Musíme se však také učit od podniků a soudruhů, kteří pracují dobře. A výsledky našeho hospodářství svědčí o naprosté převaze podniků pracujících dobře. Stálo by za povšimnutí, jak byly využity a přenášeny zkušenosti závodů, jako třeba Československého tabákového průmyslu, který prošel v druhé polovině roku 1951 pronikavými změnami v organisaci výroby. Ačkoli mnoho administrativních zaměstnanců přešlo z tohoto podniku do výroby, byl provoz bezvadně zvládnut, jak po výrobní, tak i po administrativní stránce. Národní podnik Kávoviny vybudoval velmi dobře organisaci výroby, odbytu i administrativy. Provedl soustředění a hlubokou specialisaci výroby. Věnoval velikou péči technicko-hospodářským normám. Projevila se tu politická vyspělost kádrů podniku; počet úderníků se pohybuje kolem 27 %. Podnik provedl úspěšně nábor žen na místa mužů. Plán výkonů splnil v roce 1951 na 102 % a plán akumulace na 124 %. Národní podnik Závody přesného strojírenství (ZPS) Uherský Brod plnil v roce 1951 výrobní úkoly nad 100 %, akumulaci plnil dobře a rovnoměrně a ve čtvrtém čtvrtletí 1951 byl prohlášen za nejlepší podnik v kraji Gottwaldovském. Mzdy se zvýšily o 10 % a produktivita práce vzrostla o 38 %. Podnik dosahuje těchto úspěchů tím, že i politické a masové organisace v něm dobře pracují a starají se o splnění úkolů. Národní podnik Tesla ve Strašnicích plnil plán výkonů rovnoměrně a důsledně, plnil řádně akumulační úkol, přes vzrůst výroby snížil zásoby a nepřekročil nikdy mzdový úhrn; podnikové početnictví má v bezvadném stavu. Národní podnik Česká Zbrojovka ve Strakonicích rovněž plnil plán výkonů rovnoměrně a na 100 %. Plánovanou akumulaci plní nejen nad 100 %, ale víc a víc akumulační úkol překračuje; fakturace je v pořádku, spolupráce se Státní bankou je bezvadná. Soudruzi v knihkupecké prodejně národního podniku Orbis v Praze, Václavské náměstí, prodloužili prodejní dobu ve večerních hodinách pracovního dne a v neděli odpoledne, aby umožnili pracujícím nákup knih v době co nejvýhodnější. Důsledky toho: tržby prodejny stouply téměř o 56 %. Tak dali tito soudruzi příklad porozumění pro službu pracujícím a zároveň i příklad zájmu o finanční výsledky podniku a jejich snaha byla odměněna všestranným úspěchem.

Všechny tyto podniky, i další stejně dobré, nesmí ovšem ustrnout, ale jít stále vpřed a nikdy zpět!

Paní a pánové, soudružky a soudruzi, dovolil jsem si načrtnout záporné i kladné podmínky, za kterých jsme se dobírali až k dnešnímu návrhu státního rozpočtu na rok 1952. Věnoval jsem snad více pozornosti stínům tohoto vývoje, než positivním silám, ze kterých pramení mohutný rozvoj našeho hospodářství; ale nám musí jít o to, abychom si nezakrytě ukázali svoje nedostatky, které brzdí budovatelské úsilí našeho lidu, a abychom se jich zbavovali.

Ze základních úkolů našeho rozpočtu - to je zabezpečit splnění našeho státního národohospodářského plánu a uplatnit při tom tlak na pokles vlastních nákladů podniků i princip socialistické hospodárnosti v celém našem hospodářství - vyplývá i nová tvářnost našeho rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1952 je po prvé jednotným a základním finančním plánem státu.

Jen 79,2 % státních příjmů a 55,9 % státních výdajů tohoto rozpočtu lze srovnávat s rokem 1951. Ostatní položky jsou soustředěny do státního rozpočtu letos po prvé. I tím se dostává k výrazu společenský, socialistický ráz našich národních a komunálních podniků i nová úloha státu, ve kterém vládne a hospodaří pracující lid.

Budu, rozebíraje vládní návrh státního rozpočtu na rok 1952, mluvit především o státních příjmech.

Z celkových státních příjmů je nejvýznačnější složkou všeobecná daň. Tato daň již není rozpočtována jako správní příjem v kapitole ministerstva financí, nýbrž jako příjem podnikových částí kapitol hospodářských ministerstev, jejichž podniky ji odvádějí a jež jsou zodpovědna za její správný odvod.

Plánovaný výnos všeobecné daně je splnitelný pod podmínkou, že budou řádně plněny plány výroby i odbytu, plán příjmů a výdajů obyvatelstva a plán maloobchodního obratu. A tím je tato daň i měřítkem, jak příslušná ministerstva i jejich podniky plní plán, protože výnos daně je propočítán podle úkolů stanovených jim státním národohospodářským plánem.

Abychom si nejen co nejbezpečněji zajistili správné odvody všeobecné daně jako součásti podnikové akumulace do státní pokladny, ale i zabezpečili co nejintensivněji její poslání kontrolní, počítáme se změnou zákona o všeobecné dani v roce 1952 a hodláme přenést její vybírání v nejširší míře co nejblíže k výrobě, přímo do odbytových základen průmyslu, kam také hospodářsky patří, a připravujeme zrušení všeobecné daně z investic.

V roce 1952 již nebude zvláštní daň výdělková hrát úlohu po všeobecné dani co do významu druhé daňové formy odvodu podnikové akumulace. Zvláštní daň výdělková byla, pokud jde o národní a komunální podniky, zrušena dnem 1. ledna 1952. Kromě doplatků národních podniků za minulá léta preliminujeme její příjem jen od družstev a soukromých podniků, pro které platí i nadále. Proto je její preliminář proti loňsku nižší o 93,2 %.

Místo ní jsou vedle daně všeobecné hlavním pilířem státních příjmů letos po prvé odvody zisků našich socialistických podniků do státního rozpočtu. Nejde tu ovšem o všechny zisky těchto podniků, nýbrž jen o část, které podle finančních plánů nemá být použito uvnitř ministerstev, hlavních správ a podniků k financování investičních potřeb podniků a ke zvýšení jejich vlastních oběžných prostředků. Odvody, uvedené ve státním rozpočtu, jsou po schválení rozpočtu zákonné závazné. Zatím co odvody podnikové akumulace činí v rozpočtu na rok 1952 86,5 % všech státních příjmů, připadá na daně placené obyvatelstvem v letošním rozpočtu pouhých 6,2 % všech státních příjmů.

Jádrem státních příjmů placených obyvatelstvem je daň ze mzdy, zemědělská, živnostenská, z literární a umělecké činnosti a ze samostatných povolání. I naše obyvatelstvo a především dělnická třída tedy přispívá ze svých důchodů na státní vydání. I tím, že každý platí daně, si každý uvědomuje a má uvědomit, že nic nemáme zadarmo a že máme jenom to, co si sami vyrobíme. Daň je výrazem poměru ke státu: daně, které platíme jako občané tohoto státu, jsou výrazem toho, že každý z nás patří ke kolektivu pracujících, a musí být každému i připomínkou, že tento stát je jeho, že je jeho i náš veřejný státní majetek hmotný, s nímž musí být podle toho zacházeno.

Jako na příjmech, je i na výdajích patrný mírový a budovatelský ráz našeho státního rozpočtu i státní politiky a růst hospodářských sil země i růst životní úrovně lidu.

Z úhrnu výdajů připadá na národní podnikání a jeho správu 217,5 miliardy Kčs, čili 67,2 %, na kulturní a sociální opatření 58,8 miliardy Kčs, čili 18,2 %, na národní obranu a bezpečnost 22,4 miliardy Kčs, čili 6,9 %, na státní správu 20,1 miliardy Kčs, čili 6,2 % a na státní dluh 4,7 miliardy Kčs, čili 1,5 %.

Zdravý růst hospodářských sil a záruka i zdravého politického vývoje je také v tom, že roste podíl Slovenska jak na výdajích, tak i na příjmech státního rozpočtu. Zatím co se zájem české buržoasie o Slovensko soustřeďoval především na invasi českého finančního kapitálu na Slovensko, kde ze všech bank při tom vedla prim Legiobanka, jeví se upřímná a oddaná spolupráce českého a slovenského pracujícího lidu v trvalém budovatelském růstu Slovenska a růstu jeho životní úrovně.

Největší složkou výdajovou je v letošním rozpočtu složka národního hospodářství. V jejím rámci pak mají obzvláště významné místo investice, na které je však pamatováno nejen přímo ve složkách národního podnikáni, ale i ve výdajích sociálních a kulturních, ve státní správě i ve státních zařízeních. Jenom částka, která je přímo ze státního rozpočtu věnována na investice, činí asi 92 miliardy Kčs. Investiční výstavba je základnou našeho příštího nejen hospodářského, ale i společenského a kulturního rozvoje. Investiční výstavbou podporujeme rozvoj výrobnosti práce a posilujeme se proti diskriminační politice imperialistů. Slova soudruha Molotova o tom, že "otázky investiční výstavby byly vždy nejen otázkami hospodářskými, nýbrž i politickými, neboť zítřek socialismu záleží především na úspěších výstavby, kterou provádíme dnes," platí i na nás a na naši dnešní situaci.

Rychlý rozvoj investic znamená pro nás i předstižení kapitalistických zemí a je proto jedním ze základních úkolů našeho podílu na světovém třídním boji o vítězství socialistické soustavy a je i zárukou a posilou celé fronty míru. Z toho pro nás ovšem plynou i závazky; a výrazem neplnění těchto závazků jsou vyskytující se případy projekční nepřipravenosti, dodatečných a někdy i několikerých změn projektů, neodpovědnosti při vyhledávání stavenišť, nezajištění dodávky materiálu, nezajištění pracovních sil, nesprávné organisace práce na staveništích, nedodržování ba i neuzavírání hospodářských smluv, neplnění subdodávek, nedodržování dodacích lhůt, překračování věcných a především osobních nákladů.

President republiky s. Gottwald psal 23. února 1952 pracovníkům lidové správy o tom, že každý "musí být důsledným bojovníkem o zachování státní discipliny a strážcem socialistické zákonnosti, a to nejen v boji proti přímým škůdcům a nepřátelům lidu, nýbrž i v neúprosném boji proti všem zjevům osobní neodpovědnosti a nedbalosti. Jen když důsledně uplatníte tyto základní zásady, splníte to, co od Vás očekává lid, strana a vláda."

I o investiční činnosti a řádu ve výrobě máme už řadu norem: jde o to i zde důsledně dodržovat státní disciplinu a socialistickou zákonnost! Jde o jejich dodržování nejen ve stavebních podnicích, ale i - a to především - u investorů.

Případ našich dnes už likvidujících Československých stavebních závodů je dokladem toho, kolik zla způsobí nesprávná organisace. Československé stavební závody byly podnikem, který nebylo možno centralisticky zvládnout. Proto tam nebylo všude řádně fakturováno, proto tam byly sklady zboží, o kterých se nevedly řádné záznamy, proto tam nebylo namnoze plně a řádně provedeno účetní začlenění majetkových podstat znárodněných soukromých stavebních firem a proto tam byly i černé mzdy.

Dotací ze státního rozpočtu hradíme jenom klíčové investice; ostatní investice a doplnění oběžných prostředků se hradí v rámci ministerstev z podnikových zisků. Tímto novým systémem financování posilujeme odpovědnost ministerstev i podniků za plnění plánovaného snížení nákladů a za plnění úkolů akumulačních.

Protože je smyslem všeho socialistického usilování život člověka, růst kultury a blahobytu celého národního kolektivu, je z našeho rozpočtu věnována největší část - po výdajích na národní hospodářství, které je základnou všeho rozvoje - kulturním a sociálním potřebám. Na školy je ve státním rozpočtu na rok 1952 počítáno s více než 11 a půl miliardami Kčs, kromě investic; to je přibližně o 28 % více než v roce předchozím. Provoz mateřských škol, u kterých náklady vzrůstají proti roku 1951 o 66 %, zaměřuje se na celodenní péči, aby bylo zabezpečeno zapojení žen do pracovního procesu. S tímto zaměřením počítá se též u národních a středních škol, u nichž značná část celkového zvýšení nákladů (26 %) připadá na zřizování družin mládeže i na nové výchovné methody v kroužcích pionýrských a mičurinských. Vyšší náklady na odborné školství (o 25 %) rostou ze specialisace studia a z jeho úzkého navazování na praxi novými studijními formami, které umožňují i dělníkům ze závodů, aby se školili.

Na vysoké školy věnujeme na rok 1952 téměř o 50 % více než loni, nepočítajíce v to investice. Toto zvýšení souvisí s organisační reformou vysokých škol a s uplatňováním nových výchovných a vyučovacích method, zaměřených na úzký styk s průmyslovou a zemědělskou výrobou a na zlepšení a prohloubení samostatné vědecké a výzkumné činnosti. Počet našich vysokých škol vzrostl na 24 s pěti pobočnými fakultami a plánuje se, že na nich bude studovat v příštím roce více než 42.000 studentů. Takto pečuje o výchovu a vzdělání dorostu národa a o rozvoj vzdělanosti stát, který buduje socialismus a bojuje o mír.

Na podporu vědecké činnosti, prováděné mimo rámec vysokých škol, je věnováno v rozpočtu o 33 % více než v roce 1951; část z toho je určena na opatření chystaná v organisaci vědecké činnosti.

Na poli sociální péče o studenty a žactvo vzrůstají letos náklady na stipendia, internáty a jiná sociální opatření bezmála na 1 miliardu Kčs, t. j. u vysokoškoláků o 44 % a u žactva dokonce o 87 % proti roku 1951. Ze státního rozpočtu se vynakládá dále přes půl miliardy Kčs na školní kuchyně, což je více o 115 % než v roce předchozím; je to důsledkem toho, že stoupá počet dětí ve škole plně stravovaných.

Prohlubující se péče o dorůstající mládež projevuje se v péči o zotavení mládeže během školního roku i o prázdninách. Bezmála 700 milionů Kčs poskytuje státní rozpočet na tento účel.

Zřizováním dětských domovů a zemědělských a nádražních útulků a podobných dětských zařízení zaručuje stát kolektivní výchovu i hmotné zajištění dětem mimo školu a rodinu; je na to věnováno přes půl miliardy Kčs.

Stálý vzrůst a rozvoj zemědělského školství projevuje se v rozpočtu na rok 1952 zvýšením nákladů na ně o 44 %.

O učňovský dorost pečujeme ve státních odborných učilištích a školách závodního výcviku. Náklad na tato učiliště, hrazený zčásti ze státního rozpočtu, zčásti národními podniky, činí spolu s udržováním domovů mládeže přes 2 miliardy Kčs. Tak pečuje vládnoucí dělnická třída o dorost ve výrobě.

Náklad na státní dětské jesle činí v rozpočtu na rok 1952 okrouhle 700 milionů Kčs.

Na podpory rodičkám, bez nákladů na porodnická oddělení v nemocnicích, vynaložíme v roce 1952 přes 1¹/₂ miliardy Kčs.

Rozpočet národního pojištění, který tvořil dříve samostatnou skupinu státního rozpočtu, je letos zapojen mezi ostatní sociální opatření rozdílem příjmů a vydání. Správa národního pojištění je přebudována tak, že nemocenská péče postupně přechází na pracující, sdružené v ROH. Ve státní správě byla soustředěna veškerá preventivní i léčebná zdravotní péče. Na dávky nemocenského pojištění je v rozpočtu národního pojištění pamatováno částkou 8,7 miliardy Kčs. Na důchodech má být vyplaceno v roce 1952 z rozpočtu národního pojištění 27,2 miliardy Kčs. Náklady na zdravotní péči vzrostly proti roku 1951 o 113,8 %. Tak zvyšujeme prostředky na zdravotnictví u nás.

Ukazatelem pokroku je i telefonisace. Její dokončení bylo uloženo jako jmenovitý úkol již zákonem o pětiletém plánu. Koncem roku 1951 bylo telefonem opatřeno již 93,3 % obcí; zbývá tedy ještě 6,7 % obcí. V roce 1952 bude tato akce ukončena v českých zemích, v roce příštím i na Slovensku.

Jedním ze základních rysů pokroku a hospodářského rozvoje je překonávání vzdálenosti zlepšováním dopravních možností. Před válkou jsme musili počítat celé rozsáhlé kraje mezi t. zv. "zapadlé kouty". Dnes tvoří autobusové linky tak hustou síť, že "zapadlé kouty" již patří minulosti. V roce 1937 bylo 280 autobusových tratí, dnes jich je 2322. A kolik lidí si mohlo dopřát použiti veřejných dopravních prostředků tehdy - a kolik jezdí dnes! V roce 1951 bylo dopraveno státními autobusy o 2771 % osob více než v roce 1937; naše železnice pak dopravily v roce 1951 o 92 % více osob než v roce 1937.

Pokud jde o výdaje na vlastní administrativní obory státní správy, tedy vnitro, finance, spravedlnost atd., činí tato složka dnes již jen 6,2 % z úhrnu státních výdajů a je vedle nákladů na službu státního dluhu nejmenší výdajovou skupinou našeho státního rozpočtu.

Nástrojem a zárukou zhospodárnění státní správy jsou i mzdové fondy, které byly zavedeny od 1. ledna 1952.

Výdaje na naši národní obranu a národní bezpečnost činí v roce 1952 6,9 %.