Dalším velikým přínosem takové prověrky je, že se stává školou technicko-inženýrských kádrů, učí je odkrývati za přítomnosti dělníků, profesorů, studentů vlastní chyby a pohlížeti na výrobu každého stroje a jeho části komplexně od jeho konstrukce až po kontrolu a montáž. Je školou dělnických kádrů, které dostávají širší přehled o celé výrobě, zasvěcuje je do problematiky plánovací výroby, při čemž spolupráce s techniky, ať již na výrobních poradách nebo ve formě komplexních brigád, přispívá ke zvýšení jejich odborné úrovně. Je školou vzájemné soudružské spolupráce.

Tento soudružský vztah velkého množství pracovníků, kteří se zúčastňují takové prověrky a společný cíl, za kterým jdou, je příznivým momentem pro rozvoj socialistického soutěžení, pro uzavírání socialistických závazků. Ale nejen to. Prověrka výrobků vytváří i technicko-organisační předpoklady pro soutěžení, které po vydání správné politické linie a po materiálním zainteresování pracujících jsou rozhodující pro jeho úspěšný rozvoj.

Nové výrobní methody se uplatňují i v tak obtížném úseku, jako je hornictví. Úderník Miska z ostravského revíru přispívá svou methodou velmi podstatně k tomu, že v ostravsko-karvinských dolech budou plniti plán. A co je tady zase důležité? Že zkušeností Miskových se již používá na 32 rubáních; stejně tak je potěšitelné, že přišli pomoci i technici, inž. Trnka, inž. Matuška a inž. Bartoš se svými zkušenostmi. V mosteckém revíru se osvědčují puťovky, které pomáhají odstraňovati neproduktivní časy a hlavně zaručují přísun potřebného materiálu předem, takže zamezují hádkám, které dřív bývaly mezi dozorci havíři na denním pořádku. Přispěly ke sblížení techniků s dělníky a to je vždy záruka vyššího výkonu.

Jsou známy desítky a stovky jiných případů: v hutích i v textilu, na stavbách i v cihelnách a i na naší vesnici. Uplatňují se v nich rovnou měrou i ženy a naše mládež. Všichni přispívají k tomu, abychom v našich výrobních sektorech zvyšovali produktivitu práce, poráželi starý kapitalistický řád přímo na pracovištích. I tady, jako ve všem, nám pomáhají sovětští lidé: Stachanov, Busigin, Děktarev, Bykov, Rosijskij, Korabelnikova, Kovaljev.

Nyní je nutné, aby tyto zkušenosti byly přenášeny na co největší počet pracujících. Je potřebí přenášeti nové úspěšné methody z pracoviště na pracoviště, z dílny do dílny, ze závodu na závod. To nám umožní urychlenou výstavbu našeho průmyslu, zajištění základních surovin z domácích zdrojů. Socialistickým soutěžením, údernictvím, novátorskými methodami na široké masové základně zaručíme předčasné splnění pětiletého plánu, najdeme a odkryjeme reservy, které jsou v našich výrobních kapacitách a lépe využijeme našich strojů, přípravků a nástrojů. Dokonaleji zorganisujeme, zjednodušíme a zkrátíme celý výrobní proces, použijeme vhodného domácího materiálu. Docílíme tím zhospodárnění naší výroby. To je cesta rychlejšího budování socialismu u nás, to je cesta, která posiluje naše národní hospodářství. To je cesta, která nám dává vědomí naší síly, naplňuje nás hrdostí, že můžeme za vedení naší rodné Komunistické strany Československa, pod moudrým vedením presidenta soudruha Klementa Gottwald a státi po boku sovětského lidu v boji za světový mír, za štěstí všeho pracujícího lidu. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Dále je přihlášen ke slovu p. posl. Souček. Dávám mu slovo.

Posl. Souček: Slavná sněmovno, dámy a pánové!

Státní rozpočet na r. 1951, který dnes projednává plénum Národního shromáždění, je skutečným rozpočtem mírového budování. Tento mírový rozpočet zajistí nebývalý rozvoj výrobních sil v naší zemi, bude znamenati další krok k socialismu. Splnění úkolů třetího roku pětiletky nám umožní, abychom v dějinném zápase o udržení a ubránění míru přispěli k upevnění jednoty, síly a moci tábora míru, v jehož čele stojí Sovětský svaz.

Současně s tím bude upevněna nezávislost našeho hospodářství na kapitalistickém světě a celé hospodářství bude uchráněno před vlivem kapitalistické krise a kapitalistických diskriminačních zásahů. Státní rozpočet s velikými přebytky je důkazem životaschopnosti našeho režimu, je důkazem toho, jak dělnická třída ve svazku s pracujícím lidem měst i venkova umí lépe hospodařit než hospodařili kapitalisté. Zatím co ve světě kapitalismu celé hospodářství spěje k válce, ke krisím a katastrofám, naše hospodářství, stejně jako v Sovětském svazu a v zemích lidových demokracii, je ve znamení mírového budování a mírové přestavby.

Během krátké doby se projevilo, jaké veliké tvůrčí síly lidu byly uvolněny po porážce kapitalismu u nás, v zemích lidových demokracií. Velmi rychle byla překonána hospodářská zaostalost řady zemí lidových demokracií. Země, které byly typickými vývozci zemědělských produktů, se stávají průmyslovými státy s vyspělou průmyslovou technikou a zemědělskou velkovýrobou. Tato rychlá přestavba a výstavba byla jim umožněna velikou hospodářskou pomocí Sovětského svazu.

Země, seskupené v mírovém táboře kolem Sovětského svazu, vytvářejí mezi sebou nové hospodářské vztahy, a tak jako bylo odstraněno vykořisťování člověka člověkem v zemích socialismu, bylo odstraněno využívání menších zemí státy silnějšími. Vznikl tu nový socialistický vztah mezi národy a státy. Díky těmto novým vztahům mezi národy a státy byly znásobeny síly jednotlivých zemí lidových demokracií. I my budeme v rámci třetího roku Gottwaldovy pětiletky schopni splnit zvýšené úkoly, protože nám bude poskytnuta veliká a všestranná pomoc Sovětského svazu a zemí lidové demokracie.

Byli a snad ještě jsou u nás jednotlivci, kteří podceňují význam této pomoci, byli a jsou ještě lidé, kteří nepochopili veliký přerod, který nastává v Sovětském svazu a v zemích lidových demokracií. Dnes již patří minulosti, že carské Rusko bylo hospodářsky zaostalým státem. Nová sovětská věda a technika daleko předstihla vědu a techniku zemí klasického kapitalismu. Dnes již patří minulosti, že Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko jsou země, od kterých se u nás nemůžeme mnoho naučit. Pravý opak je pravdou. V poslední světové válce se nesporně prokázala politická a hospodářská převaha Sovětského svazu nad nejvyspělejší německou technikou. V této válce podle slov s. Stalina zvítězil nejen sovětský režim a sovětský člověk, ale zvítězila i sovětská věda a technika. Dnes nejen sovětský společenský řád, ale i sovětská věda a technika jsou nejpokročilejší a nejvyspělejší na celém světě.

Bude třeba zúčtovat u nás nejen s těmi různými obdivovateli tak zvaného amerického způsobu života, ale i s těmi různými obdivovateli kapitalistické t. zv. západnické vědy a techniky, a to hlavně proto, že tyto překonané, nesprávné a zaostalé názory, kterým někdy podléhají i lidé na význačných hospodářských místech, nám brání, abychom v plné šířce využili zkušeností sovětské vědy a techniky. Naši vědečtí pracovníci, technici, projektanti a konstruktéři by mnohem snadněji zvládli před ně stavěné úkoly, kdyby především čerpali ze sovětských zdrojů a sovětských zkušeností. Stejně je tomu i pokud se týče vztahů k ostatním lidově demokratickým státům. Zase by naši technici, projektanti a konstruktéři velmi mnoho získali, kdyby na př. využili zkušeností polského národa s výstavbou Varšavy, kdyby využili zkušeností, které získali v Polsku s mechanisací dolů, kdyby využili zkušenosti, které byly získány při živočišné a rostlinné produkci v Maďarsku, Rumunsku atd. Až dosud mnozí z těchto lidí podléhají jakémusi statickému myšlení a domnívají se, že se nic nezměnilo, že svět kolem nás stojí a nepodléhá vývoji.

Hlavními prostředky při rozvíjení spolupráce mezi Sovětským svazem a státy lidové demokracie jsou a zůstanou zahraniční obchod, vzájemná hospodářská pomoc a zejména pak v poslední době vědecko-technická spolupráce. V zemích s plánovaným hospodářstvím má monopol zahraničního obchodu především chránit hospodářství proti vlivům kapitalistického rozvratu, zajišťovat výstavbu a přestavbu vlastního hospodářství při budování socialismu a urychlit a zajistit všestrannou spolupráci se Sovětským svazem a zeměmi lidové demokracie. Tyto zásady dávají zcela novou náplň a formy styků mezi národy a státy a byly v celé šíři uplatněny v dlouhodobých smlouvách mezi Sovětským svazem a zeměmi lidových demokracií.

Dlouhodobé smlouvy, které vyplývají z hospodářských plánů obou partnerů, umožňují plánování v rámci mezinárodních styků a úzce tak koordinují plány jednotlivých států. Těmito dlouhodobými smlouvami je zajištěna nejen možnost výroby, ale i odbytu pro výrobky a jsou zajišťovány suroviny. Dlouhodobá smlouva našeho státu se Sovětským svazem z 3. listopadu 1950 a dohoda, která byla v posledních dnech podepsána s. ministrem Gregorem v Moskvě, jsou nesporným důkazem těchto nových vztahů, jsou důkazem nezištné pomoci Sovětského svazu při budování socialismu v naší zemi. Tyto dohody nám zajistí splnění základních úkolů přestavby a výstavby celé struktury našeho hospodářství. V nastávajících pěti letech budeme podle těchto dohod dostávat suroviny pro naše hutě, zejména železnou a manganovou rudu, měď, olovo a zinek, suroviny pro textilní průmysl, obiloviny a suroviny pro potravinářský průmysl, především tuky. Získáme také zkušenosti a mechanisační prostředky pro stavebnictví a doly, abychom tak získali a přenesli do našich poměrů sovětské mechanisační zkušenosti a prostředky. Všechny tyto dodávky nám budou poskytnuty za nejnižší světové ceny, přičemž budeme platit jen polovinu dopravného, účtovaného podle světových sazeb.

Zcela zvláštního dosahu je technická pomoc, kterou nám Sovětský svaz podle této smlouvy poskytne k výstavbě většího počtu závodů, při zavádění nových výrob a při zdokonalování dosavadní výroby. Za pomoci sovětské techniky doženeme a v mnohém předstihneme nejvyspělejší státy kapitalistického světa.

Naše dodávky do Sovětského svazu budou představovat především výrobky těžkého strojírenství, pro které je zajištěn odbyt nejen v rozsahu dosavadní výroby, ale i při jejím podstatném rozšíření a tím urychlení přestavby našeho průmyslu. Dohoda nám umožní, že přistoupíme k výrobě některých výrobků, které jsme až dosud dováželi a že jimi budeme krýt nejen svou vlastní potřebu, ale budeme je i vyvážet. Tak nás spolupráce se Sovětským svazem bude chránit před důsledky krise v kapitalistických zemích, protože nás zbavuje závislosti na západním kapitalistickém světě a poskytuje nám jistotu pro dalekou budoucnost. Tak nám tato spolupráce zajišťuje suroviny pro klíčové úseky naší výroby, tak nám zajišťuje zejména v těžkém průmyslu a strojírenství dlouhodobý výrobní program a tak nám ušetří náklady na dlouhodobý vývoj našeho průmyslu a zajistí jeho světovou úroveň.

Dlouhodobé smlouvy o hospodářské spolupráci jsou jedním ze základů, na nichž jsou budovány nové vztahy mezi národy a státy. Jsou to vztahy, které jsou naplněny vzájemným respektem, společnými zájmy a upřímným přátelstvím. K těmto dlouhodobým smlouvám se Sovětským svazem se řadí další obdobné smlouvy s lidově demokratickými státy, které tak vytvářejí plánovité spojení sovětského hospodářského systému s hospodářstvím lidových demokracií, a na tomto základě je umožněno rychlé budování a cesta k socialismu.

Stejně velkodušnou a nezištnou pomoc, kterou poskytl SSSR naší hospodářské výstavbě, poskytl i ostatním zemím lidových demokracií, aby mohly zdokonalit a vybudovat vlastní výrobu a zvýšit výrobní možnosti své země.

Podle sovětsko-polské dohody z r. 1948 dostane Polsko od Sovětského svazu zařízení, které potřebuje pro svůj průmysl a které mu umožní nejen vybudovat nový průmysl a rychle nahradit ztráty vzniklé válkou, ale vysoko překročit předválečnou úroveň. Již v r. 1949 byl obrat zboží mezi Polskem a SSSR téměř 200krát větší než v r. 1938.

První poválečnou dohodou mezi Sovětským svazem a Maďarskem byla umožněna obnova maďarského průmyslu a rozsah styků se neustále zvyšuje.

Bulharská lidová republika mohla konsolidovat svoje hospodářství jen za účinné pomoci Sovětského svazu.

Smlouva Sovětského svazu s Rumunskem zajistila odbyt pro převážnou část přebytků rumunské výroby a zajistila tak vybudování vlastního životaschopného rumunského průmyslu.

Jenom na základě opravdové snahy o demokratisaci bylo umožněno utvoření Německé demokratické republiky a byl položen základ k vytvoření Německa, které nebude hrozbou pro sousední státy.

Za pomoci Sovětského svazu bude umožněna výstavba lidově demokratické republiky Albánské a tak ze zaostalé země bude v krátké době vytvořena země průmyslová, v níž budou využity všechny její zdroje.

Také na Dálném východě se široce uplatnila pomoc Sovětského svazu lidové republice Korejské a Čínské lidově demokratické republice. Smlouvy sovětsko-čínské jsou skutečně mezníkem nejen pro vývoj obou států, ale i pro nový světový poměr sil. Po staletí vykořisťovaná Čína setřásla okovy imperialismu a stala se rovnocenným partnerem států mírového bloku, soustředěných kolem Sovětského svazu. Je to jedna z nejvážnějších porážek světového imperialismu, kterou byl otřesen světový systém koloniálního útlaku, systém, který umožnil vládu světového imperialismu. Jak dalekosáhlé důsledky má vítězství čínského lidu, dokazuje zoufalé úsilí imperialistů zachránit svoje posice na Dálném východě i za cenu rozpoutání nové války.

V souvislosti s blahodárným vývojem zemí lidové demokracie a upevnění bloku míru zvlášť vyniká zrada, které se na jugoslávských národech dopustil zaprodanec válečných štváčů Tito. Národy Jugoslávie s nadšením přijaly přátelskou ruku Sovětského svazu, který Jugoslávii osvobodil od okupantů a zrádné buržoasie. Slibně se také rozvíjely první přátelské styky v rámci zemí lidových demokracií. Avšak zrada Titovy kliky nejen že zbavila jugoslávské národy vlastní samostatnosti, za kterou bojovalo a krvácelo tisíce jugoslávských vlastenců, ale tato zrada znamená kolonisaci celé Jugoslávie. Jugoslávie byla vydána v plen válečným čachrářům a dána na pospas finančním pirátům. Takové jsou konce jedné zrady na myšlence socialismu. Pokud u nás byli jednotlivci, kteří by rádi následovali Tita, dostane se jim po zásluze, co jim patří. Náš lid s nimi zúčtoval dříve, nežli byli s to dokončit svůj zločin. A stejně tak zúčtuje jednou lid Jugoslávie s Titem a jeho smečkou.

Přes zradu Tita a pokusy zaprodanců v Bulharsku, Maďarsku i u nás nepodařilo se těmto zavilým nepřátelům SSSR a socialismu v podstatě změnit a narušit celý vývoj. Dík novým vztahům mezi lidově demokratickými státy a SSSR roste a sílí přátelství a spolupráce národů a států a za vedení Sovětského svazu je jim umožněno budování socialismu.

V ostrém kontrastu proti těmto skutečnostem je všechno to, co se nazývá "plánem evropské a hospodářské obnovy", t. zv. Marshallův plán. Marshallův plán je výrazem vlčích zákonů kapitalistické dravosti, zákonů, podle nichž silnější požírá slabšího. Je v podstatě pokračováním a pokusem o realisaci úsilí o ovládnutí světa, jak se o to poprvé pokusil známý president Wilson ve svých 14 bodech po první světové válce. Kandidáti na světovládu po první světové válce byli předstiženi svým hlídacím psem, kterého si sami vyzbrojili a vycvičili. Hitlerův pokus ovládnout svět ztroskotal a Truman pokračuje tam, kde Hitler skončil. Marshallův plán je jasným výrazem této politiky zotročení a podmanění všech ostatních států americkým imperialismem. Měl v podstatě dva cíle: za prvé, zabránit všeobecné krisi kapitalismu v Americe a za druhé, politicky ovládnout státy, aby je tak mohli použít k válečnému útoku proti SSSR a zemím lidových demokracií.

Proto prostřednictvím amerických monopolistů byla provedena kontrola nad průmyslem, nad surovinovými zdroji, kontrola zahraničního obchodu, financí a měny zmarshallisovaných států.

Tyto skutečné cíle jsou ovšem zastírány frázemi o šlechetné pomoci Spojených států, o evropské spolupráci a o t. zv. záchraně západnické kultury a civilisace. Co všechno rozhodovalo a proč použili američtí imperialisté této formy agrese? Fakt je, že obrovský rozsah válečné výroby amerického průmyslu postavil americké monopolisty před otázku, jak zajistit odbytiště pro svoje výrobky. Válka pro ně znamenala obrovské odbytiště zboží, veliký kšeft. Protože staré předválečné trhy a odbytiště zdaleka neodpovídaly rozšířené výrobě, bylo nutno najít nový způsob, jak zajistit odbyt, aby se zabránilo katastrofální krisi.

Situace pro americký průmysl byla o to obtížnější, že území pro odbyt se zmenšilo o země, které opustily imperialistický tábor. Američtí agresoři museli proto nalézt nové formy obchodu, které by jim otevřely dveře na těch trzích, které normálně nebylo lze získat t. zv. kapitalistickou cestou. Byl to způsob, který v podstatě znamenal žít a zachraňovat se na úkor druhého. Vydřidušské podmínky a imperialistický charakter Marshallova plánu dostal svůj výraz v roce 1948, kdy byly uzavřeny s americké strany dvoustranné pakty s jednotlivými evropskými partnery.

Tyto smlouvy obsahují závazky, které znamenají likvidaci státní suverenity u evropských partnerů. Dohoda s Velkou Britannií má na příklad ustanovení, že celá anglická výroba bude určena t. zv. organisací pro evropskou hospodářskou obnovu - to znamená Američany. Dohoda ukládá Anglii nejen dodávky strategických surovin pro Spojené státy, ale také zpravodajskou povinnost o jejich výskytu. Smlouva s Francií ukládá francouzské vládě povinnost nejen informovat vládu Spojených států o svém hospodářství, ale sdělovat jí i jakékoliv jiné hospodářské informace na požádání. (Předsednictví převzal místopředseda dr. Procházka.)