Podpredseda Komzala (zvoní): Dávam slovo ďalšiemu rečníkovi, pánu posl. Jánovi Sovovi.

Posl. Jan Sova: Pane předsedo, slavná sněmovno!

Projednávajíce dnes dvě významné osnovy o úpravě platů členů ozbrojených sborů a o propůjčování titulů vyšších vojenských hodností, konáme svou povinnost vůči těm, kteří mají největší zásluhy o obnovení naší samostatnosti, o položení základů lidově demokratického zřízení našeho státu, o skutečné vítězství lidu a o udržení klidu, míru a bezpečnosti v našem státě.

Bylo zcela spravedlivé a také logicky nutné, že vláda a vedení státu jako prvý úkol při přebudování administrativy do nových forem lidově demokratického zřízení věnovaly přední péči právě otázce nové organisace ozbrojených sborů. Nutno dnes vzpomenouti 21. prosince loňského roku, kdy byl schválen nový moderní zákon o národní bezpečnosti, a 22. prosince téhož roku, kdy se dostalo také konečné úpravy otázce zřízení a organisace jiného ozbrojeného sboru, vězeňské stráže. A dne 23. března letošního roku schválilo Národní shromáždění nový branný zákon, když měsíc předtím upravila sněmovna právní poměry souvisící s reorganisací velitelského sboru.

Dnes, kdy dokončujeme tento sjednocovací proces a jednotným zákonem upravujeme společně pro všechny druhy ozbrojených sborů jednotnou úpravu příjmů a požitků jejich členů, stojí příslušníci ozbrojených sborů na přední stráži ochrany republiky, na jejích hranicích i uvnitř země, střežíce lidově demokratické zřízení proti jeho nepřátelům. Je to služba těžká, odpovědná a i v míru vyžadující na těch, kdož ji konají, největší oběti. A dnes, kdy se do ozbrojených sborů dostali opravdoví a přesvědčení zastánci lidově demokratického zřízení, účastníci odboje, partyzáni, příslušníci pracujících vrstev národa, dělníci a bojovníci za práva pracujícího lidu, opravdoví představitelé vůle lidu a proto také nejspolehlivější opora lidově demokratického státu, máme zajištěn klid a mír pro naši budovatelskou práci.

Ale nejenom to, že je zajištěn pokoj a mír; je zde také záruka účinné pomoci při budovatelském díle samém. Vděčně vzpomíná náš zemědělský lid účinné pomoci, které se mu dostávalo v dobách nejvypjatějších zemědělských prací od příslušníků ozbrojených sborů i od armády, ať už to bylo dobrovolnými brigádami nebo spoluprací celých útvarů jak o žních, tak i při jarních a podzimních zemědělských pracích. A jak účinně a obětavě, nešetříce svých sil, zdraví ani životů, dovedli pomáhat tito strážcové republiky při živelních pohromách na venkově, při povodních a záplavách, při ohni i jiných katastrofách! Byla to pomoc velmi účinná, o které se ani mnoho nemluvilo a nepsalo, a v této službě bližnímu byli naši vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů tak skromní a ukáznění, že tyto dobré skutky pokládali za svoji povinnost. Musíme proto aspoň s těchto míst jejich práci ocenit a za ni vřele poděkovat.

Své uznání projevujeme však nyní i skutkem: schválením dnes projednávaného zákona zabezpečujeme příslušníky ozbrojených sborů existenčně i sociálně. Dnes se jim konečně dostává plného zhodnocení jejich těžké a namáhavé práce, dostává se jim jistoty, že budou za svou práci spravedlivě odměňováni a že i pro případ největšího risika, které je přece při tomto povolání tak časté, pro případ ztráty zdraví a po příp. i života jsou zabezpečeni oni i jejich rodiny. A toto vědomí uznání práce, jistota slušného existenčního a sociálního zajištění příslušníků ozbrojených sborů i jejich rodin bude jim jistě ještě větší pobídkou, aby tím svědomitěji a oddaněji konali své povinnosti a příkladně se i nadále účastnili budovatelského díla.

Jménem poslanců čs. strany lidové prohlašuji, že budeme hlasovat pro schválení osnovy. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Ďalším rečníkom je pán posl. Šalgovič. Dávam mu slovo.

Posl. Šalgovič: Slávne Národné shromaždenie!

Od oslobodenia našej republiky slávnou Červenou armádou, po boku ktorej proti fašistickým okupantom hrdinsky bojovaly i jednotky československej armády, organizovanej v SSSR, prešla naša ľudová armáda štvorročným vývojom, štvorročným obdobím budovania. Za túto dobu dosiahli naši velitelia i vojaci nemalých úspechov vo vojenských i politických otázkach.

Na dnešnom našom zasadnutí rokujeme o novom platovom zákone našej armády, lepšie povedané o novom zákone, ktorý rieši platovú úpravu príslušníkov ozbrojených sborov jednotne. Táto okolnosť je priamo symbolická, keď si uvedomíme to, ako sa snažila naša reakcia pred februárom postaviť jednotlivé ozbrojené složky proti sebe, ako sa snažila pri rôznych akciách legislatívnych, renominačných, pri povyšovaní a iných úpravách stavať armádu proti príslušníkom Sboru národnej bezpečnosti a proti Sboru väzenskej stráže, ako sa ich aj vnútorne snažila rozleptávať, pričom sa odvolávala napr. na hájenie špeciálnych slovenských záujmov. Ovšem sledovala tým jediný cieľ, oslabiť obrannú schopnosť našej republiky, aby tak umožnila pre jej agentov podvratnú činnosť a usnadnila prácu rôznym záškodníkom, diverzantom a imperialistickým agentom. Veď cieľom reakcie bolo nie blaho ľudu, ale nastolenie tzv. kapitalistického blaha pre niekoľkých jedincov. K tomu jej nebola potrebná ani silná ľudová armáda so spokojným dôstojníckym sborom, ani silná a materiálne zabezpečená národná bezpečnosť; ale k tomu by sa jej boly skôr hodily navzájom proti sebe stojace ozbrojené sbory.

Komunistická strana Československa snažila sa naproti tomu všemožne o posilnenie našich ozbrojených složiek. Toho dôkazom je skutočnosť, že platový zákon bol ešte pred februárom v podstate vypracovaný, ale reakční ministri z Demokratickej strany, národne socialistickej a lidovej javili neochotu o tomto zákone rokovať. Osnova, o ktorej dnes rokujeme, je priamo prielomom do doterajšej platovej sústavy.

Doterajšia platová úprava prizerala len k hodnosti a služobným rokom. Nový platový zákon nevychádza len z tejto v ozbrojených sboroch potrebnej zásady, kde je nutné, aby i hodnosť bola určitým spôsobom honorovaná, ale v zákone je tiež pojatá socialistická zásada odmeny podľa zásluhy, platu podľa skutočne vykonanej práce. Je isté, že dnes, keď, je státisíce robotníkov zapojených do socialistického súťaženia, keď sú úderníci odmeňovaní za vyšší pracovný výkon, uvítajú socialistickú zásadu "odmeny podľa zásluhy" i dôstojníci a poddôstojníci našej armády. Je až na počudovanie, že do dneška v našej armáde dostávali rovnaký plat poručík tankista alebo ženista, ktorý od rána do večera poctivo cvičil so svojou jednotkou, čo vyžaduje pochopiteľne telesnú i duševnú námahu, a na konci mesiaca dostal toľko na rulu ako ten poručík, ktorý si vyhľadal také miesto v kancelárii, aby nemal ani zodpovednosť, ani sa zvlášť nemusel namáhať a azda ani nechcel, skrátka aby ten mesiac denne po 8 alebo viac či menej hodinách odsedel. Alebo dôstojník pyrotechnik, ktorý prevádzal s nasadením vlastného života svoju prácu, nemohol dostať ani o halier viac ako dôstojník tej istej hodnosti, ktorý povedzme viedol prácu v skladišti.

Podľa nového platového zákona odmeňujú sa osoby povolané k služobným výkonom, ktoré kladú vyššie požiadavky, než je obvyklá služba, alebo pri ktorých je nebezpečie ohrozenia zdravia alebo života, služobným prídavkom.

Po zlikvidovaní rotmajstrovského sboru na základe tohto zákona odstraňujeme ďalší prežitok buržoáznej armády zrušením služobných kategórií, služobných tried a s ním spojených platových stupníc. Je isté, že nebolo správne, aby dôstojník, absolvent určitej školy, zadelený do príslušnej triedy, poberal väčší plat bez zreteľa na funkciu a na vykonanú prácu, teda bez zreteľa na tú skutočnosť, či nadobudnuté vedomosti vie a chce v práci používať a uplatňovať.

Našu armádu očakávajú nové veľké úlohy. Zradná reakcia, ktorej príslušníci po februárových dňoch opustili územie našej republiky, snaží sa vysielať k nám špiónov, diverzantov, a pomocou agentov západných imperialistov chce organizovať sabotáže a rôzne teroristické výčiny. Úlohou našich jednotiek je vystaviť pevnú hrádzu na hraniciach, o ktorú sa hlúpe hlavy týchto pomätencov rozbijú. Úlohou našej armády v dnešnej a blízkej budúcnosti je zdokonaľovať sa na zásadách najmodernejšej vojenskej vedy, sovietskej vojenskej vedy, denne zvyšovať svoje vojenské vedomosti, zlepšiť bdelosť a ostražitosť, zvýšiť politické uvedomenie všetkých príslušníkov, aby sa tak naša armáda stala pevnejšou, kvalitnejšou a politicky uvedomelejšou ochrankyňou nášho ľudovodemokratického poriadku.

V našej zemi budujeme nový spoločenský poriadok, ktorý nepozná hospodárskych kríz, ktorý znemožní hromadenie bezstarostných a bezpracných ziskov, ako tomu je u spoločenského poriadku kapitalistického. Je samozrejmé, že aj úlohy našich ozbrojených sborov sú iné než v kapitalizme.

Zatiaľ čo v Taliansku nastupujú Scelbovi žandári proti štrajkujúcim nezamestnaným a s Marshallovým plánom nespokojným robotníkom, chránia príslušníci našej armády a národnej bezpečnosti robotníkov, ktorí rozvíjajúc nové údernícke spôsoby práce chránia tých, ktorí zlepšujú výrobu zlepšovacími návrhmi a ktorí hľadajú nový spôsob, ako viac a ľahšie vyrobiť.

Práve v týchto dňoch sme mali možnosť presvedčiť sa znovu o tom, koho chráni a komu slúži anglická armáda. Nielen že utláča národy koloniálnych zemí, ale svojím zákrokom v londýnskych dokoch dokázala znovu, že je armádou, ktorá je budovaná a organizovaná ako utlačovateľka i anglickej robotníckej triedy. V záujme koho bojujú vo Vietname vojaci francúzskej armády? Iste nie v záujme robotníckej triedy francúzskej, pretože táto vyjadrila svoje sympatie k ľudu Vietnamu v stávkach a v protestných prejavoch. Holandská armáda dobýva indonézske územie pre magnátov a bankérov vlastnej zeme a pre magnátov a bankérov západných imperialistických zemí.

Zatiaľ čo holandská armáda dobýva pre hŕstku kapitalistov svojej krajiny Indonéziu a odoberá slobodu indonézskemu ľudu a zatiaľ čo Mochovi žandári vo Francúzsku strážia väznice, naplnené robotníkmi, ktorí sa odhodlali k oprávnenej stávke proti svojim vykorisťovateľom, zatiaľ naša armáda a naša národná bezpečnosť chráni robotníkov a roľníkov, užívajúcich plnú slobodu, všetky sociálne vymoženosti; chráni robotníkov, ktorí majú možnosť doplňovať svoje všeobecné a politické vzdelanie, ktorí trávia po celoročnej práci svoje dovolenky v rôznych rekreačných strediskách, kde skôr mali prístup len vyvolení páni. Naše ozbrojené složky chránia zem, kde šťastný pracujúci ľud po svrhnutí kapitalistického jarma buduje si svoj lepší zajtrajšok. A tento ľud si je vedomý, že i od vnútornej bezpečnosti jeho krajiny závisí, ako skoro socializmus vybuduje.

My sme presvedčení, že tento platový zákon prispeje k posilneniu našich ozbrojených složiek, ktoré už dnes svojím uvedomelým postojom a spolupatričnosťou k robotníckej triede a k ľudu poskytujú záruku, že keby nepriateľ siahol po tom, čo nám je sväté, utnú mu ruku nie v lakti, ale utnú mu ju v pleci. Takýmto ozbrojeným sborom, ako je uvedené v budovateľskom programe Gottwaldovej vlády, dá náš ľud i vláda všetko, čo k plneniu svojej zodpovednej služby potrebuje. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Posledným prihláseným rečníkom je pán poslanec Ing. Novák. Dávam mu slovo.

Posl. inž. Novák: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Potřeba zmodernisovat předpisy, kterými byly regulovány poměry veřejných zaměstnanců a zejména poměry armády a ozbrojených sborů, projevila se důrazně po revolučním vítězství národní a sociální myšlenky v roce 1945. Kromě oficiálních studijních komisí byly tvořeny různé komise a poradní sbory a do věci mluvily všecky možné instituce, ale množství popsaného papíru nepřineslo žádaný výsledek. Ale tento rub má také svůj světlý líc, aspoň v negativním smyslu. Nebyly tvořeny žádné zákony a předpisy, které by nyní naprosto neodpovídaly duchu našeho lidově demokratického zřízení, a nyní bude možno vypracovat - a jsem přesvědčen, že se tak už děje - nejen pro příslušníky ozbrojených sborů, nýbrž i pro všechny zbývající veřejné zaměstnance - a stane se tak velmi brzy - moderní řád, který by uskutečňoval důležitou zásadu naší Ústavy 9. května, že chceme, aby náš stát byl státem lidové demokracie, v němž si lid svými zástupci zákony nejen dává, nýbrž je svými zástupci také vykonává.

Že všecky zákony a nařízení týkající se veřejnozaměstnaneckého problému budou naplněny skutečným duchem socialismu, je pro nás samozřejmostí, a záruku toho vidíme v Národní frontě, obrozené na podkladě bezvýhradného přiznání se k socialistickým zásadám všech jejích složek.

V tomto smyslu nesly se též všechny zákony, které jsme od loňského února usnesli a které se týkaly naší armády a ostatních ozbrojených sborů, počínaje branným zákonem až k zákonům, jimiž jsme očistili aktivní i záložní velitelské sbory. Návrh zákona o platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů je ovšem jen dílčí úpravou, řešením pro jeden úsek, ovšem úsek nejdůležitější, úsek, jenž znamená bezpečnost státu vnější i vnitřní.

Přistupujeme k němu po dnech slovanských poutí na Sázavě, Velehradě a Děvíně, kde lid spontánně a slavnostně zaujal jednoznačné stanovisko proti všem těm, kteří chtějí zneužít náboženství, tedy záležitosti čistě duchovní, ve prospěch svých temných a přitom naprosto materialistických zájmů. Výstižně tuto situaci charakterisovali ministři Nejedlý a Plojhar: "Všichni ti reakční štváči a šmelináři, kteří nikdy kostel neviděli a které skuteční věřící vůbec neznají, nahrnuli se do kostelů a chtějí z věřicích udělat berany proti socialismu, proti státu. Ti kněží, kteří se dali na tuto nebezpečnou cestu, zapomněli na slova Kristova ťDávejte, což je císařovo, císaři, a co jest božího, Bohu.Ť" A o úřadech řekli: "Ty, které jsou, od Boha zřízeny jsou." To však platí v první řadě o režimu lidově demokratickém, který svou snahou i realisací socialismu uskutečňuje v praxi křesťanský zákon lásky k bližnímu, zákon bratrství. Jedno nechť si každý uvědomí: Zákony, které si lid podle své lidově demokratické ústavy dává a které všecky sledují jediný cíl, totiž blaho lidu, platí bez výhrady pro všechny občany Československé republiky a nikdy nemůžeme připustiti a také nepřipustíme existenci nebo tvoření státu ve státě, tím méně státu, který svým duchovním základem i faktickým zřízením a církevní jurisdikcí by závisel na zahraniční, a bohužel nutno konstatovat podle našich dějin, národu našemu, národu husitskému nepřátelské autoritě. (Potlesk.)

Čím možno vysvětlit tento zvýšený nápor proti našemu zřízení? Je to nesporně snaha udržovat náš lid ve stálém napětí. Když zklamaly naděje na velmi brzké a dokonce terminované "kdy to praskne" a když přes všecky různé atlantické, středomořské, východní a jiné pakty a Marshallovy plány ohromné mírové manifestace 600 milionů občanů a mírové disposice převážné části občanů také v zemích kapitalistických přivodily zmírnění světového politického napětí a tedy také oddech u nás, bylo potřebí najít něco nového, vrhnout mezi lid účinné heslo, které by nás rozeštvalo a nedovolilo nám, abychom se věnovali plně výstavbě svého státu, které by přimělo část našeho lidu k sabotážím nebo aspoň k negaci budovatelského úsilí. Kdo není se mnou, proti mně jest - platí i v tomto směru toto křesťanské heslo a podle něho musíme a budeme jednat i my. Ono to není tak snadné pro kapitalistické kořistníky - a my to dovedeme pochopit - aby se rozloučili se snadnými a ohromnými zisky válečnými. Jestliže jeden anglický časopis konstatuje, že v mnohých ohledech nebyla světová válka pro Spojené státy severoamerické neštěstím, že přinesla odstranění nezaměstnanosti, celkové zvýšení příjmů a rozkvět podnikatelské aktivity, my tomu věříme, ba jsme o tom naprosto přesvědčeni, zejména to celkové zvýšení příjmů bylo tu rozhodující. Vždyť zisky amerických, zejména zbrojařských firem dosáhly za dobu války téměř 53 miliard dolarů, a to po odečtení všech daní a dávek; tedy téměř třikrát větší zisky než v dobách míru se propadly do bezedných kapes kapitalistů.

My si však dobře uvědomujeme, že naproti těmto ziskům na jedné straně je na druhé straně strašná protiváha 7 milionů mrtvých, 13 mil. odvlečených, 70.000 měst a vesnic, 32.000 průmyslových podniků a 65.000 km železničních tratí zničených, škody, které se odhadují na 690 miliard rublů, a to jen v Sovětském svazu samém. A po těchto hrozných zkušenostech národní hospodářský výbor konstatuje: Je-li příprava a vedení války jediným činitelem, který může vyrovnat technologické změny v rozdělení pracujících, pak je skoro jisté, že současný hospodářský systém může zajistit plnou zaměstnanost jen válkou. - To je tedy naprosté a při tom oficiální přiznání nemohoucnosti kapitalistického hospodářského systému. Ano, jen válka může zachraňovati kapitalismus a celé jeho prokleté kořistnické hospodářství!

My však víme o jiném, a to jediném činiteli, který může skutečně vyrovnat technologické změny. Je to socialismus; socialismus, který je povolán, aby nastoupil na místo přežilého, výrobním poměrům neodpovídajícího a proto odumírajícího kapitalismu. Jedině socialismus zachrání lidstvo před úpadkem, ba před úplným zničením civilisace, před nekonečnými bědami za války a před častým a opakujícím se strádáním za míru. Proto i my - opření o nepřemožitelný Sovětský svaz a ve spolku s ostatními lidově demokratickými státy - nastoupili jsme cestu k socialismu a půjdeme přes všechny překážky důsledně a nezadržitelně k svému cíli.