Zdravotnická politika byla za kapitalismu skutečnou popelkou. Kapitalistický stát zajišťoval jen taková zdravotnická opatření, která vzhledem k uspořádání společnosti byla zcela nezbytná. Zdravotní péče za kapitalismu byla a je předmětem obchodu a každý si ji může koupit tolik, na kolik mu stačí peníze.

Jiná je naše zdravotnická politika, která je zabezpečená rozpočtem kapitoly ministerstva zdravotnictví. Vítězný únor 1948 nám i zde vytvořil předpoklady pro velkorysou zdravotní politiku. Máme zestátněny všechny léčebné a ošetřovací ústavy. Státní jsou i lázně a zřídla, a tak je celé zdravotnické a léčebné zařízení připraveno sloužit pracujícím. Tato péče je pro pracujícího člověka zdarma.

V debatě byla vyslovena nutnost sjednocení naší veřejné zdravotnické péče a vytyčeny další úkoly, ať již v otázkách kádrových nebo péče o zdraví dětí a kojenců, anebo zabezpečení dobré zdravotní péče členům vzorných JZD. Celkově i před zdravotnictvím stojí jako hlavní úkol organisovat zdravotnictví tak, aby přispělo k plnění pětiletého hospodářského plánu.

K všestranné péči o člověka patří i zabezpečení jeho školního vzdělání a kulturního růstu. Výbory při projednávání rozpočtu ministerstva školství, věd a umění konstatovaly, že rozpočet této kapitoly splňuje tři hlavní funkce, které byly zdůrazněny na IX. sjezdu KSČ, a to za prvé zajistit lidově demokratickou výchovu, za druhé zpřístupnit umění lidu a za třetí přispívat vědou k budovatelskému úsilí. Je to první rozpočet jednotné školy I. a II. stupně, který zajišťuje, aby děti dělníků a rolníků dosáhly vyššího stupně vzdělání. Umožňuje také mladým nadaným dělníkům a rolníkům studium na vysokých školách a pomáhá tak růstu nové inteligence, spjaté s lidem.

Dnes i školství je v souladu s naším lidově demokratickým zřízením, neboť pomáhá mládež vychovávat v duchu socialistickém. Potřeby hospodářského života rovněž nejsou přezírány, protože veškeré školství se přizpůsobuje potřebám hospodářského rozvoje. Péči, kterou zabezpečuje rozpočet ministerstva školství v oblasti výchovy nové inteligence vyšlé z lidu, se i na tomto úseku posiluje posice vládnoucí dělnické třídy. Mateřské školství se neustále rozšiřuje a jeho služby v péči o dítě a jeho celodenní stravování jsou velkou pomocí pracujícím ženám, jimž je takto umožňováno celodenní zaměstnání. Bylo debatováno i o možnostech pro zřizování internátů, kde by mohly být děti i přes noc. Pomoc organisací svazu ČSM při přeměně našeho školství a při výchově v duchu socialistickém byla kladně oceněna.

Na úseku vědy je počítáno s vybudováním Akademie věd, a to české i slovenské. Má být vybudován Sovětský institut, který by umožnil vědcům a celé naší veřejnosti poznání sovětské dědy a umění. Zájem o vědu, který neustále - díky zvýšené životní úrovni - vzrůstá, je vhodně podchycován a usměrňován. Růst zájmu o vědu, umění a kulturu je hlavně na Slovensku při nejmenším tak intensivní jako rozmach industrialisace a hospodářské prosperity Slovenska. Výbory vítají hmotné podporování jednotlivých svazů umělců a výtvarníků, jakož i podporovaní kulturních akcí. Před kulturními pracovníky stojí zvlášť velké a zodpovědné úkoly. Kultura musí pomáhat vychovat nového člověka, který bude politicky uvědomělým občanem republiky, obětavým pracovníkem na výstavbě socialismu, a který se bude opírat o socialistickou morálku, pojící se s uvědoměním proletářského internacionalismu. Kultura musí přehodnotit bohaté odkazy naší minulosti a vytvořit novou kulturu, odpovídající našemu politickému vývoji.

Hlavní a nejtěžší úkoly čekají kulturu na vesnici. I vesnice lépe žije a JZD osvobodí venkov od dřiny. Proto každé slovo, ať tištěné nebo mluvené, každý film nebo jiná kulturně osvětová akce musí být dělána tak, aby jí především rolník rozuměl. Musí mu pomáhat k přerodu k novým výrobním formám a musí sloužit myšlence výstavby - do šíře i do hloubky - právě JZD, pomocí kterých se uskutečňují nové, progresivnější výrobní formy.

Na kulturní frontě se musí také postupovat podle plánu. Rovněž tak se na ní musí bojovat o světový mír. Kniha, rozhlas, film i divadlo mají seznamovat lid se životem a zkušenostmi sovětských lidí. Mají odhalovat a strhávat masku z odporné tváře válečných štváčů. Současně mají pomáhat umělecké lidové tvořivosti a vésti ji k vyšším formám. Na poli mezinárodních kulturních styků mají ještě více než dosud upevňovat kulturní svazky se sovětskou kulturou a kulturou zemí lidové demokracie. Propagace na poli kultury se zahraničím musí být propagací naší lidově demokratické republiky a musí upevňovat vnější politické a hospodářské svazky. Jen tak bude sloužit boji za světový mír, za pokrok a socialismus. Rozpočet kapitoly ministerstva informací tyto úkoly plně umožňuje.

Účast národních výborů při provádění jak úkolů ministerstva školství, tak i úkolů ministerstva informací a osvěty je kladným přínosem a zárukou, že úkoly nebudou chápány byrokraticky a scholasticky, nýbrž jako úkoly živé, tvůrčí a iniciativní.

Kulturu doplňuje i tělesná kultura. Zřízení Státního ústavu pro tělesnou výchovu a sport ukázalo, že teprve osvobozený lid prostřednictvím státní správy zabezpečuje tělesnou kulturu tak, jak se o tom staří pracovníci ani neodvážili snít, a po čem toužili zakladatelé naší tělesné výchovy. Výbory provedly podrobné hodnocení dosažených výsledků sjednocené tělovýchovy a narýsovaly další úkoly. Podtrhly význam masové tělovýchovy a provozování masové tělovýchovy bez ohledu na finanční efekt nebo pěstování primadon.

Státní rozpočet také zabezpečuje občanům svobodu vyznání a plnou náboženskou svobodu. Náš lidově demokratický stát se nespokojil jen pouhým ústavním zabezpečením, ale zabezpečil církve i hmotně. Všechny církve také plně zrovnoprávnil. Znemožnění vykořisťování člověka člověkem se kryje s uskutečňováním křesťanských zásad, a proto církve mohou výstavbu takové lidské společnosti, ve které nebude žádné násilí bohatců proti chudobným, plně podporovat. Že se to nehodí do krámu vysoké hierarchie církve římsko-katolické, za to nemůžeme. Proto nebudeme dělat něco jiného, než děláme až dosud, a výbory podtrhují, že ani rozvratníci v kněžském rouchu nemohou beztrestně překročovat platné zákony. (Potlesk.)

Rozpočtová kapitola ministerstva spravedlnosti byla výbory posouzena příznivě. V samostatném soudním aparátu se udály veliké osobní změny. Jak aparát soudců, tak i aparát prokurátorů byl omlazen a doplněn absolventy právnické školy pracujících. Rodinné právo bylo přizpůsobeno změněným poměrům. Další reformy v občanském právu a podobně se připravují v duchu naší ústavy. Zapojení zástupců pracujících v přípravách nových zákonů se plně osvědčilo a svědčí o novém duchu i v tomto ministerstvu.

Budovatelské úspěchy, kterých jsme dosáhli v tak krátké době, jsou předmětem nenávisti proti naší republice u vládců kapitalistických imperialistických států. Naše cesta k socialismu revolucionuje masy pracujících v kapitalistických státech. Proto, i když si horoucně přejeme míru a provádíme velkorysou mírovou výstavbu, nezapomínáme ani na naši armádu. Armáda přestala být nepolitickým, od lidu odděleným tělesem. Stala se armádou lidovou. Její politickou ideologií se stal marxismus-leninismus. Správnou kádrovou politikou byl posílen velitelský sbor důstojníky oddanými republice a jejímu pracujícímu lidu. Naše armáda využívá všech skvělých zkušeností slavné sovětské Rudé armády, aby tak byla hodna stát po jejím boku kdykoliv připravena hájit naši drahou vlast.

Problém vnitřní bezpečnosti je těsně spjat s našimi úspěchy a s vývojem mezinárodní situace. Naše výstavba socialistického státu se uskutečňuje v období zostřeného třídního boje. Poražená reakce domácí a zkrachovaná emigrace ve spolupráci se zahraniční reakcí neustále posílají na naše území diversanty a vrahy, aby se pokoušeli o teroristické činy, vraždy, požáry a tím otravovali a zneklidňovali náš lid a brzdili naši mírovou výstavbu. Boj s těmito rozvratníky a zločinci vede SNB, a to se zdarem. I SNB byl omlazen příslušníky z řad dělnické třídy a drobných zemědělců. Díky jejich obětavosti, pramenící z jejich vysokého třídního uvědomění, byly zneškodněny a budou i v budoucnosti zneškodněny všechny pokusy domácí i cizí reakce o zvrat.

Zabezpečení naší republiky na poli zahraniční politiky jasně naznačil president republiky Klement Gottwald takto: "Ruku v ruce s naší pokojnou výstavbou půjde naše zahraniční politika, směřující k udržení míru a zabezpečení státní nezávislosti republiky. I zde je směr naší politiky jasný a nedvojsmyslný. Známe své přátele a víme, na koho se můžeme spolehnout v dobrém i zlém. Je to především nás velký osvoboditel a spojenec - SSSR - a náš velký přítel - generalissimus Stalin. (Potlesk.) Mimo Sovětský svaz budeme své přátelské hospodářské a politické vztahy rozvíjet i se zeměmi lidové demokracie, které podobně jako my byly osvobozeny sovětskou armádou a podobně jako my budují socialismus."

Náměstek předsedy vlády a ministr zahraničních věcí s. Viliam Široký prohlásil, že "čím větší budou naše úspěchy ve výstavbě socialismu, tím víc poroste význam naší republiky a tím silnější bude naše republika navenek. Čím větší budou naše úspěchy na cestě k socialismu, tím víc budeme platnou složkou velkého tábora míru." Proto základem naší politiky je další smělá cesta kupředu k vybudování socialismu v naší vlasti.

V debatě bylo poukazováno na nutnost politického školení zaměstnanců ministerstva zahraničí, dále na diplomaticko-politické školení internátní a na nutnost vychovat si diplomaty z příslušníků dělnické třídy. Dále byl vyzdvihnut význam Československého ústavu zahraničního a Československého ústavu pro studium mezinárodních otázek.

Otázky týkající se kapitoly ministerstva financí a všeobecné pokladniční správy byly shrnuty do ostatní problematiky. Byly zdůrazněny zásady účelné úspornosti ve státní správě a národních výborech, jakož i u státních a národních podniků. Dále význam rozpočetnictví, význam kontroly korunou a význam stanovení kmenového jmění, výchozích bilancí a majetkových změn u jmění národních podniků. Rovněž změna ve funkci ministerstva financí, které se přeměnilo z orgánu byrokratické státní vrchnosti na řídicí národohospodářsky orgán, byla s povděkem výbory kvitována.

Při projednávání kapitoly NÚKÚ a NKD bylo vysloveno výborem přání, aby v dohledné době došlo k odstranění dvojkolejnosti v nejvyšší státní kontrole. Orgán nejvyšší státní kontroly má být rovněž přebudován organisačně tak, aby zvládl nové úkoly a má být veden duchem odpovídajícím naší nové politické a hospodářské situaci, naší cestě k socialismu.

Paní a pánové, kapitola President republiky a kancelář presidenta republiky byla výborem odhlasována manifestačně a tak byla dokumentována úloha presidenta republiky, úloha prvního dělníka a hospodáře. Jeho obezřetné řízení státní politiky mu zabezpečuje úctu a lásku nás všech. (Potlesk.)

Debata o kapitole Předsednictvo vlády a Předsednictvo sboru povereníků podtrhla význam těchto orgánů a jejich skutečnou spjatost s lidem a jejich služby lidu. Byl vyzdvihnut ten fakt, že jak president, tak i předseda vlády jsou věrnými a vynikajícími syny dělnické třídy. Proto také požívají úcty a lásky všeho pracujícího lidu.

Rozpočty Národního shromáždění a Slovenské národní rady byly diskutovány s hlediska sebekritiky. Poslanci jako zástupci lidu přinášejí jestě málo zkušeností ze své práce dole a málo uplatňují při tvorbě zákonů přání lidu. Zákony, které usnášejí, také málo masám vykládají a málo je popularisují.

Paní a pánové, zbývá ještě několik formálních slov. Výborových schůzí se konalo 16 a trvaly 96 hodin 35 minut, t. j. o 19 hodin 20 minut déle než loni. V diskusi promluvilo 199 řečníků, 19 členů vlády a 5 povereníků, dále předseda NÚKÚ a předseda NKD. Je to tedy o 50 řečníků více než loni a ukazuje to, s jakou pečlivostí byl náš státní rozpočet projednán.

Výbory již konstatovaly, že návrh státního rozpočtu je výsledkem dobré a svědomité práce celé vlády. Dovolte tedy, abych poděkoval naší vládě za její dobrou práci. (Potlesk.) Současně děkuji i ministru financí. (Potlesk.) Dále děkuji rozpočtovému odboru ministerstva financí a všem rozpočtovým pracovníkům ministerstev a ostatních centrálních úřadů, kteří se na jeho sdělání podíleli. Dále děkuji předsednictvu NS, všem pánům předsedům výborů, dílčím zpravodajům a členům výborů za jejich vzornou spolupráci. Děkuji i stenografům a ostatním zaměstnancům NS, děkuji i novinářům za jejich popularisaci státního rozpočtu.

Rozpočet je dobrým rozpočtem, je nástrojem k uskutečňování naší cesty k socialismu, a proto jej doporučuji k přijetí tak, jak byl jednomyslně přijat ve znění zprávy výborové. (Dlouho trvající potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Přistoupíme k rozpravě. Ke slovu jsou přihlášeni tito řečníci: posl. Valo, dr Klinger, Bohuš, Pospíšil Ant., Mjartan a David.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, kterým je pan posl. Valo.

Posl. Valo: Slávna snemovňa, panie a páni!

Náš rozpočet druhého rozhodujúceho roku Gottwaldovej päťročnice sa prejednáva za búrlivého rozmachu nášho budovania. Náš priemysel rastie ako do svojej šírky, tak aj denne sa zlepšuje akosť vyrobených predmetov. Prvý rok päťročnice bol splnený s úspechom. Rozpočet na rok 1949 bol nielen aktívny, ako bolo predpokladané, ale skončil pomerne dobrým prebytkom.

I dnes sa nám predkladá rozpočet vyrovnaný, napriek tomu vyrovnaný, že na investície je v rozpočte pamätané viacej než 40 miliardami Kčs, to znamená, že z bežného rozpočtu kryjeme investície päťročného plánu. Isto každý musí uznať, že si počíname ako dobrí hospodári. Ako často sme za minulej republiky počuli slová, že žijeme nad pomery. Vždy, keď bolo treba dávať nejakú omrvinku na sociálne ciele, vždy sa dokazovalo, že sa žije nad pomery a pretože si nemôžeme dovoliť ešte nejaký luxus, dávať na sociálne ciele. Áno, boli u nás ľudia, ktorí nad pomery žili, ale práve tí, čo žili nad pomery, vytýkali podpory v nezamestnanosti ako nadmerné rozhadzovanie štátneho majetku. Pravda nehovorili tak, keď sa jednalo o financovanie bánk, odpisovanie miliónových daní a pod.

Nebude na škodu, keď si v rokovaní o rozpočte pripomenieme niektoré skutočnosti, ako hospodárila kapitalistická vláda a ako by to bolo vyzeralo i dnes, keby táto trieda bola zostala pri moci. Dnes, päť rokov po vojne, zápasíme s nedostatkom pracovných síl. Päť rokov po prvej svetovej vojne mali sme 300.000 nezamestnaných v našej republike. Ale dovoľte mi, aby som demonštroval pomery, aké boly päť rokov po svetovej vojne na Slovensku. Na Slovensku v roku 1924 mali sme 48.000 nezamestnaných. Odmontované boly Krompachy, odmontované železiarne vo Zvoleni, zastavené a odmontované železiarne v Trnave, zastavený a odmontovaný jediný závod v Lučenci. Za krátkych päť rokov vedela buržoázia urobiť zo Slovenska a vytvoriť pre slovenský pracujúci ľud priamo bezvýchodnú situáciu. Päť rokov po prvej svetovej vojne sme mali za sebou už krvavý Komárov, Krompachy, kde tiekla robotnícka krv. A predsa sa nenechá ani zďaleka srovnať škoda, ktorú sme utrpeli v tejto vojne, s tým, čo bolo urobené v prvej svetovej vojne. V poslednej vojne v republike hospodárili Nemci, a to stálo nielen majetok, ale i ťažké straty na životoch. Posledná svetová vojna sa prehnala cez celé naše územie a zapríčinila miliardové škody. O hrúzach prvej svetovej vojny sme len čítali v novinách, o zničených dedinách a útrapach ich obyvateľstva. A napriek všetkému môžeme sa dnes, päť rokov po druhej svetovej vojne, pochváliť tým, že máme vyrovnaný rozpočet, ktorý dáva na investície vyše 40 miliárd. Nemáme ani jedného nezamestnaného, ba naopak nedostatok pracovných síl.

A ako to vyzerá u nás na Slovensku, aký radostný obraz poskytuje dnes, päť rokov po vojne, naše Slovensko? Za krátkych päť rokov máme Bučinu, Brezno, Púchov, Martin, Liptovský Sv. Mikuláš, Čadcu, Oravu, Kysucké Nové Mesto. To sú miesta, kde za krátkych päť rokov vyrástol slovenský priemysel. Desiatky tisícov nových robotníkov nachádza tam svoju obživu, stály a slušný zárobok. A toto sme vybudovali za situácie, kedy sme museli dať desiatky miliárd na odstránenie vojnových škôd. My môžeme ozaj na Slovensku hovoriť, že sa stal zázrak. Áno, takéto zázraky môže robiť oslobodený ľud, k takýmto úspechom dovedie cesta budovania socializmu. K takovýmto úspechom môže prísť národ, keď je vedený komunistickou stranou, keď je vedený Gottwaldovou cestou podľa slávneho príkladu, Sovietskeho sväzu. (Potlesk.)

Podívajme sa, ako to vyzerá v kapitalistických štátoch, ktoré pritom používajú dobrodenie Marshallovej pomoci. Francúzsko isto má lepšie hospodárske podmienky, je prímorskou zemou, je zemou so 40 mil. obyvateľov, má teda podmienky nepomerne ľahšie než Československo. Zatiaľ čo my máme vyrovnaný rozpočet, Francúzsko dosahuje deficitu, ktorý sa vyslovuje priamo astronomickou číslicou. Toto Francúzsko má 400.000 nezamestnaných. Drahota vo Francúzsku stúpa a stúpla už päťnásobne, zatiaľ čo mzdy stúply len trojnásobne. A výsledok - bieda a nespokojnosť, teror proti pracujúcim. Pritom Francúzsko už dnes nie je pánom svojej zeme, dnes je úbohým služobníkom amerického kapitálu. Tak to vyzerá v zemi, kde kapitalizmus zostal pri moci.