovno, myšlenka znárodnění Československé pošty byla od okamžiku svého vzniku až do této chvíle, kdy se má státi zákonem, pečlivě a odpovědně studována a propracována. Všechny principy, které tento návrh zákona obsahuje, i jiná ustanovení, důsledky a detaily, které obsahuje vládní nařízení, připravené k provedení tohoto zákona, to vše bylo poctivě uváženo, osvětleno se všech hledisek přicházejících v úvahu, bylo promítnuto do všech myslitelných situací, bylo vzato v úvahu nesčetně eventualit, byla vyslechnuta dlouhá řada názorů lidí zkušených a rozvážných, institucí, úřadů, odborových orgánů, prostě a krátce: tento návrh zákona je dílem poctivým a rozvážným. Mohu jej proto, slavná sněmovno, doporučiti ke schválení s naprostým vědomím své odpovědnosti před vámi i před lidem. Vím, co mám doporučit.

Řekl jsem v úvodu svého projevu, že den odhlasování zákona o znárodnění Čs. pošty se stane historickým mezníkem v jejích dějinách. Nuže, to není paní a pánové, řečnická fráze. Pomyslíme-li na celý ten vývoj pošty na území našeho státu, v našich zemích, ležících v srdci Evropy. V těchto zemích, které vždycky byly živou křižovatkou evropských dopravních směrů, pomyslíme-li na všechny ty formy, jež pošta měla již dříve, než se začala vůbec zvát poštou, na všechny ty formy, jež na sebe brala jako jedna z nejdůležitějších státních institucí, i když stát, který mám na mysli, byla absolutistická habsburská monarchie, pomyslíme-li na tu starou hlaholnou poštu pyšných knížat Thurn-Taxisů a Paarů, jimž náš drobný lid na jejích poštovních silnicích sloužil a na ně dřel a oni z toho nezměrně bohatli; pomyslíme-li na předválečnou byrokratickou poštu rakouskou, v jejichž službách tak mnohý z našich lidi zešedivěl a z které nám leccos jako nezmar, bohužel zbylo až do dneška, pomyslíme-li na to vše, musí v nás vyvstati radostná jistota, že děláme opravdu dobré a vpravdě socialistické dílo, jestliže tu poštu dnes dáváme lidu, jestliže ji znárodňujeme. A přehlížíme-li to vše a uvědomujeme-li si to, vidíme tu na naší poště v miniatuře, kam svět a lidstvo spěje, kam vedl předlouhý vývoj, kam vedou dějiny a kam vede vše - k lidu, paní a pánové, neboť z něho vše pochází a on je tou pravou mocí světa. (Potlesk.)

A tak jsem přesvědčen, že s hlediska jak hospodářského, tak i politického a mravního děláme znárodněním pošty věc správnou. A jako takovou vkládám ji, paní a pánové, před očima zástupců poštovních zaměstnanců z celé republiky do vašich rukou v pevné důvěře, že jednomyslným odhlasováním, tak, jak byla odhlasována v příslušných výborech, pomůžete Čs. poště, aby v nových poměrech v době, kdy budujeme socialismus, splnila to, co od ní očekává lid, co od ní očekává československá veřejnost. (Dlouho trvající potlesk.)

Místopředseda David (zvoní): Děkuji panu ministrovi za jeho projev.

Dále se přihlásil ke slovu pan posl. Gemrot; dávám mu slovo.

Posl. Gemrot: Vážená sněmovno, paní a pánové!

Je několik oprávněných důvodů, pro které přistupuje československý stát ke znárodnění své pošty. Důvodem hlavním je zajisté nutnost jednotného typu podnikání v našem plánovaném národním hospodářství, které žádá důsledné odbyrokratisování a zhospodárnění veškeré veřejné správy a všech jejích služeb lidu, a konkrétní nutnosti je také organicky účelné znárodnění pošty po nedávném vytvoření národních podniků dopravních, na jejichž službu. I organisaci je čs. pošta přímo vázána. Musí s dopravními podniky těsně spolupracovat a této spolupráci nejlépe prospěje jednotnost typu obou podniků.

Jak správně praví důvodová zpráva zákonu o znárodnění čs. pošty, projeví se důsledek nové úpravy ve správním i organisačním odloučení podniku od ministerstva pošt. Při té příležitosti je nutno ocenit, že dosavadní vývoj naší poštovní správy a jejích ústředních orgánů vytvořil již tak rozsáhlý soubor právních i správních předpisů a technických zařízení, že nejpodstatněji přispěl k vytvoření předpokladů pro snadné počátky i příští rozvoj nového našeho národního podniku Československá pošta.

K dobrým zkušenostem dosavadním přibudou ještě lepší zásady nové, zásady podnikové, které umožní pružnější a úspornější provoz, přispějí k zlepšení funkce pošty, k lepšímu existenčnímu postavení jejich zaměstnanců a v neposlední řadě také ke zlepšení služby nejširším vrstvám lidovým.

Zákonem se stanoví obsáhlé začlenění dosavadních poštovních majetkových podstat do národního podniku a určuje se předmět provozu poštovního, telegrafního a telefonního v dosavadním rozsahu, s ponecháním možnosti pro další činnost, pokud by byla národohospodářsky účelná. Národní podnik Československá pošta je i nadále majetkem státu. Je právnickou osobou a platí pro něj ustanovení o obchodnících plného práva. Podnik má vlastní správu, při níž je zdůrazněn princip osobní odpovědnosti. Tato zásada bude uplatňována ve všech složkách podniku, čímž bude ještě více zvýšena kvalita poštovní služby.

V mezinárodních vztazích poštovních není novou organisací nikterak dotčeno dosavadní postavení státu. Členem Světové poštovní unie a Mezinárodní unie telekomunikací zůstává stát, který je i nadále subjektem práv a závazků, vyplývajících z tohoto členství. Všechny záležitosti ostatní obstarává podnik samostatně podle zásad plánovaného hospodářství. Skutečnost, že stát neručí za závazky národního podniku, přispěje zajisté ke zvýšení péče o dobré hospodaření podniků.

Zákon zdůrazňuje, že také cílem poštovního podnikání je prospěch československého národního hospodářství, že činnost podniku musí být v souladu s veřejnými zájmy a že podnik, třebaže jeho činnost není zaměřena výslovně na dosažení co největšího zisku, musí používat moderních podnikových method, aby prospěch, který přinese celku, byl co největší. Při tom je samozřejmé, že podniku přísluší náhrada za práce a dodávky, konané pro jiné národní, státní i komunální podniky tak, aby jeho bilance podávala neskreslený obraz výsledků jeho hospodaření. Stejně přísluší podniku náhrada za služby, poskytované státu. Podniku však nenáleží náhrada pouze za náklady, které mu vzejdou při plnění úkolů obrany státu z opatření, záležejících v administrativních úkonech. Podnik je povinen sestavovat podnikový rozpočet a podle něho hospodařit. Rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu a účetní závěrka podniku je přílohou státního závěrečného účtu. S přebytky svých výtěžků naloží podnik způsobem, který stanoví vláda nařízením. Z veškerých těchto zákonných ustanovení je tedy zřejmé, že v národním podniku poštovním budou účelně sloučeny příslušné zájmy státu s novou organisací, zaměřenou k národohospodářskému užitku.