Mnoho drobných rolníků vyslovuje přání
stát se specialisty v určitém úseku
zemědělské výroby a volený
kolektiv dává záruku dobré soudružské
spolupráce v zemědělském podnikání
v rámci celé obce. Zvyšuje se zde krmivová
základna novými osevovými plány, zařazováním
jetelotravních směsí, zúrodňováním
půdy, dále odborným ošetřením
porostů, včasnou sklizní hospodárně
provedenou pomocí strojů, a zemědělci
mají další možnost seznamovat se s posledními
výzkumy v kursech a také soukromou četbou
a myslím, že můžeme dnes říci,
že všechno znamená podmínky pro uskutečnění
a úspěšné zvládnutí úkolů
zemědělství.
Velký význam má zde plánované
hospodářství, které dává
rolníkům jistotu odbytu veškerých živočišných
výrobků i pevných, nekolísavých
cen, které znamenají spravedlivé ohodnocení
zemědělské práce, znamenají
úspěšné hospodaření v
JZD a možnost dalšího investování
a radostný život na našich vesnicích.
Myslím, že uvedená fakta znamenají,
že hospodařit po staru, tak jak tomu bylo před
5 lety, znamená hospodařit z podstaty a dobrovolně
se zříkat výhod, které dnešní
doba dává, a hlavně počítat
s tím, že příští generace
za takovéto názory některým rolníkům,
kteří se ještě dnes bojí novot,
vděčna v budoucnosti nebude. Bylo by správné,
kdyby se do uskutečňování tohoto zákona
v největším měřítku zapojily
naše ženy a mládež tak, jak jsme to viděli
v Sovětském svazu.
Sovětský kolchozník anebo zootechnička
dokázali, že lze měnit podle zásad nejmodernější
zootechniky, nejlepších poznatků sovětské
zemědělské vědy a učení
Mičurinova živočicha nebo rostliny rychleji
než dosud v tom směru, který je pro člověka
žádoucí. Dřívější
naši praktikové tvrdili, že vlastnosti zvířete
lze měnit jen dědičnými vlastnostmi,
t. zv. geny. Proto velký důraz byl kladen jenom
na plemeníka, který měl být zázračným
zvířetem k zušlechťování
našich chovů. Sovětská věda však
dokázala a přesvědčila, že nejen
dědičnými vlastnostmi, ale i prostředím,
t. j. ustájením, krmením, péčí
o matku, mládě a zdraví lze rychle zvyšovat
užitkovost, a to nejen v jednotlivých stájích,
obcích nebo okresích, ale na velkých územích,
prostě kdekoliv. Tak na př. na Karavajevském
sovchozu a kostromských kolchozech lze spatřit veliké
úspěchy kolmogorského dobytka, kdysi málo
výkonného, který byl prošlechtěn
na užitkovost, se kterou se nemohou pochlubit v žádné
jiné zemi. Krávy tohoto plemene v normálních
klimatických podmínkách mají roční
dojivost 7.000 až 10.000 kg mléka a kráva Poslušnica
z tohoto plemene dala dokonce za 300 dnů výdoje
12.700 kg mléka. Kráva Nitka dala během svého
života celkem 72.240 kg mléka.
V sovětských sovchozech se věnuje velká
péče matce, která se před otelením
odvádí do zvláštní místnosti,
zvlášť hygienicky čisté, pečlivě
desinfikované. I v průběhu porodu se věnuje
matce pečlivé ošetření. Odchov
telat se děje t. zv. studenou methodou ve snížených
teplotách při hojném pohybu, aby se dostatečně
vyvinul organismus mladého zvířete a zvyšovala
chuť k přijímání potravy. Odstav
se děje napájením a takto odchované
mládě má všechny předpoklady
dosáhnout v dospělosti vysoké užitkovosti,
která se stává dědičnou.
Sám jsem se přesvědčil, s jak velkým
zájmem se naši rolníci seznamují s těmito
novými poznatky sovětské vědy, a myslím,
že bude nutné, abychom jim umožnili co možná
nejvíc tohoto studia, jak je to v samém Sovětském
svazu. Myslím, že mnoho členů JZD, kdysi
bezvýznamných drobných a středních
rolníků, proslaví se dosaženými
výsledky v našich chovech, a to nejen v okresním,
ale i v celostátním měřítku.
Skutečnost, že provádění zákona
přechází na národní výbory,
dává nám jistotu, že budou v praxi odstraněny
závady, které se nám dnes vyskytují.
Rovněž tak částka 250 milionů
Kčs, se kterou je počítáno ve státním
rozpočtu, umožňuje uskutečňování
tohoto zákona ve prospěch drobných a středních
rolníků se vší pečlivostí.
Zákon jasně vyslovuje zásady týkající
se zdokonalení živočišné výroby
a bude nutno v prováděcím nařízení
a vyhláškami v Úředním listě
některé zásady vyjádřené
zákonem konkretisovat. Tak na př. předpisy
o výkonnostních zkouškách a podmínky
pro zápis klisen do krajských plemenných
knih, o podmínkách pro výběr plemeníků
užívaných k inseminaci, pro držení,
ošetřování a organisaci provádění
umělého osemeňování s ošetřovatelským
řádem pro plemeníky. Bude třeba určit
chovné oblasti jednotlivých plemen hospodářských
zvířat, podrobně rozvést předpisy
o veterinární činnosti a o pravidelných
zdravotních prohlídkách, dále opatření,
která musí být učiněna rolníky
na ochranu ohroženého zdraví zvířat,
jakož i k zábraně nakažlivých nemocí,
a také zemědělci budou muset vyjít
vstříc našim veterinářům
při uskutečňování těchto
opatření. Veterinární činnost
přísluší státu a zakazuje se
vykonávat soukromou praxi. Tím se odstraňuje
bídný život veterinářů
a strach o živobytí jejich rodin. Mluvil jsem s několika
veterináři, kteří tato opatření
vítají, protože jsou si vědomi zabezpečení
své další existence. Rozmístěním
veterinářů tak, aby byla léčebná
péče umožněna všude, i na vzdálených
a zapadlých místech, je podle tohoto zákona
možno dřívější závady
napravit a léčebnou péči poskytovat
všude. Pro zvládnutí veterinární
činnosti a péče o zdraví zvířat
bude rozšířena tato péče o obvodní
veterinární pracovníky a v místě
místního národního výboru bude
veterinární pomocník.
Při této příležitosti vzpomínám
tisíců rolníků, trestaných
za poskytnutí pomoci sousedovi při porodu, nadýmání
dobytka nebo při kolice koní, a každá
tato pomoc vlastně byla podle dřívějších
zákonů trestným činem, po němž
následoval peněžitý trest a někdy
i trest na svobodě. Tito zemědělci, kteří
mají zálibu i zkušenosti, najdou nyní
začlenění jako místní veterinární
pomocníci, budou odměňováni za svou
práci a dalším školením rozšíříme
jejich vědomosti, aby mohli ještě lépe
konat služby ve prospěch našeho zemědělství
a JZD. Myslím, že tímto opatřením
budeme v budoucnosti s to čelit různým epidemiím,
které ubližovaly našim rolníkům
a celému našemu hospodářství,
ať šlo o slintavku, kulhavku, červenku prasat,
puchýřivost, zmetání, mor nebo řadu
jiných nemocí, a že bude lze včas a
účinně zabránit jejich šíření
a zachránit tím velké majetky státu
i našemu zemědělství.
Provádění zákona si vyžádá
nákladů ze státní pokladny. Náklad
na zjišťování užitkovosti hospodářských
zvířat a na jejich plemenitbu si vyžádá
částky 518,420.000 Kčs, náklad na
veterinární činnost podle nové úpravy
505,256.000 Kčs, tedy celkem 1.023,676.000 Kčs.
Nový zákon opatřuje příjmy
ve výši cca 783,037.600 Kčs ročně.
Rozdíl mezi výdaji a příjmy činí
tudíž 240,638.400 Kčs. Ve směrném
čísle státního rozpočtu na
r. 1951 se počítá s výdaji na nové
úkoly, stanovené tímto zákonem, a
proto je uvedený schodek plně kryt.
Aukční trhy, které byly kdysi místem,
jež umožňovalo obohacování jednotlivců,
budou mít nyní nové poslání:
budou to přehlídky chovatelských úspěchů
určitých oblastí a při těchto
příležitostech se stanou školou pro ostatní
zemědělce a budou mít za úkol další
rozvíjení plemenné hodnoty hospodářského
zvířectva a zlepšování a prohlubování
činnosti JZD. V pozdější době
bude lze rozšířit působnost zákona
i na drůbež nebo i na jiné hospodářské
zvířectvo. Tento zákon umožní
rolníkům vstřícné plánování,
to znamená, že si budou moci stanovit daleko vyšší
výrobní úkoly, než stanoví náš
5LP.
Naše zemědělství jde od r. 1945 novou
cestou. Bylo zde již mnoho vykonáno ve prospěch
rolníků. JZD již ukazují správnou
cestu zemědělského podnikání
a pan president republiky Kl. Gottwald říká
našim rolníkům: Rychleji a směleji vpřed
k socialismu! To znamená zvýšit hektarové
výnosy na polích, zvýšit přírůstky
masa i dojivost, usnadňovat si práci pomocí
strojů, dokonaleji plánovat organisaci práce
a tím rozšiřovat bohatší a radostnější
život na naší vesnici.
Tento zákon je důležitým činitelem,
který pomůže zvelebit naše zemědělství
a zabezpečit výživu našeho lidu. Bude
však třeba, paní a pánové, připravit
podmínky pro jeho realisování, a to jak pokud
se týče veterinární činnosti,
tak i pokud jde o opatření na státních
statcích, v JZD nebo u národních výborů,
aby zákon mohl splnit své poslání.
Dále bude třeba dobře obeznámit zemědělskou
veřejnost se zněním zákona a vychovat
množství rolníků-odborníků,
kteří se stanou nepostradatelnými pomocníky
ve zdokonalování živočišné
výroby.
Zemědělský výbor projednal osnovu
zákona dne 15. prosince 1950 a doporučuje vám,
paní a pánové, její přijetí
ve znění zprávy výborové. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Dávam slovo zpravodajcovi
k druhému slúčenému bodu, t. j. k
zpráve výboru zemedelského o vládnom
návrhu zákona o zdokonalení rastlinnej výroby,
posl. Borůvkovi.
Zpravodaj posl. Borůvka: Paní a pánové!
Včera jsme přijali zákon na ochranu míru.
V poměrně krátkém znění
nám ukládá střežit a chránit
mír. Nemusel být obsáhlý, není
toho ani třeba. To proto, že celá řada
již dříve přijatých zákonů
pamatuje na opatření, která zajišťují
výstavbu našeho státu, naše hospodaření,
a která chrání všechny poctivé
pracující občany a tím upevňují
a zajišťují světový mír.
A právě i projednávaný zákon
o zdokonalení rostlinné výroby je dalším
důležitým článkem a nedílnou
součástí zákona na ochranu míru.
Více a levněji vyrobit, aby naše vlast byla
silná, aby stále stoupal blahobyt a životní
úroveň všech, kteří se o to poctivou
prací zasloužili.
Název jedné z mnoha brožur a tiskovin, které
nás obeznamují se způsoby práce sovětských
kolchozníků a sovchozníků, výstižně
nazval tyto pracovníky "mistry velkých sklizní".
Sovětská agrobiologie a agrotechnika, které
uplatňují i v praxi učení velikého
Mičurina podle zásady: Od přírody
milosti nečekej, od ní si všechno musíš
vzít, dosahují úspěchů, před
kterými stojí v údivu zemědělští
pracovníci celého světa. Vyprávěli
o nich účastníci dvou rolnických delegací,
které loni na podzim a letos v létě navštívily
Sovětský svaz. Vyprávěli o skutečných
zázracích dosažených výnosů
ve výrobě rostlinné i živočišné.
Soudr. Josef Moník, rolník z Jasenné u Jaroměře,
nadšeně hovoří o rozmluvě s akademikem
Olšanským, pracovníkem výzkumného
institutu pro rostlinnou výrobu v Oděse, který
vypěstoval pšenici s výnosem 80 až 100
q po 1 ha a jehož kolektiv pracovníků dal slib
soudr. Stalinovi, že během příštích
pěti let uvede tuto odrůdu nové pšenice
na lány kolchozů a sovchozů v nastávající,
příští etapě už komunistické
společnosti v sovětské zemi.
Jsou známy výsledky docílené podle
týchž zásad vypěstováním
nového druhu cukrovky s výnosem až 1.700 q
po 1 ha a dojivosti 10.000-15.000 litrů mléka ročně.
To všechno ukazuje na správnost nové theorie
akademika Lysenka, že výnosy půdy a užitkovost
zvířat jsou bez mezí a hranic a že člověk
může svým zásahem a svou vůlí
donutit každou rostlinu a každého živočicha,
aby rostl a vyvíjel se tak, jak je člověku
potřebné a prospěšné. Člověk
může a má, když je toho potřebí,
k odstranění nedostatků a škodlivého
sucha přetvořit přírodu. Mohutný
stalinský plán přeměny přírody
je toho dějinným dokladem: obrátit toky řek,
turkmenským kanálem vytvořit, skutečně
stvořit na milionech hektarů písku karakumské
pouště kvetoucí zahrady a ráj na zemi.
Tyto a tisíce jiných objevů a vítězství
zemědělské vědy a techniky rozbily
už na padrť kapitalistickou theorii o t. zv. "zákonu
o ubývajícím výnosu půdy",
theorii pavědy morganovců, mendelistů a veismanistů,
kteří v rozporu s logikou a se zákony přírody
hlásali, že organismus je násilně rozdělován
na dvě podstaty, a to na dědičnou hmotu a
na tělo. Dědičná hmota byla prohlášena
za nezávislou na těle a podmínkách
jeho života a zároveň za činitele, který
řídí utváření živého
těla. Tato dědičná hmota, která
je obsažena v nějakých pomyslných genech,
byla prohlášena mendelisty a morganisty za nesmrtelnou,
svou podstatou absolutně nezávislou na podmínkách
života. A proto prý není možné
měnit vlohy a vlastnosti zvířat a rostlin,
protože dědičné vlastnosti ukryté
uvnitř buňky jsou mimo dosah rozumu a vůle
lidí. Postavili svoji theorii na trpném postoji
člověka, na odevzdání se do vůle
moci vyšší s jedním závěrem,
že na světě jsou určité věci
stálé a neměnné a jejich změna
zásahem člověka je nemožná anebo
je těžkým prohřešením vědy,
neboť i ona má prý respektovati věci
posvátné, neměnné a nedotknutelné.
Není obtížné poznat, že tato theorie
je charakteristickou pro měšťácké
smýšlení imperialistického období.
Aplikace její na současný vývoj lidské
společnosti ukazuje její záměrnost,
směřující k ochraně a udržení
k zániku odsouzeného kapitalistického řádu.
Páni byli, páni být musí, stejně
tak chudoba a chudí, to změnit prý nelze
a není v moci člověka. Stejně i války,
co lidstvo lidstvem jest, byly a jejich vznik prý je také
podle této theorie mimo dosah vůle a vlivu lidí
na změnu či jejich odstranění. Tyto
t. zv. zákony a theorie jsou v nesmiřitelném
rozporu s marx-leninským světovým názorem,
s thesí určitě a jasně formulovanou
soudruhem Stalinem: Nejsou na světě věci
nepoznané, nýbrž jsou jen věci ještě
nepoznané, které budou odhaleny a poznány
silami vědy a praxe.
A proto tím větší význam a důležitost
mají pro nás nezištně poskytované
zkušenosti sovětské zemědělské
vědy a praxe. Soudruh Slánský na zasedání
Ústředního výboru KSČ 23. února
o tom řekl: "Máme však jednu velkou výhodu.
Máme tu zkušenosti Sovětského svazu,
jeho slavné VKS (b), která nám ukázala
cestu, jak tento úkol řešit, jak pomoci malým
a středním rolníkům, aby se zbavili
staleté dřiny, bídy a závislosti na
vesnických vykořisťovatelích, jak přivést
zemědělství k pokroku a rozkvětu".
300 našich rolníků, kteří nedávno
jako zemědělská delegace navštívili
Sovětský svaz, se přesvědčilo,
že sovětské zemědělství
se skutečně touto cestou vyvinulo v nejpokrokovější
a v nejmechanisovanější zemědělství
světa. I u nás, sice ještě nesmělými,
ale proto tím významnějšími prvními
kroky se dáváme na cestu za vzorem sovětských
zemědělských výzkumníků
a praktických pracovníků. Na celostátní
konferenci úderníků a zlepšovatelů
našich čs. státních statků, konané
7. a 8. listopadu letošního roku v Praze, se mohli
pracovníci v hospodářství čs.
státních statků už pochlubit prvními
výsledky dosažených výnosů rostlinné
produkce při uplatňování zásad
mičurinské agrobiologie.
Tak Václav Hrubeš z hospodářství
Bezno vypěstoval a sklidil se členy své čety
na ploše 5 ha celkem 237,5 q pšenice v Ratbořské
Máji a docílil tak průměrného
výnosu 47,5 q pšenice na 1 ha. Dále Štefan
Škodovák, hospodářství Mostné,
sklidil 310,5 q pšenice z plochy 6,59 ha s průměrným
výnosem 47 q na 1 ha. Helena Mišenčiková
z hospodářství Lužice na výměře
61/4 ha dosáhla průměrného
výnosu 44,20 q ječmene. V pěstování
cukrovky sklidil Štefan Zlatinský na hospodářství
Vlkanov se svou četou ze 2 ha 1.262 q cukrovky. Tím
dosáhl průměrného výnosu 631
q na 1 ha.
I u brambor docílil Antonín Hatlák z hospodářství
v Radňovicích rekordního výnosu 413
q z 1 ha.
V diskusi na zmíněné konferenci kladli tito
první průkopníci vyšších
sklizní největší důraz na jakostní,
čisté šlechtěné osivo a sadbu.
Proto i dnes projednávaný zákon klade na
prvém místě důraz na zajištění
výroby šlechtěného osiva, semen, sadby,
stromů a keřů.
Dosavadní zákonná ustanovení o pěstování
šlechtěných osiv byla dostupná jen statkářům
a velkostatkářům. Vždyť i předepsaná
nejmenší plocha výměry představovala
téměř polovinu a někdy i více
orné půdy, kterou průměrně
obdělávali naši drobní rolníci.
Prostřednictvím JZD se dnes zapojují a zúčastňují
se pěstování šlechtěných
osiv a sádí v největším počtu
i drobní a střední rolníci. Bude to
zárukou jak vyšších sklizní, tak
i možnosti lepší ceny a lepšího zpeněžení
kvalitního osiva a sadby, což dříve
šlo tak dobře k duhu statkářům
a velkostatkářům. Proto stanoví zákon,
že šlechtění osiva a sadby budou prováděti
zásadně čs. státní statky a
JZD.
K zajištění tohoto odpovědného
úkolu je třeba co nejužší spolupráce
lidové správy a všech složek Národní
fronty. Zejména naše místní národní
výbory, které po nedávné reorganisaci
mají být jedním z hlavních pomocníků
přestavby a budování socialistické
zemědělské velkovýroby, mají
v zákoně uloženu péči o zajišťování
a kontrolu výroby šlechtěného osiva
a sadby. Dále Jednotný svaz českých
zemědělců má zde bohaté a nejvýš
potřebné pole působnosti spolu s Ústředím
pro hospodaření zemědělskými
výrobky, které zase prostřednictvím
hospodářských družstev skladištních
vedle výkupu má především zajišťovat
výrobu a starat se o stále vyšší
a stále stoupající výnosy půdy.
Kvalitní šlechtěné osivo, nové
odrůdy, možno vyrobiti, ale největší
péči nutno věnovat přípravě
půdy. Půda je zde rozhodujícím činitelem.
Využití geonomických podmínek, zkušeností
sovětské agrotechniky, travopolní systém
pro změnu a vytvoření hrudkovité struktury
půdy, nové způsoby hnojení a ošetřování
kultur, využití strojů, techniky a vědy
nelze však s úspěchem použíti na
rozdrobených měřicích a korcích.
Stále platí slova soudr. Slánského
z téhož zasedání ÚV KSČ
24. února 1950: "V našem zemědělství
převládá dosud malovýroba, neboť
71/2 mil. ha veškeré zemědělské
půdy je rozděleno na 1,400.000 zemědělských
usedlostí a je rozdrobeno na 33 mil. parcel o průměrné
velikosti 24 arů. Na těchto 33 milionech parcel
nelze využít vymožeností vědy a
nové techniky, nelze soustavně stupňovat
výrobnost zemědělské práce,
která zůstává daleko pozadu za výrobností
práce v průmyslu. Jdeme proto cestou postupného
sdružování drobných rolnických
hospodářství v kolektivní družstevní
velkovýrobu, neboť jedině velkovýroba
společenského typu, jak praví soudruh Stalin,
může plně využít vymožeností
vědy a nové techniky a popohnat mílovými
kroky vývoj našeho zemědělství."
- Tolik s. Slánský.