Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu denního pořadu, jímž je

6. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 373), kterým se mění a doplňuje zákon o všeobecné dani (tisk 386).

Zpravodajem je posl. dr Hulínský. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Paní a pánové!

V prosinci minulého roku schválilo toto Národní shromáždění zákon o všeobecné dani. Po roce účinnosti tohoto zákona, a to účinnosti, jak víme, velmi úspěšné, jak jsme měli příležitost poznat zejména také z výkladu pana ministra-předsedy Státního úřadu plánovacího dr Dolanského, je předložena Národnímu shromáždění osnova zákona, kterým se mění a doplňuje zákon o všeobecné dani, tisk 373.

Jaké jsou tedy důvody k novelisaci zákona, který se v praxi osvědčil, a to nejen zvýšením státních příjmů, ale především, což je důležitější, jako nástroj našeho hospodářského plánování, jako účinný prostředek, který přispívá k společenské tvorbě úspor, k socialistické akumulaci, i jako prostředek spravedlivé regulace národní spotřeby? Dochází-li proto v době poměrně krátké k novelisaci osvědčeného zákona, je to především důkaz toho, že přeměna našeho společenského zřízení a především přeměna našeho hospodářství od kapitalismu k socialismu jde úspěšně vpřed a že přirozeně musíme měnit zákony, které toto hospodářství normují, právě tak rychle, jako se mění toto hospodářství.

My jsme nemohli totiž uzákonit v prosinci minulého roku všeobecnou daň v plné ryzosti její funkce, a to především její funkce jako nástroje socialistické ekonomie, protože nebyly dány v některých hospodářských odvětvích, a to především v distribuci, předpoklady, které by nám zaručily její správné provádění a zamezení daňového úniku. Protože jsme si však v distribuci během tohoto roku udělali pořádek a přešli k vyšším organisačním formám, formám socialistickým, je možné, abychom také důsledně odstranili ze zákona o všeobecné dani všechny, někdy i formální znaky, které byly vynuceny pozůstatky kapitalistického hospodářství. Tím spíše, že se ukázalo, že při plnění našeho vývozního plánu právě tyto ohledy na kapitalistické zbytky našeho hospodářství byly příčinou nejasností zákona a že tato nejasnost zakrývala úmysl zákonodárcův, a proto, že tento zákon nebyl někdy, ať již z jakýchkoliv příčin, v praxi všude pochopen.

Proto účelem navrhované změny zákona je, aby pregnantně a beze všech pochyb bylo právně vyjádřeno, že daň nese spotřebitel při nákupu zboží, a to výslovně při spotřebitelském nákupu zboží, ne při nákupu k dalšímu zpracování. Podle intence zákona musí nést daň jen spotřebitel a měl by ji také sám platit, protože vzniká právní poměr mezi spotřebitelem a státem. Maloobchod vystupuje zde pouze jako výběrčí daně a přejímá funkci prodloužené ruky finančního referátu naší lidové správy. Proto daň musí být také zvlášť účtována, i když pro usnadnění manipulace nebude daň zvlášť u každého prodeje vyznačována; avšak v každém malodistribučním podniku bude ve vyvěšeném ceníku u každé položky daň zřetelně vyznačena. Tuto vedoucí myšlenku osnova zákona i formálně vyjadřuje tím, že název daně se mění na všeobecnou nákupní daň. Praktické důsledky zák. 283/48 Sb. se nemění. Přesto však navrhovaná osnova zavádí zpětnou účinnost všeobecné nákupní daně od 1. ledna 1949, což je jistě u daňového zákona neobvyklé. Stalo se tak však jen proto, abychom odstranili všechny obtíže, s nimiž jsme se setkali pro nejasnou formulaci tohoto zákona.

Podle § 17 není-li obchod uzavřen nebo vrátí-li odběratel zboží, bude také vrácena daň. Nová osnova zavádí však také některá zjednodušení, jak si je sama praxe vynutila. Především ruší zdaňování vnitropodnikového použití pomocných látek a materiálu při provádění výkonů. Úbytek je odhadnut asi na 3 miliardy Kčs. Náhradou je rozšíření zdaňování výkonů, ne ovšem výkonů ve výrobním procesu, nýbrž takových, které slouží spotřebiteli jako opravy a údržby. V novém sazebníku bude pro tyto výkony volena mírná sazba.

Další změnou podle této osnovy je prodloužená lhůta k hlášení daně ze 7. na 15. den každého měsíce. Pokud jde o zmocnění ministra financí, jde o formální změny, ne o změny obsahové. Praxe ukázala, že není možné činit vhodná opatření v administraci daně, jak to praxe vyžaduje, podle ustanovení starého zákona nařízením ministra uveřejněného ve Sbírce zákonů. Podle nové osnovy může ministr financí tyto administrativní změny provádět vyhláškou v Úředním listě.

Jak již z exposé pana ministra financí a předsedy plánovacího úřadu je známo, jsou výtěžky daně proti prelimináři značně vyšší. Běžná všeobecná daň proti prelimináři je vyšší o 28 %, daň ze zásob o 34 %. Sazby daně jsou i nadále vypočítávány z výrobní ceny, ne z ceny spotřebitelské, a to vzhledem k tomu, že by jinak bylo nutné přepočítat celý sazebník. Ostatní změny povahy spíše administrativní vyplývají ze změn decentralisace lidové správy.

Rozpočtový výbor projednal ve své schůzí konané dne 1. prosince vládní návrh zákona a usnesl se doporučit jej Národnímu shromáždění k přijetí beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda David: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Nikoli.

Místopředseda David: Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 6. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání sedmého bodu denního pořadu, jímž je

7. Zpráva výborů hospodářského a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 376) o organisaci výzkumnictví a dokumentační služby (tisk 387).

Zpravodajem je posl. inž. Šmok. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Šmok: Slavné Národní shromáždění!

Osnova zákona o organisaci výzkumnictví a dokumentační služby má nesmírný význam pro celou naši vědu a její další rozvoj. Bylo již mnohokrát zdůrazněno, že základním problémem výstavby socialismu je produktivita. Ta je vedle jiných základních podmínek především dána úrovní vědy a techniky a jejich aplikací v praktickém životě. Široké užití vědeckovýzkumných prací bylo jednou z nejdůležitějších podmínek rozvoje techniky za kapitalismu. Když kapitalismus dosáhl velkého rozvoje výrobních sil, zapletl se do nerozřešitelných protikladů. Kapitalisté využívali vědy, ale tato se současně stala nástrojem vykořisťování dělnické třídy, prostředkem pro vytváření propasti mezi duševní a fysickou prací a byla i nástrojem konkurenčního boje mezi kapitalisty. Kapitalismus postavil proti sobě vědu a práci, z duševních pracovníků učinil své námezdné sluhy. Monopolní kapitál používá vědecko-výzkumných prací, pokud jsou pro něj výhodné, znemožňuje však jejich využití tam, kde jsou ohroženy kapitálové vklady a kde je nebezpečí snížení zisku.

Zvláště příkladné je za dnešního stavu využití vynálezu atomové energie, který znamená mezník v rozvoji výrobních sil, pokoření přírody člověkem. Americko-anglický kapitál však zneužívá vynálezu atomové energie k válečným účelům a ke své diplomatické hře. Socialismus osvobozuje vědu od pout kapitalismu. Na příkladě budování Sovětského svazu vidíme nadmíru jasně stále významnější a významnější úlohu vědy a techniky v socialistické společnosti. Zde má věda odlišné vlastnosti a je postavena na nový základ. Věda vzniká a roste současně s rozvojem společnosti, jejím úkolem je sloužit a pomáhat lidu, vládě při plnění úkolů národohospodářského plánu. V Sovětském svazu věda pomáhá, aby země hospodářsky sílila, rozvíjela se kultura a posilovala obrana.

Naše věda do r. 1945 existovala a vyvíjela se v podmínkách kapitalismu. I když měla určité úspěchy, dávala mnohem méně než mohla skutečně dát. Především byl velmi omezen okruh pracovníků, kteří se mohli věnovat vědě a výzkumným pracem. Hlasy mnohých učenců za starých podmínek byly hlasy žíznivých, volajících v poušti. Jejich ideje a myšlenky zapadaly nebo bývaly přisvojovány cizinou. V rodné zemi byly mrtvým kapitálem bez vlivu na výrobu, kulturu a zemědělství. Vládnoucí třída v době krise zavírala již skromné výzkumné ústavy a vědečtí pracovníci se ocitali na dlažbě. Pokrokoví učenci byli persekvováni a znemožňována jim činnost. Stačí vzpomenout případu národního umělce prof. Krohy. Můžeme se před světem pochlubit dobrým průměrem vědeckých i technických pracovníků.

Okupace zasadila naší vědě těžké rány. Odešli ze středu našich vědeckých pracovníků mnozí, z nichž uvádím prof. Groha a Felbera. Uzavření vysokých škol vytvořilo značnou mezeru mezi našimi mladými vědeckými kádry.

Rozhodující většina našich učenců pěstovala a dosud pěstuje t. zv. čistou vědu. Uzavírajíce se do sebe, řeší problémy netýkající se přímo praktického života a nemohou tak přinášet prospěch životu ani lidu. Za doby prvé republiky byli i u nás lidé, kteří chápali význam vědy a techniky pro růst průmyslu, zemědělství a vojenství. Pro pány Preisse bylo však výhodnější kupovat vědeckou a technickou pomoc za peníze, které vydřeli z lidu, z ciziny. Vytvářeli tak závislost na cizině a zabraňovali záměrně výchově vědeckého dorostu. Za takovýchto poměrů naši pracovníci byli přímo nuceni pěstovat vědu odtrženou od života. Jednotliví učenci, pokoušející se uplatnit své myšlenky v praxi, museli překonávat veliké překážky. Mnozí byli dokonce předmětem posměchu a pracovali bez prostředků, vydávajíce své poslední peníze na chudé pokusy.

Teprve nyní se vytvořil základ k rozvoji vědy, jejímž úkolem je upevnění revolučních vymožeností a podpora výstavby socialismu. Po prvé v historii se může naše věda opřít o skutečně vědecké theorie marxismu-leninismu a dát si do svého základu methodu dialektického materialismu. Může se dále opřít o veliké třicetileté úspěchy sovětské vědy. Tam vyrostla celá města vědeckých institutů, laboratoří a vysokých škol. Byly vypracovány nové výrobní methody, technologické procesy, a provedena elektrifikace průmyslu a zemědělství, vynalezeny nové konstrukce strojů a jiné. Vyrostly nové skvělé kádry mladých vědců, kteří pracují na všech úsecích vědecké činnosti. Tak zlikvidovali nerovnoměrnost vývoje, vyrovnali celou frontu vědy. Představitelé nové socialistické vědy a techniky jsou v úzké spolupráci se skvělými stachanovci, likvidujíce rozdíl mezi duchovní a fysickou prací.

Mají-li naše věda a vědečtí pracovníci splnit své poslání při výstavbě a přestavbě naší země, pak je nutno uvážit celou naší dnešní situaci. Přání a potřeby našeho průmyslu rostou a mají konkrétnější charakter, zvláště ve chvílích, kdy naším základním úkolem je zvyšování pracovní produktivity. Potřebujeme objevit a otevřít nová Iožiska, nalézt nové hmoty pro naši výrobu, nové methody zpracování; sledovat pečlivě hospodářský vývoj a zkoumat naše hospodářské dění; věnovat se ve zvýšené míře sociálnímu a zdravotnímu výzkumu. Očekáváme zde všude podstatně větší pomoc vědy než dříve. Zkušenosti nás však učí, že praktické využití vědeckých výzkumných objevů a vynálezů pokulhává při uvádění do praxe.

Naše věda se proto musí se svým výzkumem vrhnout rychle na řešení běžných praktických úkolů, daných plánem. Socialistická theorie a praxe přechází jedna v druhou a jsou spolu svázány. Z theoretického bádání musí vyrůstat praxe, a praktická práce slouží zase za zdroj nových theoretických vývodů a vztahů. Nutno skončit s tou čistou vědou, která se vyhýbá řešení otázek praktického života, isoluje se a neřeší úkoly spojené s naší cestou k socialismu. President Klement Gottwald určil úlohu naší inteligence slovy: "Spolu se vším naším lidem otvírají se tak i před naší inteligencí perspektivy velkého rozmachu a přímo bouřlivé tvůrčí práce." Ano, naše lidová demokracie, chce-li jíti co nejrychleji vpřed, potřebuje mnoho talentů a znalostí, mnoho nových smělých myšlenek a vynálezů pro rozvoj našeho hospodářství, pro zlepšení naší administrativy, pro rozkvět našeho školství, vědy i umění. Potřebujeme početné kádry kvalifikovaných odborníků, techniků, agronomů, vědců a pedagogů, administrativních pracovníků a umělců. Pro nás má cenu ta věda, která řeší problémy praktického života, naší výroby a našeho národního hospodářství.Učenci se musejí zabývat abstraktními problémy, jichž řešení je pro vědu nutné, ale nemají právo zapomínat, že úkolem vědy je především sloužit a pomáhat našemu lidu. (Potlesk.) Mají krásný vzor v učení Marxe Engelse-Lenina a Stalina. Vědec dnešní doby musí především vidět svůj lid, jeho tužby a přání.

Cesta od vědeckého závěru k praktickému využití je složitá. Povinností vědců je nejen vědecky pracovat, nýbrž provádět všemi prostředky vědeckou propagandu. Nechť naši vědci sestoupí do našich továren, na naše pole, a budou překvapení, jak naši úderníci-zlepšovatelé budou naslouchat jejich slovům. Naší Kyzlinkové volají o spolupráci.

Naše instituty a laboratoře musejí znát cestu do našich závodů a na naše pole, ale i obráceně: aby i naši pracovníci v průmyslu a zemědělství, naši úderníci znali cestu na naše university, techniky a do laboratoří. Jaké krásné nové perspektivy se zde otvírají uvést vědu do života, využít ji v naší nové, osvobozené technice. V naších dílnách vyrůstají noví lidé, úderníci, zlepšovatelé, kteří čekají, aby mohli nové vědecké výsledky proměnit ve skutečnost.

Doposud je však mezi naší vědou, průmyslem a pracovišti propast. Naše vysoké školy a ústavy jsou odloučeny od našich továren a polí. To musíme odstranit. Jde o veliký úkol; nepochybuji však, že jej v zájmu lidu a naší vlády rozřešíme.

Naše vědecká a výzkumná činnost je roztříštěna na více než tisíci místech. Je tedy již nanejvýš nutné provést koordinaci a účelnou organisaci celého našeho výzkumnictví. Nesmíme zapomínat, že naše vědecká fronta je v důsledku svého kapitalistického původu roztříštěna a nespolehlivá. V některých vědních oborech nemáme ani pracovníků. Půjde zde tedy o velmi obtížný úkol a navrhovaná osnova zákona je důležitým krokem vpřed. Předpokládalo se, že postupem dalšího vývoje bude podle sovětského vzoru ustavena československá akademie věd. Zákon nebude nikterak na závadu vytvoření této vědecké instituce, ale naopak vytvoří pro ni reálné předpoklady, neboť budou zřizovány zvláštní ústřední výzkumné ústavy. Každá vědecká práce ukládá své výsledky nakonec v nějaký písemný nebo grafický dokument. Dokumentace znamená tedy snahu využít co nejlépe veškerého dosavadního vědění uloženého v literatuře, písemnostech a jinde. Osnova zákona se zabývá též proto organisací dokumentace, která ve své většině slouží vědě. Kapitalismus došel v dokumentaci v naší republice jako k nejvyšší formě své činnosti pouze k pěstování dokumentace uvnitř jednoho podniku a ke střežení výsledků této činnosti před podniky jinými. Totéž se dělalo nakonec ve Škodovce, Zbrojovce, Českomoravské a jinde. Byla zde multiplicita práce.

Kapitalismus nedovedl zřídit veřejně přístupné dokumentační středisko, teprve lidově demokratická Československá republika to mohla udělat. Dokázala však více: úzkou součinnost průmyslu s vědeckou knihovnou. Společný cíl a společné zájmy vědy a socialistického průmyslu jsou tu víc než prestiž, obavy před konkurencí zmizely, zmizela snaha utajit před konkurencí výsledky své práce. Nikdy by v kapitalistické republice nebylo možné, aby vzniklo technické dokumentační středisko o 47 lidech, hospodářské dokumentační středisko o 30 lidech, zdravotnické dokumentační středisko o 20 lidech atd. Rozdíl je však též ve výsledcích práce a zejména v jejím zaměření. Nebylo před válkou myslitelno, aby jeden podnik jinému sděloval své zkušenosti a rozdával výsledky své práce. A dnes gottwaldovské úderky zavádějí hospodářskou samosprávu do závodů jiných sektorů, za účelem výměny zkušeností se pořádají konference zlepšovatelů a úderníků, vydávají se technické zprávy národních podniků, vyměňují se výkresy, zkušeností a jiné.

Před válkou si nelze představit v kapitalistické republice společný archiv výzkumných a cestovních zpráv do zahraničí, který by byl přístupný celému průmyslu. Je nemyslitelné, aby v plánovaném socialistickém hospodářství nebyla dokumentace plánována a byla ponechána náhodnému vývoji.