Je správné, jestliže národní výbor ve snaze využít "svých" úvěrů proplácí práce, jež vůbec nebyly provedeny, a dodávky, jež vůbec nebyly uskutečněny? Je správné, jestliže se snaží jako někdejší kapitalisté "ulít" pro vlastní účely peníze na vkladní knížku, jako učinil jeden místní národní výbor, který poslal Státní bance hotovost přes 110.000 Kčs se žádostí, aby byla uložena na vkladní knížku? Nebo co říci jinému národnímu výboru, který poslal Státní bance šek s nevyplněnou částkou a žádal, aby mu poukázala zbytek rozpočtových prostředků, povolených pro rok 1950, v hotovosti? Ještě lépe si poradil jiný místní národní výbor, který ze svého vkladu na běžném účtě dal převést částku 36.800 Kčs na vkladní knížku lesního družstva, které neexistovalo, a částku 109.900 Kčs na vkladní knížku vodovodního družstva jako dar!

Je správné, jestliže i ústřední úřady, jsouce i nejsouce si toho vědomy, napomáhají tvorbě takovýchto lichých reserv poukazy národním výborům, prováděnými nakvap ještě ke konci roku? Je správné tvořit si takto předpoklady pro vysoká rozpočtová čísla v příštím rozpočtu?

Každý uzná, že to jistě není správné a že to neodpovídá představě řádného hospodářství a že je to škodlivé.

Musíme a budeme se starat, aby toto hledisko bylo uznáno a - prováděno. Uznat a provádět je musí být věcí politické cti. Nyní bych se rád dotkl jednoho z nejpositivnějších jevů na státní závěrce 1949:

Pro celou budoucnost republiky je neocenitelným přínosem skutečnost, že Slovensko se tak prudce hospodářsky rozvijí, že slovenský podíl na přebytku státního hospodářství činí téměř 20%, že Slovensko splnilo rozpočet státních příjmů na 145 %a je tedy s to samo financovat všecky úkoly, které mu ukládá rozpočet!

Slovensko překročilo investiční rozpočet o 3%, zatím co v českých krajích z částek, vyhrazených na investice, zůstalo nevyužito 10%! Tolik jsem si, paní a pánové, dovolil říci na okraj veliké skutečnosti, že hospodaření podle státního rozpočtu prvního roku Gottwaldovy pětiletky skončilo přebytkem 35 miliard Kčs.

O čem svědčí fakt tohoto přebytku?

Především o nesmírnosti reserv našeho národního hospodářství, o tom, že jsme je neznali a že jsme je ještě zplna neodkryli a jich nevyužili. Jít směleji vpřed k socialismu znamená, že musíme umět odkrýt reservy našeho hospodářství a naučit se s nimi hospodařit, že musíme uvolnit všechny cesty tvořivé iniciativě našich mas pracujících, že musíme podporovat všemi prostředky rozvoj hnutí za zvyšování produktivity práce, za snižování výrobních nákladů, že musíme i, jak nám jasně ukázal president Klement Gottwald ve své zprávě Ústřednímu výboru KSČ dne 22. února t. r., "rychleji než dosud budovat těžký průmysl".

Ke konci se před nás staví otázka, jak použít tohoto státního přebytku.

Nahromaděné peněžní sumy jsou v řádném hospodářství odrazem nahromaděných statků. I výsledky našeho hospodářství podle státního rozpočtu v roce 1949 jsou vtěleny ve statcích. Státní peníze, nahromaděné během roku na účtech státní pokladny ve Státní bance, jsou ve formě úvěrů používány na kapitálové vybavování našich národních podniků, především na financování investic. Fakt státního přebytku za rok 1949 znamená, že jsme jako celek o tolik, lze říci, zbohatli, o tolik si i na investicích nově víc pořídili. Navrhuje-li tedy vláda Národnímu shromáždění, aby schválilo použití celého rozpočtového přebytku za rok 1949 k dotaci Fondu znárodněného hospodářství, žádá je i o souhlas s tím, že bylo pamatováno v první řadě na budování naší průmyslové výroby, aniž se zmenšila péče o růst hmotného blahobytu lidu, o rozvoj spotřeby přímé i cestou rozvoje opatření sociálních a kulturních. Všichni známe velikost svých úkolů v rámci budování socialistického hospodářství a vládě bylo jasno, že přebytků v hospodaření má být užito tam, kde budou nejmocněji působit směrem jeho dalšího rozvoje. Proto vás, paní a pánové, prosím a vláda vám navrhuje, aby celá částka přebytku příjmů nad výdaji v roce 1949 ve výši 35.041,745.085,70 Kčs byla přidělena Fondu znárodněného hospodářství na dotace kmenových jmění našich socialistických podniků.

Prosím vás tudíž, paní a pánové, abyste jednak schválili státní závěrečný účet za rok 1949, jak vám byl předložen, a tím také potvrdili linii, kterou vláda v tomto roce sledovala, a abyste zároveň schválili i ostatní souvisící návrhy vlády, zejména návrh na použití přebytku vyplývajícího ze státního hospodaření tak, jak jsem právě uvedl.

V této souvislosti je povinností projevit dík všem, kdo se o toto vítězství zasloužili: celé mase našeho pracujícího lidu, všem milionům našich dělníků, rolníků, inženýrů, techniků, úředníků, organisátorů, plánovatelů a politických pracovníků. Děkuji také všem našim pracovníkům, kteří se přičinili o včasné předložení státní závěrky samé.

Výsledky roku 1949 by mohly být označeny za zjev výjimečný a náhodný, kdyby nebylo roku 1950, o jehož výsledcích vám chci nyní podat zprávu, byť zatím jen předběžnou.

Náš veliký učitel J. V. Stalin zdůraznil jako jeden ze základních zákonů socialismu skutečnost, že "socialismus může být vybudován jen na základě bouřlivého růstu výrobních sil společnosti, na základě hojnosti zboží a výrobků, na základě blahobytného života pracujícího lidu, na základě prudkého vzestupu kultury".

Toto jsou předpoklady růstu jen v socialismu - v kapitalismu je sice také blahobyt, ale jen pro buržoasii; lidská existence pracujících je v kapitalismu v nejlepším případě jen vedlejším produktem dočasné konjunktury a nikdy jí nedosáhnou pracující jako celek. O blahobytu pracujících jako programu nebo dokonce jako předpokladu dalšího rozvoje nemůže být v kapitalismu řeči, protože kapitalismus je ovládán zcela jinými sociálními zákony.

I u nás, ve státě budujícím socialismus, stavíme na základě bouřlivého růstu výrobních sil - právě jsem hovořil o investování 35 miliard do tohoto rozvoje, nepočítaje další veliké miliardy, které zařazujeme do návrhu rozpočtu na rok 1951. I u nás budujeme na základě "hojnosti zboží a výrobků", jak je vidět právě na vývoji roku 1950.

V tomto druhém roce pětiletky zvýšila se průmyslová výroba o dalších 15,3 %ve srovnání s rokem 1949. Z toho výroba těžkého průmyslu, který je předpokladem veškerého dalšího rozvoje, vzrostla o 15,6%.

O růstu naší životní úrovně svědčí tato data: prodej hlavních druhů potravin na vázaném i volném trhu vzrostl ve srovnání s rokem 1949 takto: maso a masné výrobky o 40%, sádlo o 59%, sýry o 29%, vejce o 16%, pšeničná mouka o 28%. Pozoruhodný je vzrůst konsumu dovážených surovin, jako kávy
(o 84%) a čaje (o 80%). Textilního zboží bylo na volném trhu prodáno proti roku 1949 více o 21%, konfekce o 49%, obuvi o 231%. Rozhlasových přijímačů se prodalo více o 13%, jízdních kol o 2%, motocyklů o 8 %a šicích strojů o 37%.

Souběžně s tím vzrostla úroveň a intensita kulturního života. Mateřských škol s celodenní péčí přibylo v roce 1950 811 a počet dětí v mateřských školách se zvýšil o 15,5%. Národních a středních škol přibylo 782, z toho na Slovensku 668. Rozvoj vysokého školství pokračoval zejména zřízením řady vysokých škol v českých zemích i na Slovensku. Zlepšila se i třídní skladba našeho studentstva. Zatím co v roce 1946-1947 bylo na našich vysokých školách zapsáno jen 7,15 %studentů dělnického původu, bylo v prvním ročníku studijního roku 1950/1951 zapsáno na vysokých školách 37,5 %posluchačů dělnického původu a 10,5 %posluchačů z rolnických rodin, vlastnících polnosti do 15 hektarů. V oboru vědeckého bádání bylo důležitým pokrokem zřízení ústředí vědeckého výzkumu, dále budování Česko-slovensko-sovětského institutu, příprava na zřízení státního národopisného ústavu. Počet oblastních divadel se v roce 1950 zvýšil o 20%. Krajské galerie jsou jíž zřízeny téměř ve všech sídlech krajských národních výborů a v roce 1951 k nim přibude asi 50 galerií obvodových. Celkový náklad knih a brožur zvýšil se proti roku předchozímu o 45%. Počet kin stoupl proti roku 1949 o 11%.

Tato čísla i čísla rozvoje rekreace našich pracujících a jejich dětí ukazují mohutný růst spotřeby soukromé i spotřeby organisované našimi veřejnými institucemi. Jsou výrazem toho, že s prudkým rozvojem výroby vzrůstá i národní důchod i životní míra lidu. Podkladem růstu národního důchodu je růst výdělků našich pracujících, kterému jsme v roce 1950 dodali vyšší reálnou náplň několikerým snížením cen spotřebních statků.

Náš proces výstavby se ovšem odehrává na poli a ve formě boje s nepřáteli vnějšími i vnitřními. Mezi naše vnitřní nepřátele patří i malost některých našich lidí, projevující se při takových příležitostech, jako byla na př. polská měnová reforma, kdy někteří z nich se jali skupovat nesmyslně mouku či mýdlové prášky či vlivem amerikánské válečné hysterie dokonce ocet. Vyrovnali jsme se s těmito přechodnými jevy a za obecného souhlasu pracujícího lidu se vláda vyrovnala zavedením lístků i s plýtváním moukou a chlebem. Lístky zaručí každému, co potřebuje, a zamezí plýtvání, zkrmování i křečkování.

Růst výroby a spotřeby se ovšem vyjádřil v prvé řadě ve výnosech naší všeobecné daně nákupní. Její výnos v roce 1950 překročil i výnosy z roku 1949. Tento jev je velmi pozoruhodný, poněvadž jsme i v průběhu roku 1950 několikráte redukovali ceny zboží a sazby této daně. Na výsledcích této daně je pozoruhodno i to, že hlavním jejím zdrojem není volné zboží, kde je vysoká, nýbrž trh zboží vázaného, kde je nízká, ba někdy i se sazbami pouze evidenčními; výjimku zde tvoří jen obuv. Vzrůstající výnos této daně plyne tedy ze vzrůstu běžné spotřeby a je důkazem nebývalé míry rozvoje spotřeby širokých vrstev pracujících.

Druhý pilíř státních příjmů, zvláštní daň výdělková, byla v rozpočtu na rok 1950 zvýšena proti roku 1949 o 788%, avšak skutečným výsledkem i tento rozpočet ještě předstihla.

Proti roku 1949 i proti rozpočtu zvýšil se také výnos daně ze mzdy; daň tato rostla úměrně se zvyšováním důchodů pracujících a s růstem jejich počtu, zejména přechodem ze samostatných zaměstnání a u žen též z domácností.

Celkem lze říci, že se státní pokladna v roce 1950 stala rozhodujícím střediskem financování našeho podnikání. I loni se prokázalo, jak obrovitou vnitřní dynamikou je nesena masa našeho lidu pracující na vybudování socialismu a jaké zázraky svede jeho iniciativa, nadšení a tvůrčí síla.

Výsledky této tvůrčí síly, přeměněny ve formu peněz, se nám sbíhají v mocných proudech na účtech ve Státní bance, odkud zase proudí zpět jako z obrovského srdce do našeho hospodářského organismu. Bdíme nad tím, aby s výsledky práce našeho lidu bylo hospodařeno dobře. A mohu říci, že tak vcelku hospodařeno je a že postupně, a to hlavně zásluhou politiky Komunistické strany Československa i odborů, proniká víc a více vědomí osobní odpovědnosti každého pracovníka jakožto hospodáře. (Potlesk.)

Ale přesto se ještě vyskytují případy rušivé. Co lze říci na př. borským sklárnám, ve kterých byly zjištěny naprosto nedostatečně uskladněné bedny s exportním zbožím, ležícím na nechráněných prostorách, kde povětrnostní poměry ničily výsledky práce našich dělníků? Dělníci tu sice hubovali, ale nebylo to slyšeno. Chodilo se klidně kolem tohoto zboží a nakonec musila se jeho část vyměnit a přebalit a odpovědní činitelé si neuvědomovali, že jen to přebalování, nehledě na zboží zničené, stojí velké peníze. - Co ale říci na př. národnímu podniku Dereda, v jehož některých pražských závodech byly nalezeny nesprávnosti ve skladových kartotékách takového rázu, že se nedalo ani zjistit, zdali jde o chyby účetnické nebo o skutečná manka? Tento nepořádek zakrýval, že se v těchto dekoračních a reklamních dílnách vyráběl i nábytek pro soukromníky, a to za ceny, které neodpovídaly skutečně vynaloženým nákladům. - Je neomluvitelné, dostává-li se do prodeje potravinářský výrobek tak špatné kvality, jako bylo zjištěno na př. v ústecké Masně.

Ale začasto nejde jen o přímé škody, způsobené národnímu hospodářství. Mnohé naše podniky si dosud plně neuvědomily škody, které nám působí neplánované hromadění zásob, ať již surovin nebo rozpracovaných nebo i hotových výrobků. Co jiného než poškozování národního hospodářství je, jestliže národní podnik ve Verneřicích vyrábí na sklad průmyslové kartáče, nemaje výrobu podloženu kontrakty a pokračuje v ní přes svůj narůstající sklad? Je přímá souvislost mezi tempem naší výstavby a tempem stoupání naší životní úrovně na jedné straně a tempem zrychlování oběhu obratových prostředků na straně druhé. Zásoby bez plánu vytvářené znamenají, že bychom si byli mohli postavit třeba nové továrny, jež by dodávaly nutné zboží pro domácí trh i vývoz, a místo toho leží výsledky naší práce neproduktivně v neplánovaných zásobách. A tyto továrny, které bychom si mohli postavit, by mohly být rychleji a levněji než dosud stavěny a rychleji uváděny do provozu, kdyby byly včas a řádně připraveny jejich projekty a včas a řádně dodány všechny zdánlivě malé, ale pro provoz nepostradatelné investice. Nedokončené, ladem ležící stavby jsou pro nás právě takovou škodou jako neplánované zásoby.

Musíme správně chápat a uskutečňovat leninské heslo důsledné kontroly práce. Budujeme a vybudujeme účinnou kontrolu plnění plánu a hospodárnosti jak v našich socialistických podnicích a v družstvech, tak i ve veřejné správě. Tato kontrola však dosud nestačí ukázat nám včas všechny odchylky od plánu a ukázat nám i chyby naší práce. K tomu je zapotřebí, aby řádně fungovaly kontroly na všech pracovištích, kontroly prováděné dělníky i administrativními orgány. Ani v tomto směru nejsme ještě zdaleka tam, kde bychom měli být. Jak jinak by bylo možné, abych uvedl případ, že na státní strojní stanici v Horňátkách předloží traktorista výkaz, podle kterého provedl dne 15. září loňského roku střední orbu ve výměře 3 hektarů 78 arů za dobu 11 pracovních hodin při spotřebě 45 litrů nafty, 3 litrů oleje a 1 litru benzinu, když ve skutečnosti zoral pouze 50 arů za 4 pracovní hodiny při spotřebě asi 15 litrů nafty, 1 litru oleje a 1 litru benzinu? Tentýž traktorista prohlásil, že 31. října loňského roku provedl střední orbu 5 hektarů 12 arů za 8 pracovních hodin při spotřebě 40 litrů nafty, 3 litrů oleje a 1 litru benzinu. Ve skutečnosti však zoral pouze 56 arů. Je třeba si uvědomit, že tyto pracovní výkazy jsou podkladem pro statistická hlášení plnění plánu střední orby a podkladem pro výplatu mezd. Při revisi pěti strojních stanic v Horňátkách, Mikulově, Přerově, Prostějově a Kuklenách bylo zjištěno, že ani na jedné z nich nebyly výkazy traktoristů a tedy ani výkony jejich kontrolovány.

Tyto případy svědčí o tom, že máme dosud místa, kde se ať z neschopnosti, ať z ledabylosti, ať ze zlé vůle či z nedostatku svědomitosti ujídá z našeho národního produktu nicotně a že se jím mrhá. Nezmiňuji se o tom právě teď a právě vám proto, abych "také mluvil něco o stinných stránkách" ale proto, abych povzbudil všechny naše pracující k bdělosti a žádal je, aby každý na svém místě byl doslova hospodářem jako na svém, a abych upozornil pracovníky ledabylé nebo zlomyslné, že jejich špatná práce a třeba i škůdnictví budou odhaleny. I kontrolní a revisní orgány podléhající ministerstvu financí, které bez hluku, ale s úsilím budujeme, jsou nástroji, které už pomáhají drtit škůdce a odhalovat a napravovat ledabylce.

Chtějíce odhalovat a zamezovat vady v hospodaření, musíme i trvat na tom, aby účetnictví ve všech našich sektorech, v podnicích i ve veřejné správě bylo v pořádku a abychom se nesetkávali s výdaji a příjmy nevyúčtovanými po celé měsíce. Nelze trpět na př. takové případy, jaké se vyskytly v našich divadlech, z nichž jedno neproúčtovalo do dneška své rozpočtové výdaje za celý rok 1950, jiné je nemá vyúčtovány za poslední dva kvartály a ostatní divadla v českých krajích nevyúčtovala svá vydání od října minulého roku.

Vím, že tyto jevy jsou průvodními jevy růstu, ale je nutno dotknout se jich otevřeně, chceme-li je odstranit. Já pak jakožto správce našich financí o tom mluvím, protože finance se nevznášejí nad zemí, ale rostou z výrobního procesu.

Jak to odpovídá základnímu úsilí nás všech, úsilí splnit pětiletý plán, zůstávají i v roce 1950 na straně státních výdajů na prvním místě výdaje na investice. I podle dosud neúplných a nedefinitivních cifer bylo na investice za 12 měsíců loňského roku u civilní státní správy bez místních národních výborů a státních léčebných a ošetřovacích ústavů vydáno 10 miliard Kčs.

Finanční plnění investic se tedy v roce 1950 značně zlepšilo. Zvláště je tu třeba znovu vyzdvihnout rozmach Slovenska, které čerpalo poměrně značně více než kraje české. Celkový objem plnění investičního rozpočtu ovšem dnes ještě neznáme, poněvadž značná část investic, dodaných v roce 1950, je placena dodatečně až v roce letošním. V režijních nákladech jsme v roce 1950 dosáhli úspor, zejména v nákladech věcných. Osobní náklady proti předchozímu roku vlivem provedení platové úpravy civilních státních zaměstnanců stouply. Touto úpravou jsme zavedli pro státní zaměstnance socialistický princip odměňování podle jakosti a množství vykonané práce a podle prospěchu, který tato práce přináší celku. K důslednému provedení této zásady nestačí však jen vytvoření vhodné mzdové soustavy, nýbrž je třeba, aby byl určen i celkový objem mezd jako část celkového národního důchodu, připadající na osobní spotřebu pracujících. Tohoto účelu lze dosáhnout jen mzdovým fondem, který je jedním z regulátorů socialistické distribuce, účinným prostředkem k zachování reálné náplně mezd i k dosažení úsporného hospodaření pracovními silami a ke zvyšování produktivity práce.