Je tedy třeba, aby provádění branné výchovy bylo postaveno na nové základy tak, abychom se opřeli o pracující v našich závodech a na našich vesnicích.

Podle dosavadní úpravy je branná výchova prováděna několika organizacemi, na které dohlížejí různé ústřední úřady. Občanské výsadkářství, sportovní střelectví a závody branné zdatnosti jsou prováděny v ČOS a řízeny Státním úřadem pro tělesnou výchovu a sport. Lidové letectví je soustředěno v Aeroklubu, motorismus v Autoklubu. Tyto organizace jsou řízeny ministerstvem dopravy. Spojovací výcvik se prováděl v omezené míře ve sdružení čs. amatérů-vysilačů, jehož členové se zapojili do ROH. Výcvik poštovních holubů provádějí členové spolku chovatelů poštovních holubů. Tyto spolky jsou organizovány v ústředním svazu spolku chovatelů poštovních holubů a jsou řízeny ministerstvem národní obrany. Výcvik psů se provádí v kynologické jednotě a je řízen ministerstvem zemědělství.

Dále byla prováděna branná výchova v omezené míře v prázdninových táborech a zotavovnách mládeže podle směrnic ministerstva práce a sociální péče. Určitý úsek branné výchovy prováděly také Červený kříž a Svaz čs. hasičstva, na které dohlíží ministerstvo zdravotnictví, resp. ministerstvo vnitra.

Tento stav nevyhovuje dnešním potřebám a ani při sebevětším úsilí a finanční podpoře nelze očekávat, že branná výchova tímto způsobem splní úkoly na ni kladené.

Hlavní příčina nedostatků dnešního stavu tkví v roztříštěnosti branné výchovy a dále v tom, že tu není organizace, která by ji sjednocovala a jednotně politicky a odborně vedla.

Proto se zřizuje nová celostátní organizace tak, jak je obsažena v § 5 navrhovaného zákona, která bude mít název Svaz pro spolupráci s armádou. Tato nová organizace organizuje, řídí a kontroluje provádění branné výchovy v lidových dobrovolných organizacích, které se staly kolektivními členy Svazu. Páteří Svazu se stává Lidová milice. Lidoví milicionáři, hrdinové slavného února, stávají se proto páteří této důležité celostátní organizace, že brannou výchovu od svého zrodu provádějí, že prokázali v mnoha akcích svoji věrnost našemu pracujícímu lidu. (Hlučný potlesk.) Lidoví milicionáři, kteří se rekrutují ve své zdrcující většině z dělníků, kteří za první republiky pocítili plnou tíhu bezmezného vykořisťování od vládnoucí buržoasie, pendrekiády a střelbu do hladových pochodů, které organizovala proti vykořisťovatelům naše rodná strana, jsou pevnou zárukou, že branná výchova v našich závodech, na našich vesnicích a všude tam, kde pulzuje socialistické budování, bude prováděna odpovědně, že nesmí být branné výchovy zneužito, jako bylo jak za první republiky, tak i do února 1948.

Lidová milice spolu s masovými organizacemi je si plně vědoma odpovědnosti; i náš pracující lid je si vědom toho, co branná výchova pro obranyschopnost naší vlasti znamená. Náš lid hluboce nenávidí válku; náš lid však ví, že západní imperialisté válku připravují. Proto se plně zapojí do provádění branné výchovy, aby mohl všechny útočné plány imperialistů v zárodku zmařit a znemožnit rozhodným vystoupením na obranu své vlasti. Proto se naši lidoví milicionáři v našich závodech, na vesnicích, s plnou pohotovostí ujmou praktického provádění branné výchovy a tak se plně stanou páteří této důležité, celostátní organizace. Tento čestný úkol musí plnit odpovědně, s plným vědomím důležitosti úkolu.

Je proto třeba, aby branná výchova před nastoupením branců do vojenské služby byla prováděna jednak na školách a ve střediscích pracujícího dorostu jako povinná a po opuštění školy a středisek v dobrovolných lidových organizacích, branná výchova po vykonané vojenské službě pak jenom v lidových dobrovolných organizacích. Jejich práva a povinnosti, vyplývající z kolektivního členství ve Svazu, budou stanoveny organisačním řádem Svazu.

Náklady na provádění branné výchovy hradí dobrovolné organizace zásadně ze svých vlastních prostředků. Nedostačují-li tyto prostředky, hradí neuhrazené náklady Svaz. Neuhrazené náklady Svazu hradí stát. Finanční zabezpečení na rok 1951 je rozpočtově kryto.

Jaký bude úkol Svazu? Úkolem Svazu bude zajistit na podkladě dobrovolné účasti řádnou přípravu nejširších vrstev pracujícího lidu v plnění úkolů obrany vlasti. Organizovat, řídit a kontrolovat podle směrnic ministerstva národní obrany provádění branné výchovy v dobrovolných organizacích, které jsou členy Svazu. Vychovávat členy dobrovolných organizací v duchu bezmezné oddanosti k lidově demokratické republice, k odhodlanosti ji bránit a k věrnosti k Sovětskému svazu, lidově demokratickým státům. Pomáhat k posílení mohutnosti čs. branné moci a tak přispívat k úsilí o zajištění světového míru.

Rozhodujícím činitelem v boji není stroj, nýbrž politicky uvědomělý a tělesně zdatný člověk - bojovník, který ovládá svou zbraň, ví, zač bojuje a je skálopevně přesvědčen, že hájí zájmy svého lidu a opírá se přitom o morálně jednotné a pevné zázemí.

Při přípravě tohoto člověka musíme si být vědomi toho, že soudobý boj vyžaduje kromě zdraví, vytrvalosti a síly hlavně politické přípravy k věrnosti a lásce ke své vlasti, vyrůstající ze socialistického vlastenectví, úzce spjatého s proletářským internacionalismem a výchovou k věrnosti Sovětskému svazu.

Takto vedená branná výchova v naší vlasti bude spolehlivou obranou socialistického budování, bude spolehlivou záštitou světového míru. Proto se obrozená Národní fronta, poslanci, plně zapojí do provádění branné výchovy, aby obranyschopnost naší republiky byla zajištěna.

Soudružky a soudruzi, paní a pánové! Jménem branného a bezpečnostního výboru, který osnovu zákona projednal a jednomyslně přijal, doporučuji plenu Národního shromáždění přijetí návrhu zákona ve znění, jak je uvádí tisk 590. (Hlučný potlesk.)

Předseda (zvoní): Děkuji soudruhu zpravodaji.

Ke slovu je přihlášen pan ministr národní obrany, dr. Alexej Čepička. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Ministr dr. Čepička (uvítán povstáním a hlučným potleskem poslanců): Páni poslanci, paní poslankyně, soudružky a soudruzi!

Ke konci prvé poloviny minulého roku přepadli američtí imperialisté a jejich pomahači pokojný, mírumilovný korejský lid. Váleční žháři odhodili masku, pod kterou skrývali své útočné úmysly na rozpoutání nové světové války. Pod vedením amerických imperialistů se kapitalisté vydali otevřeně na výboj s cílem obnovit kapitalistické panství a otroctví na celém světě. Z obavy o osud kapitalismu ve vlastní zemi, pod tlakem vnitřních rozporů přestali skrývat své útočné úmysly proti zemím, které se osvobodily z kapitalistického otroctví. Od válečných hrozeb a vydíráni, kterého dosud používali proti táboru míru a mírumilovným a svobodymilovným národům, přistoupili k útoku, z něhož je jasno, že americký imperialismus násilím a zbraněmi chce oloupit lid, který buduje nový společenský řád, o jeho svobodu, samostatnost a nezávislost. Americký imperialismus otevřel bojiště na Koreji s úmyslem, aby zde vytvořil útočnou základnu, a nástupiště proti Sovětskému svazu a proti Lidové republice Čínské. Počítal s rychlým průběhem a lehkým vítězstvím. Současně váleční žháři zahájili přípravy, aby vytvořili další vojenskou základnu proti Sovětskému svazu a zemím lidových demokracií v Evropě. Proto vynaložili velké úsilí, aby v nejkratší době znovu vyzbrojili západní Německo a proměnili ve válečný tábor Titovu Jugoslávii. Do těchto kleští chtěli sevřít tábor míru, vehnat lidstvo do nové bratrovražedné krvavé řeže, oloupit je o svobodu a obnovit vládu kapitalismu nad celým světem. Celý tento žhářský a útočný úmysl byl vybudován na myšlence překvapení, které by učinilo mírumilovné národy snadnou kořistí imperialistických dravců. Jak dokazuje průběh bojů v Koreji, američtí páni a jejich přisluhovači se dožili ve svých výpočtech šeredného zklamání.

Na korejském bojišti se imperialistům nepodařilo zakončit válku ani rychle, ani vítězně. Naopak se zde ukázala slabost amerického imperialismu a jeho nohsledů v plném světle. Přesto, že američtí vykořisťovatelé nelitovali ani zbraní, ani vojáků, ani obrovských finančních nákladů, přesto že sehnali na toto bojiště žoldnéře z celého kapitalistického světa, nepodařilo se jim vyhrát boj proti početně malému národu. Naopak z tohoto boje odnáší si palmu vítězství hrdinný korejský lid, který dokázal, jakou sílu představuje pracující lid, který se osvobodil od vykořisťovatelů a který bojuje o svůj svobodný život a svoji samostatnost. (Potlesk.) Pro budoucnost lidstva jsou události na korejském bojišti nejvýš významné. Okolnost, že se válečným paličům nepodařilo dosáhnouti válečného úspěchu přesto, že na jejich straně byla převaha v počtu zbraní, je velkým povzbuzením pro celý tábor míru.

Jestliže se nepodařilo americkým imperialistům zvítězit proti početně malému národu, nelze pochybovat o výsledku boje pro případ, že by američtí útočníci rozpoutali boj proti Sovětskému svazu a ostatním zemím lidové demokracie. Takový boj by nutně skončil nejenom zničením imperialistických vojsk, ale zničením kapitalismu vůbec. (Potlesk.) Imperialistický přepad korejského lidu znamená mezník v poválečném vývoji. Váleční žháři byli dopadeni před očima celého lidstva při činu. Mírumilovné lidstvo se na vlastní oči přesvědčilo, kdo je skutečným a opravdovým přítelem míru a kdo je útočníkem a nepřítelem míru.

Z lupičského přepadu amerických vykořisťovatelů v Koreji je možno odvodit pro celé lidstvo další poučení: uvěřit jen na okamžik imperialistickým vládám a představitelům kapitalistického zřízení, že nemají útočných a válečných úmyslů, by znamenalo dopustit se největší pošetilosti.

Také náš lid si uvědomil v okamžiku, kdy vzplál boj o svobodu korejského lidu, odkud hrozí nové a velké nebezpečí. Západní imperialisté přistoupili k obnovení nacistických armád a proměňují celé západní Německo ve svoji vojenskou základnu. Budují letiště, vojenské tábory, obnovují silnice a tratě, dopravují do západního Německa svá vojska. Jde o válečné přípravy, které se dnes imperialisté nepokoušejí ani nijak zvlášť tajit a skrývat. Zbývá prozkoumat v této souvislosti jednu otázku: Je pravda, co tvrdí imperialisté o těchto vojenských přípravách, o nichž prohlašují, že nemají žádného útočného úmyslu? Nebo jde o další imperialistickou lež, která má národy Evropy oklamat a učinit je bezradnými? Po zkušenostech, které má lidstvo s vykořisťovateli vůbec a zejména po zkušenostech v Koreji je jasné, že tvrzení imperialistických vlád, jako by vojenské přípravy v západním Německu neskrývaly útočné úmysly proti Sovětskému svazu, zemím lidových demokracií, není nic jiného než další pokus ukolébat mírumilovné národy do bezstarostnosti, z níž by mohli jenom těžit váleční žháři a paliči. Jaký jiný smysl než útočný mohou mít letiště, silnice, železniční tratě, které míří v Bavorsku k našim hranicím a o nichž je jisto, že neslouží k rozvíjení obchodních a společenských styků? Je známo, že právě vláda Spojených států severoamerických vyvíjí velké úsilí, aby znemožnila jakékoliv obchodní a společenské spojení s naší zemí. Nadto je známo, že západní imperialisté stavějí letiště, silnice, železniční tratě přesně tam, kde je stavěl Hitler, když připravoval přepadení Československa. Lze tedy s jistotou říci, že vojenské přípravy, které západní imperialisté s horečným chvatem vykonávají, sledují válečné a dobyvačné cíle. Rovněž náš lid nepochybuje o tom, čeho chtějí západní imperialisté útokem proti nám dosáhnout. Cílem všech těchto připrav není nic jiného, než obnovit v Československu kapitalismus a učinit z něho kolonii, jakou bylo Československo před Mnichovem. Západní imperialisté vědí, že takového cíle lze dosáhnout jenom proti svobodné vůli československého lidu, to znamená násilím, terorem, válkou. To jsou skutečné záměry západních kapitalistů, kteří pod vedením amerického imperialismu by tak rádi dostali zpět do rukou továrny, banky, velkostatky a přírodní bohatství, jehož byli zbaveni. S kapitalismem mohl náš lid skoncovat již v roce 1945 díky tomu, že byl osvobozen sovětskou armádou, armádou lidu, který se prvý na světe osvobodil z otroctví kapitalismu. Již tehdy náš lid poznal, že mezi západními kapitalisty nikdy nebylo opravdového přítele českého a slovenského lidu. Náš lid nic nedá na licoměrná slova kapitalistických vladařů a představitelů o přátelských citech, které prý chovají k naší vlasti a zemi.Náš lid je poučen zradou v Mnichově, zradou na Bílé hoře a zradou u Lipan. Nedá se již oklamat žádným cizákem a vykořisťovatelem, třeba by pěl sebekrásnější písničku o svobodě a demokracii. Po těch cestách, po kterých dnes kráčejí západní vykořisťovatelé, přicházelo do naší země v minulosti vždycky jenom násilí a neštěstí. Náš lid a jeho stát je dnes dostatečně silný, aby odvrátil osud, který by mu rádi připravili jeho úhlavní nepřátelé. Proto se také rozhodl, ihned jakmile západní imperialisté přistoupili k otevřeným válečným přípravám, zesílit obranu své zemi a zajistit tak bezpečnost své vlasti. Až do té doby věnoval náš lid své úsilí výstavbě socialismu ve víře, že mír tak těžce vydobytý v poslední světové válce nebude třeba zajišťovat také vojensky. Když se však ukázalo, jaké nebezpečí hrozí mírů ve světe se strany imperialismu, byla vykonána i na tomto úseku potřebná opatření, aby výstavba socialismu byla zabezpečena a ochráněna před jakýmkoliv nepřátelským útokem.

Obrana vlasti není jednoduchá a snadná záležitost. Z průběhu poslední světové války lze učiniti závěr, že v současných podmínkách, za jakých by byl podniknut útok imperialistických útočníků proti naší vlasti, by byla obrana tvrdou zkouškou našeho lidu a celého nového společenského zřízení. V takové zkoušce vítězně obstojí jen ten národ, který vykoná včas všechny přípravy, aby byly již v míru vytvořeny základní podmínky k vítězství nad nepřítelem. K základním podmínkám vítězství nad patří, aby byla k boji připravena vysoce bojeschopná armáda. Dále je třeba připravit včas hospodářskou soustavu, aby byla s to uspokojiti přesně a plně všechny zvýšené nároky, které plynou z obraných a vojenských úkolů obrany země. Významným činitelem je také pevnost a morálně politická síla zázemí, bez nichž nelze zvítězit nad útočníkem.

U vědomí velké odpovědnosti před budoucností přistoupil náš lid pod vedením Komunistické strany Československa a jejího předsedy presidenta republiky soudruha Klementa Gottwalda k řešení všech otázek, které jsou úzce spojeny se zajištěním bezpečnosti naší vlasti.

V posledním údobí byla upevněna a prohloubena obranná schopnost státu po všech stránkách. Úspěšným plněním pětiletého plánu, který znamená netušený rozmach a rozvoj výrobních sil, je budována spolehlivá hospodářská základna, aby naše průmyslová i zemědělská výroba mohla uspokojit všechny nároky, které plynou z budování obrany.

Rovněž v budování armády, která je jádrem obrany země, bylo dosaženo významného pokroku. Stalo se tak zejména od té doby, kdy heslo "Sovětská armáda - náš vzor" bylo důsledně uskutečňováno na rozdíl od minulosti, kdy bylo jen vyhlašováno. Dnes je již armáda bojeschopná a připravena čestně plnit úkoly, které na ni připadají při obraně republiky. (Potlesk.)

Zákon o branné výchově, který je právě projednáván, znamená další opatření, které zvýší bezpečnost státu a patří k těm významným předpokladům, z nichž rostou podmínky k vítězství nad nepřítelem. Cílem tohoto nového zákona je učiniti již dnes, v době míru, obranu vlasti záležitostí nejširších lidových vrstev, každého poctivého Čecha i Slováka. Výzva k branné výchově ve školách a ve střediscích míří především k naší mládeži. Ale nejde jenom o odstranění dosavadních mezer v branné výchově mládeže.

Branná výchova bude prováděna ve všech masových organizacích a přístup k ní bude umožněn bez rozdílu každému poctivému občanu státu.

Brannou výchovu bude řídit a provádět mimo školy a střediska Svaz pro spolupráci s armádou. Na podkladě dobrovolnosti přihlásily se k provádění branné výchovy všechny naše masové organizace, v nichž je sdružena více než polovina všeho obyvatelstva. Tak je zajištěna mohutná základna růstu brannosti celého národa. Opatření o branné výchově bylo přijato ve veřejnosti s velkým nadšením. Tento zájem širokých lidových vrstev o brannou výchovu je důkazem lásky našeho lidu ke své vlasti, k socialismu, a projevem vysokého politického uvědomění a žhavého vlastenectví.

Je důležité, aby nic z tohoto nadšení nebylo promarněno. Zejména bude záležet na tom, aby branná výchova byla rozvíjena v těsné spolupráci s naší armádou a prováděna živým způsobem. Naše armáda dá do služeb branné výchovy všechny své síly a prostředky. Takto bude možno od samého začátku rychle dosáhnout konkrétních a viditelných výsledků v branné výchově nejen mládeže, ale nejširších lidových vrstev. Obtíže, s nimiž bude spojen rozvoj branné výchovy, netkví ani v nedostatku schopných funkcionářů, vychovatelů, instruktorů, ani v nedostatku materiálu nebo finančních prostředků. V tomto směru náš lid zabezpečuje provádění branné výchovy bohatým způsobem. Určitou překážkou budou spíše nesprávné názory na brannou výchovu, nesprávné představy o jejím obsahu, poslání a uskutečňování, které nám zůstaly jako pozůstatek minulosti, kdy kapitalisté zneužívali branné výchovy k ochraně svého třídního panství.

Předmnichovští vykořisťovatelé rozšiřovali tvrzení, že jsme malý národ, který není schopen se úspěšně sám bránit a kdykoliv prý v minulosti sáhl ke zbrani, vždycky přineslo takové rozhodnutí pro český a slovenský národ jen neštěstí. Síla československého lidu podle představitelů kapitalistické společnosti prý je uložena jen v jeho duchovních a mravních hodnotách. Smysl těchto lží byl v tom, aby pracující lid byl vychován v nedůvěře ve vlastní síly a možnosti, aby se stal bezbrannou obětí domácích i zahraničních vykořisťovatelů. S tímto poraženeckým názorem je třeba provždy skončit. Český a slovenský národ nikdy v dějinách nebyl malý a bezvýznamný. Malým, bezvýznamným národem se jej snažili učinit vždy jen domácí nebo cizí vykořisťovatelé. V dobách, kdy se českému a slovenskému lidu podařilo svrhnout vykořisťovatelské pijavice s těla národa, ukázal svoji sílu a velikost. Toho důkazem je nejslavnější doba českých dějin, kdy husitský stát stál v popředí celého vzdělaného světa. Toho důkazem je dnešek, kdy ve službách nejušlechtilejšího posláni, jaké kdy český a slovenský lid plnil, uskutečňuje výstavbu nového společenského řádu - socialismu.