Rovněž vládním nařízením mohou být odlišně upraveny zaopatřovací příspěvky v době zvýšeného ohrožení státu. O tom pojednává šestá část zákona.

Poslední, a to sedmá část konečně obsahuje ustanovení trestní, společná, přechodná a závěrečná.

Osnovou se provádí také konečná unifikace předpisů této věci se týkající, a tak nová úprava, jednotná a jednoduchá, nastoupí na místo dřívějších 28 různých zákonů, nařízení a vyhlášek, jež dosud platily. Třebaže vládní návrh předpokládá na mnoha místech prováděcí předpisy, přesto bude možno tohoto zákona ihned v den jeho účinnosti používat v praxi, neboť dokud vláda nevydá příslušné prováděcí nařízení, bude postupováno přiměřeně podle dosavadních předpisů vztahujících se na věci, které mají být upraveny nařízením.

Podal jsem jen nejstručnější přehled hlavních ustanovení zákona, ale již z toho jest patrno, o jak významný zákon jde. Napomáhá-li služba v armádě v kapitalistických státech v době míru k zakrývání nezaměstnanosti, avšak na druhé straně vhání velký počet mladých lidí po propuštění z armády do existenční nejistoty, pečuje naše lidově demokratická republika o to, aby občané neztratili práva nabytá v pracovním poměru a aby se co nejdříve mohli vrátit po splnění občanské povinnosti ke své budovatelské práci. Dává tak jednak morální, jednak i hmotnou podporu svým obráncům, zároveň však tím přispívá i k výstavbě naší vlasti a k upevnění míru.

Vzpomeňme si jen, jak to dříve vypadalo, když naši mladí lidé, a především dělníci, nastupovali do vojenské, jak se tenkráte říkalo, presenční služby. Co tu bylo obav, jak to bude se zaměstnáním po návratu z vojny, jak tisíce a tisíce mladých lidí, splnivších svou vojenskou povinnost, bloudilo bez zaměstnání a bez práce, zatím co ti šťastní, kteří nebyli odvedeni, zasedli pěkná místa, začal jim běžeti postup i kariéra. A ještě hůře na tom byli ti, kdož byli živiteli rodin, ať už šlo o presenční službu nebo o záložnické cvičení. Jejich rodinní příslušníci po dlouhém úředním řízení dostali povětšině hodně opožděně pár krejcarů, které byly spíše almužnou než vyživovacím příspěvkem.

Tomu všemu je dnes konec. Občan povolaný k branné službě či výkonům zůstává plnoprávným občanem, není deklasován a není také snižována životní úroveň jeho rodiny, může s klidem a bez obav nastoupit svoji brannou povinnost, může až do posledního termínu k jejímu nástupu bez obav a v klidu pracovat na svém občanském pracovišti a stejně tak bez obav se bude vracet po splnění své služby v branné moci na své staré pracoviště v občanském povolání. Bude bez obav o svoji rodinu, o své drahé, neboť bude vědět, že i za jeho nepřítomnosti bude postaráno jak o jejich výživu, tak i o zdraví. A také proto bude bez obav, že bude vědět, že dnes o potřebnosti jeho rodiny, o jejím zabezpečení nebudou rozhodovat zkostnatělé byrokratické aparáty, ale že vše potřebné rychle a ihned zařídí samy lidové orgány, jeho spoluobčané, kamarádi z práce, kteří zasedají v národních výborech.

Vítáme tento zákon nejen jako významný čin sociální - v důvodové zprávě je podrobný rozbor všech zlepšení proti dřívějšímu i dnešnímu stavu, jež přináší - ale vítáme jej také jako opatření k posílení brannosti našeho státu a vítáme jej i jako cenný příspěvek k mírovému úsilí. V myšlence zachování míru se sjednocuje celý národ a nejen u nás a v zemích lidových demokracií v čele se Sovětským svazem, ale i na celém ostatním světě sílí myšlenka míru a boje proti válce. Myšlenku tu je třeba podepříti také projevem vůle a odhodlání mír a pokoj si udržet.

Proto také máme svoji armádu a proto také musíme zabezpečovat ty, kdož v případě potřeby budou povoláni k obraně vlasti a k obraně míru. Proti nikomu neútočíme, na nikom nechceme nic dobývat, ale na svoje si sáhnout nedáme a budeme se bránit proti každému útočníku a rušiteli míru. A těm, kteří tuto povinnost a službu budou konati, musíme zabezpečit plné zhodnocení této jejich povinnosti.

Proto doporučuji jménem výboru sociálně-politického a zdravotnického, výboru branného a bezpečnostního, jakož i výboru rozpočtového, aby Národní shromáždění osnovu zákona schválilo v tom znění, jak ji schválily tyto výbory. (Potlesk.)

Místopředseda Richter:

Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vojanec: Nemám.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 3. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého bodu pořadu, jímž je

4. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 446) o dani ze samostatné činnosti (tisk 462).

Zpravodajem je posl. Štěpánek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpánek: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Předloženou osnovou zákona o dani ze samostatné činnosti spolu se současně předloženou osnovou zákona o dani z literární a umělecké činnosti dobudovává se dále naše berní reforma. Obě osnovy uzavírají okruh daní z pracovního důchodu, zvaných tak proto, že zdaňují příjmy plynoucí výhradně nebo převážně z poplatníkovy práce. Z těchto daní z pracovního důchodu byly dosud uzákoněny daň ze mzdy, daň zemědělská a daň živnostenská.

Dani ze samostatné činnosti budou podrobeny osoby ze všech zbývajících druhů povolání, zaměstnání nebo činností, u nichž je možno mluvit o důchodu z práce a u nichž nechceme výsledky jejich činnosti kvalifikovat také jako výsledek působení kapitálu. Takovéto činnosti, na jejichž výsledky působí do značné míry momenty kapitálové - výroba, řemeslo, obchod, doprava, zasilatelství a pohostinství - budou podrobeny dani podnikové.

Dani ze samostatné činnosti budou podléhat v prvé řadě osoby provozující t. zv. svobodné povolání, jako na př. advokáti, architekti, civilní inženýři a geometři, lékaři, pokud jde o jejich příjmy ze soukromé ordinace, zvěrolékaři, notáři a pod.

Také literáti, umělci a vědci budou svými příjmy z literární, umělecké a vědecké činnosti podléhat dani ze samostatné činnosti, avšak jen tehdy, požádají-li, aby jejich příjmy byly touto daní zdaněny.

Na vyměřenou daň ze samostatné činnosti bude poplatníku započtena daň z literární a umělecké činnosti, která byla z jeho honorářů při jejich výplatě sražena plátcem. Rozdíl se poplatníku vrátí, poněvadž za vyměření daně ze samostatné činnosti bude poplatník žádat jen tehdy, bude- li tato daň pro něho výhodnější než daň z literární a umělecké činnosti.

Základem daně ze samostatné činnosti bude čistý příjem, t. j. příjmy plynoucí poplatníku ze samostatné činnosti po odečtení vydání souvisících se samostatnou činností. Jsou-li o samostatné činnosti vedeny účetní zápisy, zjistí se základ daně podle zásad platných pro podnikové početnictví. Základ daně nesmí však činiti méně než 30% nákladu na mzdy. Tímto ustanovením přihlíží návrh zákona k větší výdělečné a tím i k větší platební schopnosti poplatníků, kteří zaměstnávají cizí osoby.

Bylo už řečeno, že daň ze samostatné činnosti patří zásadně do skupiny daní z pracovního důchodu. Proto se při vyměření daně, resp. při stanovení základu daně přihlíží k rodinným a sociálním poměrům poplatníkovým, které mají vliv na jeho výdělečnou a platební schopnost, podobně jako je tomu u ostatních daní z této skupiny. Avšak na rozdíl od daně ze mzdy, zemědělské a živnostenské daně je u daně ze samostatné činnosti zúžen okruh osob, které lze uznat za příslušníky domácnosti. Snížení daně z důvodů rodinných a sociálních poměrů poplatníkových se poskytuje tím, že se základ daně sníží o určité pevné částky. Daň se nevyměří, nepřesáhne-li základ daně po uvedeném snížení 15.000 Kčs.

Pokud se týče sazby daně, nutno uvážit, že na tvoření důchodu, který plyne ze samostatné činnosti, nemá vliv jedině a výhradně poplatníkova práce, nýbrž že zde působí též určité momenty kapitálové. Proto bylo nutno stanovit zatížení výše než u daně ze mzdy. Daň ze samostatné činnosti je progresivní. Až do základu 120.000 Kčs odpovídá sazbě daně ze mzdy, od tohoto základu výše však prudce stoupá. Maximum daňového zatížení činí až 95%.

Poplatník je povinen daň ze samostatné činnosti si sám vypočíst a zaplatit ji finančnímu referátu ONV do 31. ledna po rozhodném roce. Do téže lhůty je povinen podat přiznání k dani. O tom, kolik na dani vyměřil ONV, bude poplatník zpraven platebním výměrem.

Výnos daně ze samostatné činnosti se odhaduje na 80 - 100 mil. Kčs a lze jej pouze velmi zhruba odhadnout. Poměrně nízký výnos daně je odůvodněn tím, že okruh poplatníků této daně se stále zmenšuje.

Návrh zákona má za účel upravit zdanění všech příjmů, které plynou převážně z poplatníkovy práce, pokud nepodléhají dani ze mzdy, zemědělské nebo živnostenské a pokud se na jich tvorbě nezúčastní vedle práce ve větší míře též momenty kapitálové. Daní ze samostatné činnosti se sleduje též zatlačování kapitalistických prvků, a to především prudkou progresí daňové sazby při základu převyšujícím 120.000 Kčs, omezením okruhu příslušníků domácnosti, na něž se poskytuje snížení základu daně, a ustanovením, že základ daně nesmí být nižší než 30% mezd cizích osob zaměstnaných při vykonávání samostatné činnosti. Důvodem, proč při základu do 120.000 Kčs upouštíme od důsledného sledování této zásady, jest okolnost, že této dani budou, jak shora řečeno, podléhat také lékaři, provozující soukromou praxi. Za dnešního stavu léčebné péče je zájem na tom, aby lékaři provozovali léčebnou péči v soukromých ordinacích, dokud nebude možno provádět léčebnou péči všeobecně ve veřejných ústavech a ambulatoriích.

Nová daň odstraní některé nelogičnosti. Jednu z těchto nelogičností řeší § 8. Podle zákona o přímých daních se uznávaly za odčitatelné pouze takové ztráty, které nastaly jen v souvislosti s provozováním podniku. Když na př. vypukl požár, jehož příčinou bylo krátké spojení, byla škoda, způsobená požárem, uznána za odčitatelnou. Když však požár byl způsoben bleskem, neuznávala se škoda tímto požárem vzniklá za odčitatelnou. Nová osnova tuto nelogičnost odstraňuje tím, že za odčitatelnou uznává každou škodu způsobenou jakýmkoliv způsobem, pokud tato škoda nastala na majetku sloužícím vykonávané samostatné činnosti.

Jedním z typických povolání, podrobených nové dani ze samostatné činnosti, jsou advokáti. Nechci se zde šířit o tom, co byli advokáti za kapitalismu. Předseda vlády s. Zápotocký řekl v září 1949 na manifestačním sjezdu čs. právníků, že úkolem advokátů v kapitalistickém podniku bylo nalézt cestu, aby mohl kapitalista krást a nebyl za to zavřen. Úkolem advokátů bylo najít právní podklad pro co největší vykořisťování a vytváření co největší nadhodnoty a stejně i pro okrádání státu v zájmu zvýšení kapitalistického zisku. Jak byla advokacie v dobách minulé republiky zprofanována, o tom svědčilo rčení našeho pracujícího lidu: Advokacie - to je koncesovaná zlodějna.

Dnes, v našem budovatelském úsilí, nemohou již být advokáti nástroji vykořisťovatelské třídy. Jejich povinností je zúčastnit se na budování nových hodnot, nových forem společnosti a právní předpisy vykládat tak, jak to nejlépe odpovídá zájmům pracujícího lidu. Podle zákona o advokacii, advokátního řádu z 22. prosince 1948, č. 322 Sb., jsou advokáti povinni přispívat k zachování a upevnění lidově demokratického právního řádu a napomáhat státním orgánům při provádění zákonů. Podle § 16 advokátního řádu je advokát povinen odvést všechny platy přijaté při provozování advokacie krajskému sdružení advokátů, které z nich periodicky rozděluje advokátům odměny. Odvodem všech přijatých platů krajskému sdružení, jehož členem musí být každý advokát, je znemožněno, aby advokát hromadil nadměrné příjmy ze své činnosti. Odměny, které advokát dostává za svou činnost od krajského sdružení advokátů, jsou pak jeho příjmem podrobeným dani ze samostatné činnosti.

Jiným povoláním, spadajícím pod zákon o dani ze samostatné činnosti, jsou daňoví a hospodářští poradci. Jde o činnost v oboru různých účetních, bilančních, revisních, organisačních, důvěrnických a podobných kanceláří, dále o poradní činnost v oboru daní, poplatků a jiných veřejných dávek.

Mezi těmito povoláními, která by měla být vykonávána jen osobami s vysokou odbornou a mravní úrovní a osobní spolehlivostí, vyskytovala se celá řada nekvalifikovaných příživníků a různých pokoutníků, jejichž jediným úkolem bylo, jak nejlépe a nejrafinovaněji krýt daňové defraudace kapitalistů. Provedením znárodnění a zatlačením zbývajících kapitalistů na nevýznamný zbytek zanikli i tito parasiti hospodářského života republiky. Existující daňové kanceláře se zpravidla zapojují na některý národní podnik, jemuž pomáhají při sestavování zahajovací bilance a při jiných početních pracích.

Byli lékaři, kterým slovo lidumil bylo cizí a kteří byli skvrnou mezi těmi, kdož chápali své povolání jako jedno jistě z nejodpovědnějších tak, jak chápáno být má, t. j. pomáhat těm, kteří trpí a lékařské pomoci potřebují. Byli lékaři, kterým se stalo jejich povolání prostředkem k nadměrnému nabývání majetku a kteří nepochopili smysl a úkol, před který je jejich opravdu čestné povolání postavilo. Na druhé straně bylo mnoho mladých lékařů, zaměstnaných v nemocnicích, kteří za velmi těžkou a vyčerpávající práci byli velmi špatně placeni. Na tyto mladé lékaře pamatuje nový platový zákon, který napraví chyby minulosti. V naší lidově demokratické republice není místa pro žádného, kdo by chtěl ještě dnes být lehko živ na úkor cizí práce. Lidi toho druhu, o kterých jsem mluvil, nemůžeme potřebovat, třeba by byli diplomovaní. Budeme si však velice vážit těch, kteří jdou s lidem, kteří chtí a budou pomáhat při výstavbě nové republiky, v tomto případě těch právníků a lékařů, kteří pochopili, kde je jejich místo.

Daň ze samostatné činnosti bude důležitým instrumentem k postižení nadměrných příjmů těch osob, kterým dosavadní daňové zákony dávají možnost různých způsobů daňového úniku. Mám na mysli především ta svobodná povolání, která se dosud nezapojila do budovatelského programu socialismu a snaží se vegetovat mezi doznívajícími zbytky kapitalismu.

Nová daň bude jistě přijata naší veřejností - pracujícím lidem - s porozuměním. Správné zásady této daně měli by pochopit - a věřím, že pochopí - také ti, kterých se týká a kdož to myslí s budováním socialismu, a tím štěstí a blahobytu veliké většiny národa, doopravdy.

Rozpočtový výbor projednal tento vládní návrh zákona ve své schůzi dne 10. května t. r. a doporučuje jej ke schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Richter (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Štěpánek: Nemám.

Místopředseda Richter: Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 4. bod pořadu.

Přerušuji schůzi do 13 hod. 30 minut.