Najnovším takýmto socialistickým dielom bude výstavba mohutného hutného kombinátu na východnom Slovensku, ktorá sa stane medzníkom v priemyselnej výrobe.

Čoskoro vyrastú nové gigantické stavby socializmu na tokoch našich slovenských riek, aby sa už v roku 1955 na Slovensku vyrobilo toľko elektrickej energie, ako pred vojnou v celom Československu. (Potlesk.) Vláda sa okrem toho veľmi účinne stará o odkrytie ďalšieho prírodného bohatstva na Slovensku, čo bude znamenať ešte ďalšie rozvinutie priemyslu u nás.

Táto socialistická výstavba u nás so svojimi novými pracovnými metódami, socialistickým súťažením a stálymi novými a novými zlepšovacími metódami tvorí u nás súčasne nového človeka, ktorý vie slobodne tvoriť a chce tvoriť stále nové a nové diela, lebo si uvedomuje, že len takouto cieľavedomou prácou si buduje krajší a lepší život.

Ale nielen v priemysle sa zvyšujú naše úlohy. Nové rozsiahle úlohy čakajú na nás aj v druhom sektore nášho hospodárstva, v poľnohospodárstve. Na našich roliach, kde sa krvopotne dobýval chlieb pre výživu ľudí, dnes modernými poľnohospodárskymi strojmi, produktmi to našich robotníkov, sa od základu mení spôsob práce. Pán predseda vlády správne spomenul, že naše poľnohospodárstvo mení a zmení svoju tvárnosť nielen čo do techniky a mechanizácie, ale najmä pokiaľ ide o formu a organizáciu práce. Sme ochotnými spolupracovníkmi pri socializácii dediny, pri socializácii poľnohospodárstva. V plnom dosahu chápeme nutnosť spoločenskej prestavby života v našom poľnohospodárstve, lebo si ju bezpodmienečne žiada nezastaviteľný pokrok. Jasné nám je, že zásady pre socializáciu dediny, ktoré sme prijali v parlamente a vložili do zákonov, treba s presvedčením prenášať do života. Chápeme psychológiu nášho roľníckeho ľudu. V značnej časti myslí starým spôsobom, domnievajúc sa, že len samostatným hospodárením sa vyžíva tvorčí život roľníka. No, pri tomto chápaní myšlienkového stavu ani na okamih neváhame v presvedčení, že opak je pravda. Schopnému človeku-roľníkovi sa v družstevnom hospodárení, v JRD otvára možnosť hospodáriť bez prekážok, dáva sa mu najširšia možnosť ukázať, čo vie. Musí pochopiť, že len tam, kde pôda slúži obžive všetkých ľudí bez zištných a koristníckych úmyslov, tam, kde na pôde človek pracuje bez toho, aby ju ohraničoval a znásilňoval medzami sobeckého vlastníctva, tam ona prináša radostné ovocie práce. Nezastaviteľný pochod socializmu, ktorý je vyšším stupňom ľudského spolunažívania, dáva i pôde, lesu, rybníku, teda celej zemi, pravé a čisté poslanie matky živiteľky. Socializácia poľnohospodárstva dáva človeku, pracujúcemu v poľnohospodárstve, dôstojnosť človeka robotníka, ktorý spokojne žije svojej práci, žije a neživorí ani nehreší hríchom lakomstva a mamonárstva. Celým svojím politickým pôsobením zdôrazňujeme, že hlavným smyslom veľkých zmien na dedine je zvýšiť dôstojnosť práce i roľníckeho života a vrátiť pôde poslanie, dané jej Stvoriteľom - aby bola živiteľkou všetkých ľudí, aby nebolo hladných.

Socializácia poľnohospodárstva dáva roľníkovi ohromne priaznivé predpoklady práce a života. Mechanizácia poľnohospodárstva, možná len na veľkých lánoch (nivách), je nič iné ako zmiernenie a odstránenie driny, veľkolepé výskumníctvo je nič iné ako podklad väčších výnosov pôdy a živočíšnej práce, väčšia produktivita práce v poľnohospodárstve nie je nič iné ako zvýšenie roľníkovej životnej úrovne.

Ak sa zmeny na našom vidieku kde tu aj bolestne dotýkajú ľudí z dedín, chceme pomáhať odstraňovať konzervatívnosť, nedôveru i neochotu k družstevným začiatkom, často sprevádzaným chybami vyplývajúcimi z neskúsenosti. Hovoríme úplne jasne, že doterajšie usporiadanie poľnohospodárskej otázky so všetkými medzami a roľníckou malovýrobou nebolo a nie je posvätné, ale bolo dôkazom zanikajúceho spoločenského poriadku. Roľnícke pomery sú zralé na dôkladné socialistické riešenie. Počítame s týmto dôkladným riešením, prikladáme k nemu ruku, neodkloníme sa s tejto cesty. Podľa slávneho sovietskeho vzoru docielime, že naša dedina v blízkom čase bude predstavovať radostný život presvedčených budovateľov socializmu.

Aj keď z uvedeného krátkeho prehľadu jasne vysvitá, že sme od roku 1948 vykonali veľký kus práce, jednako len nie sú dosiahnuté také výsledky, že by sme mohli povedať: dosť. Požiadavky nášho hospodárstva a našich pracujúcich rastú neustále, a to ďaleko rýchlejším tempom, ako naša výroba. Ak ich chceme uspokojovať, musíme ešte rýchlejšie a viac vyrábať. V tom smere máme ešte mnoho nezistených rezerv, ktoré je potrebné odkrývať.

Je to v prvom rade naša socialistická súťaž, údernícke hnutie a zlepšovateľské hnutie, ktoré majú slúžiť zvyšovaniu výroby a produktivity práce. Musíme mať záujem na zvyšovaní výkonu, na urýchlení a zlepšení výroby a na zvyšovaní produktivity práce, lebo na tom závisí sústavné zvyšovanie životnej úrovne nášho ľudu. Na tom závisí, či budeme môcť našim pracujúcim poskytnúť viac spotrebných tovarov, či im budeme môcť postaviť ďalšie školy, nemocnice, divadlá, kiná a múzeá, či budeme môcť zvyšovať počet pracujúcich, ktorým budeme chcieť poskytnúť radostné osvieženie v nových rekreačných strediskách, alebo účelné odborné liečenie v nových kúpeľných sanatóriách.

Na tom záleží, či budeme môcť našim pracujúcim poskytnúť pomocou reorganizovaného cestovného ruchu radostné, poučné a osviežujúce pohodlné cestovanie novými, modernými dopravnými prostriedkami a ubytovanie v nových, moderne a hygienicky vybavených ubytovacích podnikoch.

Na zvyšovaní výkonu, na urýchlení a zlepšení výroby a na zvyšovaní produktivity práce závisí, či budeme mať dostatočné prostriedky na to, aby sme očistenou a ozdravenou telovýchovou a cieľavedomou brannou výchovou zvyšovali brannosť nášho národa. A na toto musíme mať prostriedky, lebo úlohou našej telesnej a brannej výchovy musí byť zvyšovať brannosť nášho ľudu a vychovávať najmä našu mládež na odhodlanosť a statočnosť pri obrane vlasti a jej ľudovodemokratického zriadenia. Myšlienka brannosti musí byť vštepovaná do sŕdc našich občanov, ak má byť jej výslednicou zdatná a bojaschopná armáda a za chrbtom tejto armády sjednotený, uvedomelý, mravne zdatný a bojový národ, ktorý bude vedieť svoju armádu nielen oduševňovať, ale v boji aj všemožne podporovať.

Vojnové prípravy na Západe a americká agresia na Kóreji nám jasne ukazujú, že jedným z ručiteľov udržania mieru je a zostane dokonale vycvičená, moderne vyzbrojená, mravne pevná a politicky uvedomelá armáda. Naša dnešná armáda, ktorá má za príklad vyspelý a hrdinský vzor Červenej armády, je celkom odlišná od tej armády, ktorú sme mali za prvej republiky. Naša armáda podporuje svojou duchovnou vyspelosťou odhodlanie nášho ľudu brániť mier a nedopustiť, aby niekto znova ohrozoval náš pokoj, naše domovy a aby maril naše budovateľské úsilie a snahu o vytvorenie lepšieho človeka a šťastnejšej budúcnosti. V týchto vznešených úlohách musíme našu armádu všetci všemožne podporovať.

No, najväčším a najspoľahlivejším ručiteľom svetového mieru je a zostane Sovietsky sväz so svojou hrdinskou armádou, so svojím pokrokovým sjednoteným ľudom a so svojím geniálnym vodcom generalissimom Stalinom. (Potlesk.) To sa znovu v celej šírke prejavilo v súvislosti v odpovedi generalissima Stalina dopisovateľovi Pravdy o atomovej zbrani, ktorá odpoveď vyvolala na Západe viac nervozity ako samotná skúska s atomovou bombou v Sovietskom sväze.

Americkí imperialisti sabotovali rezolúciu Spojených národov o zákaze atomových zbrani preto, že sami uverili svojej legende o americkom monopole atomovej zbrane. Oni sa nechcú vzdať atomových zbrani aj preto, lebo vidia, ako málo sa môžu spoliehať na ľud svojej vlastnej zeme, a konečne aj preto, že mocné americké monopoly a trusty si sľubujú od atomového zbrojenia a ešte viac z atomovej vojny obrovské zisky, za ktoré sú ochotní obetovať ľubovoľné množstvo ľudských životov.

Sovietsky sväz je podľa vyhlásenia Stalinovho pre zákaz atomových zbraní a pre použitie už vyrobených atomových bômb výlučne na civilné ciele. To znamená, že Sovietsky sväz už našiel spôsob, ako premeniť ničivú atomovú energiu v energiu prospešnú ľudstvu. Je to ďalší dôkaz toho, že sovietski vedci dokonale ovládajú tajomstvo atomovej energie.

A. Topčijev píše v Bolševiku o atomovej energii toto: "Tento nový prameň energie pomôže dosiahnuť až doteraz nevídaného rozvoja techniky. Bude spolupôsobiť na taký všeobecný, technický, kultúrny pokrok našej vlasti, aký svet ešte nepoznal a aký za podmienok kapitalistického systému ani nemôže poznať."

Tak toto je to atomové nebezpečie, ktoré vraj hrozí západu zo Sovietskeho sväzu.

Atomová zbraň v rukách amerických imperialistov znamená hrozbu celému ľudstvu. Atomová zbraň v rukách sovietskych pracujúcich - to je nová nádej, že mier bude zachovaný a upevnený. Atomová zbraň v rukách tých, ktorí si nadovšetko na svete prajú mier, je novou veľkou posilou tým, ktorí za spravodlivý a trvalý mier bojujú.

Do tohto svätého boja o zachovanie svetového mieru hlásime sa aj my všetci, ktorým osud našich národov a nášho štátu leží na srdci. Nedáme sa znechutiť a ani zastrašiť ťažkosťami, s ktorými se sem-tam stretávame na ceste budovania socializmu, o ktorých pán predseda vlády s tak úprimnou otvorenosťou hovoril. História už nás učí, že človeku a ľudstvu žiadny mravný šľachetný výdobytok nebol daný zdarma, lebo všetko veľké a ušľachtilé rodí sa z usilovnej a obetavej práce.

I náš ľud prešiel svojou tŕnistou cestou, kým si položil základy dnešného nášho socialistického údobia, ktorého dobudovanie vyžaduje už len dobrú vôľu, pokoja usilovnú prácu. My ako spolutvorcovia tohto nového života nesmieme skladať ruky na odpočinok, ale naopak, musíme usilovne pracovať, tvoriť, budovať, prekážky odstraňovať.

Nezavierajme tedy oči nad chybami a ťažkosťami, ktoré život prináša, odstraňujme ich svornou a nerušenou spoluprácou celého obrodeného NF a pevne somknutí okolo nášho prezidenta Klementa Gottwalda nezabúdajme nikdy na náš veľký cieľ, ktorým je mier a socializmus. (Potlesk.)

V mene SSO a všetkých jej prívržencov prehlasujem, že plne súhlasíme s prejavom predsedu vlády, a ako v minulosti, tak i teraz budeme obetavo spolupracovať na uskutočňovaní nášho spoločného cieľa výstavby socializmu v našej vlasti. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným rečníkom je súdr. dr Hájek. Prosím, aby sa ujal slova.

Posl. dr Hájek: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Máme-li plně posoudit a ocenit bohatou práci vlády Antonína Zápotockého, vlády obrozené NF, je třeba zabývat se ne v poslední řadě její zahraniční politikou. Tato stránka vládní činnosti, tak významná právě v životě našich národů, je naším lidem sledována s velkou pozorností. Náš lid udělal již hojné a trpké zkušenosti se zahraniční politikou české a slovenské buržoasie. Tato třída byla národu cizí, nezpůsobilá a neochotná řešit jeho základní životní problém, svým třídním sobectvím brzdila jeho vývoje rozmach tvůrčích sil, ba dokonce jej zrazovala. A jaká byla zahraniční politika buržoasie? Z černožluté orientace rakouské, které se vedoucí čeští buržoasní politikové drželi až do r. 1918, obrátila se k vítěznému imperialismu západních mocností, imperialismu anglo-francouzskému, aby v něm hledala ochranu před revolučním rozmachem vlastního pracujícího lidu, vedeného zářivou hvězdou Velké říjnové socialistické revoluce. Tomuto ochránci svých vykořisťovatelských zájmů zaprodala svou zemi a svůj lid. Bezvýhradně sloužila v protisovětských lupičských plánech - od intervence v Rusku, pro niž propůjčila legie, přes účast v t. zv. sanitním kordonu až do mnichovské kapitulace. Tato politika cynicky přehlížela, cynicky šlapala a zrazovala vlastní zájmy národa. Její strašlivý konec předpověděl již v r. 1931 Klement Gottwald, když na půdě předmnichovského parlamentu prohlásil, že tato politika vede k nové Bílé hoře. A také vedla. V otrockém poddanství západním imperialistům, do něhož ji zavedl Masaryk a Beneš, přijala a splnila příkaz zaplatit národní samostatností účet mnichovského imperialistického protisovětského spiknutí. A reakční rakušák Hácha a fašista Chvalkovský, kteří ostatně v zahraničních věcech přijímali rady dr Beneše z Londýna, dovršili tuto zradu hanebným a potupným aktem 14. března 1939, jímž položili hlavu národa na špalek katu Hitlerovi - aktem zrady, která nemá obdoby v dějinách. A ke stejným, ba ještě strašnějším koncům se snažila zavléci náš národ poválečná předúnorová politika naší buržoasie, jejíž představitelé končí dnes v objetí esesáckých vrahů, v otrockých službách amerických nástupců Hitlera, kteří jako na výsměch, jako výraz cynického vtipu, jim určili za středisko jejich prolhané, nenávistné, protinárodní a zločinné propagandy právě Mnichov.

Tuto buržoasní politiku český a slovenský národ odmítl. Odmítl ji definitivně, navždy. Naproti tomu zahraniční politiku vlády Národní fronty, vlády, jejíž vedoucí silou je dělnická třída, český a slovenský lid radostně přijímá a bezvýhradně schvaluje. Je to politika jeho.

Je to politika v první řadě národní, národní v nejlepším slova smyslu. Dělnická třída, která pod vedením komunistické strany, pod vedením Klementa Gottwalda pevnou rukou převzala řízení osudu našich národů, nikoli z cizí moci, nýbrž vlastní silou, silou vítězství celého pracujícího lidu, hájí a uplatňuje ve své politice plně zájmy našich národů. Naše národní nezávislost, naše existence není již vydána na pospas rozhodnutí hrstky bankéřů Wall-Streetu a londýnské City. Již nikdy nebude moci skupina imperialistických válečných zločinců škrtem pera měnit naše hranice, předávat naše území, ba dokonce rozhodovat o naší národní existenci. A také nikdy nepřijme náš hrdý lid ani jeho vláda imperialistické vměšování do svých vnitřních věcí. Dovolte mi, abych zde vyjádřil to, co jsme řekli včera všichni svým potleskem při slovech pana ministerského předsedy o tom, že právo trestat usvědčené cizí špiony podle našich zákonů "si nedáme upřít a nikdo nás," - praví pan min. předseda - "nemůže hrozbami, porušováním smluv a vydíráním donutit, abychom se tohoto práva vzdali". Náš lid je za tato slova svému ministerskému předsedovi a své vládě vděčný. Stejně tak plně souhlasí s usnesením, které naše vláda učinila k doporučení pana náměstka širokého dne 23. října, kdy na diskriminační porušení všeobecné dohody o clech a obchodu se strany Spojených států odpověděla suspensí celních slev, poskytovaných podle úmluvy naší republikou Spojeným státům americkým.

Stojíme plně za vládou a ze všech sil ji podpoříme ve všech akcích, jimiž jako věrný strážce naší svobody hájí národní svrchovanost proti všem formám intervence. Pro americké imperialisty je snad národní svrchovanost přežitkem, protože brání volné expansi dolaru do zemí hospodářsky slabších. Buržoasní a reformističtí přisluhovači imperialismu v západní Evropě ochotně pomáhají v tomto směru utápět nezávislost svých zemí s jejich slavnou historií a s jejich národní individualitou v kosmopolitických beznárodních slepencích, které si americký imperialismus chce vytvořit jako trh pro dolary a jako nástupiště pro své útočné plány. Beznárodnost naší zrádné emigrace je jen dokumentována a podtržena tím, že do těchto slepenců slibuje začlenit také naše země a náš národ. My víme, že nikdy se ji to nepodaří! Naše dělnická třída, nositel socialistického vlastenectví, vzala osudy národa pevně do svých rukou. Vláda, která je představitelem její vůle, bdí nad národní svrchovaností. A my, poslanci Národního shromáždění, na jehož půdě se právě před několika dny ústavně-právní výbor pozastavil nad křiklavým vměšováním amerického imperialismu do řeckých voleb, vyjadřujeme svou radost a svůj dík naší vládě za to, že svou zahraniční politikou chrání naši zemi a zaručuje, že z ní nikdy nebude druhé Řecko. Politika naší dělnické třídy získala nám spojence, jejichž věrnost a síla mají jiné základy, než měly vrtkavé sliby předmnichovských spojenců předmnichovského Československa, sliby, jejichž platnost závisela na kursech newyorské či londýnské bursy. Politika naší dělnické třídy spojila náš národ věrně, nerozlučně a trvale s politikou velikého Sovětského svazu, země Říjnové revoluce, jež byla zdrojem našeho osvobození v roce 1918, země velikého Stalina, vítěze nad fašismem a osvoboditele našich národů z hitlerovského otroctví. A zahraniční politika naší dělnické třídy získala nám také lásku, přátelství a pevné spojenectví sousedních národů, jejichž vykořisťovatelské třídy v minulosti byly nepřáteli a utlačovateli českého a slovenského lidu, stejně jako lidu vlastního národa.

Nejzřetelněji, vážení přátelé, vidíme tento skutečně národní charakter naší dnešní zahraniční politiky právě na tom vztahu, který byl po staletí nejvážnějším a základním problémem existence našeho národa - na poměru k Německu a k německému národu. Nedávná návštěva presidenta Piecka v Praze byla skutečností hlubokého historického významu. Vystihli jej výrazně president Gottwald i Wilhelm Pieck, a my jsme tento význam cítili do hloubi duše, my všichni a s námi všechen nás lid, který radostně vítal představitele pokrokových sil německého národa. Právě pro naše hranice, pro naši bezpečnost, pro naši národní nezávislost mají nesmírný význam hluboce pravdivá slova Stalinova o tom, že vytvoření Německé demokratické republiky je mezníkem v dějinách Evropy. Vždyť po prvé v životě německého národa dostaly se tu k moci ty síly, které po staletí usilovaly o to, aby o vážných životních otázkách Německa rozhodoval německý lid, aby Německo bylo ne postrachem a nebezpečím, nýbrž přítelem a spolupracovníkem sousedních zemí a národů. A tyto síly byly vždy přátelské nám, Čechům a Slovákům. Vždyť jejich jménem mluvil již v 16. století velký pebejský revolucionář Thomas Münzer, když se obracel do Prahy k zdroji husitské revoluční tradice, o niž se chtěl opřít ve svém boji proti německým pánům a církvi. Jejich jménem v r. 1848 zdravili Marx a Engels pražskou revoluci a tvrdě potírali šovinismus německé burzoasie, namířený proti slabším národům. Jejich jménem proti Bismarckovi a vilémovskému militarismu bojovali Bebel a Vilém Liebknecht, jejich jménem za první světové války statečně vystoupil Karel Liebknecht a Luxemburgová. V jejich čele bojoval proti zradě reformistů a proti Hitlerovu barbarství Ernst Thälmann. V jejich čele za podpory Sovětského svazu zvítězila jednotná socialistická strana Německa pod vedením Viléma Piecka. (Potlesk.)