Jinak tomu bylo na západě v době, kdy po dlouhém váhání a průtazích byla otevřena t. zv. druhá fronta. Přestože zde stála podřadná a nepočetná vojska nepřítele, který neměl ani úmyslu vážně bojovat, nepodařilo se americkým a britským vojskům zasadit nacistům ani jeden jediný zdrcující úder, který bylo možno porovnat s úspěchy, jichž dosáhla sovětská armáda na východě. Když pak došlo v prosinci 1944 k ofensivě nacistických armád v Ardennách, získal Hitler bez velké námahy a rychle podobných úspěchů jako na začátku války, když pronikal do Francie jako nůž máslem. Je známo, že tehdy nešlo se strany Hitlera o vážný úmysl dosáhnout nějakého obratu na bojišti. Šlo o manévr, jímž chtěl Hitler přimět imperialisty za zády Sovětského svazu k separátnímu míru, aby měl uvolněny ruce pro východní frontu. Důvod, proč imperialisté Hitlerovi na tuto vějičku nesedli, možno vysvětlit tím, že válečné zločiny Hitlerovy byly tak velké, že by je byli nedovedli před vlastním lidem obhájit. Aby nedošlo ke katastrofě amerických a britských vojsk, aby se neopakoval Dunkerque, obrátil se Churchill s prosbou k Sovětskému svazu, aby sovětská armáda zahájila ofensivu a tak pomohla z těžké situace americkým a britským vojskům. Jak známo, tato pomoc Sovětským svazem byla poskytnuta.

To však zdaleka není jediný důkaz vojenské slabosti imperialistů. Americkému imperialismu se nepodařilo vyhrát dosud válku v Koreji, třebas tam bylo soustředěno všechno, co mělo nějakou vojenskou hodnotu. Zvláště použití bakteriologické zbraně je nezvratným důkazem slabosti a vojenské nemohoucnosti. Ale ani tímto hrozným zločinem si neproklestí američtí vykořisťovatelé, vrazi a žháři cestu k vítězství. Za tento zločin proti lidskosti se budou jednou zodpovídat jako váleční zločinci před soudem celého lidstva a spravedlivé odplatě neujdou! (Potlesk.)

Francouzským imperialistům se dosud nepodařilo zvítězit v osvobozovacím boji vietnamského lidu, třebas v jeho cizinecké legii bojuje několik desítek tisíc nacistů pod vedením německých generálů a důstojníků, kteří mají bohaté válečné zkušenosti. Britskému imperialismu se nepodařilo přivodit porážku lidu Malajska, který hrdinně bojuje o svou svobodu, třebas byla do tohoto boje vyslána vojska vybavená nejmodernější bojovou technikou. Z těchto skutečností si každý soudný člověk učiní závěr, jak by asi dopadli imperialisté, kdyby se odvážili útoku proti Sovětskému svazu a táboru míru. Od porážky by je nezachránila ani atomová puma, ani žádné jiné barbarské zbraně.

Není třeba se bát hrozeb válečných žhářů. Je třeba zachovat rozvahu, pevné nervy a vidět věci, jak jsou. Zejména je třeba stále pozorovat nepřítele, správně jej oceňovat a nepřipustit, aby nás zastihl nepřipraveny a bezbranné.

Světové mírové hnuti dosáhlo velkých úspěchů na samém začátku boje o zachování míru. Tak jako v minulosti, i po skončení této světové války chtěli zbrojaři a váleční podněcovatelé připravit svůj útok v tajnosti podle starého osvědčeného receptu, že je třeba postavit národy a lidstvo před hotovou věc. To, že se nepodařilo válečným žhářům utajit válečné přípravy a překvapit lidstvo válkou, která by přikvačila najisto jako bouře nebo živelní pohroma, to je základní velký úspěch světových mírových sil. Tuto zbraň si lidstvo nikdy nedá vzít z rukou.

Americký imperialismus přeměnil své hospodářství na hospodářství válečné. Na zbrojení vydal již větší částku než v poslední světové válce. Nahromadil obrovská množství zbraní a k horečnému zbrojení donutil své přisluhovače v Anglii, ve Francii i v jiných kapitalistických státech. Kdykoli v minulosti byli by mohli imperialisté za takových okolností již dávno, libovolně a kdekoli začít loupežnou válku ve světovém měřítku. Jen proto, že mírové hnutí nepředstavuje dnes roztříštěnou touhu lidí po udržení míru, nýbrž je jednotnou a dobře organisovanou silou, mohly být všechny paličské pokusy zmařeny.

Sama tato skutečnost má velký význam do budoucnosti. Je důkazem, že mírumilovné národy a lidstvo mají reálné prostředky, jimiž lze skutečné válce zabránit. Nejen národy, které se zbavily kapitalistického otroctví, ale pracující celého světa si dnes uvědomují, jakou obrovskou sílu představuje touha po míru, vyjádřená mohutnou jednotou a proniknutá rozhodnou vůlí za věc míru bojovat do konečného vítězství. (Potlesk.) Proto zůstane i hlavním úkolem mírového hnutí u nás, aby neposkytlo útočníkům možnost oklamat náš lid. Žádné lži, zastrašování a vydírání nesmí náš lid odvrátit od pevné, železné vůle pokračovat v budování socialismu a posilovat a upevňovat obranyschopnost naší země. Hospodářská síla země, zejména vyspělý průmysl dává naší zemi možnosti vzít nepříteli předem jakoukoli naději na úspěch pro případ, že by nás chtěl přepadnout.

V našich podmínkách již není - jako v minulosti - výstavba obrany předmětem zisku a kupčení domácích a cizích vykořisťovatelů. V krátké době lze proto učinit naši obranu skutečně nepřemožitelnou.

Počáteční obtíže při její výstavbě byly překonány. Nesmírný význam pro další rozvoj obranných sil má odhalení záškodnického spiknutí v čele se Slánským, Švermovou, Clementisem, Šlingem, Reicinem a spol. Imperialistům se podařilo vpašovat k nám svého trojského koně, pomocí něhož chtěli učinit z naší země svoji lacinou kořist. Právě na úseku obrany proti vnějšímu a vnitřnímu nepříteli rozvinuli zrádci ve službách západních imperialistů rozsáhlou rozvratnou činnost v úmyslu podlomit a ochromit síly obrany pro případ útoku imperialistů. Proto byla těmito škůdci prováděna rozsáhlá škůdcovská činnost v celém hospodářství, v politickém, kulturním i sportovním životě. Není třeba zvláště zdůrazňovat, že bylo rozvinuto mimořádně velké úsilí, aby nedošlo k rychlé výstavbě armády, Sboru národní bezpečnosti a obrany země vůbec.

Nevypočitatelné jsou formy této škůdcovské činnosti. Žádnému, sebeodpornějšímu prostředku se tito bídní zrádci nevyhýbali, jen když poškozoval zájmy pracujícího lidu a republiky. Aby mohly být brány vlasti dokořán otevřeny k návratu kapitalistů, zákeřní škůdci a zrádci rozsévali vzájemnou nedůvěru, nejistotu, nedůvěru ve vlastní síly, posmívali se vlastenectví, národní hrdosti, podrývali sebevědomí lidu i autoritu komunistické strany, víru v budoucnost a podrývali lásku a důvěru k Sovětskému svazu a mezinárodní solidaritě. Je pravda, že tito bídní zrádci napáchali tolik škod, jako dosud nikdo, ale dílo zrady se jim nepodařilo dokončit. To je hlavní a rozhodující. Svoboda, samostatnost našeho státu a lidu byla zachráněna před skutečným smrtelným objetím imperialismu. To je velké vítězství, neboť ve svobodném, samostatném státě může lid vždy i sebevětší následky škůdcovské činnosti v krátké době vždy odstranit.

Škody, které byly těmito zločinci napáchány na úseku obrany státu, byly z největší části již napraveny. Je jisto, že i všechny další pozůstatky rozvratné činnosti bandy spiklenců budou nyní u nás k velkému žalu imperialistů rychle odstraňovány. (Potlesk.)

Ve výstavbě lidové a nepřemožitelné obrany naší vlasti dosáhne náš lid velkých a viditelných výsledků, bude-li se ve všem řídit příkladem sovětského lidu. (Potlesk.) Při výstavbě sovětského státu sovětský lid od prvních dnů nezapomínal na zajištění své vlasti proti možnému útoku; nikdy nepřipustil, aby kterákoliv otázka jeho země nebyla také přezkoumána s hlediska obrany státu. Obrana sovětské vlasti stála vždy v popředí pozornosti a péče sovětského lidu, Všesvazové komunistické strany (bolševiků), sovětské vlády a osobně soudruha Stalina. Proto nikdy nedošlo k samoúčelnému nebo opožděnému řešení otázek bezpečnosti sovětského státu, proto mohl sovětský stát odolat všem pokusům nepřítele, který ohrožoval jeho vnitřní nebo vnější bezpečnost. Jen v těchto podmínkách neustálé a soustavné každodenní péče o otázky obrany státu se podařilo dosáhnout toho, že sovětský stát je po všech stránkách, tedy i po vojenské stránce nepřemožitelný.

U nás nebyla vždycky otázkám zajištění bezpečnosti země věnována dostatečná pozornost a péče. Zde bude nutno dosáhnout zásadního obratu, aby v celém našem životě politickém a hospodářském, kulturním i sportovním byla věnována péče posilování a upevňování obranyschopnosti země, jak toho zasluhuje vývoj mezinárodní situace. Daleko více než doposud se musejí zabývat otázkami výstavby obrany orgány Komunistické strany Československa, Národní fronty, všech masových organisací, státní i hospodářský aparát. Síla naší obrany vyrůstá ze síly všeho lidu a nelze ji zužovat jen na zájem jednotlivců nebo zvláštních orgánů.

Cesta k nepřemožitelnosti naší národní a lidové obrany začíná u každého poctivého občana, u každého vlastence. Bránit rodnou zem je vrcholem vlasteneckých povinností a lásky k vlasti! (Potlesk.) Podle vzoru hrdinného sovětského lidu je třeba učit všechno obyvatelstvo měst i venkova, tedy i ženy, zacházet s prostředky obrany vlasti, naučit všechen náš lid hájit rodnou vlast, domovy a bohatství naší země, závody, města, pole proti pozemnímu i vzdušnému útoku nepřítele. Budování aktivní obrany by mělo být všude naplněno duchem bojového nadšení, bít a zničit nepřítele, kdyby se pokusil o útok (Bouřlivý potlesk).

Zejména je třeba v duchu vroucího vlastenectví, osobní statečnosti, národní hrdosti, sebevědomí a smělosti provádět také brannou výchovu naší mládeže. Obrana se nesmí stát podle starých představ trpnou záležitosti, která je odkládána na poslední chvíli anebo dokonce na kterou se zapomíná.

Do služeb budování skálopevné obrany vlasti je nutno vložit všechno bojové nadšení, tvůrčí iniciativu a důvtip, který je vlastní našemu lidu. Zkušenosti z Velké vlastenecké války ukazují, že lze najít vhodnou obranu proti jakémukoli druhu útočných zbraní, jsou-li ochranná opatření provedena včas a správně organisována. Na nás závisí, jen na nás a nikoliv na útočníku, zdali připustíme, aby byla rozsévána v naší krásné vlasti smrt a zkáza či nikoliv.

V těchto podmínkách bude pak moci úspěšně plnit své veliké a vznešené poslání branná moc našeho lidu jako přední stráž jeho svobody, samostatnosti a nezávislosti. Náš lid může být na svou armádu hrdý. Již dnes představuje lidová armáda takovou vojenskou sílu, která je s to vzít kterémukoliv útočníku chuť k přepadu. Po dlouhou dobu neměl náš lid svou národní armádu, která by ruku v ruce s ním na půdě rodné země mohla bojovat za svobodu svého lidu. Osvobození naší vlasti vítěznou Sovětskou armádou přineslo i zde hlubokou změnu. Svobodný lid mohl zahájit výstavbu své armády, která spojena s lidem je s to zajistit jeho svobodu a nezávislost. Obdivuhodný růst bojové síly naší armády pramení z jejího revolučního původu a poslání. Plně se potvrzují slova velikého Lenina: "Nikdy nebude přemožen národ, jehož dělníci a rolníci ve své většině poznali, pocítili a uviděli, že hájí svou moc, vládu pracujících, že hájí věc, jejíž vítězství jim a jejich dětem zajistí užívat všech dobrodiní kultury, všech výtvorů lidské práce."

Naši vlast je třeba chránit nejen před útoky vnějšího nepřítele, ale i před útoky vnitřního nepřítele. Imperialisté vynakládají velké úsilí, aby rozvratnou činnosti špionů a agentů, které k nám posílají přes hranice, ztěžovali a brzdili výstavbu socialismu. Pro tuto rozvratnou činnost poskytli američtí vykořisťovatelé velké finanční prostředky, aby se nejrůznějšími druhy rozvratné záškodnické činnosti, sabotáží, špionáži, terorem, žhářstvím a vraždami pokusili otřást základy klidného vnitřního života ve státě. Jestliže se to nepříteli nedaří a jestliže lze říci, že do dnešního dne zplakal nad výdělkem, pak má o to zásluhu Sbor národní bezpečnosti a jeho stateční příslušníci. (Potlesk.) Zneškodněním nepřátelských agentů zachránili svému lidu a státu stamilionové hodnoty. Za to, že příslušníci Sboru národní bezpečnosti svádějí s třídním nepřítelem každodenně tvrdý boj, v němž neváhají v případe nutnosti položit pro věc svého lidu a státu i životy, patří Sboru národní bezpečnosti se všemi jeho složkami úcta a dík všeho lidu. (Potlesk.) Zájem státu vyžaduje, aby záslužná činnost Sboru národní bezpečnosti byla ještě účinněji podporována nejširšími lidovými vrstvami.

Jak ubohý je pokus nepřítele, aby odvrátil příslušníky Sboru národní bezpečnosti, tyto věrné příslušníky dělnické třídy, od konání jejich vlastenecké povinnosti vyhrůžkami na vlnách rozhlasu! Kdo to vlastně vyhrožuje a vydírá? Nejde o nikoho jiného než o domácí zrádce, kteří ze strachu před hněvem lidu utekli a dnes za žold slouží nepříteli. Jak by mohli někomu vážně nahnat strachu zaprodanci, kteří se ještě dnes sami strachem třesou! A jejich strach je oprávněný. Není daleká doba, kdy pracující lid kapitalistických států svrhne své vykořisťovatele a vyžene je se všemi odpornými příživníky. Tak dojde i na naše běžence. Bude jim však hůře než po únoru, protože nebudou mít již v Evropě kam utíkat. (Potlesk.)

Významná úloha při upevňování obranyschopnosti naši vlasti připadá našim slavným lidovým milicím. (Potlesk.) Od vítězného února se lidové milice, tato ozbrojená garda dělnické třídy a komunistické strany, zúčastnily aktivně boje proti vnitřnímu nepříteli. Za úspěchy, jichž v tomto boji dosáhly, vděčí nadšení a nevyčerpatelné obětavosti svých členů. Bude proto velkým posílením výstavby obrany státu, jestliže lidové milice rozšíří svoji činnost také na obranná opatření proti vnějšímu nepříteli. Zejména účinnou se může stát účast lidových milic na poli branné výchovy a přípravy. Kreslili bychom si vzdušné zámky, kdybychom neviděli, že k výstavbě aktivní obrany, která je schopna úspěšně čelit útoku nepřítele, je třeba materielních prostředků. Budovat obranu znamená budovat nejen armádu a jiné složky ozbrojených sil, ale také budovat civilní protileteckou obranu, zabezpečit západní hranici i budovat pevný týl a zázemí a organisovat řadu dalších obranných opatření. K tomu ke všemu je třeba železa, uhlí, textilu, obilí, pohonných hmot, surovin i peněžních prostředků. Každý pochopí, jaký důležitý podíl při posílení obranyschopnosti země má dnes náš zbrojní průmysl. Je třeba vyslovit velké uznání všem pracovníkům, dělníkům, ředitelům, technikům, inženýrům a vědcům, kteří se účastní na zbrojní výrobě, za vynikající výsledky, jichž dosáhli v zájmu posílení bezpečnosti vlasti. (Potlesk.)

Obrana takto a v tomto duchu budovaná má všechny předpoklady, aby vytvořila soustavu takových obranných opatření, jimiž nepřítel nikdy nebude moci proniknout. Nutno počítat s tím, že nepřítel nás bude obviňovat z útočných úmyslů. To nás nijak nesmí odvést od pevného rozhodnutí a odhodlání stát se ještě silnějšími a skutečně nezranitelnými. Nepřítel vzal na sebe skutečně Sysifovo břímě, jestliže se namáhá, aby nás obvinil z útočných úmyslů. Není nic cizejšího a vzdálenějšího našemu lidu než útok a válka. Náš lid ještě nikoho nepřepadl, ale za to ví, že byl přepaden v minulosti už mnohokráte právě těmi, kteří mu dnes vyčítají, že se chce stát odolným proti jakémukoliv útoku. Smysl pro pokojný a klidný život je zakořeněn v srdci našeho lidu tak hluboce, že nikdy nezatoužil po výboji na účet jiného národa. Pochybovat o vroucí mírumilovnosti našeho lidu mohou skutečně jen pomatenci.

Bylo zdůrazněno, že úsilí o zachování míru je boj, který i když se u nás neodehrává na bojišti - přece vyžaduje, abychom se v něm chovali jako bojovníci. Je třeba skoncovat s podceňováním významu mírového úsilí u nás i ve světě, které se ještě někdy objevuje. Zdali bude mír zachován nebo podaří-li se válečným žhářům rozpoutat válku, závisí především na práci, skutcích a činech každého z nás. Není prázdným heslem výzva obránců míru, že usilovnou prací bude mír nejvíce posílen.

V boji platí zásada, že útočník před zahájením útoku musí vytvořit několikanásobnou převahu nad obráncem, aby měl vůbec naději na úspěch. Bez takové převahy útočníka je výhoda na straně obránce, který vždy vítězí nad útočníkem. Za takové situace útočník, je-li přístupen rozumnému úsudku, zpravidla ani k útoku nesáhne.

S tohoto hlediska má proto každé posílení naší země, ať již v ohledu politickém, hospodářském, kulturním nebo vojenském, velký význam. Každá tuna uhlí a železa, každý cent obilí, každý pracovní závazek, každý vyšší pracovní výkon, každý lepší pracovní výsledek ztěžuje nepříteli útok. Aby získali pro svůj útok potřebnou převahu, museli by imperialisté vyrobit za každou naši tunu uhlí, železa a obilí mnohonásobně více. A to se imperialistům nemůže podařit pro rozpory, které jsou vlastní kapitalistické soustavě a které nelze odstranit. V mírovém soutěžení nikdy nemůže stará kapitalistická soustava, i kdyby o to sebevíce usilovala, dosáhnout takových hospodářských výsledků a úspěchů jako nový společenský řád - socialismus.