Dalším důvodem normativní úpravy je nutnost dobudovat znárodněné pojišťovnictví v plné šíři, t. j. zapojit do něho organicky i První českou zajišťovací banku a podrobit ji dozoru i zprostředkovací činnosti. Pojišťovna bude mít výlučné právo provozovat na území Československé republiky pojišťovací činnost. Obsahem této činnosti má být provozování pojištění majetku a osob, a to dobrovolné i povinné. Osnova zavádí přímo ze zákona plynoucí pojištění národního majetku, který je ve správě státních orgánů, a stanoví povinnost sjednat odpovědnostní pojištění a pojistit národní majetek svěřený do správy národních a komunálních podniků proti škodám živelním. Pojišťovně se přiznává výlučné právo v jejím oboru činnosti, t. j. také v zajišťování. Její existence je odůvodněna zvláštní povahou pojišťovacího obchodu. Tento důvod vedl ke zřizování samostatných pojišťoven v lidově demokratických státech. U nás v Československu se považuje za účelné ponechat pojišťovně právo provozovat i zajišťovací činnost. Zajištěním přesunuje pojišťovna část pojistného nebezpečí na jinou pojišťovnu, aniž je tím dotčen její závazek vůči osobě oprávněné z pojistné smlouvy. Pojišťovna zajišťuje, aby zabránila velkým výkyvům ve škodním průběhu následkem poškození nebo zničení věcí o velké pojistné hodnotě. Důvodem zajištění je i snaha zabránit devisovým ztrátám, zejména v dopravním pojištění dováženého a vyváženého zboží.

Pro provozování zprostředkovací činnosti v oboru pojišťovnictví vytváří osnova zvláštní podnik, protože není účelné soustředit tuto činnost. Dosud ji provozuje jedna firma jako jedinou svou činnost a národní podniky dopravní; jsou však k ní oprávněna i některá družstva podle stanov. Osnova nebrání zřízení nového podniku pro zprostředkování pojištění nebo zajištění, kdyby se to ukázalo účelné. V oprávnění pojišťovny se proti dřívějšímu třídění pojištění - na pojištění životní a pojištění proti škodám a úrazům - zavádí třídění na pojištění majetku a pojištění osob. Toto třídění však nebude důvodem pro tvoření obvodů pojišťovny. Pojišťovna provozuje i povinná pojištění; jejich podíl z činnosti pojišťovny i dnes je významný a bude se časem ještě zvětšovat. Povinnými pojištěními jsou míněna jednak pojištění sjednaná smlouvou z povinnosti, uložené zákonem. Tak na př. pojištění odpovědnosti z výkonu myslivosti, povinné pojištění jatečních zvířat a také pojištění přímo ze zákona vyplývající, na př. pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel podle zákona č. 56/50 Sb.

K úkolům pojišťovny patří účastnit se péče o to, aby bylo zabráněno vzniku pojistné příhody nebo, nastane-li, aby byly zmenšeny její následky. Pojišťovna bude zjišťovat příčiny vzniku pojistných příhod, zkoumat, jak by jim mohlo být zabráněno, a spolupůsobit při sestavování plánů takové činnosti a současně přinucovat k jejich provádění. Pojišťovna bude provozovat pojištění národního majetku ve zvláštním pojistném fondu s odděleným účtováním a hospodařením, aby výsledky tohoto pojištění neměly vliv na výsledky ostatních pojištění a ani nebyly jimi ovlivňovány a aby bylo možno stanovit postačitelné pojistné za pojištění národního majetku, což nemá být zdrojem akumulace.

Národní majetek svěřený do správy státním orgánům má být pojištěn přímo ze zákona. Podkladem pro toto pojištění budou soupisy majetku podle vlád. nařízení č. 90/1950 Sb. a podle předpisů, které budou vydány.

Pojištění národních a komunálních podniků bude sjednáváno smlouvami. Forma smlouvy se tu ponechává proto, aby mohlo být přihlédnuto ke zvláštním nebezpečenským poměrům a potřebě pojistné ochrany, jakož i proto, aby mohlo být stanoveno pojistné, jež tvoří také složku výrobních nákladů, a aby byla stanovena povinnost sjednat odpovědnostní a majetkové pojištění na př. pro Státní banku československou a pro družstva, kterým byl svěřen národní majetek do správy.

Pojištění proti škodám živelním je svým obsahem širší než pojištění požární; zahrnuje na př. škody způsobené vichřicí, povodní a j.

Obsah pojištění bude v hospodářských smlouvách přizpůsoben potřebám příslušného sektoru. Obdobně bude v hospodářských smlouvách vymezena odpovědnost, na kterou se bude vztahovat pojištění.

Osnova umožňuje zavésti vládním nařízením pojistnou povinnost, kde se to ukáže nutným nebo účelným. Může tomu tak být na př. u lidových družstev - u určitých nebezpečí nebo věcí, jako krupobitní pojištění.

Návrh zákona ukládá pojišťovně decentralisovat provoz, to znamená, aby se její služba co nejvíce přiblížila pojistníkům a aby pojišťovna měla co nejtěsnější styk s národními výbory.

Plnění určitých funkcí pojišťoven, plánovací, řídící a kontrolní v rámci krajů upraví statut.

Zvláštní zájmy Slovenska jsou respektovány zřízením oblastního pojišťovacího ústavu.

Správa pojišťovny se řeší na principu individuálního vedení pojišťovny vedoucím ředitelem, samostatně rozhodujícím, ale osobně odpovědným za plnění svých povinností.

Majetek spravovaný pojišťovnou, třebaže z největší části představuje hodnotu závazků pojišťovny z pojistných smluv, nutno se zřetelem na § 150 ústavy považovat za národní majetek, avšak určený pro provozování pojištění.

Pojišťovna má a musí utvořit pojistné reservy, protože v nich má prostředek, který jí dohromady s budoucím pojistným umožňuje dostát závazkům bez pomoci zvenčí. Splnitelnost závazků pojišťovny musí být dána v každé době, protože dobrovolná pojištění mohou být kdykoli vypovězena a pojišťovna musí přitom dostát svým závazkům.

Tvoření pojistných reserv plyne též ze zásady podnikového početnictví, to znamená, že položky musí být časově odlišeny a že musí byt oddělen vlastní kapitál od cizího.

Pojišťovna musí mít v reservním fondu pro případ náhrad škod prostředky k vyrovnání při možném kolísání, protože ani Fond znárodněného hospodářství, ani stát nehradí schodky pojišťovny. Určení maximální výše reservního fondu průměrem ročního pojistného majetkových a úrazových pojištění za poslední 3 roky je odůvodněno tím, že ručení pojišťovny se rozšiřuje i na katastrofální události, jako je povodeň, vichřice atd., a že se rozšiřuje krupobitní a dobytčí pojištění, v jehož průběhu jsou velké výkyvy.

Zákon je rámcovou normou. Vlastní úprava poměrů pojišťovny a jejího hospodaření bude provedena statutem, který bude vydán vládním nařízením.

Za zajišťovnu ve smyslu návrhu zákona se prohlašuje existující První česká zajišťovací banka. Poněvadž jmenovaná zajišťovna je a má zůstat pro svůj mezinárodní obchod akciovou společností, jako je tomu u výsadních společností pro zahraniční obchod, budou její právní poměry upraveny podle zákona o akciových společnostech. (Předsednictví převzal místopředseda Žiak.)

Vrchní vedení a dozor státu nad pojišťovnou podle § 155 odst. 1 ústavy dává nejširší oprávnění, jež zahrnuje všechna oprávnění dříve podrobně vydávaná v předpisech o dozoru nad pojišťovnami. K udržení finanční rovnováhy pojišťovny musí mít dozorčí úřad právo měnit podklady pojistných smluv, v krajním případě i pro platná pojištění.

Státní dozor nutno rozšířit i na zprostředkování pojištění a zajištění, aby z této oblasti nevycházely rušivé vlivy do pojišťovnictví. Osnova zrušuje živnostenská oprávnění fysických osob zprostředkovat pojištění nebo jeho zajištění.

Vládní návrh zákona o úkolech a organisaci pojišťovnictví byl projednán ve výboru hospodářském dne 15. prosince t. r. a ve výboru rozpočtovém dne 19. prosince t. r. Oba výbory projednaly a schválily vládní návrh zákona v tom znění, jak se na něm usnesla vláda. Ale vzhledem k tomu, že vládní nařízení č. 159 Sb. z 19. prosince 1950, kterým se mění počet a působnost ministerstev, vydané na základě § 1 ústavního zákona č. 47/1950 Sb. nově upravilo organisaci ministerstev, navrhuji, aby v § 4 zákona o úkolech a organisaci pojišťovnictví, a to v jeho odst. 2 bylo místo ministerstva techniky uvedeno "ministerstvo stavebního průmyslu", kterému nyní přísluší kompetence vymezená v § 4, odst. 2.

Z tohoto důvodu jako zpravodaj za oba dva výbory navrhuji Národnímu shromáždění, aby schválilo vládní návrh zákona o úkolech a organisaci pojišťovnictví tak, jak byl schválen ve výboru hospodářském a ve výboru rozpočtovém, s doplňky a změnami, které jsem zde uvedl. (Potlesk.)

Podpredseda Žiak: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Pristúpime k hlasovaniu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej a so zmenami, ako ich navrhol pán zpravodajca, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 3. bod poriadku.

Pristúpime k prerokovaniu štvrtého bodu poriadku, ktorým je

4. Zpráva výboru zemedelského k vládnemu návrhu zákona (tlač 538) o zdokonalení živočíšnej výroby (tlač 550).

Podľa usnesenia užšieho predsedníctva navrhujem, aby rokovanie o tejto predlohe sa slúčilo s rokovaním o piatom bode poriadku, ktorým je

5. Zpráva výboru zemedelského k vládnemu návrhu zákona (tlač 539) o zdokonalení rastlinnej výroby (tlač 552).

Sú nejaké námietky proti návrhu na slúčenie týchto bodov poriadku? (Neboly.)

Niet ich. Rokovanie bude teda podľa návrhu slúčené.

Dávam slovo zpravodajcovi k vládnemu návrhu zákona o zdokonalení živočíšnej výroby, posl. Kubánkovi.

Zpravodaj posl. Kubánek: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Dnešního dne máme schválit zákon o zdokonalení živočišné výroby. Pro naše zemědělství je to zákon velkého významu. Má přinést trvalé zvyšování užitkovosti dobytka, zvyšování produktivity zemědělcovy práce a zajistit a možno říci značně překročit plánovanou výrobu našeho pětiletého plánu, který nám stanoví o 86% vyšší úkoly, než jaké byly uloženy našemu zemědělství ve dvouletém hospodářském plánu. Je možno říci, že přinese rozhojnění bohatství státu a JZD a značnou měrou se přičiní o zlepšení životní úrovně našeho lidu.

Naše zemědělská veřejnost se spolupodílela při tvorbě tohoto zákona, a to přes funkcionářské sbory JSČZ u příležitosti projednávání a i na veřejných schůzích a tiskem byla se zákonem seznamována a vyslovila se k němu široká zemědělská veřejnost. Je možno říci, že tento zákon bude nadšeně přivítán našimi rolníky. Naši zemědělci vidí, že v zušlechťování dobytka máme ještě značné nedostatky jako pozůstatky minulosti.

Za minulé republiky sloužilo totiž chovatelství jenom statkářům, bohatým sedlákům a drobní rolníci pro nedostatečné zařízení svých podniků byli z chovatelství vyřazeni. Statkáři drželi zpravidla vlastní plemeníky, tisk se staral o propagaci chovu, bylo jim umožněno vystavovat dobytek na výstavách a tržit statisícové částky peněz na aukcích nebo trzích na plemenný dobytek. Páni statkáři prodávali plemeníky často zdravotně závadné, kteří se stali hned po zařazení do chovu šiřiteli tuberkulosy, poševných nákaz, nakažlivého zmetání a jiných nebezpečných nemocí, a to beztrestně. Statkáři krmili zpravidla dobytek mlékem, pšenicí, vejci, někdy i cukrem, aby tak především získali plemeníky pro vzhled. Jak vypadal dobytek u drobných rolníků v této době, bylo lhostejné. Mnohý choval, co chtěl, připouštěl často také, kde chtěl, ustájení i krmení bylo často velmi nedostatečné, proto bývaly matky zakrnělé, nevyvinuté, bez možnosti vykazovat dostatečné užitkové vlastnosti. Proto téměř všechen dobytek drobných a středních rolníků měl jenom jatečnou hodnotu, zatím co statkáři tržili statisícové částky.

Statistika na pražských jatkách v červnu 1934 zaznamenává tyto ceny jatečného dobytka: 1 kg živé váhy hovězího 1.90 Kč až 4.70 Kč, 1 kg vepřového 3.21 Kč až 5 Kč. Venkovské trhy zaznamenávají v této době vajíčko za 20 hal., litr mléka za 80 hal., 1 kg másla za 16 Kč. Proto bylo přirozené, že v takovýchto podmínkách a poměrech bylo drobnému a střednímu rolníkovi těžké zvelebovat a zušlechťovat zemědělské podnikání. Je možno říci, že neutěšené poměry živočišné výroby za minulé republiky měly velký podíl na 30miliardovém zadlužení drobných a středních rolníků v roce 1936 a na tom, že 163.000 drobných a středních rolníků bylo hnáno do exekučních dražeb.

V roce 1928 sněmovna projednávala chovatelský zákon. Trvalo 2 roky, než k tomuto zákonu bylo vydáno prováděcí nařízení, aby páni statkáři monopolně dál mohli kořistit z titulu t. zv. zušlechťování dobytka.

Zákon byl nedostatečný v tom, že řešil zušlechťování jen s jedné strany, se strany plemeníka, zavedl výběr plemeníků licenčními komisemi, určil počet plemenic na jednoho plemeníka, při výběru velmi se dbalo na barvu, tvar těla, často již méně na skutečný užitek, ale neřešil kvalitu připouštěných matek, ustájení, krmení, zdravotní stav, základní podmínky, mající vliv na užitkovost zvířete. Proto často se stávalo, že plemeník onemocněl, od něho se nakazila plemenice v obci, stoupala zvláště jalovost krav a šíření chorob. Proto se zemědělci často dopouštěli protizákonného jednání v tom, že připouštěli plemeníky nelicentované, vlastní, chované na maso.

Možno říci, že stav, který máme do dnešní doby, má tyto nedostatky: 1. Je zde ještě stále malá péče o matku, mládě, krmení a ustájení. 2. O zušlechťování se starají chovatelské organisace, které uplatňují libovůli chovatele ve volbě druhů i v přemisťování a sledují víc prospěch jednotlivce než prospěch kolektivů a vykazují slabou činnost. 3. Neřeší se otázky prostředí, jako krmení, ustájení, výběhy, pastviny, a často i kvalitní dobytek je opomíjen, takže se nemůže stát základnou kvalitních chovů. 4. Péče o zdraví je nedostatečná. Málo se dbá o ochranná opatření před nemocemi, hlavně nakažlivými; činnost veterinářů je výdělečná a někdy znamená rozšíření nákazy na jedné straně finanční prospěch veterinářů a na druhé straně škody národohospodářské i škody samých rolníků.

Další trpění tohoto stavu bylo by neodpovědné, zvláště v období, kdy dělnická třída spolu s rolníky tvoří pevný svazek, je vládnoucí třídou a rolnictvo vytváří i předpoklady pro nové zušlechťování dobytka, hlavně pomocí pokrokových rolníků v JZD, kde jsou už vytvořeny podmínky pro zemědělskou socialistickou velkovýrobu. Letošního roku se nám objevují desítky a můžeme říci stovky JZD, kde zemědělci svépomocí stavějí nové stáje a výběhy. Můžeme říci, že zde blahodárně zapůsobila podnětná opatření naší vlády na návrh ministra zemědělství Julia Ďuriše, která pomohla vyřešit problémy, a dnes JZD druhých a třetích typů určují vhodné objekty na adaptaci pro stáje, instruktoři pro stavby u okresních národních výborů urychlují a umožňují rychlé započetí adaptací, a proto mnohé adaptace mohou být skončeny už letošního roku a jsou připraveny další na příští rok, na rok 1951. V JZD se tvoří zvláštní skupiny družstevníků, kteří pracují jen na těchto adaptacích, jenom na stavbách nových zařízení pro živočišnou výrobu na našich vesnicích. Možno říci, že v JZD dnes vyrůstají stovky stájí s levnými, úspornými adaptacemi a s pomocí vlastních sil i materiálu. Bylo by třeba, aby naši zemědělci ještě víc využili dosavadních stájí velkých sedláků na našich vesnicích, kterých není využito, jak by si bylo přát. Rovněž tak Československé státní statky v uplynulém roce postavily množství porodnic pro prasnice, množství odchoven, množství výkrmen, rovněž tak i množství moderních stájí pro dojnice a odchov mladého dobytka. JZD zakládají nové pastviny.