Rozpočet ministerstva školství, věd a umění je letos o 2 miliardy vyšší než loni. Tento rozpočet pomáhá bojovat za novou výchovu mládeže, a to mládeže, která už bude žít a pracovat v socialistické společnosti. Škola dává mládeži horoucí lásku k vlasti, učí ji naslouchat hlasu své krásné rodné země. Dává jí také lásku ke všem, kteří ji svou prací činí ještě krásnější a bohatší. Proto se snažíme podchytit dítě již v mateřských školách. Již dnes stravujeme v dětských jeslích a mateřských školách přes 550.000 dětí. Staráme se o speciální školy umělecké. Musíme školit technické kádry. Musíme spojit vědu s praxí a pěstovat vědu i mimo rámec vysokých škol. Nemáme problému starého nebo mladého učitele, máme problém dobrého nebo špatného učitele. Musíme i v tomto oboru jít cestou sovětských zkušeností. Proto budeme vysílat třikrát tolik stipendistů do vysokých škol v Sovětském svazu. Proto musíme z řad dělníků získat do všech možných kursů další frekventanty, kteří se na Slovensku zvláště velmi osvědčili. Pro novátory z dělnických řad musíme rozšířit externí studium. l naše vesnice, která vykročila na cestu k socialismu, potřebuje nové obětavé pracovníky a mnohde je v hojném počtu také nachází mezi učiteli.

Zvláštní pozornost věnuje naše škola pionýrům. Děti se učí pravdomluvnosti a nedostávají se do rozporu s tím, co jim říkají rodiče, a s tím, co jim říká učitel. Tak tomu bylo dříve, když se jim ve škole líčila republika jako ostrov klidu a pořádku, ve které se však jak rodiče, tak i děti na vlastním těle přesvědčovali, o jaký pořádek jde.

Na technický rozvoj v Ústředí výzkumu jsou dávány stamiliony. V popředí stojí především přírodní a technické vědy. Podle nového vysokoškolského zákona se staráme o vědecký dorost zřizováním 230 aspirantur na vysokých školách.

Věnujeme pozornost i divadlům. l krajská divadla jsou divadly státními. Nejpotěšitelnější je, že se na měsíčních poradách s krajskými referenty zúčastňují referenti všech 19 krajů a tak je postaráno o jednotné řízení celé práce. Ještě nikdy se u nás tak kulturně nežilo. To konstatoval kulturní výbor při projednávání rozpočtové kapitoly ministerstva informací a osvěty. Jen člověk osvobozený od vykořisťování je nejen konsumentem kulturních statků, ale také podílníkem na jejich rozvoji.

A přede všemi kulturními odbory stojí v popředí práce úkoly v boji za světový mír a boj za vybudování nové socialistické společnosti. Velmi důležitým úkolem je seznamování našeho lidu s kulturou sovětskou, čínskou a ostatních zemí lidové demokracie. Na poli osvětové práce, lidové umělecké tvořivosti, je široké pole působnosti. Lid touží po kultuře, ale po opravdové, hodnotné kultuře. Na poli filmové výroby podle směrnic ÚV KSČ o filmové práci bylo uděláno mnoho, ale filmovou výrobu čeká ještě hodně úkolů. Náklady knih jsou vysoké, přesto nestačí poptávce po knize.

Rozvoj slovenského spisovného umění a rozšiřování slovenské literatury stoupá úměrně s pokračující industrialisací Slovenska. Bohatá a plodná diskuse kulturního výboru bude jistě pro práci jak ministerstva školství, věd a umění, tak i ministerstva informací a osvěty vodítkem v další jejich záslužné práci.

S kulturou ducha jde ruku v ruce i kultura tělesná. I ta má celou řadu rozmanitých odvětví. Snad nejmladší a také nejzáslužnější je práce sokolských jednot na školách všech stupňů. V diskusi bylo sneseno mnoho úspěchů, kterých naše sjednocená tělovýchova dosáhla. Byly i kritické poznámky a ukazovalo se na nedostatky v práci. Jako klad byl vyzdvižen rozdíl v chápání a úkolech tělovýchovy u nás a v kapitalistických státech. Jako druhý klad byla hodnocena péče státu o hmotné zabezpečení tělovýchovné práce. Jako třetí klad bylo vyzdviženo mírové poslání naší tělovýchovy a její přinos na poli budování přátelských vztahů s pokrokovými činiteli na poli mezinárodním a tím také velký přínos v boji za mír a posílení mírového tábora. Jako náš vzor v této práci byl správně vyzdvižen náš nedostižitelný vzor pro všechny obory našeho podnikání a našeho snažení, Sovětský svaz.

Výstavbu socialismu je nutno zajišťovat před útokem a přepadem imperialistů. Proto musíme věnovat co největší úsilí tomu, aby armáda byla schopná boje. Je nutná bdělost a ostražitost i v armádě v období zostřeného třídního boje. Musíme armádu budovat podle vzoru slavné a vítězné Rudé armády a doplňovat důstojnické kádry schopnými příslušníky z řad dělnické třídy. Jen tak zabezpečíme růst morálně-politické jednoty armády s lidem. Na výstavbu armády dáváme jen 6,3% z našeho státního rozpočtu, na rozdíl od ohromných nákladů na armády v západních kapitalistických státech. Ale nezáleží tak na tom, kolik procent na armádu dáváme, protože nebudujeme žádnou žoldáckou armádu. Záleží na duchu armády, a duch naší armády je takový, že každý útočník, i kdyby sebe více používal služebné a zrádné emigrace, dostane řádně po hlavě při jakémkoli pokusu o útok. (Potlesk.)

Obdobné úkoly, jaké má armáda proti možnému vnějšímu nepříteli, má Národní bezpečnost proti nepříteli vnitřnímu. I ona zabezpečuje budování socialismu. I ona z lidu vyšla a jde s lidem. Dříve, v kapitalistické republice, chránila tehdejší policie bezpečnost pánů, bezpečnost továrníků a finančních magnátů při vykořisťování lidu. Šla proti lidu, byla rozhodující součástí mocenského potlačovatelského aparátu.

Dnes po boku Sboru národní bezpečnosti stojí příslušníci lidové milice. Celá naše Národní bezpečnost a lidová milice je budována podle směrnic presidenta republiky Klementa Gottwalda, který 28. února 1948 řekl: "Právě náš SNB, právě naše dělnická milice jsou příkladem hlubokého a opravdového demokratismu naší republiky. Právě stát, který používá bezpečnostních orgánů nikoliv k obraně kapitalistů proti lidu, nýbrž naopak, k obraně lidu proti kapitalistům a rozvratníkům, právě stát, který se nebojí dát lidu zbraně, právě to je stát opravdu demokratický a opravdu lidový."S těchto hledisek posuzoval branný a bezpečnostní výbor obě jmenované rozpočtové kapitoly.

Zahraniční výbor při rozboru kapitoly ministerstva zahraničních věcí konstatoval, že základním úkolem zahraniční politiky je zajištění míru a tím bezpečnosti republiky a její socialistické výstavby. Proto naše zahraniční politika vychází ze skutečností, vychází z rozvoje všeobecné krise kapitalismu, vychází z rozvoje osvobozovacích bojů koloniálních a polokoloniálních národů, vychází z toho, že se imperialistické mocnosti chystají k rozpoutání nové války. Pozorně sledujeme remilitarisaci západního Německa, ale i úlohu titovské Jugoslávie. Směrnici všem bojovníkům za mír dal rozhovor generalissima Stalina s dopisovatelem Pravdy. Podlá úloha našich národních zrádců a odrodilců, kteří na západě v americko-anglickém žoldu kují pikle proti vlastnímu národu, jejich otevřená spolupráce s německými neofašisty, byla po zásluze celým zahraničním výborem odsouzena. Naše zahraniční politika i v budoucnosti se musí ještě opírat o Sovětský svaz. Musíme se od Sovětského svazu nejen učit, ale musíme Sovětskému svazu také mnohem více v jeho boji za udržení světového míru pomáhat.

Sociálně-politický a zdravotnický výbor při projednávání kapitoly ministerstva zdravotnictví konstatoval, že naše zdravotnictví si dalo heslo: "Čelem k závodům." V poskytování zdravotnické péče je u nás nyní zásadní rozdíl: za kapitalismu byl ošetřen ten, kdo na to měl, dnes má každý pracující o dobrou zdravotnickou péči také dobře postaráno. Náš rozpočet jako rozpočet země míru dává na zdravotnictví tolik, že ve světovém měřítku stojíme na čestném místě hned za Sovětským svazem. Že můžeme stále zvyšovat částky na zdravotnictví, za to vděčíme rozvinutému pracovnímu úsilí naší dělnické třídy a nezištné pomoci Sovětského svazu, kterou nám nepřetržitě poskytuje.

Také ve zdravotnictví se musíme od Sovětského svazu mnoho učit. Musíme použít poznatků členů delegace lékařů a vědců, kteří byli v Sovětském svazu. Naopak musíme zase zhodnotit závěry a poznatky delegace sovětských zdravotnických pracovníků, která pod vedením náměstka ministra zdravotnictví Sovětského svazu Šabanova dlela u nás.

Musíme zesílit zdravotnickou osvětovou práci, bojovat proti starému myšlení, proti pověrám a předsudkům. Za kapitalismu se osvětě nemohlo dařit a zdravotnický pracovník neměl žádné výhledy na úspěch své práce. Dnes, kdy i lázeňství zapojujeme do plánované léčby, máme hodně úspěchů. Přes 100.000 pojištěnců Ústřední národní pojišťovny se léčilo v našich lázních v r. 1950.

Máme ještě nedostatky v rozmisťování lékařů, v hospodaření s léky a se středním zdravotnickým personálem. V otázce sjednocení zdravotnické péče je velikým pokrokem, že od požadavku se přešlo dál a že se již rýsuje cesta, jak sjednocovat.

V práci na poli sociální péče byly dosaženy další velké úspěchy. Rozpočtové položky, věnované ve státním rozpočtu na sociální úkoly, se každoročně zvyšují. Zvyšují se i rozpočty Ústřední národní pojišťovny, rozpočet Fondu rodinných přídavků, a tak úhrnná částka, věnovaná na sociální účely, je ohromná - činí přes 62 miliard Kčs.

Zásadní obrat v naši sociální politice byl umožněn jen díky tomu, že jsme státem lidové demokracie. Proto můžeme dělat a děláme tak velkorysou sociální politiku.

Ministerstvo práce a sociální péče čekají velké úkoly v náboru pracovních sil. Úkol může být rozřešen jen tehdy, když se tato otázka nestane jen záležitostí referátů 5 u národních výborů, ale náplní práce a starostí celé Národní fronty. Ministerstvo práce a sociální péče čekají také velké úkoly na poli bytové výstavby. Částka 11.600 mil. Kčs je značně vysoká a umožní přistoupit k uskutečňování výstavby bytů především tam, kde vzniká nový průmysl. Tak se také nejlépe zabezpečí pro tento průmysl potřebné nové pracovní síly.

Tím, že je zaměstnáván stále větší počet osob v průmyslu, stoupá počet pojištěnců, kteří mají nárok na hodnotnou zdravotní péči a nárok na důchod ve stáří nebo při pracovní neschopnosti. Stoupají mzdy a platy. Proto musí dostat i práce orgánu ministerstva práce a sociální péče novou náplň, neboť má jiné úkoly. Podnětná diskuse sociálně-politického výboru bude jistě pro ministerstvo práce a sociální péče dobrou směrnicí pro další práci.

Shrnout výsledky několikadenního zasedání výboru hospodářského a pro hospodářské plánování a jeho kontrolu, kde bylo projednáno 9 rozpočtových kapitol, je úkolem skutečně těžkým.

V rozpravě ke kapitole Státního úřadu plánovacího bylo zdůrazněno, že dnes je u našich pracujících mimořádný zájem o plánování a že ve Státním úřadu plánovacím se stále víc a více vidí technicko-hospodářský štáb naší republiky. Státní úřad plánovací po loňském zasedání ÚV KSČ pomohl v odkrývání reserv v jednotlivých úsecích naší výroby, úspěšně pomohl rozřešit otázku hospodářské spolupráce se Sovětským svazem a s ostatními zeměmi lidových demokracií a také úspěšně pomohl řešit problémy naší surovinové základny.

V průběhu plnění plánu se také ukázaly nedostatky. Tak se Státnímu úřadu plánovacímu nepodařilo plně odstranit disproporci mezi stavebními a nestavebními investicemi, v kontraktacích, v oblasti hmotného zásobování, vyčišťování výrobních programů a pod. Úplné odstranění těchto nedostatků a zajišťování výstavby nových výrobních středisek, další mobilisace reserv ve výrobní kapacitě, to jsou hlavní problémy SÚP i pro tento rok.

Mimo to zde stojí velký, důležitý úkol: zlepšit spolupráci SÚP s ministerstvy a jinými centrálními úřady, které se podílejí na plánování; zkvalitnit plánování a provést další kádrové vybudování plánovacích středisek, jak to bylo již uskutečňováno v r. 1950.

Změnila se funkce ministerstva průmyslu proti kapitalistické republice. Tehdy to bylo jen dislokované místo Ústředního svazu čs. průmyslníků. Dnes se ministerstvo rozdělilo na ministerstvo těžkého a ministerstvo lehkého průmyslu.

Z letošního zasedání ÚV KSČ vyplývají pro ministerstvo těžkého průmyslu velké úkoly, hlavně na poli zhospodárnění výroby, dále na poli lepšího využívání dané strojní kapacity. Musíme se naučit víc vytěžit a využít zkušeností sovětských pracovníků. V těžkém strojírenství je nutno překonat stávající potíže, plánovat až na pracoviště, zabezpečit rovnoměrné plnění plánu, zavádět nové pracovní methody ve výrobě a odstranit i nedostatky přímo na generálních ředitelstvích a nebát se provětrat i tam. I pro letošní rok byl plán podstatně zvýšen a změněn, a bude proto třeba překonat ještě mnoho obtíží.

Lehký průmysl, vyrábějící většinou výrobky pro domácí trh, bude nyní muset poskytovat větší pomoc těžkému průmyslu, hledat vlastní suroviny a neustále zlepšovat kvalitu, zvyšovat produktivitu práce rychleji než dosud, zhospodárnit výrobu, prohloubit plánované řízení výroby a plnit plán, vidět plán jako celek.

Potravinářský průmysl má ještě hodně pozůstatků z dědictví po kapitalismu. Nebyl budován pro službu spotřebiteli, nýbrž pro zisk kapitalistů. Proto je nedostatečně technicky vybaven. Byly nedostatečně zladěny výrobní plány a je špatná dislokace potravinářských podniků. I pro potravinářský průmysl platí ve zhospodárnění výroby to, co pro ostatní.

Stavební průmysl má mimořádnou důležitost při uskutečňování investic. Nedostatky stavební výroby, stavební nepřipravenost a nerozhodnost investorů, časté měnění plánů, projekční nepřipravenost a pod., to vše prolínalo několikahodinovou diskusi o těchto otázkách. Nemáme dostatečně využité těžké stavební stroje a proto máme nízkou produktivitu práce. Pomalu zavádíme nové pracovní methody, máme vysokou absenci a nedodržuje se 48hodinový pracovní týden. Je potřeba více spolupráce s přidruženou výrobou. Potřebujeme dlouhodobé výhledové plány investičních staveb. Potřebujeme rozpracování plánů na každé pracoviště. I zde byla snesena řada podnětů na řešení a odstranění nedostatků.

Projednávání kapitoly vnitřního obchodu bylo příležitostí, aby se ukázaly jak dobré, tak i stinné stránky naší distribuce. Zvyšuje se životní úroveň, stoupá kupní síla lidu a s tím musí obchod počítat, aby mohl a dovedl uspokojit požadavky konsumentů. Musí neustále zvyšovat kvalitu služeb spotřebiteli. Až dosud tomu tak není. Naopak, mnoho zaměstnanců, a to hlavně z řad bývalých majitelů, obsluhuje pracující neochotně a mnohdy záměrně napomáhá dělat paniku, šířit šuškandu a živit štvavé řeči proti režimu.

Právě v obchodní síti stojí dnes jako jeden z hlavních úkolů zařazení mužů do výroby a nábor nových pracovníků z řad žen v domácnosti. S tím souvisí problém dobré organisace. Hlavní úkol, zlepšit a zabezpečit zásobování, musí být spojen s otázkou reorganisace celé sítě distribuce a hlavně její dosavadní praxe.