Dnešní předseda vlády poslanec Zápotocký vystoupil dne 16. června 1926 v rozpravě k tehdejší osnově zákona a řekl mimo jiné: "Falešnou mincí lze plným právem nazvati navrhovanou předlohu zákona, upravující též platy ozbrojených složek, poněvadž jim nedává ani zdaleka to, co jim bylo slibováno, co očekávají a co by jim také plným právem náleželo. Předlohy zde předložené," pravil poslanec Zápotocký "nesou ve všech směrech rysy třídní buržoasní nespravedlnosti, posilují hospodářsky silnější jednotlivce a chovají se macešsky k hospodářsky slabým kategoriím. Mohli bychom říci, že vedoucím heslem osnovy jest: ťRozděl a panuj!Ť" Tak kritisoval zástupce komunistické strany v tehdejším parlamentě zákon, který nese na sobě pečeť tehdejší vládnoucí buržoasie.

Pracující lid, paní a pánové, od nás právem očekává odstranění nespravedlnosti onoho zákona. Starý platový zákon byl zákonem třídním, který měl ze státního aparátu učinit poslušný nástroj ochrany vykořisťovatelů proti pracujícím. Pamatoval v prvé řadě na vysoké státní byrokraty, na buržoasii a agrárnické synky, kteří se protekcí dostali do čela státního aparátu. Zajišťoval pohádkové platy těm nejvyšším, zatím co masa nižších zaměstnanců, důstojníků a rotmistrů dostávala hladové platy.

Ve starém zákoně byla sledována zásada, aby i určité skupiny ozbrojených složek byly od sebe uměle odděleny a stavěny proti sobě. Tak byl zdůrazněn nejen rozdíl mezi druhy jednotlivých zbraní u ozbrojených složek, ale i rozdíl mezi složkami samými. Proto považuji za zásluhu nového zákona, že je společný pro všechny příslušníky ozbrojených sborů, tedy pro armádu, SNB a vězeňskou stráž, a tím je platově i služebně spojuje. Nechceme, aby v budoucnosti byla kterákoli složka vnitřní i vnější obrany státu považována za nadřazenou a práce jiné složky za méněcennou. Je jedna republika a všichni příslušníci jejích ozbrojených složek jsou rovným dílem odpovědni za uhájení její bezpečnosti. Nový zákon tedy stanoví, že nebude ani rozdílu mezi základním platem příslušníka armády, Sboru národní bezpečnosti a vězeňské stráže ve stejné hodnosti, a na výši základního platu nebude mít vliv ani zařazení do určitého oboru služby.

Platový zákon z roku 1926 odpírá ženám právo na výchovné, dává sankci k vykořisťování žen do nejkrajnějších mezí. Činí také rozdíly i mezi dětmi zaměstnanců tím, že stupňuje výchovné podle hodnosti otce. Tato zásada, ve starém zákoně uplatněná, je dnes naprosto nepochopitelná. Je nemyslitelné, aby jiné výchovné pobíral na své dítě strážmistr a jiné vysoký funkcionář. Nový platový zákon zavádí výchovné na děti pro všechny kategorie stejné, protože každé narozené dítě potřebuje stejnou péči, ať už je dítětem poddůstojníka a nebo generála.

Takových nespravedlností obsahuje zákon z r. 1926 celou řadu. Není proto divu, že příslušníci armády, SNB a vězeňské stráže usilovali o novelisaci tohoto zákona. Za vlády reakčních politiků bylo před volbami mnoho slibů, ale málo dobré vůle. Reakčně zaměření představitelé některých politických stran pokračovali i po roce 1945 ve své předmnichovské politice s tím rozdílem, že nyní, když již z Československa nemohli těžit, jim běželo o poškození státní finanční politiky a naší měny, vedle snížení obranyschopnosti našeho státu. I v jejich demagogických návrzích na finanční úpravu platů se však dále ozýval spodní tón hesla "Rozděl a panuj" a snaha pomáhati především vysokým byrokratům. My naproti tomu víme, že je nutno přidávati, a přidávati nejprve sociálně slabým, je podněcovat k lepším výkonům a růstu, jim dokázat, že Československo už k nim nemá macešský poměr, ale že jim důvěřuje a že si jejich práce váží. Jestliže my, kteří jsme převzali odpovědnost za všechno dění v našem státě, jsme se rozhodli vybudovat socialistický řád v Československu, pak i v tomto bodě půjdeme a musíme jít důsledně a ve všech našich rozhodnutích za vytčeným cílem.

Je ještě v živé pamětí agitace reakčních politiků některých stran před únorem o lineární zvýšení platů, které bylo rozpočítáno na zachování starých privilegií a rozvrácení státní finanční politiky a naší měny vůbec. Nám, příslušníkům ozbrojených složek, o žádné lineární zvýšení platů nejde. Jde nám o spravedlivé ohodnocení každého jednotlivce podle práce a o odstranění křivd, které starý platový zákon zejména na některých platových kategoriích páchal. My jsme si dobře vědomi toho, že zvýšení životní úrovně nevězí ve zvýšení platů, nýbrž ve zvýšení produktivity práce.

V poslední době mluvíme v našich ozbrojených sborech často o socialistickém soutěžení a údernickém hnutí. Máme značné výsledky tohoto nového výkonu služby a podporujeme tyto snahy všemi silami. Proto vítáme možnost, kterou zákon dává, aby byly nadprůměrné služební výkony hodnoceny stejně jako dosažené úspory materiálu a mimořádné služební úkony. Tím bude ještě více posíleno úsilí příslušníků ozbrojených sborů a jejich iniciativa a bude jim též umožněno, aby se postavili po bok dělníků v továrnách, kteří údernickým hnutím a socialistickou soutěží dosahují vyšší produktivity práce. Díváme se s obdivem na naše pracující v továrnách i na poli, na naše úderníky. Jejich cestou se budeme v budoucnu ubírat. Víme, že jen v nerozborném svazku s naším pracujícím lidem, zvyšováním a zlepšováním naší společné práce dosáhneme blahobytu.

Košický vládní program vytyčil jako jeden z úkolů lidově demokratické vlády změnu mzdové politiky a stanovil konkretní úkoly, pokud jde o příslušníky ozbrojených sborů. Konečně tyto úkoly znovu stanovil budovatelský program třetí vlády lidově demokratické republiky a v kapitole o zvýšení životní úrovně lidu konstatoval, že je třeba sociálně spravedlivě upravit platové a služební poměry příslušníků ozbrojených složek. Zároveň vytyčil program úkol, aby dosavadní platový systém byl odstraněn a v nejkratší době nahrazen novým systémem, který bude vybudován na základě jednotné sociálně politické linie s úpravami podobnými poměrům v průmyslu. Konečně jsou zde hluboké politické a hospodářské přeměny, které se u nás od té doby udály. Odstranili jsme moc kapitalistů, provedli jsme znárodnění, plánovaným hospodářstvím jsme vymýtili metlu kapitalistické éry: nezaměstnanost. Starý kapitalistický státní aparát byl rozbit. Dnes nepřicházejí do Sboru národní bezpečnosti kapitalističtí synkové, ale nejlepší synové pracujících, nepřicházejí tam ani lidé, kteří utíkají do uniformy před přízrakem nezaměstnanosti a kteří, jak je z dob předmnichovské republiky známo, za pouhou existenci nebo z třídních zájmů byli ochotni pronásledovat pracující a nebáli se střílet do hladových a nezaměstnaných. Tyto doby patří minulosti.

Státní aparát dostal novou funkci. Vládnoucí buržoasie nebudovala státní aparát pro vnitřní a vnější obranu státu, ale pro svoje úzké a sobecké cíle. Nikdy také nebylo použito četnictva a policie proti henleinovským nebo domácím fašistickým rozvratným živlům. Naopak. Buržoasní koalice, která připravovala zradu, učinila i v tomto směru svůj aparát povolným. Posílala četníky a policii do tehdejších Sudet proti dělníkům, kteří se bránili proti troufalosti henleinovců. Armádu, která chtěla po mnichovském diktátu bojovat, zradila a donutila ke kapitulaci, zato však armády dovedla používat 1. května nebo při stávkách proti pracujícím. Dnes budujeme nové ozbrojené sbory - lidově demokratické, s jedním a každému z jejich příslušníků svatým cílem: obrana naší země proti našim nepřátelům a obrana nezávislosti našeho lidu.

Na IX. sjezdu KSČ dal nám president republiky Klement Gottwald směrnice, jak budovat ozbrojené složky a jak má pracující lid o ně pečovat. A já zde mohu prohlásit jako příslušník Sboru národní bezpečnosti, že tato péče našeho pracujícího lidu se denně projevuje v pomoci, kterou dostáváme v boji proti nepřátelům našeho státu. Bez této pomoci by se náš SNB a naše slavná lidová milice neobešly. S touto pomocí a s bezpříkladným nadšením zneškodňují příslušníci bezpečnostních sborů zrádce a nepřátele, kteří jsou k nám posíláni, aby zde konali černé dílo. Příklady zneškodněných protistátních skupin, které se neštítily ani vražd na příslušnících SNB, ukazují, že naše bezpečnostní sbory jsou předmětem nenávisti domácí i zahraniční reakce pro svou věrnost a oddanost pracujícímu lidu a lidově demokratické republice Československé.

Nebudeme se moci zastavit u úspěchů, kterých jsme dosáhli. Bude třeba naše ozbrojené sbory dále budovat a zdokonalovat. Naše reakce, která ztratila naději, že by mohla získat v naší zemi oporu pro svoji vlastizrádnou politiku, upadá stále hlouběji a nevybírá si prostředky boje. Bída, ve které žije naše emigrace, a mravní schátralost těch, kteří utekli za hranice, a těch, kteří byli postiženi spravedlivým hněvem lidu, je vede ke stále zoufalejším činům. Organisují bandy všeho schopných lidí, které náš aparát musí zneškodňovat. V tomto boji jsou ztráty. Příslušníci našich ozbrojených složek však jen ještě stupňují svoje nadšení v boji s nepřítelem, denně dokazujíce svou obětavou lásku k svému lidu a své rozhodnutí, na úseku bezpečnosti učiniti vše k zabezpečení naší socialistické budoucnosti.

Jménem klubu poslanců KSČ považuji za svou povinnost prohlásiti, že vítám vládní návrh zákona o platových poměrech příslušníků ozbrojených Sborů, který přispěje vydatnou měrou k tomu, aby naši příslušníci armády, SNB a SVS ještě více a lépe plnili své závazky, rozkazy i úkoly, které jsou jim dány, a jsem přesvědčen, že tyto úkoly nesmírného významu budou plnit věrně, tak, jak jim to přikazuje jejich závazek k pracujícímu lidu na naší cestě k socialismu, a tak, jak jim to přikazuje jejich poslušnost vlády a presidenta republiky.

S radostí prohlašuji, že poslanci KSČ budou hlasovat pro přijetí vládního návrhu zákona. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Druhým řečníkem je p. posl. Žiak. Prosím, aby, se ujal slova.

Posl. Žiak: Slávne Národné shromaždenie!

V štáte, ktorý sa volá križovatkou Európy, musí nám veľmi záležať na tom, aby sme hodnoty, ktoré boly vybojované revolúciou, skutočne zachránili a mravne a duchovne upevnili. Boj v druhej svetovej vojne o dobytie našej štátnej samostatnosti z otroctva fašizmu bol nesporne i víťaznou revolúciou, ktorá nám vytvorila podmienky pre lepší život. Kto pozorne sleduje cestu, po ktorej politicky, hospodársky, sociálne a kultúrne kráčame v našom štáte, s potešením môže zistiť, že práca, pokrok, napredovanie sú heslami nášho života. Ak pozeráme zpät a zvažujeme programové myšlienky, ktoré sme si vytýčili po oslobodení a v ďalších rokoch, nemôžeme nezbadať, že tvorcovia Košického a budovateľského programu našej vlády, ako aj tvorcovia programu vlády obrodeného Národného frontu, mali pred očami jasne vyznačené úlohy a boli rozhodnutí s opravdivým predsavzatím vyznačené úlohy splniť. Pohľad na politický vývoj v oslobodenej republike nás poučuje, že v politickom a verejnom živote v našom štáte zastávajú a budú zastávať miesta len ľudia, ktorí revolučné výdobytky, vykúpené obeťami najlepších a najpokrokovejších synov a dcér národa, sú úprimne rozhodnutí brániť a na nich svorne a družne v úprimnom dorozumení budovať.

V Košickom vládnom programe takmer prvé miesto zaujíma stať hovoriaca, ako si vybudujeme našu brannú moc, čs. armádu. Vyliata krv a obetované životy našich najlepších, postavených do zbrane proti zotročiteľom v zahraničnom a domácom odboji, od začiatku nás zaväzovaly a zaväzujú vybudovať našu ľudovodemokratickú armádu ako spoľahlivú ochrankyňu nášho ľudovodemokratického poriadku voči zahraničným i domácim nepriateľom. A rovnako tak zaväzuje nás vybudovať i Sbor národnej bezpečnosti a Sbor väzenskej stráže ako ozbrojené sbory. Ak hovoríme o našom oslobodení, je nám prirodzené zmieniť sa najuznanlivejším slovom o bratskom Sovietskom sväze, ktorý vykonal najťažšiu podstatnú prácu v našej oslobodzovacej borbe. No kedykoľvek hovoríme o československej armáde, vždy musí byť našou vďačnou povinnosťou myslieť a hovoriť o veľkom vojenskom umení, o sebaobetavosti, o slávnom hrdinstve sovietskej armády, ktorá má rozhodujúce zásluhy o naše oslobodenie. Pri uskutočňovaní pevnej programovej línie na úseku budovania našej čs. brannej moci, je a má nám byť samozrejmé, že organizačne, výstrojom i výcvikom opierame sa o sovietsku armádu ako o svoj vzor. Dnes, v tomto slávnom sbore, po krátkom časovom odstupe, keď sme odhlasovali už niekoľko zákonných osnov v súvise s budovaním a organizáciou našej brannej moci a ozbrojených sborov, najmä keď sme odhlasovali branný zákon, tvoríme významný existenčný základ príslušníkom ozbrojených sborov.

Zákonom o platových pomeroch príslušníkov ozbrojených sborov dávame konkrétny výraz i praktickú náplň tej časti vládneho programu, v ktorej sa hovorí, že hmotné pomery ozbrojených sborov sa zlepšia. Vláda, plniac vôľu ľudu, dá armáde všetko, čo potrebuje; vláda a ľud v štáte nebudú ľutovať sebaväčších obetí, kde ich bude treba, menovite keď armáda svojím rýchlym rozvojom a ľudovo-demokratickou orientáciou poskytne záruku, že v každej chvíli bude na svojom mieste a na patričnej výške.

Naše vojsko a vôbec ozbrojené sbory poskytujú ľudu úplnú záruku v žiadanom smere. Sú teda splnené podmienky, aby sme v povedomí istoty spoľahnutia sa na naše ozbrojené sbory ochotne uskutočnili platový zákon pre vojsko, SNB a SVS. Vládny návrh zákona rieši platové pomery príslušníkov ozbrojených sborov ľudovodemokratickým spôsobom, pri ktorom sú sociálne a socialistické hľadiská - hodnotiť a odmeniť schopnosť, spoľahlivosť a nadovšetko výkon v službe - náležite uplatnené. Okolnosť, že zákon bude platný pre vojsko, SNB a SVS, má svoje vážne odôvodnenie. Ozbrojené sbory v ktoromkoľvek odvetví sú povolané s rovnakou zodpovednosťou brániť náš poriadok, naše snaženie, našu prácu, našu slobodu a štátnu samostatnosť voči akýmkoľvek nepriateľom, či už domácim alebo zo zahraničia. Ak sú úlohy ozbrojených sborov rovnako vážne, zodpovedné a neraz žiadajúce obete životov, tak sú oprávnené v zásade i rovnaké práva pre všetkých.

Rámcovou povahou platového zákona vláda republiky berie na seba úlohu, že sadzby služobných príjmov a náležitostí sama stanoví. V rozpočtovom výbore, kde som bol zpravodajcom vládneho návrhu, obšírne sme sa zaoberali práve týmto momentom. Konštatovali sme, že výška nákladov, ktorá vznikne praktickým uplatnením zákona, nie je dosial známa. Ale je isté, že vláda bude prihliadať k dielčím rozpočtom ministerstiev, a to národnej obrany, vnútra a spravodlivosti, a prípadné zvýšené nutné úhrady nájde v rozpočtových úveroch.

Podľa predbežných výpočtov a s ohľadom na to, že účinok zákona počne až dňom 1. septembra 1949, predpokladá sa, že náklad, spojený so zákonom, bude možno v r. 1949 uhradiť v rámci rozpočtových úverov príslušných rezortov; v prípade, že by sa tento predpoklad úplne nesplnil, vláda si vyžiada pre prekročenie rozpočtu dodatočný súhlas Národného shromaždenia podľa § 8 rozpočtového zákona na rok 1949.

Na rok 1950 sa príslušný náklad zaradí do rozpočtových návrhov. Takto je zaistený vplyv Národného shromaždenia na celkový rozsah výdavkov spojených so zákonom. Naša vláda, ktorej úplne dôverujeme, bude iste pokračovať rozvážne pri určovaní plánov služobných miest ozbrojených sborov i pri ustálení základného platu a iných náležitostí pre slušné postavenie oddaných obrancov republiky a pre vysoký bezpečnostný záujem nášho štátu. (Predsedníctvo prevzal podpredseda Komzala.)

Pri tejto príležitosti je zvlášť vhodné spomenúť, že hoci sledujeme rozumné úsporné a mierumilovné zretele a nevydávame na zbrojenie horibilné sumy, ako to robia v západných štátoch, jednako ochotne a radi dáme našej brannej moci toľko finančných prostriedkov, aby sme mali skutočne prvotriednu, moderne vystrojenú armádu so spokojným mužstvom, poddôstojníkmi a dôstojníkmi, ako aj spokojný Sbor národnej bezpečnosti a Sbor väzenskej stráže, ktoré sa v naprostej oddanosti našej republike postavia neohrozene a nadšene za vec ľudovej demokracie a socializmu.

Doterajšie skúsenosti s postojom ozbrojených sborov nám vcelku potvrdzujú ich dobrú orientáciu. Za 4 roky po oslobodení vyskytlo sa dosť príležitostí, kedy naše ozbrojené sbory dokázaly, že si zasluhujú úplnú dôveru pracujúceho ľudu. Spomíname s úctou, ako statočne splnil Sbor národnej bezpečnosti svoju úlohu v boji proti podlým banderovským skupinám na Slovensku a proti ich nízkym cieľom. Spomíname s vďakou na postoj našej brannej moci na prelome nášho politického života vo februárových dňoch 1948. Naše ozbrojené sbory sú organickou súčasťou nášho pracujúceho ľudu a z duše si želáme, aby živou súčasťou zostaly. Ony sú zosobneným výrazom našej túžby víťazne brániť tento náš drahý domov. Zodpovednosť za obranu revolučných výdobytkov zaiste nesieme všetci, či sme súkromnými osobami, alebo na významných miestach verejného života, alebo v uniformách ozbrojených sborov. Chceme spokojne a s povedomím bezpečnosti budovať svoju domovinu, spolupracovať so Sovietskym sväzom a ľudovými demokraciami, čestne a úspešne plniť úlohy v našom hospodárstve a v našej kultúre podľa plánu, nateraz podľa plánu päťročnice.

Žiaľbohu, zakiaľ čo my máme úprimné mierové úmysly a mienime všetko úsilie venovať pokojnej výstavbe nášho štátu a zaistiť podmienky šťastia všetkým pracujúcim ľuďom v našej vlasti, zatiaľ tak zahraniční, ako aj mnohí pomýlení domáci neprajníci nášho snaženia hovoria o novej vojne a znepokojujú náš život. Nie sme bezradní, ani nie sme naplnení obavami. Nech nám ale nikto nezazlieva, ak sme obozretní a pripravení. Naše ozbrojené sbory môžeme ubezpečiť, že i keď nesú hlavný podiel úlohy obrany štátu, môžu svoju povinnosť konať vo vedomí svojej odbornej a politickej prípravy v tom vedomí, že vo všetkom pracujúcom ľude tohto štátu majú pohotovú a neohrozenú zálohu pre prípad ťažkej chvíle.

Za Klub poslancov Strany slovenskej obrody vyslovujem s navrhnutou osnovou zákona o platových pomeroch príslušníkov ozbrojených sborov svoj súhlas a prehlasujem, že budeme za zákon hlasovať, a vyslovujem i želanie, aby naše ozbrojené sbory každodenne vzrastaly v uvedomelej disciplíne vo vedomí národných a ľudovodemokratických povinností, v utužovaní vzťahov k slávnej sovietskej armáde a v stálom chápaní veľkých úloh obrany vlasti, našej Československej republiky. (Potlesk.)