A nebylo nijak nevýznamné, že se tato krásná slavnost konala loni i letos u presidenta republiky. Již tento fakt svědčí o zcela novém poměru mezi státem a hospodářstvím, mezi nejvyššími představiteli naší společnosti a pracujícím lidem. A zvlášť důrazně se nám tato úvaha projevuje u našeho presidenta Klementa Gottwalda, poněvadž jsme si jak při projednávání těchto osnov, tak při oné slavnosti znovu velmi živě připomenuli, že celá ohromná akce znárodňovací, ony památné říjnové dekrety 1945 a poúnorové znárodňovací zákony 1948 vzešly z jeho iniciativy, jsou do velmi značné míry jeho dílem a mohly být uskutečněny jen dík jeho neúnavné energii a státnické moudrosti.

Paní a pánové, ústavně-právní výbor se zabýval velmi podrobně všemi třemi osnovami a při tom si byl plně vědom jejich velkého státního, politického, hospodářského, právního i mezinárodního významu. Hlavní výsledky, k nimž dospěl ve svém jednání a ve své diskusi, jsou obsaženy ve zprávách, které máte před sebou, tisky 502, 503 a 504. Považuji tedy za zbytečné, abych je zde opakoval. Zdůrazňuji jen to, že je tam řečeno, že říjnové dekrety i poúnorové znárodňovací dekrety byly opravdovými milníky na naší cestě k socialismu a jejich novelisace nijak neznamenala snížení jejich významu. Budou pro nás znamenat nejen právní normy, ale památné historické dokumenty, které jsou nerozlučně spjaty s naší květnovou revolucí, s únorovými událostmi a s vývojem naší lidové demokracie vůbec.

Znamenají-li první dvě osnovy, uvádějící znárodňovací dekrety 100 a 101 do definitivní formy, jakýsi závěr naší nedávné minulosti, našeho boje o znárodnění, lze třetí osnovu spolu s chystaným statutem národních podniků nazvat základním zákonem našeho socialistického průmyslu, jakousi průmyslovou ústavou v oboru veřejného socialistického sektoru našeho hospodářství.

Dovolte, abych závěrem poukázal ještě na to, jak se zdůraznilo již v důvodové zprávě, že jsme při nové úpravě svého znárodněného průmyslu velmi mnoho vzali ze sovětských zkušeností. Ano, čerpali jsme z nich opravdu hodně, to jest na osnově vidět a to nám také ušetřilo mnoho obtíží, které museli prodělávat v Sovětském svazu.

Ale chtěl bych zdůraznit dále, že nejenom čerpáme stále větší měrou ze zkušeností Sovětského svazu, ale že přímo využíváme jeho mocné podpory a ochrany, neboť bez této podpory, která se tak mocně projevila v létě 1947, nebyli bychom mohli překonat obtíže a nebyli bychom došli ke stavu, že dnes můžeme mluvit téměř o stoprocentním znárodnění našeho průmyslu, že dnes můžeme mluvit o této hlavní větvi našeho průmyslu jako o průmyslu socialistickém a že od té doby jsme měli nesmírně ulehčen svůj úkol přímou podporou SSSR v nejrůznějším směru a zároveň těsnou spoluprací se zeměmi lidové demokracie. Náš socialistický průmysl je tedy nejen výsledkem květnové revoluce a února, ale jeho dnešní rozvoj je přímým důsledkem této podpory a ochrany Sovětského svazu a spolupráce s ním a se zeměmi lidových demokracií.

Paní a pánové, jménem ústavně-právního výboru doporučuji, abyste předložené návrhy zákonů, tisky 502, 503 a 504, přijali beze změny podle zprávy výboru. (Potlesk.)

Předseda: Dávám slovo zpravodaji výboru hospodářského k bodu 1 až 3 denního pořadu, posl. Poláčkovi.

Posl. Poláček: Paní a pánové, soudružky a soudruzi!

Hospodářský výbor ve své schůzi dne 27. června projednal návrhy zákonů; za prvé zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, dále návrh zákona, kterým se mění a doplňují předpisy o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, a návrh zákona o národních podnicích průmyslových. Hospodářský výbor hodnotil předložené návrhy zákonů jako další mezník na cestě budování našich národních podniků. Hodnotil předložené návrhy zákonů jako výsledky vítězství našeho pracujícího lidu na hospodářském poli, jako potvrzení správnosti cesty, po které náš president a naše vláda vedou náš lid. Předložené osnovy zákonů organisačně zajišťují a ukazují našim národním podnikům zásady na cestě přebudování v socialistické podniky. Proto i dnešní projednávání v plenu NS je jistě velkým a slavným okamžikem ve výstavbě našich národních podniků na cestě budování a výstavby socialismu v naší vlasti.

Uplynula poměrně krátká doba od znárodnění těžkého průmyslu, bank a pojišťoven. Tímto znárodněním byla vytvořena reálná hospodářská základna naší lidové demokracie. Hlavní výrobní prostředky byly vzaty z rukou velkoburžoasie a odevzdány do rukou státu. Uskutečnění znárodňovacích dekretů, kterými našly revoluční zásady našeho lidu svoje zakotvení v právním řádu, narazilo na nikoliv bezvýznamné potíže. Buržoasní kruhy, které se tehdy zúčastnily Národní fronty a byly dokonce zastoupeny i ve vládě, se snažily, když se jim nepodařilo porazit Košický vládní program, alespoň jej odsunout nebo sabotovat jeho plnění. Byly pronášeny falešné theorie o postupném znárodňování, nebo návrhy na přeměnu našich národních podniků v akciové společnosti. V hospodářském výboru bylo vzpomenuto slov dnešního presidenta s. Klementa Gottwalda, který jako mluvčí KSČ tehdy prohlásil, že KSČ trvá na okamžitém provádění znárodňovacího dekretu v plném rozsahu, aby byly vyloučeny případné pozdější komplikace. Soudruh Gottwald na Václavském náměstí 25. října 1945 mimo jiné řekl: "Naše dělnictvo, úřednictvo a technická inteligence chtěly a chtějí mít záruku, že z jejich práce nebudou týti cizáci, zrádci a nepřátelé národa, že hospodářské moci nebude opět zneužito k úkladům proti národu a republice."

Dnes je zřejmé, že kdybychom byli neprovedli znárodnění včas a v takovém rozsahu, hospodářský život by se byl stal základnou dalekosáhlého útoku reakce proti naší lidově demokratické republice. Všichni víme, že přestože byla znárodněním podlomena moc buržoasie, přestože převážná většina výrobních prostředků a rozhodující posice hospodářského života byly soustředěny v rukou lidově demokratického státu, zbytky buržoasie využívaly hospodářských posic, které jim zůstaly v jejich rukou "ne k prospěchu a k rozkvětu naší země, ale k brzdění a rozvracení našeho hospodářského života." Víme, že tehdy velkokapitalisté, bankéři, fabrikanti a jejich političtí spojenci přijímali znárodnění se zaťatými zuby. Před lidmi dělali, jakoby vůbec nepomýšleli na odstranění znárodňovacích dekretů, zatím však spekulovali na politický zvrat, který jim měl umožnit vrácení bank a průmyslových podniků. V únoru 1948 se tento pokus o zvrat nezdařil. Dělnická třída zvítězila proto, že měla svou KSČ a že Gottwaldovo vedení této strany za 20 let tvrdých bojů udělalo z ní skutečný předvoj dělnické třídy. Díky prozíravé Gottwaldově politice stanula dělnická třída v čele našeho národa. Moc lidu v čele s dělnickou třídou byla posílena a upevněna. Dnes projednávané návrhy zákonů jsou potvrzením správnosti naší cesty, jsou těžkou ranou do falešné theorie všech, kteří hlásali postupné znárodňování, kteří nevěřili národním podnikům, kteří podceňovali schopnosti a iniciativu pracujících. Přes všechna proroctví o zkrachování našeho hospodářství udělali škrt naši dělníci. Přesvědčili všechny tyto snílky o pravém opaku. Dnešní návrhy zákonů jsou toho dokladem. Naši pracující překonávají staré normy z dob kapitalismu, naši pracující denně dokazují, že jsou lepšími hospodáři než kapitalisté.

Během této krátké doby ukázal se rozdíl mezi kapitalistickým a socialistickým hospodářským systémem. Nejhlubším rozporem kapitalistického systému je skutečnost, že rozvoj výrobní síly společenské práce znamená stoupající vykořisťování a snižování životní úrovně dělnické třídy. Kapitalističtí fabrikanti využívali hladu, aby v dělníkovi vzbudili osobní hmotný zájem na výrobě, hlad v kapitalismu byl a je universálním popudem k práci. Za kapitalismu všechno ovoce, které přináší rozvoj výrobních sil, sklízeli kapitalisté. Proto práce v kapitalistických podnicích byla pro dělníka nenáviděnou dřinou a otročinou. Socialistická organisace výroby spočívá na zcela jiných podnětech k práci. Je to především vědomí dělníka, že továrny, podniky patří všemu lidu a ne kapitalistům, je to vědomí dělníka, že závody spravují ne chráněnci kapitalistů, ale představitelé dělnické třídy. Vědomí, že pracují ne na kapitalisty, ale pro sebe, pro svůj vlastní stát, pro celou společnost.

U nás po únoru 1948 nastal daleko větší vzestup rozvoje výrobních sil nežli před únorem 1948. Tento rozvoj socialistických sil vyrůstal z vědomí vítězství dělnické třídy nad reakčními silami, které před únorem oslabovaly vědomí společných budovatelských cílů všech pracujících. Po únoru vyrostla nám řada úderníků, nových hospodářů, jejichž podnětem k práci bylo vědomí, že nepracují na kapitalisty, vědomí, že pracují na svém, pro sebe, pro celou naši společnost. Úderníci Krajčí, Toncar, Polívková a ostatní překonávají staré normy proto, že práce přestala být pro ně nenáviděnou dřinou a otročinou. Tito dělníci nevidí již v továrně vězení, ale vidí ve svém podniku něco blízkého, jim drahého, něco, na rozvoji, čehož mají největší zájem. Zrušením lístků na mouku, chléb, stálým snižováním cen na volném trhu se v praxi naši pracující přesvědčují, že zvyšováním výroby dnes přinášejí zvýšení životní úrovně všemu našemu lidu.

Oba znárodňovací dekrety z r. 1945 byly ještě skoupé k myšlence socialistického kolektivního chápání funkce pracujících v národních podnicích. Tento nedostatek je novým návrhem zákona odstraněn. Návrh zákona o národních podnicích průmyslových zajišťuje plnou účast pracujících v dalším socialisačním procesu našich národních podniků. Kolektiv pracujících je v národních podnicích základním pilířem. Kolektivy pracujících v soudružské spolupráci, ovládané uvědomělou kázní a vzájemnou pomocí, jsou zárukou úspěšného plnění poslání našich národních podniků při výstavbě socialismu. Posláním národních podniků průmyslových jest podle plánu přispívat výrobou k vzestupu národního bohatství, ke zvyšování hmotné a kulturní úrovně pracujícího lidu. Aby národní podniky toto poslání úspěšně splnily, musí dbát o soustavné rozvíjení výrobních sil a soustavné zvyšování produktivity práce a hospodárnosti. Socialistické soutěžení širokých mas pracujících je jednou z hlavních cest ke zvýšení produktivity práce. Je to methoda budování socialismu, opírající se o tvůrčí činnost a uvolňující iniciativu pracujícího lidu. Uzavírané smlouvy mezi dělníky, techniky a úředníky jsou důkazem toho, že v našich podnicích se vytváří nový vztah pracujících k práci, neznámý za kapitalismu. Setkáváme se s novými lidmi na konferencích úderníků, techniků, kde vidíme nové hospodáře. Slyšel jsem úderníka s. Jirsu z plzeňské Škodovky, když vyprávěl na jedné takové konferenci, jak se u nich v oddělení až dosud prováděla výroba osazené hřídele. Říká: "Postupář vzal vždy největší průměr hřídele, přidal něco na opracování, kovárna vykovala tyč a už se soustružilo, jen třísky lítaly. Dříve jsem si toho ani nevšiml, dnes však bych plakal, když vidím, jak se plýtvá materiálem." Soudr. Jirsa přišel se změnou pracovního postupu a nyní z množství materiálu, ze kterého se dříve vyráběla jedna hřídel, dělají hřídele tři. Tento soudruh se zamyslil nad těmi velkými přídavky proto, že v materiálu, který šel do odpadu, viděl nejen studený kov, ale viděl v něm práci našich hutníků a kovářů. Takovýchto zjevů máme dnes v našich podnicích stovky. Návrh zákona o národních podnicích průmyslových se zásadně přidržuje poznatků získaných z dosavadní činnosti pracujících v našich národních podnicích a ze zkušeností, kterých nabyl v budovatelské práci při výstavbě své průmyslové výroby Sovětský svaz. Zákon o národních podnicích průmyslových uvádí cesty, kudy mají národní podniky jít za dosažením socialistických cílů. Výrobky našich národních podniků pomáhají při budování socialismu nejen v našich zemích, ale přispívají i druhým lidově demokratickým zemím, průmyslově slabším, v jejich boji za socialismus. K budování socialismu však nestačí ojedinělí úderníci. Je třeba, aby všechen pracující lid následoval úderníky, aby všichni pracující vyráběli více, lépe a levněji. Dnes projednávané zákony jsou velkou oporou pro pracující v našich národních podnicích, jsou jedním z předpokladů pro masový rozvoj údernického hnutí a socialistického soutěžení. Náš pracující lid, který v minulosti nashromáždil nesmírně praktických zkušeností, přináší zlepšovací náměty, které pomáhají k technickému zdokonalení, k lepší organisaci práce, k lepším výrobním postupům, k lepšímu využití výrobních zařízení. Údernictví je cílevědomé uplatnění dovednosti, zručnosti a důmyslu našeho lidu. Údernictví v našich podnicích je potvrzením, že pracující lid nevidí v práci prostředek svého vykořisťování, nýbrž zdroj rostoucího blahobytu celé společnosti. Úderníci jsou noví lidé naší socialistické epochy. (Předsednictví převzal místopředseda David.)

Nyní bude třeba, abychom předložené návrhy zákonů po jejich přijetí rychle uvedli v život a seznámili všechny pracující na pracovištích v závodech s náplní a se zásadami těchto zákonů. Tak přispějí k tomu, aby se na našich závodech masově rozvíjelo údernické hnutí a socialistické soutěžení, které zajistí úspěšné splnění naší Gottwaldovy pětiletky. Náš pracující lid se praxi již přesvědčil, že je veden správnou cestou. Náš lid se nedá zastavit na této cestě štvaním naší zrádné reakce ze zahraničí, nedá se zastavit ani válečným štvaním jejich imperialistických chlebodárců. Náš lid je si vědom, že nejúčinnější formou boje proti nepřátelům míru je jeho budovatelská práce. Atomová puma v rukou kapitalistů znamená nebezpečí války, smrt, utrpení a bídu pro miliony lidí ve světě. S touto zbraní nemohou si nikdy získat důvěru a lásku lidu ti, kteří používají těchto prostředků. Budovatelská práce lidu přináší radost, lepší život, štěstí, blahobyt a mír všemu lidstvu. Proto budovatelská práce lidu je tisíckrát silnější než atomová puma imperialistů, proto i naši pracující zvýšenou budovatelskou prací přispívají k zajištění světového míru. Vědomí našich pracujících je v tomto boji posíleno tím, že stojíme pevně v táboře míru, v jehož čele stojí silný a nepřemožitelný náš osvoboditel, Sovětský svaz. Náplní zákonů dnes projednávaných jsou zkušenosti našeho pracujícího lidu a zkušenosti získané hrdinným sovětským lidem při výstavbě průmyslu v jeho zemi. V těchto zákonech je zakotvena pevně víra v konečné vítězství pracujícího lidu při přebudování našich národních podniků v socialistické podniky. Tyto zákony jsou jedním ze základních kamenů naší lidové výstavby, jsou výrazem boje našeho pracujícího lidu za nový život, za nového člověka, jsou výrazem boje za vítězství socialismu v naší vlasti. Tyto zákony jsou posílením všeho našeho pracujícího lidu v boji za plnění a překročování budovatelských úkolů, jsou posilou všech mírumilovných lidí ve světě v boji proti imperialistickým válečným štváčům. Jménem hospodářského výboru doporučuji slavnému Národnímu shromáždění, aby předložené návrhy zákonů přijalo podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředseda David: Dávám slovo zpravodaji ke 4. bodu pořadu, posl. dr Hulínskému.

Zpravodaj posl. dr Hulínský: Paní a pánové!

Navrhovaný zákon o financování národních a komunálních podniků souvisí s právě projednávanými zákony o nové organisaci našich socialistických podniků. Spolu s nimi představuje vyšší stupeň organisace socialistického sektoru, který, zejména po únoru 1948, se neustále rozšiřuje a mohutní. Úkolem navrhovaného zákona je tuto mohutnou stavbu našeho socialistického podnikání, rozčleněnou do řady odvětví a do různých právních forem, sepnout jednotným finančním systémem a hospodaření národních a komunálních podniků zapojit přes Fond znárodněného hospodářství do rámce hospodářství státního. Toto uspořádání je umožněno zejména proto, že i náš státní rozpočet dostává nový obsah a novou formu a každým rokem se přibližuje rozpočtu socialistickému. Definitivní uspořádání našeho peněžnictví zřízením Státní banky vytvořilo předpoklady, aby navrhovanou osnovou byly dány zákonné podklady pro kontrolu plnění plánu a hospodaření našich socialistických podniků pomocí finančních prostředků.

V našem hospodářství působí již zcela nové hospodářské zákony, neznámé kapitalistickému světu. Patří mezi ně socialistické plánování, socialistický princip odměňování podle hodnoty práce, rozšířená socialistická reprodukce a jiné. Vedle těchto nových socialistických zákonů používáme úspěšné též některých starých hospodářských zákonů v přeměněném způsobu v zájmu upevnění a vývoje našeho hospodářství. Z nich zákon hodnoty, který vyjadřuje nutnost míti ne pouze naturální, ale i peněžní evidenci a plánovati finančně výrobní náklady, t. j. množství vynaložené práce při výrobě, je theoretickým podkladem tohoto zákona.

Vědomé používání zákona hodnoty zajišťuje našim socialistickým podnikům hospodářskou samostatnost a iniciativu, zvětšuje jejich materiální zájem na výsledcích výroby a podnikání vůbec, na růstu produktivity práce, snižování výrobních nákladů a zvyšování socialistické akumulace.

Význam tohoto zákona tkví v tom, že se socialistickým podnikům, národním a komunálním, přidělují napříště finanční prostředky plánovité, t. j. přesně podle plánovaných úkolů. Dosud jednotné kmenové jmění se dělí na dvě části s přesně vymezenou funkcí:

1. na základní fond, který se stanoví a mění podle toho, jak se plní investiční plán, při čemž se odstraňuje dosavadní prostředník, Investiční banka, u níž národní podniky přechodně čerpaly investiční úvěr. Náklady na investice budou hrazeny přímo z Fondu znárodněného hospodářství;

2. na obratový fond. Zřízením obratového fondu dostává náš lidově demokratický stát, naše plánovací služba, účinný nástroj k prohloubení a k zpevnění plánu. Obratový fond bude znamenat podstatné zrychlení obratu všech oběžných prostředků. Toto samo o sobě nenápadné opatření má velký význam pro urychlenou výstavbu a přestavbu našeho hospodářství, neboť oběžné prostředky v měřítku našeho národního hospodářství lze počítat na miliardy a vyjadřují hodnotu několikaměsíční práce našeho lidu. Zrychlení oběhu obratových prostředků o jeden jediný den uvolňuje stamiliony korun a umožňuje zvýšit několikanásobně výrobu nebo rozsah investičních prací při daných národohospodářských zdrojích. Lze tvrdit, že zrychlení obratu oběžných prostředků, které pracují v našich socialistických podnicích, o jednu desetinu opatřilo by nám prostředky na krytí téměř jedné třetiny plánovaných investic na rok 1950, a to nejen prostředky finanční, nejen koruny, ale což je neméně důležité, také prostředky hmotné, to je železo, cement, dřevo a jiné suroviny. Teprve pak jasně vysvitne dosah této osnovy pro mobilisaci dosud skrytých zdrojů pro plnění 5LP. Vidíme jasně, jaké ohromné možnosti pro rozvoj naší lidově demokratické republiky tkví v našem systému socialistického hospodářství, zbaveného krisí, osvobozeného od bídy a nezaměstnanosti. Avšak tyto možnosti se neuskuteční samy. Je třeba je uvádět v život úsilím všech pracujících, odhalovat a využívat reserv, které jsou dosud v našem hospodářství, protože příliš pomalu a nehospodárně používáme svých oběžných prostředků, že je necháme ležet v nadměrných zásobách, v rozpracovaných výrobcích, v pomalém oběhu zboží a materiálu.