Nebylo však nikdy za předmnichovské republiky věnováno tolik finančních prostředků zemědělství. Toho dokladem je 16. kapitola rozpočtu, ministerstvo zemědělství. Vždyť nejvyšší částka, jaká se kdy v rozpočtu ministerstva zemědělství objevila za celou dobu předmnichovské republiky, a to v r. 1929, 245,632.000 Kč, byla 20krát překročena částkou 4.823,444.000 Kčs, kterou vláda věnuje na podporu a zlepšení postavení drobných a středních rolníků v rozpočtu ministerstva zemědělství na r. 1951. (Potlesk.)

Na zvelebení rostlinné výroby bylo v r. 1936 pamatováno v rozpočtu částkou 1,740.000 Kč. Je to konečně pochopitelné při tehdejších názorech na zvyšování výnosu. Rozpočet na r. 1951 dává na zvelebení rostlinné výroby 94 mil. Kčs a na výzkumnictví dalších 119,209.000 Kčs. Nezbytný a nutný je rozvoj rostlinné výroby jako hlavní základny pro zvelebení druhého odvětví zemědělské výroby, t. j. výroby živočišné.

Paní a pánové, sestavené krmné plány v jednotných zemědělských družstvech vyšších typů ukázaly, že hlavní nedostatek v krmné základně je objemné krmivo, hlavně seno a sláma. Společné obdělávání půdy, dodržování honového osevního postupu, zavedení travopolního systému jsou hlavními činiteli k odstranění tísnivého nedostatku objemného krmiva. Rekultivace luk a pastvin, která bude do r. 1953 celé mechanisována a se kterou musí naše JZD začít, okamžitě zajistí dost krmení i pro větší počet plánovaného stavu dojnic. Vždyť přece zvýšit výnos sena na 40 q po ha nebude jistě při trochu organisované práci žádným neřešitelným problémem. Podle střízlivých předběžných odhadů představuje toto možné zvýšení hodnotu asi 190.000 vagonů sena, což je asi množství, kterým musíme nutně doplnit dosavadní zásoby k dobrému zajištění dojnic a dobytka. Proto na další provádění hospodářsko-technické úpravy půdy i další zakládání JZD a na přechody z nižšího na vyšší typ je určena suma 276,676.000 Kčs.

Rychlý přechod na společnou živočišnou výrobu u našich JZD, stále stoupající počet adaptací a společně ustájených dojnic, další pak společné ustájení prasnic, ovcí a drůbeže vyžaduje zvýšenou péči o zdraví zvířat, kontrolu užitkovosti a dědičných vlastností zvířat. Rozpočet je tu dotován dosud nebývalou částkou, a to celkem 535 mil. Kčs. Co je proti tomu částka 10 mil. Kč, která byla stanovena v rozpočtu ministerstva zemědělství v r. 1932 a kterou je možno označit za průměrnou částku všech rozpočtů ministerstva zemědělství v předmnichovské republice!

Výsledky stoupající dojivosti a úspora práce při společném ustájení dojnic jsou hlavní příčinou, proč se stále ve větším počtu drobní a střední rolníci rozhodují a převádějí dobytek do nově upravených, adaptovaných kravínů. Tak na př. JZD třetího typu Velká Jesenice, okr. Jaroměř; dokud tam byly krávy v soukromém ustájení, pohybovala se výroba v průměru 4 l na dojnici; ve vzdušné, světlé a čisté společné stáji dojivost stále stoupá. V listopadu 1950 už činil průměr 7,60 l na krávu, v prosinci stoupl na 8 l a dále v lednu na 9,60 l. Minulou neděli na slavnostním valném shromáždění oznámil zootechnik družstva dojivost 10,5 l a současně oznámili družstevníci v pozdravném dopise ministru zemědělství s. Ďurišovi závazek zvýšit úroveň výroby, plánované výrobním plánem na r. 1951 2.100 l na dojnici, na 2.500 l na dojnici na r. 1951.

Stejně ukazují i další JZD stále stoupající dojivost, podmíněnou společným ustájením dojnic. Dovolte mi v krátkosti ještě dva příklady. JZD Stračov, okr. Hořice: počátkem ledna činil průměr 5,87 l, o měsíc později 6,5 l a v polovině února už 7,8 l na dojnici. V JZD Poříčí. okr. Trutnov, byla při rozpisu výroby velká obava, jak splnit poměrně vysoký výrobní úkol, který byl družstvu proti soukromému sektoru určen. Družstevníci původně počítali s průměrem dojivostí soukromě ustájených krav. Po svodu dojnic do stáje adaptované poměrně malým nákladem se ukázalo, že při správném krmení a dobrém ošetření krav stačí dokonce 1/3 vybraných dojnic z jejich soukromých chlévů splnit dříve obávané výrobní úkoly.

Není to však jen čistě materiální stránka, na níž je rozpočet zaměřen. Rozvoj, růst a upevňování JZD je otázkou převýchovy lidí. Kapitola ministerstva zemědělství pro školství a péči o venkovského člověka má pro tyto nad jiné důležité úkoly částky, které už samy dokazují, jak vzdělání a kulturní úroveň vesnice půjde dopředu stejně rychle s hospodářským růstem. Posl. s. Vodsloň už v rozpravě v zemědělském výboru uvedl, že na zemědělských školách středních a vyšších bylo dříve pouze 1,5% žáků z malorolnických rodin. Školy střední a vysoké byly doménou synků bohatých kulaků a velkostatkářů. Dnes je situace jiná, ale máme mnoho co dohánět. Proto v kapitole na vzdělání je pamatováno částkou 524,229.000 Kčs.

A jaká je situace na naší vesnici? Přes obtíže, které máme, ale které nezastíráme a z nichž se učíme, jdeme kupředu. Dokladem toho jsou právě probíhající valné hromady našich JZD. Tam jsou projednávány závěrečné účty minulého roku, hodnocena kriticky a sebekriticky společná práce, projednávány nové celoroční výrobní plány, dílčí plány jarních prací a pracovní jednotky na letošní rok. Projednávají se tam referáty soudruhů ze zasedání ÚV KSČ z 21.-24. února letošního roku.

Dovolte mi uvést jako příklad valnou hromadou JZD třetího typu Heřmánkovice, okr. Broumov. Jednání trvalo celý den. Byla to jedna z dobrých valných hromad, opravdu nového typu. Není a nemusí být, a také nikdy nebude obav z nadvýroby, ze zhroucení cen zemědělských výrobků. Je to zdravé soutěžení v bitvě o vyšší hektarové výnosy a užitkovost dobytka. Proto na valné hromadě vyzvali heřmánkovičtí družstevníci k celoročnímu soutěžení o nejrychlejší provedení jarních a osevních prací sousední JZD Tepice. Proto v živé diskusi vyzvaly ženy - družstevnice první pracovní skupiny skupinu druhou a třetí k soutěži o nejrychlejší a nejlepší rozházení umělých hnojiv na honech po 42 ha a dále o nejrychlejší a nejlepší okopání a ošetření všech plodin až do sklizně. Druhá a třetí skupina výzvu přijala a rozšířila ji o závazek zvýšit výnos pšenice z plánovaných 20 q na 21 q po ha, zvýšit výnos ječmene a ovsa o 11/2 q nad plánem stanovený průměr. JZD Heřmánkovice provádí na šesti místech adaptace, aby v dubnu mohly být společně ustájeny už všechny dojnice. K dnešnímu dni mají společně ustájeno přes 200 kusů hovězího dobytka. Proto se zootechnik JZD se stájovou skupinou zavazuje, že i přes nedostatek krmiva zvýší v průměru dojivost na 1 krávu o 1 litr denně. Vedoucí skupiny pro odvoz dřeva z čs. státních lesů si dal závazek, že zvýší odvoz dřeva nad plánované množství o 200 m³.

Paní a pánové, několik těchto srovnání rozpočtů předmnichovské republiky s dnešním jasně a nesmlouvavě ukazuje - a to nejen pracujícím u nás, ale pracujícím celého kapitalistického světa - jak to vypadá v zemi, v níž je hospodářem sám lid. Už gen. zpravodaj s. Janouš a ostatní poslanci ve svých projevech ukázali na rozdíl mezi naším rozpočtem, rozpočtem míru, a rozpočty imperialistů, rozpočty války. 17 let zhruba uplynulo v jediné zemi od rozpočtu krise, hladu a zoufalství pro pracující lid prvé republiky k dnešnímu rozpočtu budování a rozvíjení nových forem hospodářství jako základny stále rostoucí životní úrovně a blahobytu v naší republice. 17 nebo 20 let není v historii lidí dlouhá doba. Někdy však roky se rovnají staletí, praví s. Stalin. A je nutné stále si připomínat, že tato obrovská změna, tento obrovský skok vpřed v historii našich národů byl dosažen dík vítězství nepřemožitelné Rudé armády a dík obětavé, morálně-politické a hospodářské pomoci SSSR. (Potlesk.) Jeho síla, příklad a pomoc nás učí, pomáhá, ale i zavazuje, abychom i my svojí dobrou prací posílili mír, kterého, jak řekl s. Gottwald, potřebujeme jako soli k budování šťastného domova pro nás i pro naše děti. A my, průkopníci nové socialistické vesnice, členové JZD, pamětliví moudrých slov s. Gottwalda, slibujeme, že vyrovnáme krok v produktivitě a organisaci práce s pracujícími v továrnách a tak v bratrském svazku pracujících měst i venkova zajistíme, aby třetí rok naší pětiletky byl rokem rozhodujícím a rokem vítězným. (Potlesk.)

Místopředseda David: Dále je přihlášena posl. Netušilová. Dávám jí slovo.

Posl. Netušilová: Pane předsedo, paní a pánové, soudruzi a soudružky!

Projednávajíce rozpočet na r. 1951, hodnotíme současně výsledky prvních roků Gottwaldovy pětiletky v průmyslu i v zemědělství a na všech úsecích hospodářského života, posuzujeme všechny úspěchy a vymoženosti naší vlády dělnické třídy podle toho, jak se výsledky v průmyslu a v zemědělství odrážejí v růstu životní úrovně pracujícího lidu, jak se upevňuje moc dělnické třídy, jak se rozvíjí třídní boj proti zbytkům a pozůstatkům dožívajících tříd, jak všechny úseky plní svoje hlavní úlohy ve výstavbě naší radostné socialistické budoucnosti.

Náš mírový budovatelský rozpočet na r. 1951 je historickým dokladem přestavby a pokrokovosti společnosti, kterou budujeme, proti kapitalistické společnosti, které jsme se zbavili a která je těžkým břemenem na bedrech milionů příslušníků pracujících ve Francii, v Itálii, Anglii, Americe a jinde. Dělníci a dělnice a ostatní pracující v celé naší republice, sledujíce projednávání jednotlivých kapitol, mají možnost srovnávat, jak jsou všechny zaměřeny k tomu, aby sloužily věci lidu, k prohloubení, rozšíření a upevnění dílčích revolučních vymožeností, jak jsou zaměřeny, aby vytvořily, prohloubily a zajistily předpoklady, aby pracující lid žil spokojeně, stále lépe a lépe a aby mohl velké a těžké úkoly doby plnit. Mají možnost porovnat, jak se náplň našeho státního rozpočtu, sloužícího lidu a jeho věci, sloužícího míru, zásadně liší od náplně ostatních rozpočtů, na př. Spojených států, za kterým se odhaluje celá beznaděj pro pracující v průmyslu i veřejné správě, beznaděj pro miliony dětí, které by se chtěly učit, beznaděj pro miliony lidí, kteří by se chtěli uzdravit, a starost všech z hrozící války.

Naproti tomu má náš pracující lid možnost porovnat svoje dosavadní úspěchy, odrážející se ve státním rozpočtu, s bohatými úspěchy, kterých docílila strana a vítězný lid velkého přátelského SSSR, který si ve státním rozpočtu na r. 1951 stanoví úkoly budování komunismu, úkoly nikde jinde nevídaného pokroku, úkoly mírové, úkoly, které nemůže nikdo jiný dokázat jen vítězný hospodářský systém sovětský. Sovětský státní rozpočet je pro náš pracující lid zářivým vzorem, ke kterému je třeba na všech úsecích se dopracovat plněním úkolů, jež si za daného rozvoje výrobních sil můžeme postavit u nás.

Dovolte mi, vážení pánové a paní, abych se zmínila o dvou důležitých faktorech našeho státního rozpočtu, o zásobování a distribuci, které úzce souvisí a podporují celkové budovatelské úsilí. Zahraniční nepřátelé z Ameriky troubí do světa, že prý u nás máme prázdné výlohy a prázdné žaludky. Aplikují toto své tvrzení na opatření, které u nás vláda učinila na zamezení plýtvání chlebem a moukou. Jaká je však skutečnost v našem zásobování? Náš president s. Klement Gottwald na zasedání ÚV KSČ uvedl několik případů, které berou vítr s plachet všem pochybovačům a lhářům. To mohou ocenit naše hospodyňky, a mohou ocenit hlavně to, že si dnes mohou nakoupit pracující lidé a ne jen několik tisíc vyvolených. Zeptala jsem se řady žen, jak se dívají na naše zásobování a zvláště na opatření v zásobování moukou a chlebem. Nenašla se ani jediná, která by třeba zastřeně souhlasila s tvrzením našich třídních nepřátel. Opatření v zásobování moukou a chlebem uvítali jak pracující v továrnách, tak družstevníci na vesnici, jak mně potvrdila předsedkyně JZD s. Sluková z Jabkynic, údernice Plecitá ze Středočeských mlýnů, údernice Kovaříková z Avie a jak radostně potvrzují tisíce žen na konferenci Čs. svazu žen. Náš milovaný president s. Gottwald odhalil též nehoráznou pomluvu, kterou roztrušovali nepřátelé, že jsme se dostali do svízelné zásobovací situace vinou SSSR, který prý nám odmítl dodávky. Opak je pravdou. SSSR, náš velký přítel, nám stále svoji pomoc zvětšuje tak, jak toho potřebujeme. V uplynulém týdnu jsme vyslechli novou zprávu, kterou podal v hospodářském výboru s. ministr Gregor, že opět dostaneme více obilí. Je však potřebí si říci, že při lepším hospodaření bychom nebyli museli už více dovážet, kdyby ve všech domácnostech i školách, jídelnách a všude byla větší úcta ke chlebu a lepší hospodaření s moukou a kdybychom při výrobě učinili více pro lepší a hospodárnější práci s moukou.

Bylo by chybou, kdybychom vedle úspěchů neviděli též nedostatky, které ještě v našem potravinářském průmyslu máme. Nedostatky pochopitelně máme a musíme je odstraňovat, aby se nestaly brzdou našeho budování.

Jedním z takových nedostatků je organisační a technická zaostalost potravinářské výroby, která je ještě zvýšena značnou roztříštěností. Vedle těchto objektivních nedostatků vidíme v tomto úseku ještě značnou míru starých method práce a starých názorů, které jsou brzdou rozvoji produktivity, na př. 5.000 pekařských výroben, kterých se téměř ještě nedotkla mechanisace. Dále to vidíme v nedostatečném rozvoji socialistického soutěžení i v dosavadním malém rozvoji hnutí za úsporné hospodaření. Proti tomu je třeba, aby se řady uvědomělých pracovníků vyzbrojily revoluční ostražitostí a vymýtily nemístnou shovívavost nad nedostatky. Potravinářský průmysl musí učinit vše na pomoc rozvoji těžkého strojírenství, na pomoc novému přílivu statisíců žen do zaměstnání.

Značných úspěchů dosáhl potravinářský průmysl ve výživě našich nejmenších, což s povděkem kvitují všechny ženy-matky. V budoucnosti se to ještě zvýší o výstavbu tří velkých sušáren mléka. Je třeba vítat, že v letošním roce se zaměří potravinářský průmysl především na zlepšení jakosti všech výrobků. Zvýšenou kontrolou zajistí, aby byl všude chutný chléb a dobře pečené, chutné pečivo, aby se nikde nezkazil ani kousek masa, aby uzeniny byly dobré a chutné všude, tak jak už to umějí dělat některé naše národní podniky. Náš potravinářský průmysl potřebuje, má-li vbrzku zlepšit službu pracujícím, aby se rozvinulo široce soutěžení za výbornou jakost výrobků. Zlepšovatelé mají v tomto oboru hodně co dohánět vzhledem k ostatním sektorům, pokud se týká novátorství, mechanisace postupu výroby i jakosti a trvanlivosti i kalorických hodnot potravinářských výrobků. Při tom je třeba plně zhodnotit, že už 38,9% zaměstnanců je v socialistické soutěži a že v potravinářství bylo vyhlášeno 1.363 nejlepších pracovníků, kteří se snaží o zlepšení. Pracující lidé s radostí uvítali usnesení o zvýšených úkolech pětiletého plánu také v potravinářském průmyslu; číní 16% proti původnímu plánu. Zejména v některých oborech se tento postup projeví zvláště významně, jako na př. ve výrobě cukrovarnické, kde rozdíl činí již 23%.

K zvládnutí všech těchto velkých úkolů je třeba vybudovat předně chladírny a mrazírny, co nejlépe využít jejich prostoru a opatřit jiné skladové prostory. Jedině dostatečné skladovací prostory umožní plynulé zásobování tím, že se sezónní zboží z období produkčních špiček bude moci uchovat pro období další. Dále je potřebné vybudovat z jatek střediska masné výroby, aby bylo zajištěno plynulé zásobování masem a hodnotnými masnými výrobky a aby byly tvořeny potřebné reservy. Za třetí je nutno, aby zmechanisováním pekáren pro velká spotřební místa bylo možno vyřadit převzaté řemeslné výrobny, nevyhovující ani po stránce hospodárností, ani po stránce hygienické. Za čtvrté nutno vybudovat řádnou síť mlékáren s potřebnou kapacitou, a to jak mlékáren výrobních, tak také konsumních. Značné zlepšení ve výkupu mléka znamená, že JZD přispěla k tomu, aby místo malých bandiček a hrnečků se dostávalo mlékárnám mléko opatřené dobře ve velkých konvích.