Novou úpravou pojištění stávají se fondy pro podporu při úrazech motorovými vozidly zbytečnými, neboť napříště nebude případu, který by nebyl pojištěn, a proto se fondy ruší.

Zákon je rámcový a vláda vydá nařízením podrobnější předpisy.

Ústavně-právní výbor projednal ve své schůzi konané dne 11. května 1950 vládní návrh zákona tisk 449, po provedené diskusi přijal osnovu se změnami uvedenými ve zprávě tisk 465 a usnesl se doporučit takto změněnou osnovu zákona plenu Národního shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá. Má pán zpravodajca nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Havel: V § 24 odst. 1 řádka 3 je nutno za citaci § 11 vložit číslo 20 a oddělovací čárku, takže 1. odstavec bude zníti: "Tento zákon nabude účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením, avšak s výjimkou ustanovení §§ 10, 11, 20, 22 a 23 odst. 3, která nabývají účinnosti dnem 1. července 1950."

Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu. Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej, s opravami práve uvedenými p. zpravodajcom, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 7. bod poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu ôsmeho bodu poriadku, ktorým je

8. Zpráva výborov hospodárskeho a ústavno-právneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 448) o úprave podnikania v silničnej doprave (tlač 468).

Zpravodajcom je posl. Josef Černý. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Jos. Černý: Pane předsedo, páni ministři, paní a pánové!

Hospodářský výbor Národního shromáždění projednával vládní návrh zákona tisk 448 o úpravě podnikání v silniční dopravě ve schůzi dne 10. května t. r.

Osnova tohoto zákona, který je přirozeným a nutným doplňkem našeho hospodářského plánování, soustředila na sebe v hospodářském výboru velkou a podnětnou pozornost. Tento zájem je důkazem, že úměrně, jak roste a vyvíjí se naše hospodářské plánování, roste o ně i zájem všech zastupitelských orgánů našeho lidu.

Při projednávání osnovy byl v hospodářském výboru vedle odborných expertů ministerstva dopravy přítomen i pan ministr dopravy Petr, který se několikrát zúčastnil debaty, ochotně odpověděl na vznesené dotazy a objasnil stanovisko svého resortu k vládnímu návrhu zákona.

Do debaty zasáhla velká většina členů výboru, někteří z nich i několikrát, a jednání o osnově trvalo 3¹/₂ hodiny. A toto třiapůlhodinové projednávání osnovy je potvrzením, že se naše zákony tvoří po značných diskusích, do nichž zasahují členové všech stran Národní fronty, jsouce prodchnuti jednou snahou, snahou tvořit nejlepší zákony pro blaho našeho pracujícího lidu.

Paní a pánové! Doprava je nervem našeho hospodářství, na jehož organisaci a výkonech závisí zejména naše výroba a plnění jejího plánu.

Předním požadavkem na dopravu je její hospodárnost, t. j. vysoká produktivita výkonů, nemá-li doprava zatěžovat svými výdaji životní míru našeho lidu více, než je nezbytně nutné.

Toho všeho si je vědom návrh zákona, a proto vyhražuje silniční dopravní podnikání, t. j. provozování silniční dopravy, určené pro obecné dopravní potřeby, výlučně národnímu dopravnímu podniku a komunálním podnikům. Nepřipouští tedy mezi oprávněné ani lidová družstva, což nutno považovat za správné, neboť družstva by byla v silniční dopravě elementem rušícím jednotný dopravní systém a zmenšujícím i zásadní principy socialistické. Jejich zřizování z nynějších autodopravců, kteří si většinou jezdí sami, anebo jezdí jejich rodinní příslušníci, a nemají cizích zaměstnanců, bylo by zřizováním pseudodružstev.

Nerušený přechod do vyšších forem socialistického podnikání, t. j. buď do národního podniku ČSAD nebo do podniků komunálních, zajišťuje vládní návrh tím, že dosavadním oprávněným soukromým podnikatelům ponechává možnost provozu dále, ovšem jen dopravy, která nepodléhá znárodnění. Vládní návrh ovšem neponechává na pochybách, že tato doprava se postupně začlení do vyšších forem socialistického podnikání, a že jde tedy jen o ustanovení přechodného rázu.

Za dopravu pro vlastní potřebu, ku které není zásadně zapotřebí povolení, se považuje i doprava závodová; zákon tedy nevyhražuje nějaký monopol celé silniční dopravy jen národnímu podniku ČSAD nebo podnikům komunálním, nýbrž počítá s další funkcí dopravy závodové. Bylo by ovšem nedostatkem zákona, kdyby neumožňoval regulaci i tohoto úseku dopravního, jestliže by se jevil s hlediska celku nehospodárným.

Vcelku bych vládní návrh ve stručnosti charakterisoval takto: vládní návrh představuje nesporně účinný a potřebný instrument pro úpravu vlastního silničního dopravního podnikání i ostatní silniční dopravy, instrument odpovídající naší politické generální linii i socialistickým zásadám hospodárnosti, umožňující zvýšení produktivity. Je zpracován rámcově podle moderních legislativních zásad, při tom však jasně a otevřeně řeší hlavní problémy regulace silniční dopravy, kterou v podrobnostech provede vláda nařízením a dalšími opatřeními. Je základnou, zajišťující socialismus v dopravě i v tom smyslu, že tvoří mohutný dopravní systém, jednotný provozně, tarifně i přepravně, oproštěný od individualistického sobectví jednotlivých soukromých podnikatelů a schopný proto sloužiti pospolitosti našeho pracujícího lidu. Spolu s vládním návrhem o provozu na veřejných silnicích, který byl právě teď Národním shromážděním odhlasován, představuje vládní návrh zákona o úpravě podnikání v silniční dopravě základ již tak potřebné a tak často žádané celkové moderní kodifikace dopravního práva v sektoru silničním. Je to konečně zákon doplňující řadu zákonů umožněných vítězstvím pracujícího lidu, který ve velmi důležité složce našeho hospodářství uplatňuje socialistickou zákonitost, a to k prospěchu všeho našeho lidu.

Vedle výboru hospodářského projednal osnovu tohoto zákona důkladně i výbor ústavně-právní, který provedl přesnou formulaci změn přijatých výborem hospodářským, a to tak, jak jsou patrny ze znění osnovy otištěné v tisku 468.

Jménem výboru hospodářského a výboru ústavně-právního doporučuji slavnému Národnímu shromáždění, aby schválilo osnovu zákona ve znění uvedeném v tisku 468. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Má pán zpravodajca nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. Josef Černý: Nemám.

Podpredseda Valo: Pristúpime k hlasovaniu. Keďže niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 8. bod poriadku.

Budeme prerokovávať deviaty bod poriadku, ktorým je

9. Zpráva výborov hospodárskeho a ústavnoprávneho k vládnemu návrhu zákona (tlač 452) o telekomunikáciách (tlač 467).

Zpravodajcom je posl. Šimánek. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. Šimánek: Paní a pánové, soudruzi!

Předložená osnova zákona o telekomunikacích upravuje především zřizování a provozování telekomunikačních zařízení, t. j. telegrafů, telefonů, telekomunikací drátových i bezdrátových, elektrických návěštních zařízení a dále zařízení rozhlasových a televisních.

Navrhovaný zákon vynutil si především náš nový hospodářský řád, nová organisace státního aparátu a konečně i vývoj telekomunikační techniky. Dosavadní zákon o telegrafech z 23. března 1923, č. 60 Sb., měl vzhledem k vývoji poměrů u nás řadu nedostatků, které tímto zákonem o telekomunikacích se mají odstranit. Zákon je rámcový a počítá pro podrobnější úpravu věcí telekomunikačních s vládním nařízením a také i s opatřením příslušných úřadů.

Osnova stanoví směrnice pro úpravu věcí telekomunikačních s hlediska všeobecného. Změněné hospodářské a politické poměry si vyžadují, aby telekomunikační zařízení sloužila v daleko větší míře našemu úsilí o zřízení nové společnosti socialistické. Má také napomáhat zvyšování výrobnosti práce jako nutného předpokladu současného zvyšování životní úrovně našeho pracujícího lidu. Rovněž i správná činnost státního aparátu bez telegrafu, telefonu a radia nebyla by možná, stejně jako není ani obrana vlasti a její bezpečnost myslitelná bez těchto zařízení. To si vyžaduje, aby povolování a dozor nad všemi těmito zařízeními byl soustředěn v rukou státu. Vzhledem k účelnému plánování, hospodářskému provozu s hledisek celostátních a k ochraně před vzájemným rušením, hlavně v provozu radiovém, vystupuje zde jako koordinující složka poštovní správa. I když se pomýšlí pověřit orgány lidové správy prováděním některých úkolů z oboru telekomunikace, jako na př. agendu směřující k ochraně telekomunikací před rušením, povolána je Československá pošta, národní podnik, k výkonu činnosti podnikové a rozhodnutím ministra pošt může být pověřen podnik také prováděním některých úkolů veřejné správy. Jde tu o určitou obdobu zákona č. 151/1949 Sb., který dává poště novou organisaci, obdobnou organisaci národních podniků.

Vládní návrh zákona je značným přínosem v našich změněných hospodářských a politických poměrech k naší výstavbě socialismu. Uplatňují se tu ve značné míře prvky našeho hospodářského života a uplatňují se tu jako účelné plánování a hospodárnost. Tyto zásady byly základními směrnicemi tvůrců tohoto zákona a budou také jistě rozhodujícím činitelem při vydávání prováděcích předpisů o povolování telekomunikačních zařízení a při konkretním rozhodování o jejich povolení.

Dalším základním hlediskem osnovy je zájem o obranu a bezpečnost vlasti. Telekomunikační zařízení jsou nepostradatelným pomocníkem. lidových orgánů, ale v rukou nepřátel státu a jeho lidově demokratického zřízení by se mohla snadno stát nebezpečnou zbraní. Proto vládní návrh zákona pamatuje na to mnohými ustanoveními, zejména pokud jde o kompetenci přesunu povolování vysílacích radioelektrických stanic pokusných a amatérských, zavedení povolovacího řízení a zrušení oprávnění k provozování těchto stanic udělených podle starého poštovního zákona. Ukázalo se nutným, aby SNB byl přímo zákonem oprávněn k zřizování a provozování vlastních telekomunikačních zařízení, dále aby povolování pokusných a amatérských vysílacích radioelektrických stanic bylo přesunuto do oboru ministerstva vnitra, aby povolovacímu řízení bylo podrobeno i pouhé přechovávání vysílacích stanic a aby byl zákon uveden v soulad se skutečným stavem v oboru rozhlasového podnikání.

Oprávnění ke zřízení a provozování telekomunikačních zařízení, nabytá podle dosavadního poštovního zákona, se ponechávají v platnosti s výjimkou vysílacích radioelektrických stanic, jež budou vyžadovat nového povolení.

Předložená osnova vytváří dlouho žádaný podklad pro právní ochranu telekomunikací před rušením. Týká se to hlavně početné řady posluchačů rozhlasu, kteří provedení tohoto ustanovení vřele uvítají.

Jinak vládní návrh zákona pamatuje i na vývoj techniky a zajišťuje, že zákon nebude po této stránce předčasně překonán. Přidržuje se také ustanovení mezinárodní smlouvy o telekomunikacích. Nevyžádá si zvýšení personální potřeby ani nebude mít za následek zvětšení státních výdajů.

Výbory hospodářský a ústavně-právní projednaly tento vládní návrh zákona a usnesly se doporučit jej Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Předseda Valo: Ku slovu sa prihlásil pán minister pošt dr Alois Neuman. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr dr Neuman: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Máte před sebou vládní návrh nového zákona o telekomunikacích. Návrh prošel intensivním meziministerským řízením, vládou a sněmovními výbory a mám proto právem za to, že je propracován co nejdůkladněji a co nejlépe. Dovolte mi, abych ještě dříve, než přikročíte k hlasování o tomto důležitém zákoně, řekl k němu několik slov.

Pokud jde o věcný rozsah platnosti, vztahuje se nový zákon na všechny telekomunikace. Pan zpravodaj, jemuž děkuji za jeho pěknou zprávu, vám pověděl, co všechno do telekomunikací patří. Dodal bych jenom tolik, že jsou to také i jiná zařízení, než ta, o kterých se pan zpravodaj zmínil, jež nám přinesl rychlý rozvoj radiotechniky poslední doby, na př. zařízení zajišťující provoz letadel, jako jsou moderní směrové a přistávací radiové majáky, anebo zařízení k řízení dopravních prostředků na dálku radiem nebo radarem.

Vládní návrh přihlíží náležitě k dnešnímu rozsahu a významu telekomunikací a chce být účinným nástrojem jejich hospodárné výstavby a provozu. Telekomunikační zařízení jsou dnes beze sporu naším nejdůležitějším prostředkem dorozumívacím. Telefon na př. proniká i do nejmenších míst, a do konce pětiletky, paní a pánové, nebude v Československu ani jediné obce bez telefonu. (Potlesk.) S upřímnou radostí mohu prohlásit, že máme již první kraj plně telefonisovaný. Je to kraj gottwaldovský. Do konce druhého roku Gottwaldovy pětiletky bude tak telefonisovaná i řada okresů ostatních krajů. (Potlesk.)

Do konce pětiletky rovněž vybudujeme moderní veřejnou telegrafní síť. Se světem nás dnes spojuje 13 evropských a 12 zámořských přímých radiových spojení. Naše rozhlasové vysilače šíří kulturu a politické uvědomění mezi miliony posluchačů rozhlasu doma i v cizině. Bez moderních telekomunikačních prostředků nelze si vůbec představit bezpečnou a přesnou dopravu železniční a leteckou. Bez telegrafu, telefonu a radia není myslitelný řádný chod moderního státního ústrojí a především není bez telekomunikací myslitelná bezpečnost státu.

Zařízení tak důležitá musí mít pochopitelně v rukou toliko stát, a i v případech menší důležitosti, kde je stát nemusí mít přímo v rukou, musí je přece jen řídit a musí kontrolovat zřizování a provoz takových zařízení. To je samozřejmé.

Telegrafní a telefonní sítě a vysílací zařízení radioelektrická jsou většinou zařízení nákladná a technicky složitá. Také jejich provoz bývá nákladný. Proto musíme pečovat a pečujeme o to, aby telekomunikační zařízení byla u nás zřizována a provozována co nejhospodárněji, aby nedocházelo k duplicitě investic nebo služeb.

Všechny tyto zásady má vládní návrh zákona na mysli. Zdůrazňuje zejména, že i v oboru telekomunikací se musí uplatnit plánovitost a hospodárnost, jež jsou vedoucími myšlenkami socialistického hospodářského života, a dbá různými ustanoveními o to, aby jak třídní, tak kterýkoliv jiný nepřítel nemohl zneužít telekomunikačních zařízení proti zájmům lidu, proti zájmům státu a proti zájmům budujícího se socialismu.