A ještě jeden zajímavý a radostny poznatek jsme získali po zavedení volného trhu. Dalo se předpokládat, že jeho zavedení bude znamenat překotné vybírání vkladů; ale pravý opak se ukázal pravdou. Podle výkazů Národní banky vklady v peněžních ústavech neustále a pravidelně rostou. To je ostatně také jedno pole, na kterém utrpěla reakce velmi citelnou porážku.

Zavedení volného trhu a snížení cen není jediným znakem našeho lepšícího se zásobování na vnitřním trhu; také zásobovací situace na vázaném trhu se postupné a pravidelně zlepšuje. Z celkového počtu 180 bodů mohlo být v průběhu prvního půl roku uvolněno celkem, i když s určitými výhradami, plných 150 bodů, a přitom bodová hodnota některých druhů konfekčních výrobků a obuvi mohla být dokonce ještě dosti značně snížena.

Závazek, že znárodněná distribuce zaručí kupujícímu bohatý výběr, byl vcelku splněn a všechny přechodné nedostatky byly zvládnuty a odstraněny. Chtěla bych při této příležitosti poukázat na to, že nejvíce se žádají právě nejkvalitnější výrobky, což je zase jen dalším důkazem neustále rostoucí životní úrovně a nároků našeho spotřebitele, a že i tuto skutečnost je třeba srovnat s poměry v předmnichovské republice, kdy pravý opak byl pravdou, neboť nejvyhledávanějšími druhy zboží byly právě ty nejméně kvalitní, protože byly nejlevnější. Přitom si nezastíráme, že právě po stránce kvality je třeba ještě mnohých a neustálých zlepšení jak hodnoty, tak vzoru a vybavení. Tady musí pro naši výrobu platit to, co již dříve řekl soudruh Stalin, že zboží se konec konců nevyrábí pro výrobu, ale pro spotřebitele. Naše znárodněná a družstevní distribuce musí být právě tím citlivým seismografem, který bude zaznamenávat přání a potřeby konsumentů a který se právě stane ideálním prostředníkem mezi spotřebitelem a výrobou. A hájit zájmy spotřebitele je, myslím, v socialistické distribuci jejím nejpřednějším úkolem.

S tohoto hlediska se ukázalo, jak rozumné bylo opatření naší vlády o oddělení výroby od distribuce. Život sám ukázal výhody tohoto opatření, neboť jak výroba, tak i distribuce mohou se soustředit na své vlastní speciální úkoly, a hlavně je tu zaručena vzájemná kontrola jednak na podkladě plánu, jednak na základě kontraktu. A myslím, že lze naše ministerstvo vnitřního obchodu jen pochválit za to, že už pracuje na praktickém uskutečnění základních dodávkových podmínek pro jednotlivá odvětví. Obsahem takových vzorných podmínek má být množství a druh výrobků, lhůta a dodávkový řád, ustanovení pro přejímání zboží a zkoumání množství, důkladná kontrola jakosti dodaného zboží, způsob balení, fakturace a vyúčtování a stanovení záruk pro splnění dodávek.

Tak lze na otázku, zda cesta, kterou jsme nastoupili v zásobování našeho obyvatelstva, je správná, po zjištění jen těchto několika základních zkušeností za poměrně krátkou dobu odpovědět, právě jménem našeho spotřebitele, kladně. Z toho vyplývá v podstatě odpověď i na druhou otázku, zda zmocnění, jež dává tento zákon, se dostane do spolehlivých rukou. Je nepochybné - a zkušenosti nám to téměř denně potvrzují - že ministr vnitřního obchodu soudr. Krajčír, jeho aparát a největší část distribučních složek v celku úspěšně obstáli ve skutečně zatěžkávacích zkouškách. Je třeba si uvědomit velikost úkolů, které na ně dolehly znárodněním velkoobchodu. Skutečnost, že po úplném odstranění velkoobchodního soukromo-kapitalistického sektoru, nedošlo k žádným poruchám v zásobování, by sama o sobě mohla být pro ně nejlepším vysvědčením. Je však třeba objektivně přiznat, že dokázali daleko více než to, a nad to lépe a poctivěji, nežli pracovali soukromí podnikatelé. Ukázalo se, že naše linie omezovat a vytlačovat kapitalistické živly přináší i na tomto úseku dobré výsledky a hlavně přímý rozkvět pracujícího lidu. I v poměrné časové tísni byla zde vybudována dobrá organisační páteř nejen velkodistribuce, ale dnes už i plánovitě budovaného znárodněného a družstevního maloobchodu.

Myslím, že by bylo nespravedlivé nezmínit se při této příležitosti o nejdůležitějších sektorech, které v distribuci representují národní podniky Textilia, Tep a OKG, stejně jako družstvo Bratrství, a podstatná část zaměstnanců těchto podniků, kteří se dovedli pohotově a pružně vyrovnat se všemi nejtěžšími úkoly. Hodnotíme-li kladně jejich práci, neznamená to, že by tu žádné nedostatky nebyly. Velkým úkolem pro toto období zůstává soustavná výchova všech zaměstnanců v distribuci ke skutečné a neustále lepší službě pracujícímu lidu, neboť doby, kdy se prodal sebehorší brak tak říkajíc sám, protože nic jiného nebylo, už patří bohudík nenávratně minulosti. Dnes už náš spotřebitel velmi obezřetně vybírá, projde často i více obchodů, než se rozhodne ke koupi. Prostě také na úsecích distribuce musíme dokázat daleko lépe hospodařit, než jak to dělal kapitalista, chceme-li u nás splnit generální linii, uskutečnit socialismus v naší zemi. Vždyť nikoli náhodou postavil president republiky soudruh Klement Gottwald - ve svých 10 bodech na IX. sjezdu komunistické strany Československa hned na druhé místo úkol zlepšit zásobování pracujícího lidu potravinami a spotřebním zbožím. A je třeba zdůraznit jeho slova, že nynější stav není ani ideální, ani trvalý, a že naší politikou na poli zásobování bude další a další uvolňování zboží a snižování cen na volném trhu.

Naše nová zásobovací politika se v podstatě osvědčila a navenek projevila positivními výsledky. Díky tomu, že byla cílevědomá, že odpovídala dané vývojové situaci a reálným možnostem, zaznamenala úspěchy, především také proto, že náš pracující člověk v továrnách, dílnách, kancelářích i na poli jí pro to vytvořil předpoklady.

Naše nová zásobovací politika nám však musí i nadále pomáhat zvyšovat pracovní úsilí, přispívat k upevnění měny a při tom přinášet do státní pokladny plynulý zdroj příjmů pro financování investic pětiletého plánu. V neposlední řadě je jejím úkolem také dorazit i poslední nepatrné zbytky černého obchodu.

Jestliže tedy byl od vítězného února minulého roku vykonán velký kus práce na úseku zásobování a distribuce, je jisté, že nemenší úkoly v souvislosti s rostoucí výrobou a s rostoucími požadavky našich spotřebitelů nás ještě očekávají. Právě projednávaný zákon o vnitřním obchodě má být jedním z těch opatření, která nám mají pomoci právě při plnění těchto zvýšených úkolů, a proto myslím, že jej můžeme nejen schválit, ale i upřímně uvítat, a to nejen s hlediska resortního, ale především s hlediska našeho spotřebitele, o nějž nám v tomto případě především jde. Dobrá zásobovací a distribuční politika upevňuje a neustále prohlubuje autoritu a důvěru v naši vládu a v presidenta republiky soudruha Klementa Gottwalda, který neustále upozorňuje na závažnost tohoto úseku našeho hospodářského života. Budeme proto, paní a pánové, i my zásobování a distribucí věnovat nejen svou pozornost, ale i přímou a aktivní pomoc a jsem přesvědčena, že zákon, který právě projednáváme, bude jedním z řady těch opatření, která nám konkrétně umožní rychleji uskutečňovat zvyšování životní úrovně lidu a jeho blahobytu, neboť nám zaručuje, že nikdo už nebude moci připravit našeho pracujícího člověka o plody jeho práce. Zaručuje nám, že výsledky neustále rostoucího úsilí přijdou na společný stůl a přinesou společný užitek naší společnosti. (Potlesk.)

Podpředseda Žiak (zvoní): Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava je skončená. Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi posl. Kubantovi.

Zpravodaj posl. Kubant: Vzdávám se slova.

Podpredseda Žiak: Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Kubant: Nejsou.

Podpredseda Žiak: Pristúpime k hlasovaniu. Osnova má 6 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 6 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou podľa zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona v znení zprávy výborovej. Tým je vybavený 2. odsek poriadku.

Budeme prerokovávať tretí odsek poriadku, ktorým je.

3. Zpráva výboru rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 300) o konečnej úprave vnútorného štátneho dlhu a niektorých iných dlhov z doby do 31. decembra 1945 (tlač 322).

Zpravodajcom je posl. dr Berák. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Berák: Paní a pánové!

Předložená osnova zákona o konečné úpravě vnitřního státního dluhu a některých jiných dluhů z doby do 31. prosince 1945 dává novou a konečnou tvářnost jednak vnitřnímu státnímu dluhu československému z doby před koncem r. 1945, jednak pevně zúročitelným nestátním papírům z této doby. Tímto zákonem se zakončuje vývoj jímž tyto dluhy prošly, počínajíc důsledky hospodářské krise, kterou jsme prodělali v letech kolem r. 1930.

Úkolem dnešní úpravy, o které mám dnes čest jednat, je tedy spíše jednotné, soustavné a po technické stránce zjednodušené uspořádání formální, kterým budou nahrazeny dosavadní dílčí úpravy, provedené v různých dobách a bez jednotného hlediska. Mimoto předloženým zákonem zahlazují se také stopy dosavadního rozdílného vývoje, zejména stopy, které byly způsobeny okupací.

Za účelem konverse vnitřního státního dluhu československého z doby do 31. prosince 1945, počítajíc v to i t. zv. dluh protektorátní a t. zv. dluh slovenský a některé později převzaté dluhy z této doby, se vydává především sjednocená státní půjčka ve čtyřech emisích a dále 3 % státní půjčka umořitelná v letech 1960-1989.

Nová úprava se tyká státního dluhu podle stavu, jak jsem již řekl, k 31. prosinci 1945. Jsou to především: vnitřní státní dluh dlouhodobý z doby před okupací, dále dluh t. zv. protektorátní, t. zv. dluh slovenský, dluh z doby po osvobození, a to jednak 3 % pokladniční poukázky t. zv. české z r. 1945, dále 3 % pokladniční poukázky t. zv. slovenské z r. 1945, dále jsou to dluhopisy zvláštního fondu a 3 % unifikační půjčka vydaná k výměně dluhopisů zvláštního fondu. Celkem jde o sumu 70.975 mil. Kčs.

K tomu ovšem přistupují dluhy svazků lidové správy z doby před měnovou reformou v r. 1945, které byly převzaty podle zákona o oddlužení svazků lidové správy a které se odhadují asi na 10.587 mil. Kčs. Celkem navržená úprava se týká masy dluhopisů ve výši přibližně 81.562 mil. Kčs.

Ve skutečnosti ovšem nebude této částky asi dosaženo, protože mezi dluhy svazků lidové správy jsou zahrnuty i dluhy podnikové, které budou převzaty a jejichž výše zatím není známa.

Sjednocená státní půjčka bude vydána ve dvou emisích zúročitelných 3¹/₂ % a ve dvou emisích zúročitelných 3 %. Předpokládáme-li, že 3 % umořitelná půjčka bude vydána jen ve výjimečných případech, můžeme zatím počítati s tím, že sjednocená půjčka dosáhne výše okrouhle 80 miliard Kčs. Z toho asi 50 miliard Kčs připadne na 3 % typ a asi 30 miliard na typ 3¹/₂ %.

Díváme-li se na osnovu zákona tak, jak nám byla předložena, a snažíme-li se zjistit hlavní zásady, ze kterých osnova vychází, dojdeme asi k těmto závěrům: především dluhopisy vnitřního státního dluhu a pevně zúčitelné papíry nestátní z doby, jak jsem již řekl, před koncem r. 1945, budou nahrazeny emisemi novými. Při tom se provede co nejrozsáhlejší sjednocení dosavadních velmi rozmanitých emisí.

Dále lze říci, že v souvislosti s uvolňováním zvláštní případy, jako jsou dluhy krátkodobé a potom cenné papíry uložené v cizině, podléhat povinné úschově u peněžních ústavů s Poštovní spořitelnou jako povinným depositním ústředím.

Konečně při uvolnění, které bude povolovat povinné depositní ústředí, po příp. ústavy tím pověřené podle směrnic ministerstva financí, budou uvolněné dluhopisy buď odkoupeny na účet úmorových prostředků a tím vzaty z oběhu, anebo budou vyměňovány za dluhopisy volné emise a tím odkázány na kapitálový trh. Volné emise budou zásadně jenom 3 %. Náhradní emise vázané budou pozvolna likvidovány umořením anebo přeměnou na 3 % volné emise.

Dále nové dluhopisy budou, až na některé se vytvoří u povinného depositního ústředí trh, a to ve formě i v rozsahu, jak vyhovuje dnešním poměrům a dnešní potřebě. Nebude to už trh ve starém liberalistickém smyslu, nýbrž nabídka (t. j. po dobu vázanosti žádost o uvolnění) a poptávka (to znamená prostředky na úmor a dostatečná investorská potřeba) se soustředí u povinného depositního ústředí, které kromě této nabídky bude přihlížet i k sociální a hospodářské potřebnosti žadatelů o uvolnění, jakož i dbát toho, aby uvolňování nevybočovalo z rámce daného finančním plánem.

Úrokové sazby, které jsou dosud stanoveny prozatímně na 3¹/₂ % a na 3 %, setrvají na této výši definitivně, poněvadž se osvědčily a vžily a mimoto nijak nevybočují z rámce platných úrokových úprav. To ovšem neznamená, že by nebylo možno je později snížit normální konversí, anebo nějakými nepřímými opatřeními (na př. daně).

Nové uspořádání přinese značné úspory ve správě i v režii, a to jak u dlužníků, tak i u věřitelů. Stane se tak sjednocením dosavadních roztříštěných emisí s různými lhůtami úrokovými i slosovacími, odpadnutím efektivních kusů, odstraněním slosování, kupónové služby atd. Stát tím získá základnu pro reorganisaci dosavadní správy státního dluhu. V peněžních ústavech se neobyčejně zjednoduší depositní služba.

Nové uspořádání přinese vedle svých hmotných výhod též nemalý úspěch morální. Je dalším krokem vpřed ke konsolidaci našich hospodářských poměrů. Již sama skutečnost, že jde o konečnou úpravu, která nahrazuje dosavadní prozatímní úpravy, obnovované vždy toliko na rok a tím vyvolávající dojem nejistoty, nepochybně vzbudí ve veřejnosti hluboké uspokojení a nezůstane bez vlivu ani na názory ciziny, třebaže její názory nejsou a nemohou býti směrodatné na uspořádání našich vnitřních poměrů.

Už když jsme se zabývali naším státním dluhem při projednávání státního rozpočtu, měl jsem příležitost poukázat, že jeho stav je příznivý. Jeho výše nedosahuje ve svém celku ani trojnásobku předmnichovského zadlužení a jeho další růst byl zadržen vyrovnaným státním rozpočtem. Pokusil jsem se také číselným srovnáním dokázat, že náš státní dluh poskytuje příznivý obraz, mnohem příznivější, než je tomu v jiných státech - s výjimkou Sovětského svazu.

Půjčky buržoasních států - jak správně poukázal sovětský akademik V. Djačenko ve svém článku "Zvláštnosti a přednosti sovětské finanční soustavy", uveřejněném v 7. čísle měsíčníku Voprosy ekonomiky, roč. 1948 - vděčí za svůj vznik a rozvoj obyčejně válkám. Neproduktivní využívání prostředků buržoasním státem, které se sbírají pomocí státních půjček, činí půjčky přímo souvislými s vyměřováním daní. Půjčky buržoasních států představují předzvěst budoucích daňových plateb a jsou ukazateli rozpočtového schodku.

Náš vyrovnaný rozpočet zadržel další růst státního dluhu. Pokud někdy v budoucnosti budeme potřebovat státní půjčku, půjde o mobilisaci prostředků, které se budou vynakládati produktivně, jako je tomu na př. v Sovětském svazu.

Z toho, co jsme si zde řekli, je patrno, že zákon, o kterém právě jednáme, je zákonem velmi důležitým a významným pro celý vývoj našeho státního dluhu.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi, konané dne 9. června 1949, vládní návrh tohoto zákona a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění, aby jej přijalo s některými změnami, které jsou uvedeny v tisku 322. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá. Sú nejaké návrhy zmien alebo opráv textových?

Zpravodaj posl. dr Berák: Ty, které jsou uvedeny v tisku 322.

Podpredseda Žiak: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 5 častí, prvú o 5 oddieloch, 33 paragrafov, nadpisy častí, nadpisy oddielov, nadpis zákona a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietok nebolo.)