Prostředků ke splnění tohoto úkolu, který má také neobyčejný význam výchovný, je celá řada, a dovolte, abych u předložených osnov zákona vyzdvihl jen dvě, které u nich docházejí zvláštního výrazu. Je to především skutečnost, že tyto zákony od počátku vznikaly v pracovním kolektivu, v němž byli zástupci pracujících, a za druhé je to jejich jasná a srozumitelná mluva.

Osnovy nových trestních zákonů, ať hmotných nebo procesních, přispějí významnou měrou k posílení myšlenky lidově demokratické zákonnosti.

Jménem klubu Čs. strany socialistické prohlašuji, že budeme pro předložené osnovy hlasovat. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ďalším rečníkom je p. posl. dr Štefánik. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. dr Štefánik: Slávne Národné shromaždenie, panie a páni!

Po dôkladnom prerokovaní na najširšej politickej i odbornej základni prerokovávame dnes v Národnom shromaždení osnovu trestného zákona a trestného zákona správneho a osnovy zákonov o trestnom konaní súdnom a o trestnom konaní správnom. Je to legislatívny krok prvoradého politického a právneho významu, ktorého dôležitosť iste plne vystihly prejavy pánov ministrov spravodlivosti a vnútra a pánov zpravodajcov. V debate o týchto osnovách prichodí nám preto osobitne vyzdvihnúť niektoré významné nové prvky, ktoré prinášajú nové zákony do nášho právneho poriadku, objasniť si tie otázky, ktoré sú pri prerokovávaní týchto zákonov osobitne dôležité.

V tejto súvislosti chcem sa zaoberať otázkou, akým spôsobom majú tieto zákony zabezpečiť ochranu socialistickej výstavby v Československej republike.

Pojem socialistickej výstavby má v našom pojatí skutočne široký rozsah. Rozumieme tým rozvoj všetkých materiálnych predpokladov, ktoré majú urýchliť cestu k socializmu, a súčasne rozvoj všetkých prostriedkov, ktoré majú tvorbu týchto materiálnych hodnôt umožniť a podporovať.

Socialistickou výstavbou je teda predovšetkým zvýšená budovateľská činnosť na všetkých úsekoch nášho hospodárstva, je to budovanie socialistického priemyslu, sú to nové formy poľnohospodárstva, je to zvyšovanie produkcie i produktivity všetkých odvetví výroby. Je to zlepšovateľské i údernické hnutie, a vôbec sú to všetky nové formy práce, vyplývajúce z nového pomeru pracujúceho človeka k práci.

Socialistickou výstavbou je popri rozvoji materiálnych prostriedkov aj rozvoj socialistickej kultúry, jeho umožňovanie stavbou nových škôl, učilísk, divadiel a kín, nových kultúrnych ustanovizní. Je to zároveň rozvoj kultúrnej, umeleckej, vedeckej, hudobnej a literárnej tvorby, vyvolaný socialistickým prúdením a smerujúci k napomáhaniu napredovania socializmu.

Socialistickou výstavbou je nový, etický náhľad na manželstvo, nový postoj k rodine, nové poslanie rodiny ako základnej složky tvoriacej sa novej spoločnosti.

A socialistickou výstavbou je, panie a páni, aj prebudovanie, prevrat a dobudovanie celej nadstavby hospodárskych pomerov, teda predovšetkým prevrat svetonáhľadový a s tým súvisiace nové nazeranie filozofické i náboženské. V tomto smysle treba do socialistickej výstavby zahrnúť i budovanie nového právneho poriadku, ktorý má normatívne upraviť našu cestu k socializmu. Tvorenie nového práva, socialistického práva, ktoré - ako povedal prezident republiky Klement Gottwald - má úprimne a otvorene hájiť vec ľudu, je teda tiež nie bezvýznamným úsekom socialistickej výstavby, lebo toto právo svojou funkciou má zabezpečiť práve predpoklady socialistickej výstavby v najširšom smysle.

Dve osnovy zákonov, trestného zákona a trestného zákona správneho, sú azda hlavnými normami, ktoré sú dôležité pre ochranu socialistickej výstavby. Ide v nich o to, aby chránily republiku, jej zriadenie a jej pracujúci ľud pred všetkými škodcami, ktorí by mohli ohroziť napredovanie k socializmu. Bolo by ťažko vypočítať, ktoré ustanovenia nových trestných zákonov sú zamerané priamo na ochranu socialistickej výstavby. Celé oba zákony vo všetkých ustanoveniach smerujú k tomuto cieľu. Ustanovenia chrániace republiku samu alebo jednotlivcov sú všetky zamerané na ochranu socialistického spolunažívania občanov, ich štátneho útvaru, ich pracovného úsilia, na ochranu socialistickej výstavby. Možno preto právom povedať, že ochrana socialistickej výstavby je myšlienkou, ktorá sa tiahne novými zákonmi v celom ich rozsahu.

Sú teda všetky ustanovenia osnovy trestného zákona a trestného zákona správneho zamerané k ochrane socialistickej výstavby. Najvýraznejšie preniká však úsilie o ochrane socialistickej výstavby v tých ustanoveniach, ktoré majú bezprostredný hospodársky dosah a ktoré majú bezprostredne chrániť tvorbu hospodárskych hodnôt.

Tomuto cieľu bezprostredne slúžia v návrhu trestného zákona ustanovenia o trestných činoch hospodárskych, ktoré sú uvedené v druhej hlave zvláštnej časti trestného zákona, §§ 130 až 153. Sú tu shrnuté trestné činy, ktoré poškodzujú alebo ohrožujú základy hospodárskej sústavy republiky. A pevnosť a stálosť hospodárskej sústavy je, panie a páni, prvým predpokladom socialistickej výstavby. Treba mať pri tom ovšem na pamäti, že hospodárska sústava je nedeliteľnou súčiastkou celého spoločenského poriadku a že ochrana hospodárskej sústavy je teda zároveň ochranou samých základov republiky, práve tak ako na druhej strane každý predpis, ktorý chráni republiku, chráni zároveň i jej hospodárske zriadenie.

Ustanovenia o trestných činoch proti hospodárskej sústave postihujú predovšetkým pletichy proti zoštátneniu, ďalej chránia jednotný hospodársky plán a konečne poskytujú trestnú ochranu mene. Tieto ciele sú v jednotlivých ustanoveniach podrobne rozvinuté. Je isté, že táto úprava umožní pracujúcim republiky nerušene pracovať v smere výstavby socializmu a prísne postihne všetkých škodcov tohto budovateľského úsilia.

Postihovanie účinnými trestami činov, ktoré naštrbujú, obmedzujú alebo rušia slobodu občanov, činov deklarovaných v prvej hlave májovej ústavy, ako aj činov namierených proti dôstojnosti človeka, slúži tiež k ochrane socialistickej výstavby.

Práve tak ako trestný zákon, aj trestný zákon správny má celý rad ustanovení slúžiacich k ochrane hospodárstva. Sú obsažené v druhej hlave zvláštnej časti, §§ 33-89 tohto zákona. Vychádza sa tu zo zásady, že jedným z najdôležitejších úloh ľudovej správy je zabezpečenie, podpora a ochrana nášho hospodárstva proti všetkým nepriateľom našej cesty k socializmu. Preto tak, ako trestný zákon postihuje škodcov našej hospodárskej sústavy, aj trestný zákon správny ešte doplňuje jeho predpisy a chráni základy nášho hospodárstva, najmä jeho socialistický sektor vo všetkých smeroch, kde tak nečiní trestný zákon. Vyjadruje to hneď § 33 v úvodnom obecnom ustanovení hospodárskej hlavy, kde sa výstavba hospodárskej ústavy chráni proti všetkým rušivým zásahom. Touto širokou formou sa chránia všetky úseky hospodárstva ako celku, zahrňujúc do toho aj hospodárstvo finančné a hospodárstvo národných výborov ako časť jednotného hospodárstva štátneho. V ďalšom uvádza trestný zákon správny bližšími ustanoveniami zásady tejto ochrany hospodárstva. Tak predovšetkým v ustanoveniach prvého oddielu druhej hlavy o ochrane hospodárskej sústavy sú chránené základné piliere nášho hospodárstva, národný majetok a samo znárodnenie ako predpoklad socializácie hospodárstva. Druhý oddiel obsahuje ustanovenie o ochrane hospodárskeho plánovania, ochrane plánovacej činnosti a plnenia plánu, ktoré má tak ďalekosiahly význam pre socialistickú výstavbu. Tretí oddiel obsahuje ustanovenia o ochrane hospodárskej prevádzky, teda o ochrane podnikania predovšetkým socialistického sektoru. Štvrtý oddiel chráni poľnohospodárstvo a lesníctvo a konečne piaty obsahuje ustanovenia o ochrane finančného hospodárstva.

Trestný zákon správny má však aj ďalšie ustanovenia, smerujúce k ochrane socialistickej výstavby. Obsahuje ich hlavne hlava II zvláštnej časti: ochrana práce, zdravia ľudu a a zásobovania. Tieto ustanovenia majú za cieľ zabezpečiť pracujúcim možnosť pokojnej práce a tým samozrejme smerujú aj k zvyšovaniu produktivity práce.

A tak ako zmienené ustanovenia trestného zákona a trestného zákona správneho priamo zabezpečujú ochranu socialistickej výstavby proti jej škodcom, takisto dominuje tento cieľ vo všetkých ustanoveniach v samom pojatí oboch zákonov. Prostriedkom dosiahnutia tohto cieľa sú zákony upravujúce trestné konanie, ktoré s onými zákonmi materiálneho trestného práva tvoria organický celok. Všetkými ustanoveniami trestného poriadku súdneho tiahne sa ako biela niť zásada materiálnej pravdy, ktorá znamená nutnosť shody medzi skutočnosťami zistenými v sudcovskom rozhodnutí a medzi pravdou reálnou materiálnou. Trestný proces bude sa viesť cestou k hľadaniu a objaveniu tejto shody, aby sa tak vytvorila žiadúca základňa pre spravodlivý výrok súdu o vine a treste.

Táto zásada materiálnej pravdy sa v plnej miere uzákoňuje i v trestnom pokračovaní správnom, kde sa ukladá národným výborom povinnosť zisťovať všetky okolnosti, teda tak okolnosti svedčiace v neprospech, ako aj okolnosti svedčiace v prospech páchateľa.

Panie a páni, záverom chcel by som dať výraz tomuto nášmu hlbokému presvedčeniu. Pod ochranou týchto zákonov bude môcť československý ľud vykročiť, ako povedal prezident republiky, ďalej a smelšie vpred k vybudovaniu socializmu v našej krajine. Pod ich ochranou budú môcť rásť a prekvitať ustanovizne socialistického hospodárstva. Pod ich ochranou budú môcť pracujúci sústrediť svoje sily k splneniu svojich pracovných úloh, k zvyšovaniu produktivity práce. Pod ochranou nových predpisov trestného zákona a trestného zákona správneho bude socialistická výstavba v našej krajine zabezpečená navonok i zvnútra, a o čo skôr pokročí naše hospodárske zriadenie na ceste socialistickej výstavby, o to viac zásluhy bude mať na tom i dnes prerokovávaná kodifikácia trestného práva.

Preto poslanci strany slovenskej obrody budú pre tieto zákony hlasovať. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ďalším rečníkom je p. posl. dr Polanský. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. dr Polanský: Slavné Národní shromáždění, páni ministři, paní a pánové!

Projednávané předlohy patří k nejvýznamnějším a nejzákladnějším ze všech zákonných osnov, jaké jsme od uzákonění naší slavné Gottwaldovy ústavy z 9. 5. 1948 projednávali. Obor trestního práva hrál ve všech státních soustavách a jejich historických proměnách velmi závažnou úlohu. Boj se zločinem byl vždycky závažným problémem státní moci a ta se s ním vypořádávala podle svého vlastního složení a založení různým způsobem.

Ani my na své cestě k socialismu, který je společným cílem všeho našeho úsilí, nemůžeme se obejít bez patřičného právního řádu a ovšem též ani bez správného vyřešení svého trestního zákonodárství. Toto musí být jiné než ono, které jsme zdědili z dob kapitalistického režimu a vlády buržoasní třídy. Ta měla své právo i své trestní zákonodárství, jež sloužilo vykořisťovatelské menšině nad vykořisťovanou většinou. A jako nebylo lze odstranit vykořisťování člověka člověkem - tuto hlízu na organismu lidské kultury - bez likvidace kapitalismu, tak ani cesta k socialismu nemůže být úspěšně dovršena, pokud není odstraněno buržoasní zákonodárství a zejména buržoasní právo trestní a způsob jeho užití.

Je samozřejmé, že buržoasní právo znamenalo svého času pokrok proti svému předchůdci, právu feudálnímu. Odstranilo surovou formu středověkého trestání, zavedlo úměrnost trestu, rovnost - ovšem jen poměrnou a relativní - před zákonem a trestání jen podle zákona. Ale ani tento pokrok nebyl pokrokem trvalým. A ani nemohl být, když celý systém byl budován na principu zločinu, totiž principu vykořisťovatelském. Také shledáváme, že buržoasní trestní právo se spolu se zostřováním třídního boje stále více zvrhá, že jest ho zneužíváno jako zbraně proti třídě dělnické a všem pracujícím, a to nakonec i za cenu u pojištění od původních pokrokových zásad rovnosti před zákonem, úměrnosti trestu. Zda byla forma trestání, jak je uplatňoval buržoasní režim třeba ještě i za první republiky, příliš humánní, o tom by mohli mnozí soudruzi a zvláště dělníci, kteří byli tehdy postiženi, dost povídat.

Staré trestní právo je nám nepřijatelné, ježto je ochráncem kapitalistické společnosti a kromě toho se jako zbraň v boji proti zločinnosti vůbec neosvědčilo. A ani se osvědčit nemohlo, když celý kapitalistický systém je systémem zločinným, který zločinnost podporuje a na zločince se napojuje. Již Karel Marx ve své "Theorii nadhodnoty" poznamenává ironicky, že vlivem zločinu vznikají v kapitalistickém světě nejen zvláštní povolání, nýbrž dokonce celá výrobní odvětví. Zločinec podle Marxe "vytváří" nejen zločin, nýbrž také trestní právo a příslušné učence. "Zločinec pak vytváří celou policejní a trestní organisaci, detektivy, soudce, katy, porotce atd. a veškerá ta různorodá povolání, jež také představují jednotlivé kategorie společenské dělby práce, rozvíjejí vlastnosti lidského ducha, vytvářejí nové potřeby a nové způsoby, jak je ukojit." V témže spise Marx dále ironisuje: "Do nejmenších podrobností lze v kapitalistickém světě sledovat zločincův vliv na vývoj výrobních sil. Byly by zámky dnes tak dokonalé, kdyby nebyli zloději? Povznesla by se produkce bankovek na dnešní stupeň dokonalosti, kdyby nebyli padělatelé peněz? Pronikal by mikroskop do obyčejných obchodních sfér, kdyby nebylo podvodnictví v obchodě? Nevděčí chemie za svůj rozkvět stejně falšování zboží jako ušlechtilé rivalitě ve výrobě? Stále novými způsoby vydírání cizího vlastnictví vyvolává zločin v život stále nové obranné prostředky a tím působí stejně blahodárně jako stávky pro vynálezy strojů."

Tedy takovou roli zločinu a zločinnosti po kapitalistickém světě dědit nechceme. Tam je zločinnost na stálém postupu a vzestupu. Zejména vývoj imperialismu a vznik fašismu názorně ukazují, že jejich podstatou a základem je zločinnost. Nacistické koncentrační tábory se během doby vyvinuly ve skutečnou vysokou školu zločinu. Byly zde laboratoře zločinu, seminární cvičení žáků zločinu, praktická cvičení vedená odborníky zločinu atd. Mladí adepti SS byli zde soustavně vzděláváni v různých druzích trýznění a vraždění a též jiné zločiny byly odborně pěstovány. Generelně lze říci, že vykořisťování člověka - tento zločin všech zločinů - bylo zde propracováno do nejmenších podrobností. Zločinné gangsterské methody, jež ve velkém měřítku zažily od nacistických a fašistických hord celé národy a státy - to byl výsledek a vrchol vší kapitalistické mravnosti a ethiky. Je to velmi smutná bilance pro kapitalistické trestní právo a jeho boj proti zločinnosti. Však to také žádný opravdový boj není a nikdy nebyl, nýbrž jen jeho předstírání, aby se zakryla skutečná fronta, která je namířena proti vykořisťované dělnické třídě.

V dnešní imperalistické Americe existují celé "kolektivy" kriminálních živlů, vedené významnými "odborníky", kteří mají styky ve "společnosti", v prostředí bankéřů, politiků, velkých obchodníků a průmyslníků. Tato organisovaná zločinnost zatahuje do svých sfér též policejní funkcionáře, soudce, prokurátory, státní úředníky atd. Když vykořisťující podnikatel potřebuje, zorganisují gangsteři různé provokace a nakonec pomůže proti vykořisťovanému dělnictvu sám oficiální orgán vládní - federální vyšetřovací úřad.

Socialistická ethika se dívá na boj proti zločinnosti jinak. Jestliže nachází buržoasie ve zločincích své pomocníky a nástroje, pak socialisté je potírají jako své úhlavní třídní nepřátele. O tom je výmluvným svědkem již sama statistika. Jestliže v kapitalistickém světě zločinců hrozivě přibývá, v zemích socialismu je jich stále méně. Velmi výstižně charakterisoval tuto skutečnost sám J. V. Stalin na XVIII. sjezdu strany, kdež řekl: "Ovšem, i uvnitř sovětského státu, pokud existuje kapitalistické obklíčení, se budou vyskytovat zločinné zjevy. Ale v sovětském státě již není vnitřních podmínek pro existenci zločinnosti. Také poměr širokých mas k právnímu řádu se změnil. Porušovatelé zákonů se setkávají se všeobecným opovržením."

Též u nás je již situace jiná, než tomu bylo za kapitalistických dob. Jeví se to v novém nazírání našeho lidu i v nové praxi našich soudů jako nutný důsledek a důkaz, že to se svou cestou k socialismu myslíme doopravdy. Projednávané kodexy vyjadřují skutečnost našeho právního smýšlení, jaká již existuje, dávají jí formu, dávají jí zákonný výraz. Naše nové trestní kodexy budou hledat skutečné zločince, ať už se budou skrývat kdekoli. Zákon uchrání revoluční vymoženosti našeho pracujícího lidu přirozeně především proti reakčním škůdcům z kruhů bývalých vykořisťovatelských tříd a proti nástrojům zahraniční nenávistné reakce.

Tato myšlenka se projevila hned v prvních dobách naší květnové národní revoluce r. 1945 a od té doby rostla zkušeností. Průběhem let, kdy vyvstávalo nebezpečí reakce stále zřetelněji, rýsovala se vždy jasněji nutnost revoluční bdělosti a ostražitosti a nezbytnost vytvořit též základ našeho nového trestního práva, jak je máme před sebou. Poslední procesní zákroky našeho státního soudu uplatnily se již zcela v novém duchu. Váha zákona dopadla s plnou tíží na nositele naprostého mravního bahna, kteří se postavili proti své vlasti, proti svému lidu jako jeho nepřátelé a škůdci. Jejich zločinnou podstatu nezakrylo ani řeholní roucho jedněch, ani hejvlastenecký postoj druhých, ani hostičkovské farizejství třetích. A jednomyslný souhlas všech složek našeho lidu se soudními výroky dotvrzuje, že nastoupená cesta, jež je předloženými osnovami normována, je cesta správná.